Význam voleb podle veřejného mínění roste, krajské i senátní volby však patří i nadále k méně důležitým

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou prezidentské volby. Aktuálně přeskočily volby komunální, jež veřejnost dlouhodobě považovala za nejdůležitější. Za důležité považují lidé i volby do Poslanecké sněmovny. Krajské volby, navzdory probíhající kampani, za úvodní trojicí zaostávají. Senátní volby jsou na tom výrazně hůře a patří podle názoru veřejnosti, spolu s volbami do Evropského parlamentu, k nejméně důležitým volbám.

Číst dále

Jsou krajské volby důležité či ne?

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Aktuálně se jim v míře důležitosti vyrovnaly volby prezidenta republiky. Dále lidé za důležité považují volby do Poslanecké sněmovny. Poněkud méně důležité jsou podle veřejného mínění krajské volby, jejichž hodnocení nezměnila ani skutečnost, že výzkum proběhl těsně po jejich skončení. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.

 

Ve dnech bezprostředně po krajských volbách se STEM zajímal o to, jakou důležitost lidé přisuzují jednotlivým typům voleb. K hodnocení byla použita pětibodová škála, kdy 1 bod znamenal malou důležitost a 5 bodů největší důležitost.

Z průzkumu vyplývá, že lidé nejčastěji za důležité považují shodně volby prezidenta a volby do obecních zastupitelstev (téměř dvě třetiny veřejnosti jim přisoudily první nebo druhý stupeň na pětibodové stupnici důležitosti). Poněkud méně důležité jsou volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. S výraznějším odstupem následují volby do krajských zastupitelstev. Nejméně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu (téměř třetina lidí jim udělila pouze 1 bod znamenající malou důležitost).

Pramen: STEM, Trendy 10/2016, 1054 respondentů starších 18 let

Pokud porovnáme důležitost, jakou lidé přisuzují různým volbám, s tím, jaká je skutečná volební účast, vidíme jasnou souvislost. Nejnižší byla účast ve volbách do Senátu (především v druhém kole) a Evropského parlamentu. Nejvyšší byla v roce 2013 v prezidentských volbách, kdy lidé poprvé volili hlavu státu přímým hlasováním, dále ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2013, poté následuje účast v komunálních volbách a ve volbách do krajských zastupitelstev.

Porovnání skutečné volební účasti s mírou důležitosti, kterou jim lidé podle průzkumu STEM přisuzují, ukazuje, že krajských voleb se pravděpodobně zúčastnili pouze ti, kteří tyto volby považují za velmi důležité. Podobně je tomu u voleb do Senátu a Evropského parlamentu. Naopak voleb do Poslanecké sněmovny a voleb prezidenta se účastní i část občanů, kteří jim nepřisuzují důležitost zásadní, ale jen průměrnou.

Skutečná volební účast a deklarovaná důležitost

Volby Skutečná účast
v %
Deklarovaná důležitost
v říjnu 2016 v %*
Volba prezidenta republiky (2013, 1./2. kolo) 61,3/59,1 50,6
Poslanecká sněmovna (2013) 59,5 45,5
Obecní zastupitelstva (2014) 44,5 50,6
Krajská zastupitelstva (2016) 34,6 34,6
Senát (2016, 1./2. kolo) 33,5/15,4 16,6
Evropský parlament (2014) 18,2 16,7

* spočtena jako podíl hodnocení 5 body + ½ podílu hodnocení 4 body

Pokud se zaměříme na vývoj hodnocení důležitosti krajských voleb v dlouhodobé časové řadě STEM, je třeba zdůraznit, že od roku 2012, kdy se konaly minulé volby do krajských zastupitelstev, míra důležitosti těchto voleb ve veřejném mínění postupně oslabuje a neposílilo ji ani letošní konání krajských voleb spolu s předvolební kampaní a vyhlášením výsledků.

Celkově můžeme konstatovat, že od posledního průzkumu v říjnu 2014 se míra důležitosti mírně snížila u všech typů voleb, s výjimkou voleb prezidenta republiky.

