Obavy veřejnosti o bezpečnost České republiky klesají, souhlas se členstvím v NATO se mírně snížil

Aktuální mezinárodní situace znepokojuje necelou třetinu české veřejnosti (32 %), což představuje výrazný pokles oproti průzkumu z roku 2017. Míra souhlasu s členstvím v Severoatlantické alianci zůstává i přes mírné oslabení nadále poměrně vysoká (68 %). Téměř dvě třetiny (62 %) veřejnosti důvěřují NATO i Armádě ČR, že jsou schopny zajistit vnější bezpečnost naší země.

Číst dále

Armádě i policii důvěřují tři čtvrtiny občanů ČR

Výrazná většina českých občanů má důvěru v Armádu ČR (75 %) a Policii ČR (72 %). Oproti průzkumu před rokem se mírně zvýšila důvěryhodnost Policie ČR a je na historickém maximu v časové řadě STEM a na podobné úrovni jako důvěra v armádu. Městské policii důvěřují tři pětiny lidí (59 %) a tento podíl je v posledních pěti letech stabilní. Třípětinová většina lidí (60 %) má důvěru v NATO, při čemž tato hodnota je v čase poměrně stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v bezpečnostní instituce v naší zemi i na mezinárodní úrovni.

Téměř tříčtvrtinová většina českých občanů důvěřuje Armádě ČR a Policii ČR, tyto instituce patří k nejdůvěryhodnějším institucím (a míra jejich důvěryhodnosti je téměř dvojnásobně vyšší než důvěra v instituce zákonodárné a výkonné politické moci). Třípětinová většina veřejnosti vyjadřuje důvěru Severoatlantické alianci. Míra důvěry v městskou policii je rovněž na úrovni tří pětin (což je ale méně než u Policie ČR).

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

V případě důvěry v Policii ČR pozorujeme oproti loňskému průzkumu zvýšení míry důvěry. Z dlouhodobé perspektivy jde o postupný kontinuální růst důvěry patrný od roku 2007 s obdobím poměrné stability v posledních letech. Aktuálně se ale míra důvěry v policii zvýšila na historické maximum a je téměř stejná jako míra důvěry v armádu.

Důvěryhodnost české armády v čase rovněž posilovala, od roku 2013 je na stabilní úrovni zhruba tříčtvrtinového podílu důvěřujících.

Důvěra v městskou policii je nižší než v Policii ČR a od roku 2014 je stabilně na úrovni těsně pod hranicí 60 % (díky zvýšení důvěryhodnosti státní policie se odstup městské policie od státní zvýšil na 13 procentních bodů).

Pramen: STEM, Trendy 1997-2019

V míře důvěry v Armádu ČR, Policii ČR a městskou policii nejsou významné rozdíly v závislosti na pohlaví, věku či vzdělání. Pouze v případě městské policie je míra důvěry vyšší mezi ženami (64 %) než mezi muži (54 %).

Pro dokreslení kontextu posílení míry důvěry v Policii ČR uveďme, že ke zvýšení podílu důvěřujících došlo hlavně mezi mladými lidmi do 29 let a pak také ve věkové skupině 30 až 44 let.

Podíl důvěřujících Policii ČR v různých věkových skupinách v letech 2017-2019

Pramen: STEM, Trendy 2017/11, 2018/6, 2019/6

České armádě poněkud méně často důvěřují sympatizanti TOP 09, SPD a KSČM. V případě Policie ČR je zajímavá nízká míra důvěry mezi stoupenci Pirátů (podobný postoj pozorujeme ještě u příznivců TOP 09). V míře důvěry v městskou policii se příznivci různých politických stran příliš neliší, pouze mezi stoupenci STAN, Pirátů a ANO je podíl důvěřujících městské policii vyšší.

Důvěryhodnost NATO v českém veřejném mínění podle časové řady výzkumů STEM neprochází žádnými výraznými výkyvy, stabilně se pohybuje na úrovni mírně nadpolovičního podílu (dodejme, že důvěra v NATO je od roku 2009 trvale vyšší než důvěra v Evropskou unii).

