Prezidenti

Těsně před inaugurací nového prezidenta se Václav Klaus těšil důvěře čtvrtiny občanů, zatímco jeho nástupci Miloši Zemanovi projevoval důvěru dvojnásobný podíl obyvatelstva. Názor, že M. Zeman bude lepším prezidentem než jeho předchůdce, sdílí 55 % občanů. Přímé prezidentské volby neměly výraznější vliv na vývoj názorů na pravomocí prezidenta republiky. Pro alespoň částečné zvýšení prezidentských pravomocí je stejně jako před rokem méně než polovina (44 %) občanů. (Pokračování textu…)

Názor veřejnosti na současný režim

Od ledna 2012 se snížil podíl občanů, podle nichž je současný režim lepší než režim před listopadem 1989 (z 53 % na 46 %), zároveň přibylo lidí, kteří považují současný režim za horší (z 27 % na 32 %). Podobná názorová situace panovala v minulosti pouze v období let 1997-2000. Zatímco mezi občany s nižším vzděláním, hůře materiálně zajištěnými a těmi, kteří se hlásí k levici, klesala preference současného režimu už v letech 2010-2011, poslední snížení jde hlavně na vrub lidí s vyšším vzděláním, lépe zajištěných a středově, příp. pravicově orientovaných.

Státní dluh

Téměř tři čtvrtiny lidí považují růst státního dluhu za jeden z největších problémů země. Za poslední dva roky však ubylo lidí, kteří souhlasí s politikou úsporných opatření Nečasovy vlády (z 49 % na 41 %), a pouze dvě pětiny občanů věří, že se současné vládě podaří tempo růstu státního dluhu výrazně snížit. (Pokračování textu…)

Vysvědčení pro vládu

Jen zhruba čtvrtina občanů přiznává Nečasově vládě snahu řešit nejdůležitější problémy v naší zemi. Oproti roku 2010 je to významný pokles. Lépe hodnotí vládu lidé, kteří si myslí, že by měla při svém rozhodování brát především zřetel na to, jak budeme žít za pět, deset či více let. Průměrná školní známka, kterou občané hodnotí dosavadní činnost vlády, je lepší čtyřka. (Pokračování textu…)

Rozdělení Československa

Rozdělení Československa považuje za dobré rozhodnutí 37 % a za špatné 36 % občanů, 27 % neví. Pozitivní hodnocení vyjadřují častěji lidé mladší, s vyšším vzděláním a příznivci pravicových stran. Podstatná část těch, kteří dnes rozdělení federace vnímají negativně, patří mezi ty, kteří před 20 lety byli proti, ale dnes jsou s vytvořením samostatných států smířeni. (Pokračování textu…)

Církev z hlediska vnímání užitečnosti

Podíl lidí považujících církve za užitečné instituce klesl na 36 % a podíl občanů, kteří jsou pro vrácení majetku církvím, na 29 %. Církve za užitečné instituce považují častěji lidé věřící v Boha a většina věřících je také pro navrácení církevního majetku, ale ani názory věřících na restituce nejsou jednoznačné. (Pokračování textu…)

Názor veřejnosti na elektrárnu Dukovany

Naprostá většina lidí žijících v okolí Dukovan (84 %) považuje provoz jaderné elektrárny Dukovany za bezpečný. Urychlené uzavření této jaderné elektrárny požaduje jen nepatrný podíl (4 %) lidí, tři pětiny obyvatel regionu jsou pro modernizaci elektrárny a další dlouhodobý provoz, zbylí pro kratší provoz (10-20 let). Velká většina (74 %) lidí z okolí elektrárny je pro to, aby použité palivo z našich jaderných elektráren bylo uloženo do meziskladů s možností opětovného využití. (Pokračování textu…)

Názor veřejnosti na elektrárnu Temelín

Čtyři pětiny obyvatel z okolí temelínské jaderné elektrárny hájí názor, že energii z elektrárny potřebujeme a dvě třetiny lidí z tohoto regionu se domnívají, že do budoucna bude nutné Temelín dostavět, abychom pokryli své energetické potřeby. Pro 71 procent obyvatel je provoz elektrárny bezpečný. Dvě třetiny lidí z okolí elektrárny zastávají názor, že se elektrárna chová vůči veřejnosti otevřeně. Tři pětiny obyvatel, kteří žijí v oblasti do 13 km od jaderné elektrárny, tj. v zóně havarijního plánování, považují existenci elektrárny za přínos pro svou obec. (Pokračování textu…)

Názory občanů na podporu v nezaměstnanosti

Dvoutřetinová většina občanů ČR dlouhodobě zastává názor, že nezaměstnaní by měli dostávat jen tak nízké dávky, aby byli nuceni si aktivně hledat práci. Současná úroveň podpor a sociálních dávek však není podle nadpoloviční většiny veřejnosti (56 %) dostatečně motivující. Téměř stejný podíl dotázaných (57 %) je proti tomu, aby stát podporu v nezaměstnanosti zvýšil. Zatímco zastoupení názoru na motivační efekt podpory v nezaměstnanosti v populaci od května 2012 zůstalo totožné, se zvýšením podpory by nyní souhlasilo poněkud více lidí. (Pokračování textu…)

Názor občanů na problém nezaměstnanosti

Více než třetina lidí se domnívá, že většina nezaměstnaných skutečný zájem o práci nemá, a většina (58 %) lidí si myslí, že určitá míra nezaměstnanosti je užitečná, protože lidé si pak váží práce. Naproti tomu stále zhruba 70 % občanů zastává názor, že stát by měl mít povinnost zajistit práci každému, kdo chce pracovat. Tento názor převažuje nejen mezi sympatizanty levicových stran a mezi zaměstnanci, ale sdílí ho i mírná většina stoupenců pravicových subjektů a také živnostníků a podnikatelů. (Pokračování textu…)