Oproti období před koronavirovou krizí byly obavy z nezaměstnanosti koncem května vyšší

Více než dvě pětiny ekonomicky aktivních občanů (45 %) měly koncem května obavy z nezaměstnanosti. Oproti průzkumu v březnu 2020 (36 %) jde o významný nárůst. Obavy z nezaměstnanosti posílily hlavně mezi lidmi méně vzdělanými, dělníky a úředníky a pak především u těch, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou. V případě hrozby ztráty zaměstnání je většina ekonomicky aktivních ochotna pracovat mimo svou kvalifikaci či za nižší mzdu, ale jen třetina je ochotna se za prací přestěhovat.

Číst dále

Obavy z nezaměstnanosti výrazně oslabily

Necelá polovina ekonomicky aktivních občanů (47 %) má obavy z nezaměstnanosti. Již od roku 2014 se míra obav ze ztráty místa snižovala, od loňského roku je však pokles výraznější. Uvedený podíl tak představuje jednu z nejnižších hodnot v dlouhodobé časové řadě STEM. Častěji se nezaměstnanosti obávají lidé s nižším vzděláním, dělníci a provozní pracovníci, mladí lidé. Dále jsou obavy ze ztráty místa častější u žen než mužů. Od loňského roku nejvýrazněji poklesla míra obav z nezaměstnanosti mezi úředníky.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 27. února až 6. března 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1042 respondentů.

Nezaměstnanost v České republice v únoru klesla na 5,1 %. Bez práce bylo 380 200 lidí, což je nejméně od února 2008. Meziročně míra nezaměstnanosti klesla o více než jeden procentní bod, v únoru roku 2016 byla na 6,3 %. Údaje o poklesu nezaměstnanosti podle analytiků ukazují na přetrvávající výraznou poptávku po pracovní síle, za kterou je dobrý výkon ekonomiky. Nezaměstnanost přitom podle ekonomů bude klesat i nadále. Již nyní míra nezaměstnanosti v České republice dosahuje nejnižší úrovně v celé EU.

Jaký je v této situaci osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?

Podle výsledků březnového průzkumu STEM má obavy z nezaměstnanosti necelá polovina lidí (47 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(populace bez důchodců)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 787 respondentů (bez důchodců)

Z pohledu na časovou řadu STEM je patrné, že míra obav z nezaměstnanosti pozvolna od roku 2013, kdy byla na vrcholu, oslabovala. Březnový výzkum ovšem ukázal výraznější pokles podílu těch, kteří se bojí, že ztratí svou práci. Postoje občanů tedy reflektují pozitivní vývoj v oblasti zaměstnanosti a české ekonomiky celkově. Aktuální data jsou tak na podobné úrovni jako v roce 1993, kdy STEM zaznamenal na počátku výzkumné řady TRENDY nejnižší míru obav z nezaměstnanosti.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2017

Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (51 %) než muži (43 %), lidé se základním vzděláním (64 %) a vyučení (56 %), zaměstnanci v dělnických profesích (63 %) a provozní pracovníci (53 %), lidé mladší 30 let (52 %).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle pohlaví (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 787 respondentů (bez důchodců)

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle vzdělání (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 787 respondentů (bez důchodců)

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle zaměstnanecké pozice (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 547 respondentů-zaměstnanců

Zajímavé informace nabízí pohled na vývoj obav z nezaměstnanosti v různých sociodemografických skupinách (viz následující grafy). Celkově můžeme konstatovat, že míra obav z nezaměstnanosti se významně snižuje především mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Mezi vyučenými je pokles méně výrazný. Kolísání ve skupině lidí se základním vzděláním může být ovlivněno nízkým počtem těchto respondentů v souboru, přesto je patrné, že během posledních dvou let u nich obavy z nezaměstnanosti oslabily v nižší míře než v celku populace ekonomicky aktivních.

Při pohledu na různé zaměstnanecké skupiny je zřejmé, že od roku 2015 nejvýrazněji poklesl podíl lidí obávajících se o pracovní místo mezi odbornými pracovníky. Od loňského roku je pokles zvláště patrný mezi úředníky.