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

Míra důvěry v NATO je významně vyšší mezi vysokoškolsky vzdělanými (72 %). Mírně nižší (i když stále nadpoloviční) je podíl důvěřujících v NATO mezi lidmi staršími 60 let (53 %).

Důvěra v NATO je dále významně podmíněna politickou orientací respondentů, jasná většina důvěřujících je mezi sympatizanty Pirátů, ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Naopak nedůvěra jasně převažuje u stoupenců KSČM a SPD.

Podíl důvěřujících v NATO podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)


Souhlas s členstvím v NATO je stále vysoký, i když mírně nižší než v roce 2015

Téměř tři čtvrtiny české veřejnosti (71 %) souhlasí s členstvím naší země v Severoatlantické alianci. Míra souhlasu je nižší než v předchozím průzkumu v roce 2015. Pokles je však třeba vnímat jako návrat k předchozím dlouhodobě stabilním hodnotám. Téměř dvě třetiny občanů (64 %) mají důvěru ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost naší země.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 6. až 14. dubna 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1033 respondentů.

STEM se dlouhodobě věnuje sledování postojů české veřejnosti k Severoatlantické alianci. V období silně medializované uprchlické krize v Evropě jsme mohli sledovat změny v postojích nejen k Evropské unii, ale i k vojenské instituci NATO. Zatímco podpora EU se mezi českými občany snižovala, podpora NATO posilovala.

Jaké jsou aktuální postoje českých občanů k NATO?

Pevné zakotvení naší přináležitosti k NATO ukazuje téměř tříčtvrtinová většina souhlasných postojů českých občanů (71 %) s členstvím v této instituci. Necelá třetina populace (29 %) vyjadřuje nesouhlas s členstvím v NATO.

„Souhlasíte s členstvím České republiky v NATO?“

Pramen: STEM, Trendy 04/2017, 1033 respondentů starších 18 let

Z časové řady STEM od vstupu České republiky do NATO je patrná trvale většinová podpora členství, která v roce 2001 přesáhla hranici 70 %. V následujících letech se míra souhlasu s členstvím v NATO poměrně stabilně držela právě u hranice 70 %. Výkyvem byl pouze rok 2009, kdy pod vlivem českého předsednictví Evropské unii posílily pro-evropské postoje a nepřímo posílil i vztah k NATO. Zvýšené bezpečnostní napětí v Evropě a obavy z vlny migrantů se pravděpodobně promítly v roce 2015 do vyšší míry souhlasu s naším členstvím v NATO. Aktuální výzkum ukazuje návrat k hodnotám z dlouhodobého pohledu průměrným.

„Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?“

Pramen: STEM, Trendy 1998-2017 (z dat do r. 2002 včetně a 2015/9 byli vyloučeni lidé, kteří uvedli „nevím“)

S členstvím v NATO častěji souhlasí lidé mladší a vzdělanější. Ovšem i mezi občany staršími 60 let nebo lidmi se základním vzděláním je míra souhlasu s členstvím v NATO stále většinová, i když nižší než v ostatních věkových nebo vzdělanostních skupinách.

Srovnání výzkumů z let 2012, 2015 a 2017 shodně ukazuje růst souhlasu s členstvím v NATO ve všech věkových i vzdělanostních skupinách v roce 2015 a následný „návrat“ na předchozí hodnoty. Jedinou výjimkou jsou lidé s vysokoškolským vzděláním, u kterých vysoká podpora členství NATO z roku 2015 zůstala zachována i v roce 2017.

Vývoj rozdílů v názoru na členství v NATO podle vzdělání

(podíl souhlasných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 2012-2017

Vývoj rozdílů v názoru na členství v NATO podle věku

(podíl souhlasných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 2012-2017

Mezi sympatizanty různých parlamentních politických stran je souhlas s členstvím v NATO většinový, jasnou výjimkou jsou pouze příznivci KSČM, mezi kterými mírně převažuje negativní postoj.

„Souhlasíte s členstvím České republiky v NATO?“

Podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 04/2017, 1033 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru
pouze orientační.)

