Po dvou letech v NATO: více prestiže pro ČR, ale plnohodnotným členem nejsme

Dva roky po přijetí do Severoatlantické aliance zhruba dvě třetiny lidí uznávají, že vstup naší republiky do NATO byl správným krokem a téměř stejný podíl dospělé populace se domnívá, že se přijetím za člena NATO zvýšila mezinárodní prestiž našeho státu, zároveň však sílí mezi českou veřejností pocit, že nejsme plnohodnotným, rovnocenným partnerem silnějších členských zemí Severoatlantické aliance. Již téměř čtvrtina lidí uznává, že naše mezinárodní prestiž po vstupu do Aliance vzrostla, ale zároveň pociťuje, že nejsme plnohodnotným členem NATO. Číst dále

Česká veřejnost a členství v NATO

Jeden a půl roku po vstupu naší země do NATO se postupně upevňuje názor, že ČR se rozhodla správně. Odpůrců integrace do NATO pozvolna ubývá. Zároveň však sílí pocit, že naše členství není plnohodnotné, že hlasy všech zemí v NATO nemají stejnou váhu. Rozporné jsou také názory na to, jak ovlivní rozšiřování NATO bezpečnostní situaci ve střední Evropě – polovina lidí si myslí, že se rozšiřováním Aliance vytváří nové vojenské napětí. Co česká veřejnost od našeho členství v NATO očekává? Jednoznačně jsou občané smířeni s tím, že naši vojáci se musí účastnit společných akcí v různých vojenských konfliktech. Zhruba 70 % lidí také předpokládá, že budou u nás rozmístěna spojenecká vojska. Výrazná většina lidí se také obává zvýšení daňové zátěže pro obyvatelstvo a růstu výdajů na obranu. Naproti tomu by nám členství v NATO mělo pomoci k profesionalizaci armády i účelnějšímu hospodaření v ní a k posílení mezinárodní prestiže ČR. Číst dále

Od členství v NATO si stále více lidí slibuje, že budeme mít profesionální armádu

Povinnost pro naše vojáky podílet se na společných akcích NATO berou prakticky všichni naši občané jako fakt. V ostatních možných důsledcích členství v NATO pro naši armádu se však již projevují rozdíly mezi stoupenci a odpůrci NATO. Zvláště výrazně odlišný názor mají lidé souhlasící a nesouhlasící s naším členstvím na hospodárnost v armádě a na to, zda budou na našem území rozmístěny jaderné zbraně. K vůbec nejnápadnější změně došlo od jara 1998 v názoru na to, zda se bude naše armáda profesionalizovat. Stoupenci členství v NATO vesměs tuto změnu přijímají jako změnu k lepšímu, jako způsob, jímž se zvýší prestiž a připravenost AČR. Za poslední dva roky se však zvýšila míra očekávání této změny výrazně i u odpůrců členství v Alianci. Číst dále

NATO je podle mínění veřejnosti nejen zárukou bezpečnosti, ale i lidských práv

Úloha NATO v současném světě spočívá ve dvou oblastech. Severoatlantická aliance vystupuje jednak jako hlavní garant světové bezpečnosti, jednak jako instituce, která má za cíl bránit porušování základních lidských práv. V souladu s tím, jak se zvýšil podíl našich občanů, kteří souhlasí se začleněním našeho státu do NATO, mírně vzrostl i podíl lidí, které tyto role Severoatlantické alianci přisuzují. K posunu došlo zejména ve skupině lidí, kteří nesouhlasí s naším vstupem do Aliance. Ve větší míře než před rokem tito lidé připouštějí, že NATO zaujímá ve světě určité mocenské postavení. Nápadná je zejména změna jejich postoje k tomu, že NATO brání ve světě lidská práva. V hodnocení stanovisek stoupenců nejsilnějších politických stran pak k posunu došlo především u přívrženců ČSSD. Číst dále

Co se změní podle našich občanů po vstupu do NATO v české ekonomice?

Výrazná většina lidí si od začlenění do NATO slibuje snazší vstup do Evropské unie (nebo se jej obává) a věří i v to, že jako členský stát NATO budeme atraktivnější zemí pro zahraniční investory. Posílilo se i očekávání příznivých vlivů na rozvoj ekonomiky. Naopak nadále zůstávají pro velkou část občanů strašákem velké výdaje na obranu a s tím spojená vysoká daňová zátěž pro obyvatelstvo. Strach z vysokých daní i pocit, že členství v NATO nám přinese nepřiměřeně vysoké výdaje na obranu, sdílí i většina lidí, kteří souhlasí s naším začleněním do Aliance. Číst dále

Co se změní podle našich občanů po vstupu do NATO v politice českého státu?