Mezi ženami a muži a lidmi různého věku došlo k obdobnému poklesu obav ze ztráty místa, čímž rozdíly mezi těmito skupinami zůstaly zachovány.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Vývoj rozdílů podle vzdělání

(populace bez důchodců, podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015-2017

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Vývoj rozdílů podle zaměstnanecké pozice

(populace bez důchodců, podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015-2017


Podíl lidí, kteří požadují od státu zvýšení podpory v nezaměstnanosti, je ještě nižší než v minulých letech

Tříčtvrtinová většina veřejnosti (76 %) se dlouhodobě domnívá, že stát by při řešení nezaměstnanosti měl poskytovat jen minimální dávky, aby lidé byli nuceni najít si zaměstnání. Podobný podíl lidí (73 %) nesouhlasí s tím, že současná úroveň podpor a sociálních dávek pro nezaměstnané představuje dostatečnou motivaci hledat si práci. Dvoutřetinová většina občanů (69 %) si nemyslí, že by měl stát zvýšit podporu v nezaměstnanosti.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů.

Již od počátku 90. let sleduje STEM názor veřejnosti na řešení nezaměstnanosti ze strany státu prostřednictvím sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti. Dlouhodobě se většina české veřejnosti přiklání k názoru, že naše vláda by měla poskytovat dávky na takové úrovni, která by nezaměstnané dostatečně motivovala hledat si práci, nikoliv poskytovat tak vysoké dávky, aby se příliš nesnížila životní úroveň nezaměstnaných.

„Čemu by podle Vás měla vláda dát v řešení nezaměstnanosti přednost?“ (%)

Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1991-92, Trendy 1993-2016

Jsou ale podle názoru občanů aktuálně podpory a dávky pro nezaměstnané dostatečně motivující pro hledání zaměstnání? Podle tříčtvrtinové většiny dotázaných (73 %) současná výše podpor a dávek takovou motivaci nepředstavuje. Většina lidí (69 %) se dále domnívá, že by stát podporu v nezaměstnanosti zvyšovat neměl.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Z časové řady STEM vyplývá, že v letech 2004 až 2007 byl podíl lidí považujících dávky pro nezaměstnané za motivující zhruba na úrovni jedné čtvrtiny populace. V roce 2008 (kdy politiku řešení problému nezaměstnanosti určovala vláda Mirka Topolánka) se tento podíl poněkud zvýšil, na dvě pětiny. Na této úrovni se s jistými výkyvy pohyboval i v letech následujících. Od roku 2013 se však podíl názoru, že aktuální podpora a dávky dostatečně motivují nezaměstnané hledat si práci, snižuje a v současné době je na stejné úrovni jako zhruba před deseti lety.

„Motivuje podle Vás stávající úroveň podpor a sociálních dávek nezaměstnané,
aby si hledali zaměstnání?“
(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2004-2016

Míra souhlasu veřejnosti se zvýšením podpory v nezaměstnanosti byla v období od roku 2008 poměrně stabilní, podíl lidí, kteří by podporu zvýšili, se pohyboval těsně pod čtyřicetiprocentní hranicí. Aktuální data STEM ovšem ukazují významnější snížení podílu lidí požadujících zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Tento vývoj je tedy ve shodě s ostatními zjištěními STEM, která odrážejí vývoj na trhu zaměstnanosti a ukazují, že veřejnost méně palčivě vnímá problém nezaměstnanosti.

„Měl by stát zvýšit podporu v nezaměstnanosti?“
(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1999-2016

Názory, že podpora v nezaměstnanosti není dostatečně motivující a že by stát neměl zvyšovat podporu v nezaměstnanosti, častěji zastávají lidé starší, dále osoby s vysokoškolským vzděláním a odborní pracovníci.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů (674 zaměstnanců)

Mezi lidmi, kteří se silně obávají nezaměstnanosti, je významně vyšší podíl těch, kteří by uvítali, aby stát zvýšil podporu v nezaměstnanosti. Oproti minulosti však ani mezi těmito lidmi nemá tento názor většinový podíl.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů


Veřejnost častěji než dříve považuje nezaměstnané za lidi bez skutečného zájmu o práci

Jasná většina veřejnosti (70 %) se domnívá, že stát by měl zajistit práci těm, kteří chtějí pracovat. Třípětinová většina občanů (59 %) považuje určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní prvek, který vede lidi k úctě k práci. Nadpoloviční většina české veřejnosti (57 %) si myslí, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez opravdového zájmu o práci. Od minulého průzkumu v roce 2014 se výrazně zvýšil podíl lidí, kteří tento názor zastávají (o 18 procentních bodů).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů.

V kontextu pozitivního vývoje zaměstnanosti u nás a snižujících se obav ekonomicky aktivních občanů z nezaměstnanosti je zajímavé se podívat na to, jak lidé aktuálně vidí nezaměstnané a přístup státu k této problematice.

