Dvě pětiny občanů řadí mezi vánoční zvyky návštěvu kostela

Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (9 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (39 %).
Více než třetina občanů ČR (35 %) uvádí, že věří v Boha. Tento podíl je v posledním desetiletí poměrně stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 29. listopadu až 13. prosince 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1083 respondentů. Na výzkumu pracovalo 264 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V prosincovém průzkumu se STEM tradičně již téměř 25 let ptá občanů naší země jednoduchou otázkou, zda věří v Boha. Letos více než třetina lidí (35 %) uvedla, že v Boha věří. Z časové řady STEM od roku 1995 je patrný trend mírného snižování podílu věřících až do roku 2012 (v roce 1995 uvedlo, že v Boha věří, 39 %, v roce 2012 to bylo 30 %). Poté se podíl věřících s drobnými výkyvy jen minimálně zvyšoval.

Podle vlastních slov dotázaných pochází z nábožensky založené rodiny třetina respondentů (33 %). Tento podíl je rovněž oproti polovině 90. let mírně nižší. Od roku 2009 se totiž poněkud méně lidí k původu z nábožensky založené rodiny hlásí.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1995-2019

Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, avšak samozřejmě nikoliv bezpodmínečná. Čtvrtina občanů (26 %) věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí (9 %) v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu téměř desetina dotázaných (7 %) v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny.

Podíl lidí, kteří věří v Boha, je stabilně vyšší mezi ženami (42 %) než muži (29 %), dále také mezi obyvateli moravských krajů (46 %, české kraje: 27 %) a u lidí starších 60 let (43 %). Aktuální data ukazují také vyšší podíl věřících ve věkové kategorii 30 až 44 let (38 %) než v minulém výzkumu z roku 2017 (31 %), teprve další výzkum ukáže, zda jde o rozdíl trvalejší povahy.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Další tradiční otázkou STEM k tomuto tématu je účast na bohoslužbách. Podíl občanů, kteří jsou aktivními, praktikujícími věřícími, je mnohem nižší než podíl těch, kteří věří v Boha. Pravidelně, alespoň jednou měsíčně, chodí do kostela necelá desetina lidí, několikrát do roka další desetina. Tyto podíly jsou v posledních letech velmi stabilní. Letošní výzkum ovšem ukazuje mírné zvýšení podílu těch, kteří uvedli, že se nikdy bohoslužeb neúčastní.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

V prosincových, předvánočních průzkumech se STEM lidí také ptá na to, zda k jejich vánočním zvykům patří návštěva kostela. Téměř dvě pětiny dotázaných občanů (39 %) uvedly, že návštěva kostela mezi jejich vánoční zvyky patří. V porovnání s průzkumy z poloviny 90. let to je poněkud méně (v roce 1995 kladně odpovědělo 45 %).

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

Do kostela chodí na Vánoce především lidé, kteří věří v Boha, ale návštěva kostela patří k vánočním zvykům i u třetiny rodin těch, kteří spíše v Boha nevěří, a dokonce i u některých, kteří rozhodně věřící nejsou.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let

STEM se v aktuálním výzkumu zajímal rovněž o hodnocení církevních restitucí veřejným míněním. Oproti průzkumům v letech 2016 a 2017 je nyní mírně vyšší podíl těch, kteří považují za dobrý krok vracet církvím bývalý majetek, aktuálně je tento podíl na úrovni téměř dvou pětin (38 %). Většina však stále vyjadřuje nesouhlasný postoj.

Pramen: STEM, Trendy 2016-2019

Ani mezi věřícími lidmi není názor na církevní restituce jednoznačný: mezi lidmi, kteří pevně věří v Boha, je více než čtvrtina (29 %) těch, kteří návrat majetku církvím nepovažují za správný, mezi „spíše věřícími“ jsou to více než dvě pětiny (43 %, ovšem v roce 2017 to bylo 55 %). Naopak i mezi lidmi, kteří v Boha nevěří, je určitý podíl lidí (mezi „spíše nevěřícími“ třetina), kteří s vracením majetku církvím souhlasí.

Pramen: STEM, Trendy 12/2019, 1083 respondentů starších 18 let


Postoj Čechů k náboženství

Čtvrtina českých občanů (25 %) uvádí, že je věřící. Častěji jde o ženy než muže, lidi starší 45 let a obyvatele menších obcí. Více než třetina dotázaných (35 %) se nepovažuje za nábožensky založené a necelá třetina (31 %) uvádí, že je ateisty. V porovnání s výzkumy z let 1994 a 2004 je patrný poměrně stabilní podíl věřících, mírně se snižující podíl lidí nezaložených nábožensky a zvyšující se podíl ateistů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Na výzkumu pracovalo 248 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V listopadovém průzkumu se STEM věnoval vztahu české populace k náboženství. Výzkumy religiozity mohou mít různou podobu, různé indikátory. Můžeme zkoumat význam duchovních stránek života v rámci žebříčku životních hodnot, můžeme sledovat náboženské chování a praktikování víry. V listopadovém průzkumu STEM jsme se přiklonili ke zkoumání osobního vztahu k náboženství na rovině víry, náboženského založení nebo ateismu.

Za věřící se označuje čtvrtina dospělé populace České republiky (25 %). Třetina občanů (35 %) uvádí, že není nábožensky založena a téměř třetina (31 %) se považuje přímo za ateisty. Desetina (9 %) se vyhýbá jasnému vyjádření výběrem varianty „nejsem rozhodnut(a)“.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2018

Srovnání s minulými průzkumy STEM ukazuje poměrně stabilní podíl lidí, kteří se označují za věřící. Mírně se v čase snižuje podíl lidí, kteří uvádí, že nejsou nábožensky založení, a zároveň zvyšuje podíl těch, kteří prohlašují, že jsou ateisty.

