Jakého máme prezidenta a jakého si přejeme?

Působení Miloše Zemana v prezidentské funkci je z pohledu veřejného mínění úspěšné. Zvláště pro levicově smýšlející občany představuje typ silného politika, který má být aktivní v domácí politice. Prezident má stát nejen mimo strany, ale spíše nad nimi,
a kriticky dohlížet na jejich činnost. Na tom se shodnou všechny skupiny našeho obyvatelstva. Levicoví občané vidí instituci prezidenta poměrně civilně, pravicoví občané zdůrazňují ctihodnost a reprezentativní úlohu prezidenta. Miloši Zemanovi se daří spíše být „lidovým“ prezidentem. Podle veřejnosti příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Velmi výrazná část české veřejnosti si přeje, aby se Miloš Zeman kriticky vyjadřoval k činnosti naší vlády a politických stran. Tento požadavek zaznívá od více než dvou třetin obyvatel, přičemž jedna třetina názor vyslovuje velmi rozhodně.

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Přání, aby se prezident Zeman kriticky vyjadřoval k činnosti vlády a politických stran, nejčastěji vyslovují příznivci KSČM a ČSSD, nejméně často příznivci ODS a TOP 09. Z druhé strany si více než dvě pětiny občanů (44 %) myslí, že prezident Zeman do vnitropolitického dění v naší zemi zasahuje příliš. Logicky tato výtka zaznívá především z pravé části politického spektra.

image002

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Jak si rozporné hodnocení výkonu prezidenta Miloše Zemana vysvětlit? Již od doby prezidenta Václava Havla jako nejsilnější požadavek na výkon prezidentské role zaznívalo, aby prezident byl důsledně nadstranický, aby stál zcela mimo politické strany. Prezident by v ideální představě měl plnit kontrolní role dovnitř politiky, ale vstupovat by do ní měl jen za závažných okolností, zato však rázně. Požadavek nadstranickosti je dlouhodobě platný a univerzální, v zásadě jej sdílejí všechny skupiny obyvatelstva.

V tomto zorném úhlu je potřeba vidět názor tří pětin našich občanů, kteří pokládají za vhodné, aby náš politický systém měl silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi. To náš politický systém sice nemá, ale od dob TGM může být instituce prezidenta nadána velkým neformálním vlivem. Zdá se, že značná část našich obyvatel právě od prezidenta požaduje výrazný vůdčí styl.

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Dvě třetiny našich obyvatel si funkci prezidenta ČR spojují s velkou vážností a úctou, jen pro jednu třetinu je stejná jako ostatní funkce. Tři pětiny lidí vnímají roli prezidenta jako především reprezentativní funkci, dvě pětiny jej v mysli zapojují do běžného dění a chápou ho jako službu pro občany. Zatímco spjatost prezidentské funkce s vážností a úctou je ve veřejném mínění dlouhodobě stabilním postojem, ve vnímání role prezidenta reprezentativita versus služba pro občany došlo k postupné proměně. Časová řada STEM naznačuje, že v době, kdy hlavou státu byl Václav Havel, vnímali lidé jasnou většinou prezidentskou funkci jako službu pro občany. Za Václava Klause se zastoupení obou názorů vyrovnalo, přesto stále převažovalo hodnocení funkce prezidenta jako služby občanům. Podle aktuálního výzkumu (a za prezidenta Miloše Zemana) již názor preferující reprezentativnost prezidentské funkce v mínění veřejnosti převažuje. Zvláště častý je tento postoj mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi (71 %), občany pravicově orientovanými (74 %) a sympatizanty TOP 09 (83 %) a ODS (72 %).

