Obavy z nezaměstnanosti

V posledních třech letech vzrůstají obavy z nezaměstnanosti, v současné době je má 64 % ekonomicky aktivních občanů ČR. Tyto obavy významně souvisejí s nejvyšším dokončeným vzděláním, s vykonávanou profesí, věkem, materiálním zázemím i politickou orientací občanů. Značným problémem je to, že současný systém podpor a sociálních dávek nepovažují za motivační téměř tři čtvrtiny (72 %) občanů. (Pokračování textu…)

Ochota předcházet nezaměstnanosti

Obavy z nezaměstnanosti, stejně jako míra nezaměstnanosti, se v posledním roce nemění. Ztráty práce se obávají zhruba tři pětiny ekonomicky aktivních osob. Nadále platí také to, že velká většina Čechů je ochotna čelit hrozbě nezaměstnanosti tím, že by pracovali za méně peněz či mimo svůj obor, nízká je však ochota stěhovat se za prací do jiného regionu. Velkou překážkou při cestě „za prací“ je vytvoření partnerského vztahu či založení rodiny. (Pokračování textu…)

Obavy lidí z nezaměstnanosti

Letos v březnu se o ztrátu zaměstnání obává podstatně více lidí než ve stejné době vloni. Nezaměstnanosti se obává 60 % ekonomicky aktivních občanů ČR. Obavy z nezaměstnanosti významně souvisí s nejvyšším dokončeným vzděláním, s vykonávanou profesí, věkem, materiálním zázemím i politickou orientací občanů. Současného systému podpor a sociálních dávek jako motivačního prvku k práci se zastává 30 % občanů. (Pokračování textu…)

Obavy z nezaměstnanosti jsou na nejnižší úrovni od roku 1998

S tím, jak v posledních třech letech klesá v České republice nezaměstnanost, ustupují i obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané. Nezaměstnanosti se obává každý druhý ekonomicky aktivní občan ČR. Současného systému podpor a sociálních dávek jako motivačního prvku k práci se zastává sice jen třetina občanů, je to však výrazně více než před rokem. (Pokračování textu…)

Reforma vyvolává obavy

Reforma veřejných financí schválená poslaneckou sněmovnou je veřejností očekávána s obavami. Lidé jsou silně skeptičtí, pokud hodnotí důsledky přijatých opatření na finanční situaci své domácnosti. Zhoršení předpokládá 75 % dotázaných, zlepšení 10 % lidí, 15 % soudí, že reforma na finanční situaci jejich domácnosti nebude mít vliv. (Pokračování textu…)

Přivezou naši hokejisté z Moskvy zlato?

Téměř dvě třetiny (62 %) občanů sledují utkání nebo alespoň výsledky našich hokejistů na probíhajícím mistrovství světa v hokeji v Moskvě. Naprostá většina z nich si myslí, že český tým se domů vrátí s medailemi. Nejčastěji fanoušci očekávají zlato (34 %). Dotazování proběhlo po utkáních reprezentace v základní skupině a před včerejším zápasem s Německem. (Pokračování textu…)

Očekávání od dalšího ekonomického vývoje jsou spíše pesimistická

Z výsledků výzkumu vyplývá, že úvahy o dalším ekonomickém vývoji vyvolávají v lidech pocit nejistoty. Budoucího ekonomického vývoje se v současnosti obávají tři čtvrtiny veřejnosti. Z dlouhodobého perspektivy se zdá, že optimistická očekávání vzhledem k ekonomickému vývoji z konce devadesátých let pomalu ustupují a od počátku roku 2003 posiluje pesimistické naladění. (Pokračování textu…)

Snižuje se pocit ohrožení a vnějšího nebezpečí?

Po teroristických útocích v září v roce 2001 se změnila bezpečnostní situace ve světě. Na tuto změnu reagovala veřejnost nárůstem obav z mezinárodního terorismu. Změnil se také názor na to, jaké země či oblasti představují pro nás největší nebezpečí. Za největší hrozbu bezpečnosti naší země považují lidé terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Na velké nebezpečnosti těchto dvou hrozeb se shodují všechny sociodemografické skupiny obyvatel. Ke středně nebezpečným hrozbám patří situace v Iráku a situace v Afghánistánu. Situaci v Iráku za velké nebezpečí pro naší zemi považují bezmála dvě třetiny obyvatel. Situace v Afghánistánu je pro naši zemi velmi…