Rozhodování nevoličů

Nejčastěji uváděným důvodem neúčasti ve volbách bylo „obecné znechucení z politiky“. Asi desetina nevoličů otevřeně přiznává, že nikdy nechodí volit, další desetina uvádí jako hlavní důvod nezájem, další skoro desetina, že nebylo koho rozumného volit. „Obecné znechucení z politiky“ uvádí jako hlavní důvod své neúčasti skoro polovina nevoličů, kteří by potenciálně volili dvě hlavní levicové strany. (Pokračování textu…)

Rozhodování nevoličů v říjnových krajských volbách

Čtvrtina nevoličů ke krajským volbám nešla ze zásady či ze zvyku, asi pětina byla rozhodnuta několik měsíců dopředu, další téměř pětina měsíc před volbami. Více než třetina (37 %) nevoličů se však rozhodla až v průběhu posledního týdne. Mezi důvody neúčasti dominuje obecné znechucení z politiky, které je typické zejména pro ty nevoliče, kteří se rozhodovali alespoň měsíc před volbami. Ti lidé, kteří se pro neúčast rozhodli v posledním předvolebním týdnu nebo přímo v den voleb, nejčastěji tvrdí, že nevolili, protože se nacházeli mimo své bydliště. (Pokračování textu…)

Volit nešli opět především mladí lidé

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 1996 a 1998 se potvrdilo, že menší voličskou disciplínou se vyznačují hlavně mladí lidé, osoby s nižším vzděláním a lidé, kteří sami sebe řadí k politickému středu či „kousek napravo od středu“, tedy do pomyslného těžiště politické orientace české společnosti. Na tomto základním schématu se nic podstatného nezměnilo ani v roce 2002, kdy byla volební účast o více než 15 % nižší než v předchozích volbách. Na první pohled se zdá, že se výrazně změnila orientace nevoličů na škále pravice – levice. Tuto změnu (posun v porovnání s lety 1998 a 1996…