Pramen: STEM, Trendy 1997-2015

Zkombinujeme-li obě hlediska spjatá s hodnocením role prezidenta, dostaneme jednoduchou typologii:

  • TYP 1: Vážnost a úcta se pojí s reprezentativní „ceremoniální“ funkcí, takto prezidenta vidí 42 % obyvatel
  • TYP 2: Vážnost a úcta se pojí se službou pro občany. Prezident je váženým prvním představitelem výkonné moci pro 25 % obyvatel.
  • TYP 3: Reprezentativní funkce není spojována s vážností a úctou. Prezident je spíše „kladeč věnců“ pro 19 % obyvatel.
  • TYP 4: Pro poslední skupinu je prezident běžnou servisní ústavní funkcí. Vidí ho tak 14 % lidí.

Dominantní „ceremoniální“ typ se statisticky významně liší v různých vzdělanostních skupinách.

Zastoupení dominantního prezidentského typu uvnitř vzdělanostních skupin (%)

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Prezident Zeman se těší důvěře většiny našich obyvatel. V listopadu 2015 mu důvěru vyslovilo 54 % našich obyvatel, v prosinci 53 %. Přesto si rozšíření jeho vlivu v našem politickém životě nepřeje mírně nadpoloviční většina obyvatel (53 %). Rozložení zhruba padesát na padesát naznačuje, že působení prezidenta Zemana je vnímáno rozporně a že představuje a do budoucna může představovat živé politikum. V listopadových datech jsme ukazovali, že prezident Zeman se sice těší většinové podpoře, ale znovu za prezidenta jej chtějí dvě pětiny obyvatelstva. Prosincový výzkum ukázal, že Miloš Zeman příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky.

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

V dlouhodobém časovém pohledu Miloš Zeman ve srovnání s ostatními prezidenty z hlediska zvyšování vážnosti úřadu prezidenta neobstojí příliš dobře. Dodejme, že i mezi lidmi, kteří prezidentu Zemanovi důvěřují, není názor na zvýšení vážnosti úřadu prezidenta zcela jednoznačný (42 % z nich nesouhlasí s tím, že M. Zeman zvýšil vážnost svého úřadu).

Podstatný příspěvek ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky
– jmenovité hodnocení prezidentů (%)

Pramen: STEM, Trendy 2000–2015


SVĚTOVÉ OSOBNOSTI V ZRCADLE NAŠEHO VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ

Svět se výrazně mění a s ním i obraz světových osobností a státníků. V našem sekulárním státě asi překvapí suverénně nejlepší hodnocení papeže Františka napříč všemi skupinami obyvatelstva. Pozorujeme rozčarování z představitelů západních velmocí i rostoucí sympatie k našim sousedům. Evropská unie stojí stranou zájmu naší veřejnosti.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v prosinci 2015 vedle vztahu české veřejnosti k různým zemím zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí, předsedy Evropské komise a hlavy katolické církve. Celkový přehled uvádí následující graf.

Hodnocení zahraničních osobností

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů

Papež František

Jasně nejpříznivěji hodnocenou osobností je papež František, na kterého mají pozitivní názor tři čtvrtiny občanů naší země. Toto hodnocení sdílejí v podobné míře různé sociodemografické skupiny obyvatel. Papež František byl takto pozitivně hodnocen rovněž v předchozím průzkumu v roce 2013. V porovnání s jeho předchůdcem Benediktem XVI. je postavení Františka v očích české veřejnosti významně lepší (Benedikta XVI. v roce 2009 příznivě hodnotilo 52 % občanů).

Představitelé západních velmocí a Ruska

Dvoutřetinová většina dotázaných v prosincovém průzkumu příznivě hodnotila britského premiéra Davida Camerona. Kolem poloviny pozitivních hodnocení získali prezidenti Barack Obama a Francois Hollande. Převažující negativní hodnocení zjišťujeme v případě ruského prezidenta Vladimíra Putina a německé kancléřky Angely Merkelové. Sledujeme-li dynamiku vývoje popularity klíčových osobností, vidíme výrazný pokles u B. Obamy a zvláště u A. Merkelové a poměrně vyrovnanou pozici u V. Putina.