Výrazná většina české veřejnosti (70 %) se přiklání k názoru, že stát by měl při řešení problému nezaměstnanosti zastávat aktivní roli, že by se měl lidem postarat o práci. Třetina respondentů je o tom pevně přesvědčena. Přibližně třípětinová většina občanů (59 %) považuje určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní jev, který stimuluje lidi k větší odpovědnosti a úctě k práci. Podobný podíl lidí (57 %) se domnívá, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez zájmu o práci.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

STEM sleduje názory lidí na nezaměstnanost a nezaměstnané už 23 let. Dlouhodobá časová řada ukazuje, že mínění o této problematice bylo v posledních letech relativně ustálené. Největší názorovou stabilitu vidíme v odpovědích na otázku, zda by stát měl povinně zajišťovat práci tomu, kdo o ni stojí. Názor, že určitá míra nezaměstnanosti je pozitivní jev, sdílela v roce 1993 výrazná většina lidí (kolem 80 %), postupně však, s nárůstem nezaměstnanosti, tento podíl klesal, do roku 2010 se držel nad 60% hranicí a v posledních letech spíše nepatrně pod ní.

Mínění, že nezaměstnaní ve skutečnosti nemají zájem o práci, v české veřejnosti převažovalo na počátku existence samostatného českého státu a pak ještě v době ekonomického vzestupu v letech 2007 až 2008. Od roku 2009 se stalo menšinovým názorem (s podílem kolem 40 %). Aktuální průzkum ovšem ukazuje výraznou změnu a podobně jako v roce 1993 nyní ve veřejném mínění mírně převažuje názor, že většina nezaměstnaných ve skutečnosti o práci zájem nemá.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Názor, že většina nezaměstnaných nemá ve skutečnosti o práci zájem, zastávají poněkud častěji lidé starší 60 let (62 %), studenti (61 %) a důchodci (62 %), dále zaměstnanci na úřednických pozicích (61 %). Jak jsme již uvedli, míra souhlasu s tímto názorem je významně vyšší než v posledním průzkumu z května 2014, a to vyrovnaně v různých sociodemografických skupinách. Pouze mezi zaměstnanci v dělnických profesích nebyl růst tak výrazný jako u ostatních zaměstnanců (pouze o 7 procentních bodů).

O tom, že stát má povinnost každému zajistit práci, jsou méně často přesvědčeni lidé s vysokoškolským vzděláním a zaměstnanci v odborných profesích (i když i mezi nimi má mírnou většinu: 57 %, resp. 58 %). Naopak s tím, že nezaměstnanost vede k většímu ocenění práce a je tedy pozitivním jevem, souhlasí vysokoškolsky vzdělaní výrazně častěji než lidé se základním vzděláním a vyučení.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Názory na nezaměstnanost a nezaměstnané jsou také ovlivněny politickými postoji občanů, na jedné straně jsou levicově orientovaní lidé, kteří zdůrazňují povinnost státu zajistit práci a méně často považují nezaměstnané za lidi bez skutečného zájmu o práci a nezaměstnanost za pozitivní jev, na druhé straně pravicově orientovaní občané s opačnými postoji.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů


Obavy z nezaměstnanosti dále oslabují

Jen mírně nadpoloviční většina ekonomicky aktivních občanů (54 %) má obavy z nezaměstnanosti. Tříčtvrtinová většina lidí v produktivním věku by byla ochotna, pokud by hrozila ztráta zaměstnání, pracovat mimo svůj obor a kvalifikaci (75 %) nebo pracovat i za nižší mzdu (72 %). Dvě pětiny lidí (41 %) by byly ochotny se přestěhovat za prací do jiného města či obce v jiném kraji. Oproti průzkumu z roku 2014 se výrazně snížila míra ochoty pracovat mimo svůj obor (o 14 procentních bodů), stále však jde o jasně většinový postoj.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů.

Nezaměstnanost v České republice v dubnu klesla na 5,7 % z březnových 6,1 %. Bez práce bylo 414 960 lidí, tedy nejméně od ledna 2009. Meziročně míra nezaměstnanosti klesla o celý procentní bod, v dubnu roku 2015 byla na 6,7 %. Česko má podle posledních statistik Eurostatu z března také nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Jaký je v této situaci aktuální osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?

