Hodnocení Evropské unie z pohledu české a německé veřejnosti

Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum zadaly u příležitosti 20. výročí Česko-německé deklarace vypracování srovnávacího průzkumu veřejného mínění, který zkoumá vzájemné vnímání obou zemí a jejich vztah k Evropské unii. Průzkum uskutečnil neziskový ústav STEM v České republice a Institut pro demoskopii Allensbach v Německu.

Průzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 16 let ve dnech 30. 11. až 12. 12. 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1039 respondentů. Průzkum IfD Allensbach byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel Německa starších 16 let ve dnech 1. 12. až 15. 12. 2016. Na otázky odpověděl soubor 1459 respondentů.

Následující tisková zpráva z témat výzkumu vybírá otázky věnované hodnocení Evropské unie z pohledu českých a německých občanů.

Respondentům v obou zemích bylo předloženo 15 výroků jako charakteristik Evropské unie. Měli z nich vybrat ty, které se na EU nejvíce hodí, přičemž mohli vybrat libovolný počet.

Evropská unie jako téma je zajímavá tím, že o ní Němci uvažují ve výraznějších odstínech: jejich výroky jsou silnější jak v pozitivním, tak v negativním smyslu. Češi vybírají méně příznivých, ale také méně záporných hodnocení, jakoby se drželi blíže průměru. V obou zemích platí, že ochota vybírat negativní odpovědi je spontánně silnější než pozitivní.

Češi nejvíce oceňují velkou ekonomickou sílu EU a EU jako záruku míru v Evropě, Němci k tomu také její nezbytnost pro konkurenci se světovými velmocemi.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

Češi nejvíce kritizují Evropskou unii za zasahování do záležitostí členských zemí, Němci za její byrokracii. Obyvatelé obou zemí dále v podobné míře vytýkají EU její nehospodárnost, plýtvání penězi a dále také to, že je neprůhledná (i když, jak už bylo zmíněno, Němci tyto charakteristiky vybírají častěji než Češi).

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

V odpovědi na otázku, zda se různé oblasti mají řešit spíše na národní nebo evropské úrovni, preferují Němci mnohem častěji než Češi celoevropská řešení. Obě země se však shodnou na pořadí: na prvním místě uvádějí z hlediska evropských kooperací společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Němci navíc stejně intenzivně preferují společné řešení uprchlické krize.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

V otázce uprchlické krize je základní rozložení odpovědí v obou zemích totožné. Částečnou nedůvěru k tomu, že Evropská unie najde řešení situace v Evropě, vyjadřuje nadpoloviční většina obyvatel v Německu i v České republice – častěji Němci než Češi, kteří se však příliš neliší od podílu v souboru obyvatel bývalého Východního Německa.

Na otázku, zda mají dotazovaní důvěru ve správné reakce vlády právě na výzvy spojené s uprchlickou krizí, se v obou zemích objevuje shodná reakce. Alespoň částečnou důvěru vyjadřuje své vládě cca 70 % obyvatel v Německu i v České republice.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016


Hodnocení česko-německých vztahů českou a německou veřejností

Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum zadaly u příležitosti 20. výročí Česko-německé deklarace vypracování srovnávacího průzkumu veřejného mínění, který zkoumá vzájemné vnímání obou zemí. Průzkum uskutečnil neziskový ústav STEM v České republice a Institut pro demoskopii Allensbach v Německu.

Průzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 16 let ve dnech 30. 11. až 12. 12. 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1039 respondentů. Průzkum IfD Allensbach byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel Německa starších 16 let ve dnech 1. 12. až 15. 12. 2016. Na otázky odpověděl soubor 1459 respondentů.

Následující tisková zpráva z témat výzkumu vybírá otázky věnované vzájemným česko-německým vztahům.