V souvislosti s postoji české veřejnosti k NATO ústav STEM také deset let sleduje, zda mají lidé důvěru ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost naší země. V současné době NATO důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (64 %). Z časové řady se vyděluje rok 2015, kdy oproti předchozím výzkumům došlo k výraznému oslabení důvěry v NATO a v jeho schopnost nás bránit. Atmosféra ve společnosti v důsledku uprchlické krize ovlivnila i tento postoj veřejnosti.

„Důvěřujete schopnostem NATO, pokud jde o zajištění vnější bezpečnosti naší země?“

Pramen: STEM, Trendy 2007–2017

Pokud zkombinujeme aktuální postoje občanů k členství v NATO a důvěru v jeho schopnost zajistit naši bezpečnost, zjišťujeme, že podíl těch, kteří souhlasí s členstvím v NATO a mají v něj důvěru, je dvojnásobný oproti podílu lidí s opačným postojem (43 % vs. 19 %). Významná je ovšem i skupina těch lidí, kteří sice s členstvím v Severoatlantické alianci souhlasí, ale nevěří tomu, že by tato organizace naši bezpečnost v případě ohrožení zajistila (27 %).


Důvěra v Evropskou unii a Evropský parlament se od loňského roku výrazně snížila

Mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (55 %) má důvěru v OSN. NATO důvěřuje podobný podíl dotázaných (52 %). Ovšem zatímco důvěra v NATO je poměrně stabilní, v případě OSN zjišťujeme snížení důvěryhodnosti (od roku 2015 o 8 %). Instituce Evropské unie mají ještě nižší míru důvěryhodnosti a patří v celkovém přehledu zkoumaných institucí k nejhůře hodnoceným: Evropské unii důvěřuje 29 % občanů, Evropskému parlamentu 24 %. U obou institucí jde o nejnižší dosud zjištěné hodnoty v dlouhodobé časové řadě STEM.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Pravidelný průzkum STEM zaměřený na důvěryhodnost českých i mezinárodních institucí přináší rovněž informace o důvěře občanů v instituce „evropského a světového řádu“. Organizaci spojených národů důvěřuje mírně nadpoloviční většina českých občanů. Podobnou míru důvěryhodnosti má u české veřejnosti NATO. Evropské unii důvěřuje pouze necelá třetina dotázaných obyvatel České republiky. Důvěra v Evropský parlament je ještě mírně nižší. Obě uvedené evropské instituce v kontextu ostatních zkoumaných institucí patří k nejméně důvěryhodným.

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Důvěra v OSN byla od roku 2005, kdy jsme tuto instituci zařadili do průzkumu, vysoká, kolem 70 %. Po snížení v roce 2011 se dále poměrně stabilně držela kolem 65 %. Ovšem v aktuálním průzkumu jsme zaznamenali patrné oslabení míry důvěry v OSN.

Důvěra českých občanů v NATO je v dlouhodobé perspektivě poměrně stabilní, kolem padesátiprocentní hranice.

Časová řada STEM zachycuje vývoj důvěry českých občanů v Evropskou unii od roku 1994. Míra důvěryhodnosti dlouhodobě kolísala mezi 50 a 60 %, zatím posledním vrcholem byla doba počátku našeho evropského předsednictví v roce 2009. Od tohoto roku se však důvěryhodnost EU mezi českými občany oslabovala. Výjimkou bylo pouze krátkodobé zvýšení podílu důvěřujících v roce 2013. Aktuálně důvěra občanů v EU poklesla na dosud nejnižší hodnotu v časové řadě STEM.

Vývoj důvěry v Evropský parlament má ve více než desetileté výzkumné řadě STEM podobný průběh jako důvěra v Evropskou unii. I v případě Evropského parlamentu došlo po vzestupu na počátku roku 2009 k následnému postupnému poklesu na hodnotu 30 % v roce 2012. Po krátkodobém mírném zlepšení v roce 2013 se aktuálně důvěra v Evropský parlament znovu snížila až na historické minimum.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2016

