Více než dvě třetiny lidí trvale zastávají názor, že nezaměstnaní by měli dostávat jen tak malé dávky, aby byli nuceni si shánět práci. Současná úroveň podpor a sociálních dávek podle více než 60 % Čechů dostatečně motivační není. V souladu s většinovým požadavkem, aby podpory v nezaměstnanosti byly nízké, také téměř dvě třetiny občanů nechtějí, aby se podpory v nezaměstnanosti zvyšovaly. Číst dále
Velká většina Čechů (kolem 80 %) je ochotna čelit hrozbě nezaměstnanosti tím, že by pracovali za méně peněz či mimo svůj obor. Nízká (38 %) je naopak ochota stěhovat se za prací do jiného regionu. Velkou překážkou při cestě „za prací“ je vytvoření partnerského vztahu či založení rodiny. Číst dále
Většina lidí (68 %) je dlouhodobě přesvědčena, že vláda by měla dávky v nezaměstnanosti držet na minimální úrovni, která by nezaměstnané motivovala k hledání nového místa. Téměř dvě třetiny občanů (62 %) si nepřejí, aby dávky byly zvýšeny, a o něco nižší podíl (55 %) si myslí, že dávky jsou příliš vysoké, takže nenutí nezaměstnané k aktivnímu chování. Vyšších dávek pro nezaměstnané se nejčastěji dožadují lidé bez práce, špatně materiálně zajištění či chudí, levicově orientovaní občané a sympatizanti KSČM a ČSSD. Číst dále
Od roku 2008 se zvyšuje citlivost naší veřejnosti k otázkám nezaměstnanosti. Rostoucí podíl lidí se obává nezaměstnanosti a pokládá nezaměstnanost za závažný celospolečenský problém. Na druhé straně mají lidé zkušenost s tím, že někteří nezaměstnaní ve skutečnosti pracovat nechtějí a že určitá míra nezaměstnanosti může mít i pozitivní důsledky v tom, že si lidé práce více váží. Vývoj veřejného mínění ukazuje, že v důsledku dopadů hospodářské krize se solidarita s nezaměstnanými u nás v poslední době posiluje. Podle velké většiny naší veřejnosti má v otázkách řešení nezaměstnanosti i nadále hrát klíčovou roli stát. Číst dále
V posledních třech letech vzrůstají obavy z nezaměstnanosti, v současné době je má 64 % ekonomicky aktivních občanů ČR. Tyto obavy významně souvisejí s nejvyšším dokončeným vzděláním, s vykonávanou profesí, věkem, materiálním zázemím i politickou orientací občanů. Značným problémem je to, že současný systém podpor a sociálních dávek nepovažují za motivační téměř tři čtvrtiny (72 %) občanů. Číst dále
Většina lidí (70 %) je dlouhodobě přesvědčena, že vláda by měla dávky v nezaměstnanosti držet na minimální úrovni, která by nezaměstnané motivovala k hledání nového místa. Téměř dvě třetiny občanů (63 %) si nepřejí, aby dávky byly zvýšeny, a prakticky stejný podíl (62 %) si myslí, že dávky jsou příliš vysoké, takže nenutí nezaměstnané k aktivnímu chování. Větší pomoci pro nezaměstnané ze strany státu se nejčastěji dožadují lidé bez práce, špatně materiálně zajištění či chudí, levicově orientovaní občané a sympatizanti KSČM a ČSSD. Číst dále
Obavy z nezaměstnanosti, stejně jako míra nezaměstnanosti, se v posledním roce nemění. Ztráty práce se obávají zhruba tři pětiny ekonomicky aktivních osob. Nadále platí také to, že velká většina Čechů je ochotna čelit hrozbě nezaměstnanosti tím, že by pracovali za méně peněz či mimo svůj obor, nízká je však ochota stěhovat se za prací do jiného regionu. Velkou překážkou při cestě „za prací“ je vytvoření partnerského vztahu či založení rodiny. Číst dále
Výrazná většina občanů ČR (69 %) považuje za povinnost státu zajistit práci každému, kdo chce pracovat. Většina lidí (62 %) však zároveň hodnotí určitou míru nezaměstnanosti jako pozitivní, protože vede k větší úctě k práci. Téměř dvě pětiny respondentů (37 %) si myslí, že je třeba se nezaměstnanosti bránit i za cenu zachování mnoha zbytečných pracovních míst. V české populaci jsou však také bezmála dvě pětiny (37 %) těch, kteří považují většinu nezaměstnaných za lidi bez skutečného zájmu o práci. Číst dále
Obavy z nezaměstnanosti se za poslední rok zvýšily a přiblížily se maximálním hodnotám z roku 2005. Vyjadřuje je přes 60 % obyvatel (bez důchodců). Nadále platí, že velká většina Čechů je ochotna čelit hrozbě nezaměstnanosti tím, že by pracovali za méně peněz či mimo svůj obor, slabá je – zvláště u lidí, kteří se ztráty místa bojí – ochota stěhovat se za prací do jiného regionu. Číst dále
Zhruba třetina lidí (36 %) říká, že většina nezaměstnaných nemá skutečný zájem o práci. Ještě předloni se však takto vyjadřovala více než polovina občanů. Lidé zřejmě převážně díky krizi častěji uznávají, že mezi nezaměstnané se dostávají i lidé, kteří o práci zájem mají. Na určitou míru nezaměstnanosti nahlíží česká veřejnost převážně jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že lidé jsou odpovědnější a váží si své práce – tento názor zastává 61 % občanů. Řešení nezaměstnanosti by občané přitom nejraději svěřili do rukou státu. Podle 72 % Čechů by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Číst dále