Stranické preference STEM – září 2003

Prázdniny nezměnily pořadí a postavení jednotlivých politických stran. ODS zůstává jasně na čele žebříčku preferencí. Druhou v pořadí je ČSSD, avšak její odstup od třetí KSČM je velmi těsný a nadále se zmenšuje. Preference KDU-ČSL jsou stabilní na hladině 8%. US-DEU oproti červnu mírně ztratila a nachází se pod hranicí nutnou pro vstup do parlamentu. Číst dále


Pozice hlavních stran na škále pravice – levice se nemění

Pozice nejsilnějších politických stran na ose levice – pravice jsou pevně vykolíkovány a ani otřesy na domácí politické scéně s nimi nic neudělaly. Celá škála pravice – levice je totiž velmi rovnoměrně vyplněna. Razantní levici uspokojuje KSČM, k umírněné se hlásí sociální demokracie, typicky středovou (i když její vůdci rádi říkají středopravou) stranou je KDU-ČSL. Na pravici jsou dva subjekty, jejichž voličstvo i programy se tak silně překrývají, až to přímo evokuje otázku „proč dvě“ – ODS a Unie svobody. ODS se staví ještě více vpravo, cestu k ní nacházejí spíše lidé s vyšším majetkovým statusem, lepším společenským postavením, zatímco Unie svobody přitahuje spíše mladší, radikálnější, přímočařejší vrstvy (studenty apod.). Číst dále


Miroslav Grégr : muž na levici

Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr je jediným členem Zemanovy vlády, který přečkal výraznou nepřízeň občanů a nebyl odvolán. Hájení zájmů silného státu a orientace na východ vynesly Grégrovi popularitu mezi levicí. Miroslav Grégr je jediným ministrem Zemanova týmu, který je lépe hodnocen stoupenci KSČM než stranickými příznivci sociální demokracie. Příznivěji ho dokonce hodnotí občané zařazující se ke krajní levici než umírněná levice. Grégr se tak zřetelně odlišuje i od těch členů vlády, kteří bývají považováni za levicové politiky, například od Vladimíra Špidly nebo od premiéra Miloše Zemana Číst dále