Nezaměstnanost a společnost

Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu. Podle téměř tří čtvrtin by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Se zachováváním zbytečných pracovních míst jako prostředkem boje proti nezaměstnanosti však většina veřejnosti nesouhlasí. Více než polovina občanů totiž na nezaměstnanost nahlíží jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce.

Obavy z nezaměstnanosti

Nezaměstnanosti se obávají dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Tento podíl v posledních dvou letech nijak výrazně neklesá ani neroste. Obavy z nezaměstnanosti jsou častější u méně vzdělaných a kvalifikovaných lidí. Současný systém podpor a sociálních dávek nepovažují za dostatečně motivační k pracovní činnosti více než tři čtvrtiny dotázaných občanů České republiky. INFORMACE Z PRŮZKUMU STEM TRENDY 3/2013 VYDÁNO DNE 22. 3.

Obavy ze ztráty zaměstnání

Nezaměstnanosti se obávají dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Je to úroveň v dlouhodobém srovnání vysoká, ale v posledních dvou letech stabilní. Nemění se ani to, jakým způsobem by byli lidé ohrožení ztrátou místa ochotni této hrozbě čelit.

Názory občanů na podporu v nezaměstnanosti

Dvoutřetinová většina občanů ČR dlouhodobě zastává názor, že nezaměstnaní by měli dostávat jen tak nízké dávky, aby byli nuceni si aktivně hledat práci. Současná úroveň podpor a sociálních dávek však není podle nadpoloviční většiny veřejnosti (56 %) dostatečně motivující. Téměř stejný podíl dotázaných (57 %) je proti tomu, aby stát podporu v nezaměstnanosti zvýšil.

Názor občanů na problém nezaměstnanosti

Více než třetina lidí se domnívá, že většina nezaměstnaných skutečný zájem o práci nemá, a většina (58 %) lidí si myslí, že určitá míra nezaměstnanosti je užitečná, protože lidé si pak váží práce. Naproti tomu stále zhruba 70 % občanů zastává názor, že stát by měl mít povinnost zajistit práci každému, kdo chce pracovat.

Mzdy a podpory

Za průměrné zaměstnání by měl občan dostávat 25 500 korun hrubého měsíčně, minimální mzda by měla dosahovat téměř 14 000 korun a podpora v nezaměstnanosti by měla být asi 8800 korun. To jsou průměrné hodnoty z částek, které v říjnu 2012 uvedli občané v průzkumu STEM. Největší rozdíl mezi skutečností a názorem občanů je u minimální mzdy – o téměř 6000 korun.

Obavy z nezaměstnanosti

Nezaměstnanosti se obávají téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Je to úroveň v dlouhodobém srovnání vysoká, ale v posledních dvou letech stabilní. Nemění se ani to, jakým způsobem by byli lidé ohrožení ztrátou místa ochotni této hrozbě čelit.

Názor na vyplácení dávek v nezaměstnanosti

Více než dvoutřetinová většina občanů ČR dlouhodobě zastává názor, že nezaměstnaní by měli dostávat jen tak nízké dávky, aby byli nuceni si aktivně hledat práci. Současná úroveň podpor a sociálních dávek však není podle nadpoloviční většiny veřejnosti (56 %) dostatečně motivující pro to, aby si nezaměstnaní práci hledali. Téměř dvoutřetinový podíl dotázaných (63 %) odmítá zvýšení podpory v nezaměstnanosti.

Názor občanů na nezaměstnanost v ČR

Více než třetina lidí se domnívá, že většina nezaměstnaných skutečný zájem o práci nemá, a většina (57 %) lidí si myslí, že určitá míra nezaměstnanosti je užitečná, protože lidé si váží práce. Naproti tomu stále zhruba 70 % občanů zastává názor, že stát by měl mít povinnost zajistit práci každému, kdo chce pracovat.