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

(Podíly hodnocení “Velmi příznivý” +”Spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2008-2015

Jak hodnotí klíčové osobnosti politiky různé skupiny našeho obyvatelstva? Ukazuje se například, že prezidenta Obamu hodnotí ženy o něco lépe než muži (57 %, resp. 52 % příznivých hodnocení). V případě ruské hlavy státu je tomu naopak a rozdíly jsou tu výraznější. Putina hodnotí kladně téměř polovina (46 %) mužů, mezi ženami je to jen necelá třetina (29 %).

V hodnocení amerického prezidenta jsou lidé starší 60 let rozděleni do dvou vyrovnaných táborů, v mladších věkových kategoriích příznivá hodnocení B. Obamy naopak převažují (18-29 let: 60 %, 30-44 let: 57 %, 45-59 let: 56 %, 60 a více let: 47 %).

V pohledu na oba státníky světových velmocí nejsou významné rozdíly mezi různými vzdělanostními skupinami, pouze vysokoškoláci jsou poněkud kritičtější k V. Putinovi než lidé s nižší úrovní vzdělání.

V názoru na německou kancléřku se různé skupiny obyvatel významně neodlišují. V předchozím průzkumu v říjnu 2013 byla Angela Merkelová hvězdou západní politiky. Dobře ji hodnotily zejména vyšší vzdělanostní skupiny. Dnes patrně v návaznosti na uprchlickou krizi se její hodnocení dramaticky zhoršilo. Hodnocení různých vzdělanostních skupin se v současnosti příliš neliší, což znamená, že popularita německé kancléřky nejvíce oslabila právě u vzdělanějších skupin obyvatel.

Srovnání hodnocení A. Merkelové podle vzdělání v letech 2013 a 2015

(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013/10, 2015/12

Názory na nejvyšší představitele Ruska, Spojených států a Německa jsou významně ovlivněny politickými preferencemi občanů. Podle očekávání jsou sympatizanti KSČM v porovnání s příznivci ostatních parlamentních stran výrazně vstřícnější k Vladimíru Putinovi, a naopak kritičtí k Baracku Obamovi. Angelu Merkelovou pozitivněji hodnotí stoupenci KDU-ČSL a TOP 09.

Hodnocení B. Obamy, V. Putina a A. Merkelové podle stranických preferencí

(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru jen orientační.)

Východní sousedé

Robert Fico se těší u našich obyvatel vysoké popularitě. Opětovně se ukazuje, že ke Slovensku a jeho představitelům máme výrazně kladný postoj. U politických osobností, které část veřejnosti nezná, se právě tato neznalost promítá do rozdílů mezi různými sociodemografickými skupinami. Obecně řečeno: ženy, lidé nižšího vzdělání a mladí do 30 let se o zahraniční politiky příliš nezajímají. Pro příklad, maďarského premiéra V. Orbána nezná 25 % mužů, ale 41 % žen, 47 % osob mladších 30 let a 44 % občanů se základním vzděláním.

V případě premiérů Slovenska a Maďarska jsou podíly pozitivních názorů poněkud vyšší
u osob starších 60 let. Kritičtější k osobě R. Fica a V. Orbána jsou naopak vysokoškolsky vzdělaní lidé, i když rovněž mezi nimi pozitivní hodnocení na tyto politiky převažují.

Hodnocení V. Orbána podle vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů starších 18 let

Hodnocení premiérů Slovenska a Maďarska v závislosti na politických sympatiích respondentů ilustruje následující graf. Východoevropští premiéři mají podporu hlavně u stoupenců KSČM. Slovenského premiéra ovšem stejně jako sympatizanti KSČM oceňují také příznivci ČSSD a hnutí ANO.

Hodnocení Roberta Fica a Viktora Orbána podle stranických preferencí

(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru jen orientační.)

