Oproti období před koronavirovou krizí byly obavy z nezaměstnanosti koncem května vyšší

Více než dvě pětiny ekonomicky aktivních občanů (45 %) měly koncem května obavy z nezaměstnanosti. Oproti průzkumu v březnu 2020 (36 %) jde o významný nárůst. Obavy z nezaměstnanosti posílily hlavně mezi lidmi méně vzdělanými, dělníky a úředníky a pak především u těch, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou. V případě hrozby ztráty zaměstnání je většina ekonomicky aktivních ochotna pracovat mimo svou kvalifikaci či za nižší mzdu, ale jen třetina je ochotna se za prací přestěhovat.

Číst dále

Obavy z nezaměstnanosti výrazně oslabily

Necelá polovina ekonomicky aktivních občanů (47 %) má obavy z nezaměstnanosti. Již od roku 2014 se míra obav ze ztráty místa snižovala, od loňského roku je však pokles výraznější. Uvedený podíl tak představuje jednu z nejnižších hodnot v dlouhodobé časové řadě STEM. Častěji se nezaměstnanosti obávají lidé s nižším vzděláním, dělníci a provozní pracovníci, mladí lidé. Dále jsou obavy ze ztráty místa častější u žen než mužů. Od loňského roku nejvýrazněji poklesla míra obav z nezaměstnanosti mezi úředníky.

Číst dále

Podíl lidí, kteří požadují od státu zvýšení podpory v nezaměstnanosti, je ještě nižší než v minulých letech

Tříčtvrtinová většina veřejnosti (76 %) se dlouhodobě domnívá, že stát by při řešení nezaměstnanosti měl poskytovat jen minimální dávky, aby lidé byli nuceni najít si zaměstnání. Podobný podíl lidí (73 %) nesouhlasí s tím, že současná úroveň podpor a sociálních dávek pro nezaměstnané představuje dostatečnou motivaci hledat si práci. Dvoutřetinová většina občanů (69 %) si nemyslí, že by měl stát zvýšit podporu v nezaměstnanosti.

Číst dále

Veřejnost častěji než dříve považuje nezaměstnané za lidi bez skutečného zájmu o práci

Jasná většina veřejnosti (70 %) se domnívá, že stát by měl zajistit práci těm, kteří chtějí pracovat. Třípětinová většina občanů (59 %) považuje určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní prvek, který vede lidi k úctě k práci. Nadpoloviční většina české veřejnosti (57 %) si myslí, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez opravdového zájmu o práci. Od minulého průzkumu v roce 2014 se výrazně zvýšil podíl lidí, kteří tento názor zastávají (o 18 procentních bodů).

Číst dále

Obavy z nezaměstnanosti dále oslabují

Jen mírně nadpoloviční většina ekonomicky aktivních občanů (54 %) má obavy z nezaměstnanosti. Tříčtvrtinová většina lidí v produktivním věku by byla ochotna, pokud by hrozila ztráta zaměstnání, pracovat mimo svůj obor a kvalifikaci (75 %) nebo pracovat i za nižší mzdu (72 %). Dvě pětiny lidí (41 %) by byly ochotny se přestěhovat za prací do jiného města či obce v jiném kraji. Oproti průzkumu z roku 2014 se výrazně snížila míra ochoty pracovat mimo svůj obor (o 14 procentních bodů), stále však jde o jasně většinový postoj.

Číst dále

I když ubylo těch, co si myslí, že cizinců u nás pracuje příliš mnoho a berou našim lidem práci, stále zastává tyto názory většina populace.

Dvě třetiny Čechů (66 %) se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců, a jen o něco méně (60 %) uvedlo, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Oproti loňskému průzkumu je míra souhlasu s těmito názory nižší. Stejně jako v předchozích letech třípětinová většina občanů (60 %) nesouhlasí s tím, že v některých profesích jsou cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil.

Číst dále

Obavy z nezaměstnanosti

Nezaměstnanosti se nyní obávají dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Obavy z nezaměstnanosti jsou tradičně častější u méně vzdělaných lidí, u žen a dělnických profesí. Letos mírně ubylo lidí, kteří by byli ochotni v případě hrozby ztráty místa se stěhovat za prací, ale i těch, kteří by byli ochotni pracovat za nižší mzdu. Nízká mobilita pracovní síly je u nás dlouhodobě velkou překážkou v řešení nezaměstnanosti. Číst dále

Obavy z nezaměstnanosti – květen 2014

Obava z nezaměstnanosti

Nezaměstnanosti se obává 59 % ekonomicky aktivních lidí. To je nejnižší podíl od roku 2008. Obavy z nezaměstnanosti jsou nadále častější u méně vzdělaných lidí, u žen a dělnických profesí. Mírně přibylo lidí, kteří by byli ochotni v případě hrozby ztráty místa se stěhovat za prací, ale celkově je nízká mobilita pracovní síly stále velkou překážkou v řešení nezaměstnanosti. Číst dále

Nezaměstnanost a podpora

Současná úroveň podpor a sociálních dávek není podle třípětinové většiny veřejnosti (61 %) pro nezaměstnané dostatečně motivační pro to, aby si aktivně hledali práci. Téměř stejný podíl dotázaných (60 %) je proti tomu, aby stát podporu v nezaměstnanosti zvýšil. Zvýšení podpory v nezaměstnanosti poněkud častěji podporují stoupenci KSČM a ČSSD, ovšem ani mezi nimi nejde o většinovou podporu. Číst dále