Klíčové slovo:NATO

Naše členství v Severoatlantické alianci

Téměř tři čtvrtiny (72 %) lidí souhlasí s členstvím naší republiky v NATO a téměř stejný podíl osob (69 %) důvěřuje schopnostem NATO zajistit bezpečnost naší země. Menší, ale přesto přesvědčivá většina lidí (61 %), se domnívá, že ČR je plnoprávným členem Severoatlantické aliance. Celková míra souhlasu se zapojením naší země do NATO se zvýšila na konci tisíciletí zhruba na současnou úroveň, ale až o několik let později se upevnilo přesvědčení, že v Alianci hrajeme plnohodnotnou roli. Číst dále


názory občanů ČR na členství v NATO

S naším členstvím v NATO souhlasí 76 % občanů, dvě třetiny lidí pokládají ČR za plnoprávného člena aliance a 70 % občanů považuje členství v NATO za nejlepší způsob zajištění naší bezpečnosti. Aliance má podporu především mezi mladými lidmi a stoupenci ODS, odmítavě se k ní nejčastěji staví starší generace a sympatizanti KSČM. Kladné postoje veřejnosti k NATO a našemu členství od roku 2007 posílily. Nejvíce vzrostlo přesvědčení o plnoprávné úloze, kterou v NATO hrajeme (z 52 % v březnu 2007 na aktuálních 66 %). Číst dále


Jaký je vztah našich občanů k NATO?

Od roku 1998 se pro členství v NATO vyjadřuje souhlasně více než polovina dospělé české populace.V listopadu 2002 s členstvím naší země v NATO souhlasily více než dvě třetiny občanů. Míra souhlasu s konáním pražského summitu NATO se v průběhu roku 2002 mírně snížila, před summitem byla na úrovni 40%. Po skončení summitu jeho konání schválilo zhruba 50% občanů. Výrazně kladné je hodnocení pořadatele – České republiky a to jak zajištění odpovídajících podmínek pro průběh summitu, tak i bezpečnostních opatření včetně zásahů proti demonstrantům. Hlavní pozitiva spatřovali respondenti v symbolické rovině. Negativní hodnocení summitu mělo dvě roviny: pragmatickou, poukazující na náklady se summitem spojené, a bezpečnostní, zdůrazňující zbytečné bezpečnostní riziko pro ČR. Číst dále


Více než polovina lidí souhlasí s členstvím v NATO i se vstupem do Evropské unie

V referendu o vstupu České republiky do Evropské unie by na počátku listopadu hlasovalo pro vstup 64 % lidí, 36 % by bylo proti. Se začleněním naší země do NATO souhlasí 68 % občanů, proti je 32 % osob. Jestliže obě otázky zkombinujeme, zjistíme, že 56 % občanů můžeme označit za stoupence euroatlantické orientace ČR (jsou pro vstup do EU a souhlasí s členstvím v NATO), naproti tomu 24 % lidí s euroatlantickým směřováním ČR rozhodně nesouhlasí. Výrazně pro současný zahraniční kurs ČR jsou stoupenci ODS (80 % z nich souhlasí s členstvím v NATO i se vstupem do EU), opakem jsou příznivci KSČM, z nichž tři čtvrtiny euroatlantickou orientaci naší země odmítají. Voliči dvou nejsilnějších vládních stran, ČSSD a KDU-ČSL, se shodují svým profilem s populací jako celkem.V referendu o vstupu České republiky do Evropské unie by na počátku listopadu hlasovalo pro vstup 64 % lidí, 36 % by bylo proti. Se začleněním naší země do NATO souhlasí 68 % občanů, proti je 32 % osob. Jestliže obě otázky zkombinujeme, zjistíme, že 56 % občanů můžeme označit za stoupence euroatlantické orientace ČR (jsou pro vstup do EU a souhlasí s členstvím v NATO), naproti tomu 24 % lidí s euroatlantickým směřováním ČR rozhodně nesouhlasí. Výrazně pro současný zahraniční kurs ČR jsou stoupenci ODS (80 % z nich souhlasí s členstvím v NATO i se vstupem do EU), opakem jsou příznivci KSČM, z nichž tři čtvrtiny euroatlantickou orientaci naší země odmítají. Voliči dvou nejsilnějších vládních stran, ČSSD a KDU-ČSL, se shodují svým profilem s populací jako celkem. Číst dále


