Postoje veřejnosti vůči KSČM

Silně či mírně odmítavé postoje ke KSČM jsme zaznamenali mezi 58 % občany. Největší skupinu zastupují v populaci lidé, sdílející přesvědčení, že současné postoje uplatňované vůči KSČM mají být zachovány i v budoucnosti (44 %). Polovina občanů (51 %) by chtěla vliv komunistické strany na českou společnost zásadním způsobem omezit a téměř dvě třetiny lidí (59 %) si nepřejí, aby se představitelé této strany dostali do vrcholných státních funkcí. Prokomunistické postoje vyjadřuje více než třetina lidí (36 %), většinou lidé nad 60 let, a tudíž především důchodci. (Pokračování textu…)

Negativní vnímaní předlistopadové komunistické strany je u nás silnější než na Slovensku

Potřeba vyrovnávání s minulostí na straně jedné a každodení realita rozmělňující vzpomínky na někdejší poměry na straně druhé patří k základním podmínkám, ze kterých vyrůstá stávající postoj veřejnosti k roli komunistické strany ve více než čtyřicetiletém poválečném období v naší historii. Kladné působení komunistické strany před rokem 89 připouští v obou zemích vždy jen menší část obyvatel (v ČR 23 % a v SR 35 %), ovšem zápornou roli ji přisuzují a jasné ne vyslovují častěji obyvatelé České republiky. (Pokračování textu…)

Téměř dvě třetiny současných stoupenců KSČM byly v minulosti členy KSČ

STEM již od roku 1994 pokládá lidem otázku, zda někdy v minulosti byli členy KSČ. V porovnání s druhou polovinou 90. let podíl lidí bývalých členů komunistické strany mírně klesá, což odráží postupnou generační výměnu v populaci. Téměř polovina z bývalých členů KSČ by dala hlas straně, která na předlistopadovou komunistickou stranou navazuje. Čtvrtina z bývalých členů KSČ by volila v současnosti sociální demokracii, asi desetina ODS a desetina některou ze stran tvořících Čtyřkoalici. Z lidí, kteří jsou dnes stoupenci KSČM, bylo v předlistopadové komunistické straně 63 %. Bývalí členové KSČ patří k politicky aktivní části populace: 62…

V názoru na naši zahraniční politiku se jasně odlišují komunisté od demokratických stran

Vztah většiny české populace k zahraniční politice našeho státu by bylo možno charakterizovat třemi slovy: stabilní, souhlasný, vlažný. V názoru na zahraniční politiku se především jasně odlišují stoupenci KSČM od ostatní populace. Od roku 1998, kdy se ČSSD stala stranou vládní, se míra souhlasu s českou zahraniční politikou u jejích příznivců velmi přiblížila stoupencům ostatních demokratických stran. Navzdory tomu, že se však nezměnil celkový názor na naši zahraniční politiku, silně poklesl v porovnání s rokem 2000 podíl lidí, kteří hodnotí příznivě vývoj mezinárodní prestiže našeho státu. K poklesu došlo napříč celou populací. Vztah většiny české populace k zahraniční politice…