Jakého máme prezidenta a jakého si přejeme?

Působení Miloše Zemana v prezidentské funkci je z pohledu veřejného mínění úspěšné. Zvláště pro levicově smýšlející občany představuje typ silného politika, který má být aktivní v domácí politice. Prezident má stát nejen mimo strany, ale spíše nad nimi, a kriticky dohlížet na jejich činnost. Na tom se shodnou všechny skupiny našeho obyvatelstva. Levicoví občané vidí instituci prezidenta poměrně civilně, pravicoví občané zdůrazňují ctihodnost a reprezentativní úlohu prezidenta. Miloši Zemanovi se daří spíše být „lidovým“ prezidentem. Podle veřejnosti příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až…

SVĚTOVÉ OSOBNOSTI V ZRCADLE NAŠEHO VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ

Svět se výrazně mění a s ním i obraz světových osobností a státníků. V našem sekulárním státě asi překvapí suverénně nejlepší hodnocení papeže Františka napříč všemi skupinami obyvatelstva. Pozorujeme rozčarování z představitelů západních velmocí i rostoucí sympatie k našim sousedům. Evropská unie stojí stranou zájmu naší veřejnosti. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů. Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v prosinci 2015 vedle vztahu české veřejnosti k různým zemím zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí,…

Názor veřejnosti na členství v NATO

Polovina české veřejnosti (50 %) považuje členství naší země v Evropské unii a Severoatlantické alianci za stejně důležité. Mezi těmi, kteří tyto instituce rozlišují, jasně převažují ti, kteří za důležitější považují členství v NATO (34 %), nad těmi, kteří preferují členství v EU (16 %). S členstvím naší republiky v NATO souhlasí více než dvoutřetinová většina českých občanů (69 %), nesouhlasí pětina (22 %) a desetina zvolila vyhýbavou odpověď (9 %). (Pokračování textu…)

Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

V souvislosti s aktuálním vývojem v Evropě se mezi českými občany dále posilují obavy z islámského fundamentalismu, situace na Blízkém východě a především z přílivu migrantů. Stabilními riziky jsou podle veřejnosti terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Květnový nárůst pocitu ohrožení politikou Ruska se v zářijovém průzkumu nepotvrdil. (Pokračování textu…)

Názory občanů na diskriminaci na trhu práce u nás

Výrazná většina občanů ČR (73 %) se domnívá, že na našem trhu práce dochází k diskriminaci určitých skupin obyvatel. Tento podíl je ale nejnižší za posledních deset let, kdy toto téma v zrcadle mínění veřejnosti sledujeme. K diskriminaci v zaměstnání dochází podle názoru lidí nejčastěji kvůli věku. Časté je ale také znevýhodňování kvůli zdravotnímu postižení nebo těhotenství či mateřství. (Pokračování textu…)

Popularita politických osobností – říjen 2014

Říjnový výzkum přináší žebříček popularity těsně po komunálních volbách. V hodnocení povolební situace výrazně zabodoval Andrej Babiš. Na druhé místo žebříčku se dostala eurokomisařka Věra Jourová. Třetí příčku zaujímá Bohuslav Sobotka s minimálním odstupem následován Martinem Stropnickým. Na dalších místech žebříčku jsou těsně za sebou Jiří Dienstbier a Tomio Okamura. Zatímco hodnocení A. Babiše, B. Sobotky a především V. Jourové se od minulého výzkumu zlepšilo, v případě J. Dienstbiera a M. Stropnického se mírně zhoršilo a u T. Okamury spíše stagnovalo. (Pokračování textu…)

Starobní důchody

Výrazná většina občanů ČR nepovažuje aktuální starobní důchody za přiměřené (80 %) a dostatečné na pokrytí základních potřeb důchodců (72 %). Většina veřejnosti se dále nedomnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří (80 %). Převažující negativní hodnocení výše důchodového zabezpečení je charakteristické pro všechny sociální skupiny, i když podle očekávání jsou nejkritičtější samotní důchodci a nejméně kritičtí studenti. (Pokračování textu…)

Nezaměstnanost a podpora

Současná úroveň podpor a sociálních dávek není podle třípětinové většiny veřejnosti (61 %) pro nezaměstnané dostatečně motivační pro to, aby si aktivně hledali práci. Téměř stejný podíl dotázaných (60 %) je proti tomu, aby stát podporu v nezaměstnanosti zvýšil. Zvýšení podpory v nezaměstnanosti poněkud častěji podporují stoupenci KSČM a ČSSD, ovšem ani mezi nimi nejde o většinovou podporu. (Pokračování textu…)

Nezaměstnanost a společnost

Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu. Podle téměř tří čtvrtin by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Se zachováváním zbytečných pracovních míst jako prostředkem boje proti nezaměstnanosti však většina veřejnosti nesouhlasí. Více než polovina občanů totiž na nezaměstnanost nahlíží jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce. S názorem, že většina dnešních nezaměstnaných jsou lidé, kteří opravdový zájem o práci nemají, občané spíše nesouhlasí. (Pokračování textu…)