Americká raketová základna v ČR

Společnost STEM v posledním půl roce provedla pro Českou televizi dvě blesková šetření názorů veřejnosti na americké vojenské zařízení (9. srpna 2006, 19. ledna 2007). V únoru bylo toto téma zařazeno i do pravidelné výzkumné série Trendy. Rozsáhlý soubor umožňuje podrobnou analýzu té části veřejnosti, která s umístěním radarové základny souhlasí, i té, která je proti. Číst dále


Snižuje se pocit ohrožení a vnějšího nebezpečí?

Po teroristických útocích v září v roce 2001 se změnila bezpečnostní situace ve světě. Na tuto změnu reagovala veřejnost nárůstem obav z mezinárodního terorismu. Změnil se také názor na to, jaké země či oblasti představují pro nás největší nebezpečí. Za největší hrozbu bezpečnosti naší země považují lidé terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Na velké nebezpečnosti těchto dvou hrozeb se shodují všechny sociodemografické skupiny obyvatel. Ke středně nebezpečným hrozbám patří situace v Iráku a situace v Afghánistánu. Situaci v Iráku za velké nebezpečí pro naší zemi považují bezmála dvě třetiny obyvatel. Situace v Afghánistánu je pro naši zemi velmi nebezpečná podle poloviny veřejnosti. V roce 2002 se dále výrazně snížil podíl lidí, kteří jako bezpečnostní riziko vnímají situaci na Balkáně Po teroristických útocích v září v roce 2001 se změnila bezpečnostní situace ve světě. Na tuto změnu reagovala veřejnost nárůstem obav z mezinárodního terorismu. Změnil se také názor na to, jaké země či oblasti představují pro nás největší nebezpečí. Za největší hrozbu bezpečnosti naší země považují lidé terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Na velké nebezpečnosti těchto dvou hrozeb se shodují všechny sociodemografické skupiny obyvatel. Ke středně nebezpečným hrozbám patří situace v Iráku a situace v Afghánistánu. Situaci v Iráku za velké nebezpečí pro naší zemi považují bezmála dvě třetiny obyvatel. Situace v Afghánistánu je pro naši zemi velmi nebezpečná podle poloviny veřejnosti. V roce 2002 se dále výrazně snížil podíl lidí, kteří jako bezpečnostní riziko vnímají situaci na Balkáně Číst dále


Odkud hrozí ČR nebezpečí?

Mezinárodní organizovaný zločin a terorismus jsou jednoznačně nejčastěji jmenovány jako zdroj nebezpečí pro naši zemi. Významně se posílily také obavy z rostoucího vlivu muslimů v Evropě, což je zřejmý ohlas na útok proti civilním cílům v USA. Mírně se zvýšil i strach z neregulovatelného přílivu uprchlíků. Všechny tyto hrozby jsou pociťovány univerzálně, všemi skupinami populace. Naproti tomu ohrožení země Spojenými státy (nebo velmocenskou politikou Ruska) považuje za rizikový faktor jen část lidí – hrozbu ze strany USA, NATO či Německa stoupenci krajní levice a starší generace, „ruskou hrozbu“ část pravicově orientovaných občanů, nicméně tato hrozba v poslední době vzhledem ke klidnému vývoji ve východní Evropě ustoupila do pozadí v porovnání s „otevřeným nebezpečím“ teroristických útoků. Číst dále


Otázky mezinárodní bezpečnosti

Pro české veřejné mínění je typická stabilita názorů na jiné země. Skupinu zemí oblíbených tvoří například Francie, Velká Británie, Slovensko, Spojené státy. Patří k nim i Rakousko, byť v současnosti jsou vztahy trochu komplikovány diskusemi o Temelínu. Druhou skupinu tvoří sousedé – Polsko, Německo a Maďarsko. Vztah k nim není bezproblémový, ale postupně se lepší. Třetí skupinou jsou země stabilně neoblíbené, například Rusko a Ukrajina. Poněkud jinak lidé hodnotí, odkud může České republice hrozit nebezpečí. Zhruba polovina lidí trvale spatřuje největší hrozbu v Rusku. Druhou hrozbou je pro mnohem méně početnou skupinu lidí Německo, tato hrozba je však chápána jako latentní a je zaměňována za aktuální nebezpečí z míst geograficky nepříliš vzdálených, kde propuká nějaký konflikt (Balkán).Pro české veřejné mínění je typická stabilita názorů na jiné země. Skupinu zemí oblíbených tvoří například Francie, Velká Británie, Slovensko, Spojené státy. Patří k nim i Rakousko, byť v současnosti jsou vztahy trochu komplikovány diskusemi o Temelínu. Druhou skupinu tvoří sousedé – Polsko, Německo a Maďarsko. Vztah k nim není bezproblémový, ale postupně se lepší. Třetí skupinou jsou země stabilně neoblíbené, například Rusko a Ukrajina. Poněkud jinak lidé hodnotí, odkud může České republice hrozit nebezpečí. Zhruba polovina lidí trvale spatřuje největší hrozbu v Rusku. Druhou hrozbou je pro mnohem méně početnou skupinu lidí Německo, tato hrozba je však chápána jako latentní a je zaměňována za aktuální nebezpečí z míst geograficky nepříliš vzdálených, kde propuká nějaký konflikt (Balkán). Číst dále


NATO je podle mínění veřejnosti nejen zárukou bezpečnosti, ale i lidských práv

Úloha NATO v současném světě spočívá ve dvou oblastech. Severoatlantická aliance vystupuje jednak jako hlavní garant světové bezpečnosti, jednak jako instituce, která má za cíl bránit porušování základních lidských práv. V souladu s tím, jak se zvýšil podíl našich občanů, kteří souhlasí se začleněním našeho státu do NATO, mírně vzrostl i podíl lidí, které tyto role Severoatlantické alianci přisuzují. K posunu došlo zejména ve skupině lidí, kteří nesouhlasí s naším vstupem do Aliance. Ve větší míře než před rokem tito lidé připouštějí, že NATO zaujímá ve světě určité mocenské postavení. Nápadná je zejména změna jejich postoje k tomu, že NATO brání ve světě lidská práva. V hodnocení stanovisek stoupenců nejsilnějších politických stran pak k posunu došlo především u přívrženců ČSSD. Číst dále