Zaměřme se nyní podrobněji na důvěru v Evropskou unii. Mezi lidmi různého vzdělání a věku nejsou v míře důvěry v EU významné rozdíly. Podle politických preferencí mají nejčastěji důvěru v Evropskou unii příznivci TOP 09. Nadprůměrná je dále důvěra v EU mezi sympatizanty hnutí ANO a KDU-ČSL. Mezi stoupenci ODS se od roku 2015 nejvýrazněji snížila míra důvěry v unii. V ostatních politických táborech je snížení důvěryhodnosti EU méně výrazné (od 5 do 9 %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


Názor veřejnosti na členství v NATO

Polovina české veřejnosti (50 %) považuje členství naší země v Evropské unii a Severoatlantické alianci za stejně důležité. Mezi těmi, kteří tyto instituce rozlišují, jasně převažují ti, kteří za důležitější považují členství v NATO (34 %), nad těmi, kteří preferují členství v EU (16 %). S členstvím naší republiky v NATO souhlasí více než dvoutřetinová většina českých občanů (69 %), nesouhlasí pětina (22 %) a desetina zvolila vyhýbavou odpověď (9 %). Číst dále


Důvěra v NATO

Důvěra českých občanů v NATO je stabilně nad padesátiprocentní hranicí. V únoru Severoatlatnické alianci důvěřovalo 55 % lidí, od září 2013 došlo k mírnému zvýšení podílu lidí, kteří mají v NATO důvěru (o 4 procentní body). NATU důvěřují častěji voliči většiny parlamentních stran (s výjimkou příznivců KSČM), dále lidé politicky orientovaní napravo, studenti a zaměstnanci. Důvěra v NATO roste s vyšší úrovní vzdělání a s materiálním zajištěním domácností. Číst dále


Důvěra občanů v bezpečnostní instituce

Důvěra našich občanů v armádu, státní a městskou policii se od roku 2012 zvyšovala a v průzkumu v září 2013 dosáhla nejvyšších hodnot od počátku časových řad STEM. Aktuální únorový průzkum další zvýšení míry důvěryhodnosti ukázal již pouze u městské policie, důvěra v armádu a státní policii zůstala na stejných hodnotách. Armádě ČR tedy důvěřuje 76 % občanů, Policii ČR 64 %, městské policii 57 %. Téměř stoprocentní je dlouhodobě důvěra v Hasičský záchranný sbor ČR. Interpolu důvěřuje stále vysoký podíl lidí (71 %) a Severoatlantické alianci věří mírně nadpoloviční většina občanů (55 %). Číst dále


Považují Češi za důležitější členství v NATO nebo v EU

Členství v NATO se stává pro Čechy stále důležitější věcí. Podle 30 % lidí je vyšší prioritou než členství v Evropské unii. Větší důležitost členství v EU přiznává 22 % osob, podle ostatních (48 %) jsou obě členství stejně důležitá. Také hodnocení našeho členství v NATO je příznivější než hodnocení členství v Evropské unii, a to napříč celým politickým spektrem. Číst dále


Stav a vývoj souhlasu občanů ČR s naším členstvím v NATO a v EU

Zhruba dvě třetiny lidí souhlasí s členstvím naší země v Severoatlantické alianci a tři pětiny občanů souhlasí s tím, že jsme členy Evropské unie. Zatímco podíl lidí souhlasících s členstvím v NATO se v posledních deseti letech příliš nemění a je dnes vyšší než v době našeho vstupu, souhlas s členstvím v Evropské unii od roku 2009, kdy Česko Unii předsedalo, klesá a je dnes nižší než v době, kdy jsme do EU vstupovali. Číst dále


Názory občanů na NATO a na Armádu ČR

Celková podpora našeho členství v NATO se nemění: 70 % občanů ČR souhlasí s naším členstvím v Severoatlantické alianci. Klesá ovšem podíl lidí, kteří s naším začleněním do Aliance souhlasí bezvýhradně. Většina občanů – 69 % – důvěřuje schopnostem NATO zajistit naši vnější bezpečnost. V případě Armády ČR je tato důvěra poněkud nižší, nicméně rovněž většinová (60 %). V posledních čtyřech letech se nezměnil postoj české veřejnosti k případnému umístění amerického radarového zařízení na našem území. Stále by asi dvě třetiny občanů (68 %) byly proti. Číst dále