Bezmála dvě třetiny občanů (64 %) si myslí, že se většině lidí nedá důvěřovat. Pocit důvěry významně souvisí jednak s všeobecným přístupem k životu, ale také s aktuální životní situací, s vnímáním vlastní úspěšnosti a v neposlední řadě i s materiálním zajištěním domácnosti. Občané, kteří mají pocit, že se ostatním věřit nedá, se častěji rekrutují z řad lidí, kteří se nepovažují za optimisty a za úspěšné, a z řad občanů špatně materiálně zajištěných. Číst dále
V celé historii samostatného českého státu (od r.1993) jsou v porovnání s reprezentanty minulého režimu hodnoceni současní politici nejlépe z hlediska svých odborných schopností, výrazně hůře vyznívá porovnání morálních kvalit, a vůbec nejhůře dopadá pro současné politiky hodnocení přiměřenosti výsad a privilegií. Shodný je u všech křivek také trend – pozvolný sestup, urychlený zvláště v roce 1997, se od počátku roku 1998 vcelku zastavil, s výjimkou hodnocení odborných schopností však na hodnotách výrazně nižších než 50 %. To neznamená, že podle většiny lidí jsou současní politici horší než předlistopadoví – údaj uvádí pouze podíl lidí, kteří hodnotí současné politiky jako lepší. Číst dále
Pořadí „nejzávažnějších problémů k řešení“ uvádějí stabilně kriminalita a zdravotnictví. Postavení těchto dvou oblastí je ovšem trochu exkluzivní – obě se bezprostředně dotýkají života lidí a mimořádný důraz na ně je proto samozřejmý. V popředí žebříčku se hned za těmito dvěma oblastmi objevují dvě skupiny problémů. První z nich spojuje motiv životní úrovně a sociálních jistot, pro druhou skupinu jsou základními tématy morálka, poctivost, odpovědnost, právo. V porovnání s rokem 1999 se poněkud oslabil důraz na problém nezaměstnanosti, naproti tomu trvá silný požadavek na řešení problémů životní úrovně a důchodového zabezpečení. Do sféry morálky patří nejen korupce a morálka v obecném smyslu, ale také nepoctivé zisky z privatizace a odpovědnost politiků vůči voličům. K této oblasti můžeme přiřadit i sílící požadavek po zlepšení práce soudů. Veřejnost citlivěji než před dvěma roky registruje potřebu zabývat se případy rasismu, tento jev je vnímán silněji než speciální „problém Rómů“. Malou důležitost přisuzují naši občané stále problému vstupu do EU. Číst dále
Politiky nemáme rádi. Vadí nám jejich nekonečné diskuse, nekompetentní rozhodování, ale především to, že si nepočínají čestně a poctivě a že si přidělují výsady a privilegia, jimiž se vyvyšují nad ostatní občany. V porovnání s reprezentanty minulého režimu většina lidí uznává, že současní politici jsou na vyšší odborné úrovni, pouze čtvrtina lidí si však myslí, že dnešní politici jsou čestnější než předlistopadoví a ještě hůře dopadá srovnání morálky a privilegií: 80 % občanů si myslí, že současní politici jsou stejní či horší než ti, kteří vedli stát před rokem 1989. Číst dále
Morálka a poctivost patří k oblastem života, v nichž se situace podle mínění veřejnosti v porovnání se situací opřed rokem 1989 spíše zhoršila. Co lidé pod „morálku“ zahrnují ? Mezi jevy, které v současnosti nejvíce odsuzují a které s morálkou nějak souvisejí, patří korupce, zločinnost, násilí, privilegia určitých skupin obyvatelstva, práce soudů (nezávislost). Další jevy, které se po pádu bariér v roce 1989 rozšířeny, jsou z hlediska morálky přijímány kontroverzně (např. prostituce, homosexualita, pornografie, volné formy rodinného soužití) nebo jsou jednoznačně odsuzovány jako kriminální (šíření drog, únosy dětí, působení různých mafií apod.). Za „nemravné“ jsou však mnoha lidmi považovány příjmy některých podnikatelů, sportovců či politiků. Negativní jevy současné společnosti, nedokonalosti a chyby demokratického vývoje po roce 1989, ale také závist a nostalgické vzpomínání po „klidu a pořádku“ socialistické éry jsou pro mnoho lidí dostatečně silným důvodem, aby tyto věci postavili v hierarchii hodnocení morálky výše než skutečnost, že zločinný totalitní režim byl spojen s dvojí morálkou, že člověk byl nucen jinak mluvit doma a na veřejnosti a že mu byly odpírány základní svobody. Morálka a poctivost patří k oblastem života, v nichž se situace podle mínění veřejnosti v porovnání se situací opřed rokem 1989 spíše zhoršila. Co lidé pod „morálku“ zahrnují ? Mezi jevy, které v současnosti nejvíce odsuzují a které s morálkou nějak souvisejí, patří korupce, zločinnost, násilí, privilegia určitých skupin obyvatelstva, práce soudů (nezávislost). Další jevy, které se po pádu bariér v roce 1989 rozšířeny, jsou z hlediska morálky přijímány kontroverzně (např. prostituce, homosexualita, pornografie, volné formy rodinného soužití) nebo jsou jednoznačně odsuzovány jako kriminální (šíření drog, únosy dětí, působení různých mafií apod.). Za „nemravné“ jsou však mnoha lidmi považovány příjmy některých podnikatelů, sportovců či politiků. Negativní jevy současné společnosti, nedokonalosti a chyby demokratického vývoje po roce 1989, ale také závist a nostalgické vzpomínání po „klidu a pořádku“ socialistické éry jsou pro mnoho lidí dostatečně silným důvodem, aby tyto věci postavili v hierarchii hodnocení morálky výše než skutečnost, že zločinný totalitní režim byl spojen s dvojí morálkou, že člověk byl nucen jinak mluvit doma a na veřejnosti a že mu byly odpírány základní svobody. Číst dále
V lednu 2001 označilo v této otázce současný režim za lepší 54 % lidí, podle 20 % jsou oba stejné a 26 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží a že poskytuje více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání perspektiv pro příští generaci a možností využít svých schopností a být za ně oceněn. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a kvalita a dostupnost vzdělání a stejná je situace ve zdravotnictví a možnostech dovolat se práva soudní cestou. Naopak sociální jistoty, pořádek ve společnosti a morálka jsou podle výrazné většiny občanů nyní horší, než byly před rokem 1989. V lednu 2001 označilo v této otázce současný režim za lepší 54 % lidí, podle 20 % jsou oba stejné a 26 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží a že poskytuje více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání perspektiv pro příští generaci a možností využít svých schopností a být za ně oceněn. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a kvalita a dostupnost vzdělání a stejná je situace ve zdravotnictví a možnostech dovolat se práva soudní cestou. Naopak sociální jistoty, pořádek ve společnosti a morálka jsou podle výrazné většiny občanů nyní horší, než byly před rokem 1989. Číst dále