Začlenění ČR by mělo podle mínění veřejnosti posílit naši příslušnost k euroatlantickému světu. Zhruba 70 % očekává posílení prestiže českého státu na mezinárodním poli a tři čtvrtiny lidí věří, že členský stát NATO bude mít snazší cestu do Evropské unie. Polovina lidí spojuje začlenění do NATO i s posílením politické stability. Se vstupem do NATO jsou však spojována i negativní očekávání : lidé se obávají především růstu napětí ve vztazích s Ruskem (téměř 70 %) a omezení možnosti českého státu se svobodně rozhodovat o vlastním osudu. Stoupenci a odpůrci vstupu do NATO se jasně odlišují v názoru na vliv vstupu do NATO na politickou stabilitu a mezinárodní prestiž českého státu. Míra svobodného rozhodování po vstupu do NATO je již spornější: i 40 % lidí, kteří se vstupem ČR do NATO souhlasí, se domnívá, že jako členský stát Aliance nejsme státem plně svobodným v rozhodování o svém osudu. Číst dále

Tři pětiny lidí si myslí, že výhody z rozšíření NATO jasně převýší náklady

Podíl lidí, kteří souhlasí s výrokem „výhody z rozšíření NATO mnohonásobně převýší náklady tohoto rozšíření“, se v posledním roce poněkud zvýšil. Je stejný jako podíl občanů, kteří V porovnání se šetřením provedeným v září 1999 se nic nezměnilo na tom, že přesvědčeni o výhodnosti rozšíření NATO jsou především lidé z pravé části politického spektra (více než tři čtvrtiny voličů ODS, US), naopak nejradikálnějšími odpůrci jsou stoupenci KSČM (jen 30% hlasů pro výhodnost rozšíření Aliance). Zvýšila se míra souhlasu u stoupenců ČSSD (z 51% v září 1999 na 62% v září 2000), což je charakteristické i pro jiné otázky týkající se evropské integrace českého státu a což odráží zřejmě jak „vládní roli“ ČSSD, tak i proměnu členské základny této strany. Číst dále

Ubývá odpůrců členství v NATO, ale nesílí podpora – lidé se spíše s členstvím smiřují

V porovnání s rokem 1999 se zřetelně oslabil tábor odpůrců členství ČR v Alianci, na straně druhé je patrné, že ubývá i jednoznačných stoupenců našeho členství. Ve shodě s tím, že se oslabuje podíl lidí, kteří nesouhlasí s členstvím našeho státu v Severoatlantické alianci, přibývá mírně lidí, kteří považují NATO za nejlepší záruku naší bezpečnostní situace a kteří hodnotí tuto organizaci jako hlavního garanta mezinárodní bezpečnosti. Roste však také podíl lidí, kteří považují naše členství v NATO za zbytečné a kteří se domnívají, že jako nový členský stát nebudeme hrát v NATO rovnocennou roli. Lze proto konstatovat, že ubylo lidí, kteří jsou pevně proti našemu členství v NATO, nelze však tvrdit, že přibývá opravdových stoupenců členství. Spíše je více lidí, podle nichž můžeme v NATO, třeba jako člen druhé kategorie, přežívat. Číst dále

Lidé se obávají, že rozšíření NATO zvýšilo napětí v Evropě

K negativním důsledkům rozšíření NATO je přičítán fakt, že integrace tří nových členských zemí pouze posunula hranice napětí, ale neodstranila jej, ba naopak: odpůrci rozšíření NATO tvrdí, že expanze Aliance směrem na východ napětí na evropském kontinentu vyostřuje. Podíl lidí, kteří s takovým tvrzením souhlasí, v porovnání s rokem 1999 mírně vzrostl a blíží se polovině. Ke zvýšení obav z nového dělení Evropy došlo v celém politickém spektru, nejvíce u stoupenců KDU-ČSL. Číst dále

Sílí přesvědčení, že nové členské státy NATO nemají v Alianci plnoprávné postavení

Navzdory tomu, že celkově větší podíl našich občanů vyjadřuje souhlas se začleněním ČR do Aliance, roste podíl osob, podle nichž nové země rovnoprávnými členy NATO nejsou. Lidí, kteří jsou přesvědčeni o podřadné roli nových členských zemí je již více než těch, kteří hájí názor, že všichni členové Aliance jsou si rovni. K posunu názorů na postavení nových členských zemí došlo prakticky u všech skupin veřejnosti. V současnosti se již téměř polovina lidí, kteří souhlasí s naším členstvím v NATO, smířila s tím, že nové členské země jsou v podřadném postavení. Číst dále