Nezaměstnanost, životní úroveň a sociální jistoty aneb v čem se podobáme a v čem se lišíme

Následující text je výstupem z tiskových konferencí STEM a IVO v Bratislavě a v Praze. Nezaměstnanost, životní úroveň a sociální jistoty
aneb v čem se podobáme a v čem lišíme Následující údaje vycházejí ze společného výzkumu veřejného mínění uskutečněného společnostmi STEM – Středisko empirických výzkumů Praha a IVO – Inštitút pre verejné otázky Bratislava v závěru roku 2004.

Přijme veřejnost zpřísnění dávek pro nezaměstnané?

Jedním z prostředků, kterými vláda zamýšlí bojovat s nezaměstnaností, má být zpřísnění podmínek pro poskytování podpory uchazečům o práci. Je známo, že jakýkoliv pokus omezit přístup k sociálním dávkám může být velmi nepopulární. Do jaké míry se to týká také dávek určených nezaměstnaným, informuje tento příspěvek.

Nezaměstnanost: jsme na ni připraveni?

Obavy z nezaměstnanosti projevuje zhruba polovina našich občanů – to je stav stabilní už od roku 1998. Za stejně vážný sociální problém je přitom považována nezaměstnanost mladých absolventů škol a lidí předdůchodového věku. Přístup veřejnosti k nezaměstnaným se postupně však mění.

Politické strany: věnují se dostatečně sociálním tématům?

Zlepšování sociální situace občanů patří k základním prvkům programů levicových stran. Výsledky výzkumu ukazují, že lidé považují za stranu, která jednoznačně nejvíce usiluje o zvýšení důchodů a sociálních dávek a o snížení míry nezaměstnanosti, sociální demokracii – nikoli KSČM. Zvláště patrný je rozdíl mezi první sociální demokracií a druhou KSČM u řešení problému sociálních dávek.

Trh práce: bojíme se nezaměstnanosti?

Obavy z nezaměstnanosti existovaly u nás v poměrně značné míře i v dobách, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 3 %. Ztráty místa se obávala skoro polovina lidí v aktivním věku. Jejich podíl se zvýšil až nad 60 % v letech 1998-1999, kdy počet lidí bez práce začal rapidně stoupat až k půl milionu.

Nezaměstnanost neroste, ale zůstává vážným problémem

Nezaměstnanost v České republice neroste, v posledních měsících dokonce mírně klesá, ale obavy občanů z toho, že by se zařadili mezi nezaměstnané, neustupují. Ztráty zaměstnání se bojí téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Tato úroveň se udržuje od podzimu 1999, tedy od doby, kdy se u nás podíl lidí bez práce přiblížil magické hranici 10 %.

Nezaměstnanost neklesá, ale lidé se s ní učí žít

Od přelomu let 1999 a 2000, kdy projevovalo obavy již více než 60 % lidí v ekonomicky aktivním věku, se strach z nezaměstnanosti se poněkud snížil. Můžeme to přičítat jako tomu, že opravené předpovědi již s dalším dramatickým růstem nezaměstnanosti nepočítají, tak adaptaci lidí na nové podmínky. Ztráty zaměstnání se obávají především stoupenci levicových stran a KDU-ČSL, což odpovídá sociodemografickému složení jejich voličstva.