Dvě třetiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a téměř stejný podíl Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Oba tyto pocity od loňska zřetelně oslabily a jejich výskyt se snížil na historické minimum. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by v současnosti využila menšina občanů – 40 %. Pocit evropanství i zájem o případné evropské občanství vyjadřují častěji ti lidé, kteří jsou pyšní na své občanství ČR. Číst dále
Zásadní obava veřejnosti ze vstupu do EU se týká předpokládaného růstu cen a snížení životní úrovně. Číst dále
Důležitým, v jistém smyslu prvotním předpokladem budování rovnocenné mezinárodní pozice je ochota vystoupit z vlastní uzavřenosti, překročit hranice vnitřních starostí a zaujmout aktivní postoj k celosvětovým problémům. V tomto ohledu má česká veřejnost stále určitý handicap, způsobený mimo jiné mnohaletými zkušenostmi s životem v totalitním uzavřeném systému komunistického režimu. Tendence odsouvat mezinárodní problémy na vedlejší kolej není sice určující, ale není také nijak ojedinělá. Z dalších výsledků výzkumů STEM vyplývá, že v názoru na rovnocenné postavení ČR v mezinárodním společenství se veřejné mínění dělí na dva téměř stejně početné tábory těch, kteří věří, že i státy jako jsme my, mají světu co nabídnout, a těch, kteří předem zaujímají poraženecký postoj. Číst dále
Zhruba dvě třetiny našich občanů se domnívají, že zahraniční politika České republiky je v zásadě správná (65% v září 2000). Podle tří pětin lidí se mezinárodní postavení našeho státu dále posiluje. Podíl lidí, podle nichž se mezinárodní kredit českého státu posiluje, se v porovnání s podzimem loňského roku zvýšil více než o 10%. S mezinárodní orientací českého státu a s kroky naší diplomacie se ztotožňují především voliči pravicových stran, lidé mladší a vzdělanější. Odpůrci prozápadního kursu českého státu jsou trvale stoupenci KSČM a lidé hlásící se ke krajní levici. Číst dále
Začlenění ČR by mělo podle mínění veřejnosti posílit naši příslušnost k euroatlantickému světu. Zhruba 70 % očekává posílení prestiže českého státu na mezinárodním poli a tři čtvrtiny lidí věří, že členský stát NATO bude mít snazší cestu do Evropské unie. Polovina lidí spojuje začlenění do NATO i s posílením politické stability. Se vstupem do NATO jsou však spojována i negativní očekávání : lidé se obávají především růstu napětí ve vztazích s Ruskem (téměř 70 %) a omezení možnosti českého státu se svobodně rozhodovat o vlastním osudu. Stoupenci a odpůrci vstupu do NATO se jasně odlišují v názoru na vliv vstupu do NATO na politickou stabilitu a mezinárodní prestiž českého státu. Míra svobodného rozhodování po vstupu do NATO je již spornější: i 40 % lidí, kteří se vstupem ČR do NATO souhlasí, se domnívá, že jako členský stát Aliance nejsme státem plně svobodným v rozhodování o svém osudu. Číst dále