Členství naší země v NATO

Podpora našeho členství v NATO se nemění: 69 % našich občanů souhlasí s tím, že jsme se 12. března 1999 stali členy Severoatlantické aliance. Působení České republiky v NATO nadále odmítá výrazná většina sympatizantů KSČM. Přibližně polovina (52 %) Čechů považuje členství našeho státu v Alianci za plnoprávné. (Pokračování textu…)

Jaký je vztah našich občanů k NATO?

Od roku 1998 se pro členství v NATO vyjadřuje souhlasně více než polovina dospělé české populace.V listopadu 2002 s členstvím naší země v NATO souhlasily více než dvě třetiny občanů. Míra souhlasu s konáním pražského summitu NATO se v průběhu roku 2002 mírně snížila, před summitem byla na úrovni 40%. Po skončení summitu jeho konání schválilo zhruba 50% občanů. Výrazně kladné je hodnocení pořadatele – České republiky a to jak zajištění odpovídajících podmínek pro průběh summitu, tak i bezpečnostních opatření včetně zásahů proti demonstrantům. Hlavní pozitiva spatřovali respondenti v symbolické rovině. Negativní hodnocení summitu mělo dvě roviny: pragmatickou, poukazující…

Více než polovina lidí souhlasí s členstvím v NATO i se vstupem do Evropské unie

V referendu o vstupu České republiky do Evropské unie by na počátku listopadu hlasovalo pro vstup 64 % lidí, 36 % by bylo proti. Se začleněním naší země do NATO souhlasí 68 % občanů, proti je 32 % osob. Jestliže obě otázky zkombinujeme, zjistíme, že 56 % občanů můžeme označit za stoupence euroatlantické orientace ČR (jsou pro vstup do EU a souhlasí s členstvím v NATO), naproti tomu 24 % lidí s euroatlantickým směřováním ČR rozhodně nesouhlasí. Výrazně pro současný zahraniční kurs ČR jsou stoupenci ODS (80 % z nich souhlasí s členstvím v NATO i se…

Za nejdůležitější téma summitu NATO považují lidé určení postupu proti terorismu

Rozhodný boj proti světovému terorismu považují naši občané za nejvýznamnější téma pražského summitu zemí Severoatlantické aliance. Poměrně menší význam přikládají lidé dalšímu rozšiřování NATO (dokonce méně než otázkám vztahů Aliance s EU či Ruskem nebo vztahů uvnitř NATO). S pořádáním summitu v Praze souhlasí 40 % lidí. Odpůrci našeho členství v Alianci odmítají naši roli hostitelů summitu téměř jednoznačně, pochybnosti jsou však i mezi lidmi, kteří s naším vstupem do NATO souhlasí (s konáním summitu u nás souhlasí 56 % z nich). (Pokračování textu…)

Mění se postoje k NATO v důsledku boje proti terorismu?

Dvě třetiny lidí souhlasí s tím, že se Česká republika stala členem NATO. Souhlas veřejnosti s naším členstvím v NATO se v porovnání s jarem 1998 (potvrzení Washingtonské smlouvy naším parlamentem) i březnem 1999 (přijetí do NATO) mírně zvýšil. Stejně tak se upevnilo přesvědčení, že vstupem do Severoatlantické aliance jsem učinili nejlepší možný krok k zajištění naší bezpečnosti. Náš vstup do NATO obhajují především stoupenci pravice, ale vysokou podporu tomuto kroku vyslovuje i voličstvo vládní ČSSD. Se začleněním naší země do Severoatlantické aliance spojuje většina veřejnosti posílení mezinárodní prestiže České republiky i usnadnění našeho přijetí do Evropské unie. Významně…

Vojenského ohrožení našeho státu se občané nyní neobávají

Podíl lidí, kteří se bojí vojenského ohrožení českého státu (20 %), je nejnižší za šest let, kdy STEM tuto otázku pokládá. Válečného konfliktu se přirozeně více bojí ženy než muži (24 % proti 17 %), více lidé staří než mladší a spíše lidé s nižším vzděláním než ti, kteří absolvovali vysokou školu. K těmto rozdílům se přidružuje i politický aspekt. Lidé, kteří vstup České republiky do NATO odmítají, dávají najevo svým souhlasem s tím, že nás ohrožuje válečný konflikt, že Severoatlantická aliance nás před podobným nebezpečím nechrání nebo že nás do válečného nebezpečí dokonce s sebou může zavléci….

Po dvou letech v NATO: více prestiže pro ČR, ale plnohodnotným členem nejsme

Dva roky po přijetí do Severoatlantické aliance zhruba dvě třetiny lidí uznávají, že vstup naší republiky do NATO byl správným krokem a téměř stejný podíl dospělé populace se domnívá, že se přijetím za člena NATO zvýšila mezinárodní prestiž našeho státu, zároveň však sílí mezi českou veřejností pocit, že nejsme plnohodnotným, rovnocenným partnerem silnějších členských zemí Severoatlantické aliance. Již téměř čtvrtina lidí uznává, že naše mezinárodní prestiž po vstupu do Aliance vzrostla, ale zároveň pociťuje, že nejsme plnohodnotným členem NATO. (Pokračování textu…)

Česká veřejnost a členství v NATO

Jeden a půl roku po vstupu naší země do NATO se postupně upevňuje názor, že ČR se rozhodla správně. Odpůrců integrace do NATO pozvolna ubývá. Zároveň však sílí pocit, že naše členství není plnohodnotné, že hlasy všech zemí v NATO nemají stejnou váhu. Rozporné jsou také názory na to, jak ovlivní rozšiřování NATO bezpečnostní situaci ve střední Evropě – polovina lidí si myslí, že se rozšiřováním Aliance vytváří nové vojenské napětí. Co česká veřejnost od našeho členství v NATO očekává? Jednoznačně jsou občané smířeni s tím, že naši vojáci se musí účastnit společných akcí v různých vojenských konfliktech. Zhruba…