Oproti období před koronavirovou krizí byly obavy z nezaměstnanosti koncem května vyšší

Více než dvě pětiny ekonomicky aktivních občanů (45 %) měly koncem května obavy z nezaměstnanosti. Oproti průzkumu v březnu 2020 (36 %) jde o významný nárůst. Obavy z nezaměstnanosti posílily hlavně mezi lidmi méně vzdělanými, dělníky a úředníky a pak především u těch, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou. V případě hrozby ztráty zaměstnání je většina ekonomicky aktivních ochotna pracovat mimo svou kvalifikaci či za nižší mzdu, ale jen třetina je ochotna se za prací přestěhovat.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Květnový průzkum srovnáváme s průzkumem v březnu, který byl proveden ve dnech 5. až 15. března 2020, tedy v začátku koronavirové krize, v době vyhlášení nouzového stavu a zavádění prvních opatření proti šíření COVID-19.

Nezaměstnanost v České republice se v květnu zvýšila na 3,6 %. Oproti dubnu jde o nárůst o 0,2 p.b. Úřad práce ČR evidoval k 31. květnu celkem 266 144 uchazečů o zaměstnání, což je o 12 104 více než v dubnu a zároveň o 65 469 osob více než před rokem ke stejnému datu. Celkem bylo v průběhu května nově zaevidováno na ÚP ČR 38 385 lidí. V evidenci přibývají hlavně lidé ze služeb.[1]

Jak se v této situaci změnil osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?

Podle výsledků květnového průzkumu STEM mají obavy z nezaměstnanosti více než dvě pětiny lidí (45 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce). Oproti březnovému průzkumu jde o nárůst o 9 procentních bodů.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

Z pohledu na časovou řadu STEM je patrné, že míra obav z nezaměstnanosti pozvolna od roku 2013, kdy byla na vrcholu, oslabovala. Zvláště nízká míra obav z nezaměstnanosti byla v průzkumech v říjnu 2018 a březnu 2020, kdy postoje občanů reflektovaly situaci na českém pracovním trhu a pozitivní vývoj české ekonomiky obecně.

Krize v souvislosti s šířením koronaviru však situaci významně proměnila. Přestože aktuální čísla míry nezaměstnanosti nezachycují výrazný posun, nálada mezi lidmi je odlišná, odráží výjimečnou situaci, která zasáhla nejen občany ČR, ale bude mít dopad (nejen) na ekonomiku v celém světě.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2020

Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (47 %) než muži (42 %), lidé se základním vzděláním (55 %) a vyučení (56 %), zaměstnanci v dělnických profesích (58 %) a pak také výrazně častěji lidé, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou (74 %).

Ovšem je důležité porovnat, jak se v jednotlivých skupinách míra obav z nezaměstnanosti změnila od březnového průzkumu.

Ukazuje se, že u mužů a žen se míra obav zvýšila v podobném rozsahu.

V závislosti na vzdělání stojí stranou lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří se nezaměstnanosti nyní obávají stejně (málo často) jako březnu, v ostatních skupinách se obavy zvýšily, především mezi vyučenými.

Mezi zaměstnanci se ztráty místa obávají častěji než v březnu především dělníci a úředníci.

U lidí ze špatně zajištěných domácností se míra obav z nezaměstnanosti zvýšila velmi výrazně. Tato skupina se tedy cítí být dopady krize silně ohrožena a obává se zhoršení své již nyní složité situace.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle pohlaví 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle vzdělání 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle zaměstnanecké pozice 2020/3 a 2020/5

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle zajištění domácnosti 2020/3 a 2020/5

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

Co by byli lidé ochotni dělat, kdyby jim hrozila ztráta zaměstnání? V květnovém průzkumu bylo 83 % ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 73 % by pracovalo i za nižší mzdu, ale pouze 32 % lidí uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje.

