Obavy veřejnosti o bezpečnost České republiky klesají, souhlas se členstvím v NATO se mírně snížil

Aktuální mezinárodní situace znepokojuje necelou třetinu české veřejnosti (32 %), což představuje výrazný pokles oproti průzkumu z roku 2017. Míra souhlasu s členstvím v Severoatlantické alianci zůstává i přes mírné oslabení nadále poměrně vysoká (68 %). Téměř dvě třetiny (62 %) veřejnosti důvěřují NATO i Armádě ČR, že jsou schopny zajistit vnější bezpečnost naší země.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31.8. – 13. 9. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 235 tazatelů (PAPI, CAPI).

STEM dlouhodobě sleduje postoje české veřejnosti v otázce bezpečnosti České republiky a členství v Severoatlantické alianci (NATO). Vysoká míra obav v roce 2017 patrně souvisela s dozvuky migrační krize. Vyšší míra znepokojení z mezinárodní situace se zřejmě promítla i do nárůstu podpory našeho členství v Alianci. Z posledního průzkumu vyplývá, že obavy veřejnosti o bezpečnost významně poklesly. Mírně klesá i míra souhlasu s naším členství v NATO.

V dubnu 2017 se o bezpečnost země obávaly téměř dvě třetiny respondentů (64 %). V září 2020 mezinárodní situace znepokojovala už jen necelou třetinu veřejnosti (32 %).

Myslíte si, že za současné mezinárodní situace je ohrožena bezpečnost České republiky?

Pramen: STEM, Trendy 2017–2020

Souhlas veřejnosti se členstvím České republiky v NATO zůstává i nadále vysoký. V září 2020 podporovaly členství více než dvě třetiny (68 %) českých občanů. Opačný názor zastávala necelá třetina populace (32 %).

Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

Z dlouhodobé časové řady STEM vyplývá, že míra souhlasu s členstvím České republiky v NATO se v posledních 20 letech stabilně drží v blízkosti 70 %. V relativně nedávné době se od této úrovně výrazněji vzdálila v roce 2015, kdy zvýšené obavy z migrace pravděpodobně zvýšily podporu členství v NATO. Pokles obav o bezpečnost České republiky nicméně provází i mírný pokles podpory Aliance.

Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?

Pramen: STEM, Trendy 1998 – 2020

Následující graf zobrazuje, jak česká veřejnost vnímá důležitost členství v NATO a Evropské unii. V poslední době začalo opět přibývat občanů, kteří považují členství v obou institucích za stejně důležité. Z dlouhodobé časové řady nicméně vyplývá, že od roku 2012 je stále více těch, kteří staví výše členství v NATO (30 %). Členství v EU považuje za důležitější jen 17 % dotázaných.

Domníváte se, že pro náš stát je dnes důležitější členství v Evropské unii nebo v NATO?

Pramen: STEM, Trendy 2011 – 2020

Následující srovnání ukazuje, že členství České republiky v NATO má většinovou podporu ve všech věkových i vzdělanostních skupinách. Nicméně nejvyšší míru podpory má naše členství zejména mezi mladšími a vzdělanějšími občany. V těchto skupinách souhlasí s naším členstvím v NATO okolo tří čtvrtin respondentů.

Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?

Podle věku a vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

Rovněž mezi příznivci většiny parlamentních politických stran má české členství v NATO většinovou podporu. Dokonce i těsná většina sympatizantů KSČM, jejíž vedení prosazuje vystoupení z Aliance, souhlasí s členstvím České republiky v NATO. SPD je tak podle posledního průzkumu jedinou parlamentní stranou, u jejíchž stoupenců významně převládá nesouhlas se členstvím v NATO.

Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?

Podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence STAN, TOP 09 a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační)

Vyšší podpora našeho členství v NATO koresponduje s téměř dvoutřetinovou důvěrou (62 %) ve schopnost NATO zajistit vnější bezpečnost naší země. Podle posledního průzkumu je důvěra ve schopnosti NATO dokonce o jeden procentní bod vyšší než důvěra ve schopnosti Armády ČR.