Za nejdůležitější téma summitu NATO považují lidé určení postupu proti terorismu

Rozhodný boj proti světovému terorismu považují naši občané za nejvýznamnější téma pražského summitu zemí Severoatlantické aliance. Poměrně menší význam přikládají lidé dalšímu rozšiřování NATO (dokonce méně než otázkám vztahů Aliance s EU či Ruskem nebo vztahů uvnitř NATO). S pořádáním summitu v Praze souhlasí 40 % lidí. Odpůrci našeho členství v Alianci odmítají naši roli hostitelů summitu téměř jednoznačně, pochybnosti jsou však i mezi lidmi, kteří s naším vstupem do NATO souhlasí (s konáním summitu u nás souhlasí 56 % z nich). Číst dále


Mění se postoje k NATO v důsledku boje proti terorismu?

Dvě třetiny lidí souhlasí s tím, že se Česká republika stala členem NATO. Souhlas veřejnosti s naším členstvím v NATO se v porovnání s jarem 1998 (potvrzení Washingtonské smlouvy naším parlamentem) i březnem 1999 (přijetí do NATO) mírně zvýšil. Stejně tak se upevnilo přesvědčení, že vstupem do Severoatlantické aliance jsem učinili nejlepší možný krok k zajištění naší bezpečnosti. Náš vstup do NATO obhajují především stoupenci pravice, ale vysokou podporu tomuto kroku vyslovuje i voličstvo vládní ČSSD. Se začleněním naší země do Severoatlantické aliance spojuje většina veřejnosti posílení mezinárodní prestiže České republiky i usnadnění našeho přijetí do Evropské unie. Významně se také posílilo přesvědčení, že začleněním do NATO jsem se vydali cestou k urychlené profesionalizaci naší armády. Ne všechna pozitivní očekávání naší veřejnosti byla však po vstupu do NATO naplněna. Oslabil se především pocit, že budeme mít jako nový člen rovnoprávné postavení a že náš hlas bude mít stejnou váhu jako hlasy států silnějších a na rozpočtu Aliance se podílejících větším dílem. Jak se však zdá, mnoha lidem toto „druhořadé“ členství nevadí. Číst dále


Vojenského ohrožení našeho státu se občané nyní neobávají

Podíl lidí, kteří se bojí vojenského ohrožení českého státu (20 %), je nejnižší za šest let, kdy STEM tuto otázku pokládá. Válečného konfliktu se přirozeně více bojí ženy než muži (24 % proti 17 %), více lidé staří než mladší a spíše lidé s nižším vzděláním než ti, kteří absolvovali vysokou školu. K těmto rozdílům se přidružuje i politický aspekt. Lidé, kteří vstup České republiky do NATO odmítají, dávají najevo svým souhlasem s tím, že nás ohrožuje válečný konflikt, že Severoatlantická aliance nás před podobným nebezpečím nechrání nebo že nás do válečného nebezpečí dokonce s sebou může zavléci. Podíl lidí, kteří se bojí vojenského ohrožení českého státu (20 %), je nejnižší za šest let, kdy STEM tuto otázku pokládá. Válečného konfliktu se přirozeně více bojí ženy než muži (24 % proti 17 %), více lidé staří než mladší a spíše lidé s nižším vzděláním než ti, kteří absolvovali vysokou školu. K těmto rozdílům se přidružuje i politický aspekt. Lidé, kteří vstup České republiky do NATO odmítají, dávají najevo svým souhlasem s tím, že nás ohrožuje válečný konflikt, že Severoatlantická aliance nás před podobným nebezpečím nechrání nebo že nás do válečného nebezpečí dokonce s sebou může zavléci. Číst dále