Co jsou obyvatelé ČR ochotni dělat, když jim hrozí ztráta místa

(populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 827 respondentů (bez důchodců)

V porovnání s březnem se zvýšila pouze ochota pracovat za nižší mzdu. Mimo svůj obor je stále ochotna pracovat jasná většina ekonomicky aktivních. Ovšem ochota stěhovat se za prací jasně oslabila a mobilita pracovní síly je tak na historickém minimu v časové řadě STEM.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020

  1. Viz tisková zpráva MPSV: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/05_06_2020_TZ_nezamestnanost_kveten.pdf/df8581de-34d9-1a32-c6eb-09f996876f4c

Obavy z nezaměstnanosti výrazně oslabily

Necelá polovina ekonomicky aktivních občanů (47 %) má obavy z nezaměstnanosti. Již od roku 2014 se míra obav ze ztráty místa snižovala, od loňského roku je však pokles výraznější. Uvedený podíl tak představuje jednu z nejnižších hodnot v dlouhodobé časové řadě STEM. Častěji se nezaměstnanosti obávají lidé s nižším vzděláním, dělníci a provozní pracovníci, mladí lidé. Dále jsou obavy ze ztráty místa častější u žen než mužů. Od loňského roku nejvýrazněji poklesla míra obav z nezaměstnanosti mezi úředníky.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 27. února až 6. března 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1042 respondentů.

Nezaměstnanost v České republice v únoru klesla na 5,1 %. Bez práce bylo 380 200 lidí, což je nejméně od února 2008. Meziročně míra nezaměstnanosti klesla o více než jeden procentní bod, v únoru roku 2016 byla na 6,3 %. Údaje o poklesu nezaměstnanosti podle analytiků ukazují na přetrvávající výraznou poptávku po pracovní síle, za kterou je dobrý výkon ekonomiky. Nezaměstnanost přitom podle ekonomů bude klesat i nadále. Již nyní míra nezaměstnanosti v České republice dosahuje nejnižší úrovně v celé EU.

Jaký je v této situaci osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?

Podle výsledků březnového průzkumu STEM má obavy z nezaměstnanosti necelá polovina lidí (47 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(populace bez důchodců)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 787 respondentů (bez důchodců)

Z pohledu na časovou řadu STEM je patrné, že míra obav z nezaměstnanosti pozvolna od roku 2013, kdy byla na vrcholu, oslabovala. Březnový výzkum ovšem ukázal výraznější pokles podílu těch, kteří se bojí, že ztratí svou práci. Postoje občanů tedy reflektují pozitivní vývoj v oblasti zaměstnanosti a české ekonomiky celkově. Aktuální data jsou tak na podobné úrovni jako v roce 1993, kdy STEM zaznamenal na počátku výzkumné řady TRENDY nejnižší míru obav z nezaměstnanosti.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2017

Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (51 %) než muži (43 %), lidé se základním vzděláním (64 %) a vyučení (56 %), zaměstnanci v dělnických profesích (63 %) a provozní pracovníci (53 %), lidé mladší 30 let (52 %).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle pohlaví (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 787 respondentů (bez důchodců)

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle vzdělání (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 787 respondentů (bez důchodců)

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle zaměstnanecké pozice (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 547 respondentů-zaměstnanců

Zajímavé informace nabízí pohled na vývoj obav z nezaměstnanosti v různých sociodemografických skupinách (viz následující grafy). Celkově můžeme konstatovat, že míra obav z nezaměstnanosti se významně snižuje především mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Mezi vyučenými je pokles méně výrazný. Kolísání ve skupině lidí se základním vzděláním může být ovlivněno nízkým počtem těchto respondentů v souboru, přesto je patrné, že během posledních dvou let u nich obavy z nezaměstnanosti oslabily v nižší míře než v celku populace ekonomicky aktivních.

Při pohledu na různé zaměstnanecké skupiny je zřejmé, že od roku 2015 nejvýrazněji poklesl podíl lidí obávajících se o pracovní místo mezi odbornými pracovníky. Od loňského roku je pokles zvláště patrný mezi úředníky.

Mezi ženami a muži a lidmi různého věku došlo k obdobnému poklesu obav ze ztráty místa, čímž rozdíly mezi těmito skupinami zůstaly zachovány.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Vývoj rozdílů podle vzdělání

(populace bez důchodců, podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015-2017

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Vývoj rozdílů podle zaměstnanecké pozice

(populace bez důchodců, podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015-2017