Klíčové slovo:menšiny

Vztah české veřejnosti k Romům

Mezi populací je nejčastěji zastoupen odmítavý vztah k romskému etniku (68 %). Tato situace se dlouhodobě nemění. Naprostá většina lidí (84 %) si také stále myslí, že pozornost věnovaná právům Romů u nás je dostatečná. Toto číslo se od loňska zvýšilo (o 7 procentních bodů). Vzrostl zároveň podíl občanů, kteří nesdílejí názor, že etnickým menšinám by mělo být umožněno žít podle vlastních tradic a zvyků (z 48 % na 53 %). Mezi populací je nejčastěji zastoupen odmítavý vztah k romskému etniku (68 %). Tato situace se dlouhodobě nemění. Naprostá většina lidí (84 %) si také stále myslí, že pozornost věnovaná právům Romů u nás je dostatečná. Toto číslo se od loňska zvýšilo (o 7 procentních bodů). Vzrostl zároveň podíl občanů, kteří nesdílejí názor, že etnickým menšinám by mělo být umožněno žít podle vlastních tradic a zvyků (z 48 % na 53 %). Číst dále


Vztah Čechů k Romům je dlouhodobě převážně odmítavý

Postoje české veřejnosti k romským spoluobčanům jsou již několik let stabilní. Výrazná, dvoutřetinová převaha občanů pociťuje k romské menšině odmítavý vztah či dokonce odpor, pětina veřejnosti vnímá Romy stejně jako ostatní spoluobčany a jen zanedbatelný podíl lidí vyjadřuje k Romům dobrý nebo velmi dobrý vztah. Zhruba každý druhý z nás uznává, že každá etnická skupina má mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. V minulosti však tento názor sdílelo více lidí. V posledních letech dochází i k poklesu podílu občanů, kteří se domnívají, že by se u nás mělo více dbát na práva romské menšiny. Číst dále


Koho by Češi měli nejraději za souseda?

Ve svých pravidelných výzkumech Trendy mapuje STEM postoje občanů České republiky k cizím státním příslušníkům. O málo více než tři pětiny (62 %) české veřejnosti jsou přesvědčeny, že občané České republiky přistupují k cizím státním příslušníkům s pobytem v ČR bez zaujatosti a předsudků, ovšem nezanedbatelná část české populace (38 %) je přesvědčena, že tomu tak není. Vzhledem k poměrně vysokému podílu variant odpovědí „spíše souhlasím“ a „spíše nesouhlasím“ je možné konstatovat, že názory české veřejnosti nejsou v této otázce vyhraněné a ujasněné. Jinak jsou vyslovené názory univerzální, zastávají je ve stejné míře muži i ženy, lidé různého věku, s odlišným stupněm vzdělání, různě majetkově zabezpečeni, odlišného sociálního postavení. Významné rozdíly nebyly zaznamenány ani u lidí s odlišnou politickou orientací na pravolevé škále, nebo u příznivců různých politických stran. Číst dále


K některým národům a etnikům se chováme méně přátelsky než Slováci

Jedním z témat zahrnutých do společného česko – slovenského výzkumu byla problematika vztahů obyvatel obou republik k jiným národům a etnikům. V této souvislosti byla respondentům položena také otázka zjišťující, jaká by byla jejich reakce v případě, že by se do jejich sousedství přistěhoval příslušník některé z osmi vybraných národnostních nebo etnických skupin. Číst dále


Jsou Češi nacionalisty a xenofoby?

Češi jsou silně vlastenecky založeni. Naprostá většina je hrdá na svůj národ, jsou ochotni např. preferovat domácí výrobky. Tomu odpovídá i důraz na domácí záležitosti, jen čtvrtina našich občanů si myslí, že se domácími problémy obíráme příliš mnoho na úkor celosvětových otázek. Poměrně rozšířeny jsou však i nacionalistické sklony. Skoro polovina Čechů tvrdí, že jsem bystřejší než jiní a stejný podíl Čechů je odhodláno hájit české zájmy i za cenu neshod s jinými národy. Nacionalismus není „nadstavbou“ nad vlastenectvím, nacionalistické sklony projevují spíše jednodušší, starší lidé, mnohdy frustrovaní. K menšinám je česká veřejnost přísná – jednoznačně převládá stanovisko, že by se měly podřídit většinovému zájmu. Tolerance k menšinám se vůbec nezvyšuje. Silně odmítavý postoj mají Češi i k cizincům. Převažuje názor (75 % osob), že cizinců je u nás příliš mnoho a většina lidí si spojuje jejich přítomnost s negativními důsledky a jevy (kriminalita, ekonomická podřízenost cizině, úpadek morálky apod.). Číst dále


Ekonomická a politická činnost uprchlíků vyvolává pochybnosti a nelibost

Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. Číst dále


Podle dvou třetin občanů by se uprchlíci měli snažit o sblížení s místními lidmi

Necelých 30 % lidí si myslí, že trvalé usídlení dvou či tří rodin uprchlíků v obci by způsobilo v ní vážné problémy. Nejsilněji se ozývají obavy z malých vsí. Poněkud výraznější obavy projevují lidé s nižším vzděláním a zejména občané levicové politické orientace, věk naproti tomu nehraje v míře obav z usídlení uprchlických rodin významnější roli. Obavy z usídlení uprchlických rodin souvisejí také s tím, co si lidé myslí o chování nových osídlenců. Dvě třetiny české populace vidí správný přístup uprchlíků v tom, že se budou snažit co nejvíce o sblížení s místními obyvateli, třetina by preferovala, kdyby se uprchlíci drželi zpátky, odděleně, kdyby se „nepletli se do života obce“. Číst dále