Podle výsledků květnového průzkumu STEM má obavy z nezaměstnanosti mírně nadpoloviční většina lidí (54 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(populace bez důchodců)

Pramen: STEM, Trendy 5/2016, 951 respondentů (bez důchodců)

Od roku 2013, kdy míra obav z nezaměstnanosti dosáhla mezi lidmi v produktivním věku vrcholu, pozorujeme velmi pozvolné oslabování podílu těch, kteří se bojí, že ztratí svou práci. Pravděpodobně v souvislosti s posledními pozitivními zprávami z oblasti zaměstnanosti pozorujeme v aktuálním průzkumu významnější pokles míry obav ze ztráty zaměstnání. Aktuální data jsou tak na úrovni dat z doby před začátkem ekonomické krize v roce 2009.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (57 %) než muži (50 %), lidé s nižším vzděláním (viz následující graf), zaměstnanci v dělnických profesích (66 %) a provozní pracovníci (63 %), zaměstnanci pracující v soukromém sektoru (57 %) a lidé mladší 30 let (63 %).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle vzdělání (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2016, 951 respondentů (bez důchodců)

Co by byli lidé ochotni dělat, kdyby jim hrozila ztráta zaměstnání? V aktuálním průzkumu bylo 75 % ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 72 % z této skupiny by pracovalo i za nižší mzdu, 41 % lidí uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje.

Co jsou obyvatelé ČR ochotni dělat, když jim hrozí ztráta místa

(populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2016, 951 respondentů (bez důchodců)

Aktuální výsledky průzkumu naznačují měnící se přístup ke strategiím řešení ohrožení nezaměstnaností. Ochota pracovat za nižší mzdu se od roku 2013 postupně mírně snižuje. Ochota pracovat mimo svůj obor byla dlouhodobě velmi stabilní, v aktuálním průzkumu však pozorujeme výrazné oslabení (pokles o 14 procentních bodů). Ochota stěhovat se za prací zůstává podle květnového průzkumu na stejné úrovni jako v předchozích letech, mobilita pracovní síly je tedy stále stejná, relativně nízká.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016

Míra ochoty pracovat za nižší mzdu kvůli obavě ze ztráty zaměstnání je poměrně univerzální, neliší se v různých sociodemografických skupinách.

Ochota pracovat mimo svůj obor závisí na úrovni vzdělání, nejčastěji jsou ochotní pracovat mimo svou kvalifikaci lidé vyučení (81 %), naopak nejméně často lidé s vysokoškolským vzděláním (68 %).

Nejvýraznější rozdíly mezi různými skupinami jsou podle očekávání patrné v ochotě se za prací přestěhovat. Stěhování za prací do jiného města či obce v jiném kraji naší republiky je únosnější pro muže (47 %) než pro ženy (36 %). Odhodlanější se stěhovat za prací jsou mladí lidé pod 30 let, s přibývajícím věkem ochota přestěhovat se za odpovídajícím zaměstnáním klesá (57 % ekonomicky aktivních ve věku 18 až 29 let, 39 % ve věku 30 až 44 let, 34 % ve věku 45 až 59 let).

Lidé, kteří se obávají nezaměstnanosti, v porovnání s těmi, kteří strach z práce nemají, jsou sice odhodlanější pracovat mimo svůj obor či za nižší mzdu, ale jejich ochota či spíše schopnost hledat místo ve větší vzdálenosti od bydliště je omezená. Míra ochoty stěhovat se za prací je přibližně stejná u lidí, kteří z nezaměstnanosti obavy mají, i u těch, kteří se ztráty zaměstnání nebojí.

Co jsou obyvatelé ČR ochotni dělat, když jim hrozí nezaměstnanost

(populace bez důchodců, podle obav z nezaměstnanosti, podíly kladných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2016, 951 respondentů (bez důchodců)


I když ubylo těch, co si myslí, že cizinců u nás pracuje příliš mnoho a berou našim lidem práci, stále zastává tyto názory většina populace.

Dvě třetiny Čechů (66 %) se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců, a jen o něco méně (60 %) uvedlo, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Oproti loňskému průzkumu je míra souhlasu s těmito názory nižší. Stejně jako v předchozích letech třípětinová většina občanů (60 %) nesouhlasí s tím, že v některých profesích jsou cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1050 respondentů.

Od roku 2009, kdy u nás došlo ke zřetelnému růstu nezaměstnanosti a projevily se příznaky hospodářské krize, zjišťuje STEM názory naší veřejnosti na fakt, že v řadě profesí je u nás zaměstnáváno poměrně hodně cizinců. V souvislosti s proměnou postojů české veřejnosti k cizincům a s vyšším optimismem při pohledu na ekonomický vývoj v naší zemi je zajímavé sledovat dynamiku názorů na zaměstnávání cizinců u nás.

