Klíčové slovo:názor veřejnosti

Jakého máme prezidenta a jakého si přejeme?

Působení Miloše Zemana v prezidentské funkci je z pohledu veřejného mínění úspěšné. Zvláště pro levicově smýšlející občany představuje typ silného politika, který má být aktivní v domácí politice. Prezident má stát nejen mimo strany, ale spíše nad nimi,
a kriticky dohlížet na jejich činnost. Na tom se shodnou všechny skupiny našeho obyvatelstva. Levicoví občané vidí instituci prezidenta poměrně civilně, pravicoví občané zdůrazňují ctihodnost a reprezentativní úlohu prezidenta. Miloši Zemanovi se daří spíše být „lidovým“ prezidentem. Podle veřejnosti příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky.

Číst dále

SVĚTOVÉ OSOBNOSTI V ZRCADLE NAŠEHO VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ

Svět se výrazně mění a s ním i obraz světových osobností a státníků. V našem sekulárním státě asi překvapí suverénně nejlepší hodnocení papeže Františka napříč všemi skupinami obyvatelstva. Pozorujeme rozčarování z představitelů západních velmocí i rostoucí sympatie k našim sousedům. Evropská unie stojí stranou zájmu naší veřejnosti.

Číst dále

Názor veřejnosti na členství v NATO

Polovina české veřejnosti (50 %) považuje členství naší země v Evropské unii a Severoatlantické alianci za stejně důležité. Mezi těmi, kteří tyto instituce rozlišují, jasně převažují ti, kteří za důležitější považují členství v NATO (34 %), nad těmi, kteří preferují členství v EU (16 %). S členstvím naší republiky v NATO souhlasí více než dvoutřetinová většina českých občanů (69 %), nesouhlasí pětina (22 %) a desetina zvolila vyhýbavou odpověď (9 %). Číst dále


Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

V souvislosti s aktuálním vývojem v Evropě se mezi českými občany dále posilují obavy z islámského fundamentalismu, situace na Blízkém východě a především z přílivu migrantů. Stabilními riziky jsou podle veřejnosti terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Květnový nárůst pocitu ohrožení politikou Ruska se v zářijovém průzkumu nepotvrdil. Číst dále


Názory občanů na diskriminaci na trhu práce u nás

Výrazná většina občanů ČR (73 %) se domnívá, že na našem trhu práce dochází k diskriminaci určitých skupin obyvatel. Tento podíl je ale nejnižší za posledních deset let, kdy toto téma v zrcadle mínění veřejnosti sledujeme. K diskriminaci v zaměstnání dochází podle názoru lidí nejčastěji kvůli věku. Časté je ale také znevýhodňování kvůli zdravotnímu postižení nebo těhotenství či mateřství. Číst dále


Popularita politických osobností – říjen 2014

Říjnový výzkum přináší žebříček popularity těsně po komunálních volbách. V hodnocení povolební situace výrazně zabodoval Andrej Babiš. Na druhé místo žebříčku se dostala eurokomisařka Věra Jourová. Třetí příčku zaujímá Bohuslav Sobotka s minimálním odstupem následován Martinem Stropnickým. Na dalších místech žebříčku jsou těsně za sebou Jiří Dienstbier a Tomio Okamura. Zatímco hodnocení A. Babiše, B. Sobotky a především V. Jourové se od minulého výzkumu zlepšilo, v případě J. Dienstbiera a M. Stropnického se mírně zhoršilo a u T. Okamury spíše stagnovalo. Číst dále


Starobní důchody

Výrazná většina občanů ČR nepovažuje aktuální starobní důchody za přiměřené (80 %) a dostatečné na pokrytí základních potřeb důchodců (72 %). Většina veřejnosti se dále nedomnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří (80 %). Převažující negativní hodnocení výše důchodového zabezpečení je charakteristické pro všechny sociální skupiny, i když podle očekávání jsou nejkritičtější samotní důchodci a nejméně kritičtí studenti. Číst dále


Nezaměstnanost a podpora

Současná úroveň podpor a sociálních dávek není podle třípětinové většiny veřejnosti (61 %) pro nezaměstnané dostatečně motivační pro to, aby si aktivně hledali práci. Téměř stejný podíl dotázaných (60 %) je proti tomu, aby stát podporu v nezaměstnanosti zvýšil. Zvýšení podpory v nezaměstnanosti poněkud častěji podporují stoupenci KSČM a ČSSD, ovšem ani mezi nimi nejde o většinovou podporu. Číst dále


Nezaměstnanost a společnost

Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu. Podle téměř tří čtvrtin by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Se zachováváním zbytečných pracovních míst jako prostředkem boje proti nezaměstnanosti však většina veřejnosti nesouhlasí. Více než polovina občanů totiž na nezaměstnanost nahlíží jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce. S názorem, že většina dnešních nezaměstnaných jsou lidé, kteří opravdový zájem o práci nemají, občané spíše nesouhlasí. Číst dále