Představitel Evropské unie

Specifické je hodnocení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, kterého vysoký podíl lidí vůbec nezná (41 %). Mezi těmi, kteří jej znají, převažují nepříznivá hodnocení (16 % pozitivních názorů vs. 43 % negativních). Dodejme, že Junckerova předchůdce ve funkci José Manuela Barrosa neznala podle výsledků průzkumu z října 2013 necelá čtvrtina dotázaných a mezi ostatními výrazně převažovala pozitivní hodnocení (48 %).


Názor veřejnosti na členství v NATO

Polovina české veřejnosti (50 %) považuje členství naší země v Evropské unii a Severoatlantické alianci za stejně důležité. Mezi těmi, kteří tyto instituce rozlišují, jasně převažují ti, kteří za důležitější považují členství v NATO (34 %), nad těmi, kteří preferují členství v EU (16 %). S členstvím naší republiky v NATO souhlasí více než dvoutřetinová většina českých občanů (69 %), nesouhlasí pětina (22 %) a desetina zvolila vyhýbavou odpověď (9 %). Číst dále


Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

V souvislosti s aktuálním vývojem v Evropě se mezi českými občany dále posilují obavy z islámského fundamentalismu, situace na Blízkém východě a především z přílivu migrantů. Stabilními riziky jsou podle veřejnosti terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Květnový nárůst pocitu ohrožení politikou Ruska se v zářijovém průzkumu nepotvrdil. Číst dále


Názory občanů na diskriminaci na trhu práce u nás

Výrazná většina občanů ČR (73 %) se domnívá, že na našem trhu práce dochází k diskriminaci určitých skupin obyvatel. Tento podíl je ale nejnižší za posledních deset let, kdy toto téma v zrcadle mínění veřejnosti sledujeme. K diskriminaci v zaměstnání dochází podle názoru lidí nejčastěji kvůli věku. Časté je ale také znevýhodňování kvůli zdravotnímu postižení nebo těhotenství či mateřství. Číst dále


Popularita politických osobností – říjen 2014

Říjnový výzkum přináší žebříček popularity těsně po komunálních volbách. V hodnocení povolební situace výrazně zabodoval Andrej Babiš. Na druhé místo žebříčku se dostala eurokomisařka Věra Jourová. Třetí příčku zaujímá Bohuslav Sobotka s minimálním odstupem následován Martinem Stropnickým. Na dalších místech žebříčku jsou těsně za sebou Jiří Dienstbier a Tomio Okamura. Zatímco hodnocení A. Babiše, B. Sobotky a především V. Jourové se od minulého výzkumu zlepšilo, v případě J. Dienstbiera a M. Stropnického se mírně zhoršilo a u T. Okamury spíše stagnovalo. Číst dále


Starobní důchody

Výrazná většina občanů ČR nepovažuje aktuální starobní důchody za přiměřené (80 %) a dostatečné na pokrytí základních potřeb důchodců (72 %). Většina veřejnosti se dále nedomnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří (80 %). Převažující negativní hodnocení výše důchodového zabezpečení je charakteristické pro všechny sociální skupiny, i když podle očekávání jsou nejkritičtější samotní důchodci a nejméně kritičtí studenti. Číst dále


Nezaměstnanost a podpora

Současná úroveň podpor a sociálních dávek není podle třípětinové většiny veřejnosti (61 %) pro nezaměstnané dostatečně motivační pro to, aby si aktivně hledali práci. Téměř stejný podíl dotázaných (60 %) je proti tomu, aby stát podporu v nezaměstnanosti zvýšil. Zvýšení podpory v nezaměstnanosti poněkud častěji podporují stoupenci KSČM a ČSSD, ovšem ani mezi nimi nejde o většinovou podporu. Číst dále


Nezaměstnanost a společnost

Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu. Podle téměř tří čtvrtin by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Se zachováváním zbytečných pracovních míst jako prostředkem boje proti nezaměstnanosti však většina veřejnosti nesouhlasí. Více než polovina občanů totiž na nezaměstnanost nahlíží jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce. S názorem, že většina dnešních nezaměstnaných jsou lidé, kteří opravdový zájem o práci nemají, občané spíše nesouhlasí. Číst dále