Podle posledního průzkumu dvoutřetinová většina občanů (66 %) považuje počet cizinců za příliš vysoký. Třípětinová většina populace (60 %) si myslí, že cizinci berou našim lidem práci. Dvě pětiny lidí (40 %) naopak uznávají, že v některých profesích by bez práce cizinců byla situace na trhu práce neřešitelná.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Do loňského průzkumu byly názory na zaměstnávání cizinců velmi stabilní. Zatímco názor na to, že cizinci představují jediné řešení nedostatku pracovních sil, zůstal na stejné úrovni jako v předchozích dvou průzkumech, míra souhlasu u dvou dalších analyzovaných postojů se snížila. Většinový souhlas s tím, že u nás pracuje příliš mnoho cizinců a že připravují naše lidi o práci, oslabil o 14, resp. 12 procentních bodů. Přesto s těmito názory stále souhlasí poměrně jasná většina českých občanů.

Pramen: STEM, Trendy 2009-2016

Názory na početnost cizinců u nás a jejich roli na trhu práce nejsou příliš podmíněny sociodemografickými charakteristikami. Jistou roli hraje pouze vzdělání dotázaných: míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, se snižuje s rostoucí úrovní vzdělání. U postoje k tomu, zda cizinci „berou“ práci českým občanům, došlo navíc oproti minulému průzkumu u vysokoškolsky vzdělaných osob k výraznějšímu poklesu míry souhlasu než v ostatních vzdělanostních skupinách, což konkrétně znamená, že mezi lidmi této vzdělanostní kategorie již převažuje podíl záporných odpovědí nad kladnými (viz druhý graf).

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 3/2016

Rozdíly v závislosti na sociálním postavení nejsou statisticky významné (data pouze naznačují, že nezaměstnaní se jasně nejčastěji domnívají, že cizinci připravují naše občany
o práci – 78 % z nezaměstnaných odpovědělo pozitivně). Mezi zaměstnanci jsou však mírně odlišné názory. Míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, je vyšší mezi dělníky a úředníky, naopak nižší u řídících, odborných a provozních pracovníků.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let
(531 zaměstnanců, údaje pro řídící pracovníky jsou vzhledem k jejich nízkému počtu pouze orientační)

V profilu podle politické orientace lze pozorovat, že lidé pravicově orientovaní mají příznivější názory na zaměstnávání cizinců u nás: méně často zastávají názor, že u nás cizinců pracuje příliš mnoho a že berou našim lidem práci.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let


Obavy z nezaměstnanosti

Nezaměstnanosti se nyní obávají dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Obavy z nezaměstnanosti jsou tradičně častější u méně vzdělaných lidí, u žen a dělnických profesí. Letos mírně ubylo lidí, kteří by byli ochotni v případě hrozby ztráty místa se stěhovat za prací, ale i těch, kteří by byli ochotni pracovat za nižší mzdu. Nízká mobilita pracovní síly je u nás dlouhodobě velkou překážkou v řešení nezaměstnanosti. Číst dále


Obavy z nezaměstnanosti – květen 2014

Nezaměstnanosti se nyní obávají dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Obavy z nezaměstnanosti jsou tradičně častější u méně vzdělaných lidí, u žen a dělnických profesí. Letos mírně ubylo lidí, kteří by byli ochotni v případě hrozby ztráty místa se stěhovat za prací, ale i těch, kteří by byli ochotni pracovat za nižší mzdu. Nízká mobilita pracovní síly je u nás dlouhodobě velkou překážkou v řešení nezaměstnanosti. Číst dále


Obava z nezaměstnanosti

Nezaměstnanosti se obává 59 % ekonomicky aktivních lidí. To je nejnižší podíl od roku 2008. Obavy z nezaměstnanosti jsou nadále častější u méně vzdělaných lidí, u žen a dělnických profesí. Mírně přibylo lidí, kteří by byli ochotni v případě hrozby ztráty místa se stěhovat za prací, ale celkově je nízká mobilita pracovní síly stále velkou překážkou v řešení nezaměstnanosti. Číst dále


Nezaměstnanost a podpora

Současná úroveň podpor a sociálních dávek není podle třípětinové většiny veřejnosti (61 %) pro nezaměstnané dostatečně motivační pro to, aby si aktivně hledali práci. Téměř stejný podíl dotázaných (60 %) je proti tomu, aby stát podporu v nezaměstnanosti zvýšil. Zvýšení podpory v nezaměstnanosti poněkud častěji podporují stoupenci KSČM a ČSSD, ovšem ani mezi nimi nejde o většinovou podporu. Číst dále