Pro detailnější rozlišení míry religiozity STEM do výzkumu zařadil ještě jednu otázku zjišťující názor na existenci transcendentálního přesahu. Mírně nadpoloviční většina (55 %) občanů se domnívá, že existuje něco, co nás přesahuje.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Zajímavá je kombinace obou otázek, která ukazuje rozdílná individuální pojetí víry. Ukazuje se totiž, že i mezi lidmi, kteří se nepovažují za nábožensky založené nebo jsou podle svého vyjádření ateisty, je část těch, kteří zároveň věří v existenci nějakého transcendentna.

Postoj k náboženství podle víry v něco, co nás překračuje

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pokud se podrobněji zaměříme na vztah k náboženství v různých sociodemografických skupinách, zjišťujeme, že za věřící se častěji označují ženy než muži, dále lidé starší 45 let a obyvatelé obcí do 5 tisíc obyvatel. V různých vzdělanostních skupinách nejsou významné rozdíly.

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2018/11, 1034 respondentů

Podívejme se ještě podrobněji na věkové rozdíly ve vztahu k náboženství v časové perspektivě. Uvedli jsme, že v letech 1994 a 2004 byl podíl věřících na podobné úrovni jako nyní, ovšem s ohledem na podíl věřících v různých věkových skupinách byla struktura mírně odlišná. Z následujícího grafu je zřejmé, že v minulosti byl ve věkové kategorii lidí starších 60 let výrazně vyšší podíl věřících než v ostatních věkových kategoriích. V současné době již tyto rozdíly nejsou tak zřejmé a podíl věřících u starších lidí je stejný jako u lidí ve věku 45 až 59 let.

Podíl věřících v různých věkových skupinách v časovém vývoji 1994-2018

Pramen: STEM, Trendy 1994-2018


NÁVŠTĚVA KOSTELA PATŘÍ MEZI VÁNOČNÍ ZVYKY VÍCE NEŽ TŘETINY POPULACE

Návštěva kostela patří mezi vánoční zvyky
více než třetiny populace

Třetina občanů ČR (33 %) uvádí, že věří v Boha. Tento podíl se od devadesátých let mírně snížil. Mnohem méně lidí (8 %) však chodí do kostela víceméně pravidelně (aspoň jednou měsíčně). V době Vánoc však do kostela přichází i část těch, kteří věřící nejsou, návštěvu kostela mezi vánoční zvyky řadí více než třetina občanů (36 %).

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

V prosincovém průzkumu se STEM tradičně ptá občanů naší země, zda věří v Boha. V aktuálním výzkumu přesně třetina lidí uvádí, že v Boha věří (33 %). Z dlouhodobé časové řady je patrný mírný pokles podílu věřících (v roce 1995 uvedlo, že v Boha věří, 39 %). Od roku 2011 zjišťujeme poněkud vyšší podíl těch, kteří v Boha určitě nevěří (nyní 41 %).

Podle vlastních slov dotázaných pochází z nábožensky založené rodiny třetina respondentů. Tento podíl je rovněž v porovnání s polovinou devadesátých let poněkud nižší. Od roku 2009 se totiž poněkud méně lidí k původu z nábožensky založené rodiny hlásí.

Víra v Boha a původ z nábožensky založené rodiny

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1995-2015

Vazba mezi vírou v Boha a původem z nábožensky založené rodiny je velmi silná, samozřejmě nikoliv absolutní. Čtvrtina občanů věří v Boha a zároveň pochází z nábožensky orientované rodiny, ovšem desetina lidí v Boha věří, i když jejich rodina vztah k náboženství neměla. Na druhou stranu desetina dotázaných v Boha nevěří, i když pochází z nábožensky založené rodiny.

Podíl lidí, kteří věří v Boha, je výrazně vyšší mezi ženami (37 %) než muži (29 %), lidmi staršími 60 let (41 %) a obyvateli moravských krajů (45 %, české kraje: 26 %).

„Věříte Vy osobně v Boha?“

Podle věku

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů starších 18 let

Podíl občanů, kteří jsou aktivními, praktikujícími věřícími, je mnohem nižší než podíl těch, kteří věří v Boha. Pravidelně, alespoň jednou měsíčně, chodí do kostela necelá desetina lidí, několikrát do roka další desetina.

„Jak často se účastníte bohoslužeb?“

Pramen: STEM, Trendy 1994-2015

V prosincových, předvánočních průzkumech se také STEM lidí ptá na to, zda k jejich vánočním zvykům patří návštěva kostela. Více než třetina dotázaných občanů (36 %) uvedla, že návštěva kostela mezi jejich vánoční zvyky patří. V porovnání s dřívějšími průzkumy to je poněkud méně (např. v roce 1995 kladně odpovědělo 45 %).

„Patří k vánočním zvykům ve Vaší rodině návštěva kostela?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů starších 18 let

Do kostela chodí na Vánoce především lidé, kteří věří v Boha, ale návštěva kostela patří k vánočním zvykům i ve více než čtvrtině rodin těch, kteří spíše v Boha nevěří, a dokonce i
u některých, kteří rozhodně věřící nejsou.

„Patří k vánočním zvykům ve Vaší rodině návštěva kostela?“

Podle toho, zda věří v Boha

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů starších 18 let