Důvěřujete schopnostem následujících institucí, pokud jde o zajištění vnější bezpečnosti země?

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

S naším členstvím v NATO úzce souvisí i otázka, která se týká vysílání českých vojáků do zahraničních misí. Jak ukazuje dlouhodobá časová řada STEM, česká veřejnost není zahraničním vojenským misím příliš nakloněna. Dlouhodobě s nimi souhlasí přibližně dvě pětiny populace. Aktuální hodnota naměřená v posledním průzkumu se pohybuje mírně nad dlouhodobým průměrem.

Souhlasíte s vysíláním českých vojenských misí do oblastí vojenských konfliktů?

Pramen: STEM, Trendy 2007–2020


Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

Islámský fundamentalismus, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus jsou stabilně považovány za potenciálně silné nebezpečí pro naši zemi. Oproti průzkumu STEM v roce 2011 výrazně posílil pocit ohrožení ze strany migrantů a z vývoje situace na Blízkém východě. Především však narostl pocit ohrožení politikou Ruska. Číst dále


Co ohrožuje naši zemi?

Mezinárodní organizovaný zločin, rozšiřování zbraní hromadného ničení a terorismus jsou nejčastěji hodnoceny jako potenciálně silné nebezpečí pro naši zemi. Dále se lidé obávají islámského fundamentalismu, živelních katastrof v důsledku klimatických změn a vývoje situace v arabských zemích. Číst dále


Mezinárodní bezpečnost v souvislosti se situací v některých arabských zemích

Celkem 70 % občanů se domnívá, že situace v některých arabských zemích představuje vážné ohrožení mezinárodní bezpečnosti. O bezpečnost vlastní země za současné mezinárodní situace se obává 38 % občanů. Častěji jsou to lidé starší a s nižším vzděláním a levicově orientovaní občané. Pocit ohrožení bezpečnosti ČR je přitom obavami z ohrožení mezinárodní bezpečnosti v důsledku situace v arabských zemích výrazně posilován. Číst dále


Otázka ohrožení bezpečnosti ČR

Pro většinu Čechů (68 %) není současná mezinárodní situace natolik vážná, aby představovala pro bezpečnost České republiky nějakou větší hrozbu. Přesto polovina občanů (52 %) neustále pociťuje obavy z teroristických útoků na ČR a téměř stejně (49 %) je těch, kteří si myslí, že v budoucnosti by mohlo naši zemi ohrožovat Rusko. Zatímco míra obav z teroristického útoku se od roku 2001 snížila (ze 75 % na 52 %), pocity ohrožení z Ruska za stejnou dobu stouply (ze 40 % na 49 %). Číst dále


Rusko-gruzínský konflikt

Zhoršení mezinárodní bezpečnostní situace v souvislosti s rusko-gruzínským konfliktem předpokládá každý druhý občan. Vzhledem k distribuci odpovědí je však zřejmé, že názory veřejnosti jsou jen mělce zakotveny. O něco častější obavy mají starší lidé, občané s horším materiálním standardem a lidé levicově orientovaní. V rusko-gruzínském konfliktu jsou občané ČR spíše na straně Gruzie než Ruska, relativně velká část z nich však neví, na čí stranu se v tomto konfliktu přiklonit. Číst dále


Vývoj situace kolem amerického radaru u nás

STEM se otázkami kolem amerických jednotek u nás a výstavbou amerického radaru na našem území zabývá řadu let v různých kontextech. Ukazuje se, že názory veřejnosti ohledně amerického radaru mají v sobě velký emotivní náboj, vedle věcných aspektů se v hodnocení lidí projevují daleko silněji momenty ideologické. Vědomí mnoha lidí těká po povrchu, mínění není hlouběji zakotveno a zračí se odlišně podle konkrétní formulace otázek, podle zařazení v dotazníku i podle metody šetření. V nejnovějším výzkumu STEM sáhl k metodě telefonického dotazování (CATI). Výzkum se uskutečnil se ve dnech 24. 4. – 28. 4. 2008 na souboru 1001 občanů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Výzkum byl proveden pro Úřad vlády ČR, otázky formuloval STEM. Číst dále