V hodnocení vztahů mezi Českou republikou a Německem jsou Němci výrazně zdrženlivější, problematice vzájemných vztahů nevěnují takovou pozornost jako Češi. Vztahy mezi oběma zeměmi považují za dobré dvě pětiny Němců. Němci ze spolkových zemí na území někdejšího  Východního Německa a obyvatelé Bavorska a Saska (tedy sousedních spolkových zemí) hodnotí vzájemné vztahy pozitivněji. Vzájemné vztahy za dobré považují čtyři pětiny Čechů.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

(Pohraničí ČR = obyvatelé okresů u hranice s Německem)

Při hodnocení vzájemných vztahů hraje především v Německu klíčovou roli samotný zájem o dění a vývoj v sousední zemi. Za dobré označují vztahy mezi oběma zeměmi tři pětiny Němců se zájmem o dění v českých zemích a takřka 90 % Čechů, kteří se zajímají o Německo.

Obdobně jako zájem o sousední zemi hraje v hodnocení vzájemných vztahů podstatnou roli vzájemný cestovní ruch a osobní znalost obyvatel sousední země. Němci, kteří několikrát navštívili Českou republiku, hodnotí vztahy jako dobré většinově. Ti, kteří mají mezi Čechy několik známých, je hodnotí jako dobré takřka ze 70 %. Cestování do Německa a osobní vztahy s Němci se pozitivně projevují v hodnocení vzájemných vztahů obou zemí i v případě Čechů.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

Respondentům v obou zemích bylo předloženo devět výroků jako charakteristika druhé země. Měli z nich vybrat ty, které sousední zemi dobře vystihují, přičemž mohli vybrat libovolný počet výroků.

Z výsledků je na první pohled patrná odlišná výchozí pozice hodnocení obou zemí v Evropě. Zatímco Německo se v očích Čechů vykresluje jako významná a moderní země s vysokou životní úrovní, Česká republika je v očích Němců turisticky zajímavá a pohostinná země vhodná také k ekonomické spolupráci.

Přes odlišný přístup obou zemí v migrační politice je zajímavé, že Německo jako světu otevřenou zemi hodnotí jen čtvrtina Čechů, Českou republiku tak hodnotí pětina Němců.

Vysoká životní úroveň Německa je mezi charakteristikami suverénně na prvním místě, sousedům ji přisuzují především Češi z pohraničí. O modernosti země a především vlivu Německa nemá pochybnosti polovina Čechů nezávisle na vzdálenosti od hranice.

Charakteristiku „moderní země“ České republice připisují výrazně častěji obyvatelé východních spolkových zemí spíše než západních spolkových zemí, ani zde však nedosahuje dvou pětin výběru.

Pohostinnost připisují Čechům především obyvatelé východních spolkových zemí, pro které je Česká republika také zajímavou turistickou oblastí. Pohostinnost a především turistická zajímavost České republiky je výrazně méně označována obyvateli západních spolkových zemí.

Nejméně často vybírají Češi mezi charakteristikami Německa parametr turistické zajímavosti a především pohostinnosti. Platí to jak v případě celé populace, tak obyvatel příhraničních oblastí.

Vyhraněnou národní hrdost připisují Němci Čechům častěji než Češi Němcům, především Němci z východních spolkových zemí (více než polovina z nich).

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016


ZHORŠUJE SE VZTAH ČECHŮ K ZÁPADOEVROPSKÝM ZEMÍM, PŘEDEVŠÍM K NĚMECKU

Čeští občané mají nejlepší vztah ke Slovensku (86 % mu udělilo známku jedna nebo dva). Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Rakousko (72 %), Holandsko (71 %), Švédsko, Francii a Velkou Británii (všichni 70 %). Oproti předchozímu výzkumu v roce 2013 se vztah českých občanů k většině západoevropských zemí zhoršil, nejzřetelněji v případě Německa. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Ukrajina (24 %), Čína (25 %), Rusko (30 %), Srbsko (31 %) a nově zařazené Turecko (15 %).

