Přijme veřejnost zpřísnění dávek pro nezaměstnané?

Jedním z prostředků, kterými vláda zamýšlí bojovat s nezaměstnaností, má být zpřísnění podmínek pro poskytování podpory uchazečům o práci. Je známo, že jakýkoliv pokus omezit přístup k sociálním dávkám může být velmi nepopulární. Do jaké míry se to týká také dávek určených nezaměstnaným, informuje tento příspěvek. (Pokračování textu…)

Nezaměstnanost: jsme na ni připraveni?

Obavy z nezaměstnanosti projevuje zhruba polovina našich občanů – to je stav stabilní už od roku 1998. Za stejně vážný sociální problém je přitom považována nezaměstnanost mladých absolventů škol a lidí předdůchodového věku. Přístup veřejnosti k nezaměstnaným se postupně však mění. Oslabuje se názor, že nezaměstnaní jsou převážně lidé bez velkého zájmu o práci a také přesvědčení, že určitá míra nezaměstnanosti je pozitivním jevem, protože posiluje pocit odpovědnosti lidí k práci. Tyto posuny mohou souviset s celkovým posunem v české společnosti, který se projevil vítězstvím levicových stran v letošních volbách.

Politické strany: věnují se dostatečně sociálním tématům?

Zlepšování sociální situace občanů patří k základním prvkům programů levicových stran. Výsledky výzkumu ukazují, že lidé považují za stranu, která jednoznačně nejvíce usiluje o zvýšení důchodů a sociálních dávek a o snížení míry nezaměstnanosti, sociální demokracii – nikoli KSČM. Zvláště patrný je rozdíl mezi první sociální demokracií a druhou KSČM u řešení problému sociálních dávek. ČSSD nemá prioritní postavení pouze v otázce reformy důchodového systému, kde větší část veřejnosti připisuje hlavní díl iniciativy ODS. To je však třeba brát s jistou rezervou, neboť lidé o záměrech a podstatě návrhů jednotlivých stran mají většinou jen nejasné představy. ODS je jinak…

Trh práce: bojíme se nezaměstnanosti?

Obavy z nezaměstnanosti existovaly u nás v poměrně značné míře i v dobách, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 3 %. Ztráty místa se obávala skoro polovina lidí v aktivním věku. Jejich podíl se zvýšil až nad 60 % v letech 1998-1999, kdy počet lidí bez práce začal rapidně stoupat až k půl milionu. Od té doby sice podíl nezaměstnaných v podstatě stagnuje, avšak obavy ze ztráty místa se poněkud zmírnily. Naprostá většina osob bez práce zaměstnání aktivně vyhledává (úřad práce, rady přátel a známých, inzerce, případně příležitostný výdělek). Nebezpečí však spočívá v růstu počtu lidí, kteří jsou bez…

Konflikty mezi zaměstnanci a vedením firem se nevyhrocují

Nepříznivý ekonomický vývoj v letech 1997-99 vedl k vyostření střetů mezi občany bohatými a chudými a lidmi zaměstnanými a těmi, kteří jsou bez práce. Od roku 2000 se tento trend opět otočil. Nadále však platí, že hlavní konflikty se odehrávají jednak mezi lidmi s demokratickým a nedemokratickým smýšlením a mezi vedením firem a zaměstnanci, zatímco vztahy mezi lidmi z venkova a měst a mezi dělníky a středními vrstvami lze hodnotit jako téměř bezproblémové. Méně vyhrocené než „firemní“ střety a spor stoupenců a odpůrců demokracie jsou i vztahy různých generací.

Nezaměstnanost neroste, ale zůstává vážným problémem

Nezaměstnanost v České republice neroste, v posledních měsících dokonce mírně klesá, ale obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané, neustupují. Ztráty zaměstnání se bojí téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Tato úroveň se udržuje od podzimu 1999, tedy od doby, kdy se u nás podíl lidí bez práce přiblížil magické hranici 10 %. Nadále platí, že obavy ze ztráty zaměstnání mají spíše ženy než muži a lidé s nižší kvalifikací, rozdíl mezi osobami se základním vzděláním a lidmi s maturitou nebo absolventy vysokých škol se však v porovnání s loňským rokem zmenšil. Podobně se začínají poněkud…

Nezaměstnanost neklesá, ale lidé se s ní učí žít

Od přelomu let 1999 a 2000, kdy projevovalo obavy již více než 60 % lidí v ekonomicky aktivním věku, se strach z nezaměstnanosti se poněkud snížil. Můžeme to přičítat jako tomu, že opravené předpovědi již s dalším dramatickým růstem nezaměstnanosti nepočítají, tak adaptaci lidí na nové podmínky. Ztráty zaměstnání se obávají především stoupenci levicových stran a KDU-ČSL, což odpovídá sociodemografickému složení jejich voličstva. Trvá exkluzivní postavení lidí s vysokoškolským vzděláním na trhu práce, naopak se nesnižují se naopak obavy lidí s nižším vzděláním. Nejvíce se cítí ohroženi ztrátou práce lidé v nejmladším věku (do 30 let), naopak odpovědi lidí…