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v prosinci 2015 ukázal významnou změnu v postoji české veřejnosti k některým zemím v porovnání s předchozím šetřením v roce 2013. Souvislost s aktuální situací v Evropě a uprchlickou krizí je velmi pravděpodobná.

Nejprve si shrneme aktuální výsledky. Nejvíce příznivých známek získalo jednoznačně Slovensko (86 % dotázaných jej oznámkovalo jedničkou nebo dvojkou). Velmi pozitivně lidé dále hodnotí Rakousko, Holandsko, Švédsko, Francii a Velkou Británii (cca 70 % občanů jim dalo jedničku nebo dvojku). Nadpoloviční podíl dotázaných udělil příznivé známky ještě Chorvatsku, Dánsku, Itálii, Belgii, Maďarsku, Japonsku a Slovinsku. K Polsku a Německu má příznivý vztah reprezentovaný známkami jedna nebo dva zhruba polovina občanů. Nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Turecku[1]. Nízký podíl pozitivních známek dále zjišťujeme v hodnocení vztahu ke Spojeným státům, Srbsku, Rusku, Číně a Ukrajině.

V porovnání s průzkumem z roku 2013 došlo k významnému snížení podílu příznivých známek především v případě vztahu k Německu (což znamená jeho posun směrem dolů v pomyslném žebříčku obliby zemí). Je pravděpodobné, že tato změna odráží postoj českých občanů k německé politice vůči migrantům a skepsi české veřejnosti k tomu, zda se Německu podaří uprchlickou krizi zvládnout. Situace v Evropě se však promítá i do vztahu k dalším západoevropským zemím, pokles pozitivních hodnocení oproti předchozímu průzkumu zjišťujeme především u Belgie, Dánska a Švédska, méně výrazně rovněž v případě Holandska, Francie a Velké Británie. Kromě evropských zemí se dále zhoršil postoj české veřejnosti ke Spojeným státům.

Naopak zlepšení vztahu můžeme konstatovat v případě hodnocení Maďarska, Polska a Slovenska. Mírně lepší je i hodnocení Číny, která však stále zůstává mezi nejhůře hodnocenými zeměmi.

Z porovnání aktuálního výzkumu s rokem 2013 stojí ještě za zmínku nezměněný podíl příznivých známek v případě Ruska.

Žebříček obliby zemí

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Hodnocení v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů

Srovnání obliby zemí v letech 2013 a 2015

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Podíl známek 1 + 2 v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2013/10, 2015/12

Z následujícího grafu zachycujícího více než dvacetiletou časovou řadu vztahu českých občanů k Německu, Francii, Velké Británii a Spojeným státům je jasně zřejmé skokové zhoršení hodnocení těchto zemí v aktuálním průzkumu, nejvýraznější v případě Německa. Propad je podobný roku 2004, kdy se v souvislosti se vstupem naší země do Evropské unie rozproudila veřejná diskuse o obraně našich národních zájmů (vliv na vztah ke Spojeným státům měla tehdy jistě americká politika na Středním východě, především v Iráku).

Vývoj hodnocení vybraných zemí (1994-2015)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2015

Zaměříme se nyní ještě podrobněji na vývoj vztahu k Německu. Z analýzy vyplývá, že v porovnání s rokem 2013 se zhoršil vztah k této zemi především mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi. V minulosti silně závislý vztah k Německu na úrovni vzdělání je tedy nyní téměř shodný ve všech vzdělanostních skupinách. V případě věku došlo ke snížení podílu příznivých známek ve všech věkových kategoriích, relativně nejméně ovšem u lidí ve věku 45 až 59 let.

Rozdíly v hodnocení Německa podle vzdělání (2013 a 2015)

(podíly známek 1+2 v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů

Rozdíly v hodnocení Německa podle věku (2013 a 2015)

(podíly známek 1+2 v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů

  1. Turecko bylo do tohoto výzkumu zařazeno poprvé.