Pokles u komunálních voleb můžeme interpretovat spíše jako návrat k předchozím dlouhodobě stabilním hodnotám, vyšší průměrná hodnota v říjnu 2014 souvisí se skutečností, že právě v tomto měsíci se konaly volby do obecních zastupitelstev.

Ovšem v případě voleb do Evropského parlamentu pozorujeme dlouhodobý pokles míry důležitosti těchto voleb. U senátních voleb se v posledních dvou průzkumech nepotvrzuje předchozí růst subjektivně pociťované důležitosti voleb do horní komory parlamentu.

Pramen: STEM, Trendy 2004-2016


Lidé jsou spíše nespokojeni s výsledky krajských voleb

S výsledky krajských voleb vyjadřuje nespokojenost mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (s vyloučením obyvatel Prahy): 56 %. V porovnání s minulými krajskými volbami je nálada veřejnosti jiná, dříve byli lidé spíše spokojeni s tím, jak krajské volby dopadly. Mezi účastníky letošních krajských voleb je sice míra spokojenosti vyšší, ale nijak zásadně (52 % spokojených, 48 % nespokojených).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.

V rámci série otázek průzkumu uskutečněného bezprostředně po krajských volbách se STEM (podobně jako u předchozích krajských voleb) zajímal o základní spokojenost veřejnosti s výsledkem voleb. Svůj názor měli možnost vyjádřit jak ti, kteří se krajských voleb účastnili, tak ti, kteří k volbám nepřišli (z otázky byli vyloučeni pouze obyvatelé Prahy, kde se krajské volby nekonají).

Mírně nadpoloviční většina dotázaných (56 %) vyjádřila nespokojenost s výsledkem nedávných krajských voleb. Naopak spokojeny jsou více než dvě pětiny občanů (44 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/10, 1054 respondentů (893 respondentů s vyloučením obyvatel Prahy)

V porovnání s předchozími volbami do krajských zastupitelstev je míra spokojenosti s letošními volbami nižší než v minulosti. Po krajských volbách v letech 2008 a 2012 byla zhruba třípětinová většina veřejnosti s výsledkem voleb spokojena. Letošní povolební situace tedy u části veřejnosti vyvolává rozpaky, nejistotu (oproti minulosti vysoký podíl „spíše nespokojených“).

Pramen: STEM, Trendy 2008/11, 2012/11, 2016/10 (bez obyvatel Prahy)

Lidé, kteří považovali za důležité vyjádřit své preference v krajských volbách a přišli do volebních místností, jsou v názoru na výsledek voleb rozděleni, polovina je spokojena, polovina nikoliv. Analýza dat naznačuje, že častěji jsou s výsledky voleb spokojeni voliči hnutí ANO a KDU-ČSL. Nejméně spokojeni jsou voliči KSČM. Voliči ČSSD se v hodnocení rozdělují do dvou vyrovnaných táborů.

Mezi občany, kteří ke krajským volbám nepřišli, převažuje nespokojenost s jejich výsledky (64 %). U lidí, kteří k volbám nepřišli kvůli tomu, že jsou celkově politikou znechuceni, je míra nespokojenosti s výsledky voleb nejvyšší (81 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/10, 1054 respondentů (893 respondentů s vyloučením obyvatel Prahy)

Vzhledem k nízkému počtu dotázaných v jednotlivých krajích můžeme pouze orientačně uvést, že mezi kraji nejsou zásadní rozdíly ve spokojenosti s výsledky voleb. Zjištěná data orientačně ukazují jen mírně vyšší spokojenost v kraji Vysočina, Jihomoravském, Pardubickém a Libereckém kraji, naopak nižší v Královehradeckém kraji.


Důležitost krajských voleb

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín krajských a senátních voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních dvou letech zvyšuje. Hodnocení důležitosti prezidentských voleb prochází oproti tomu letos jistým váháním Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín krajských a senátních voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních dvou letech zvyšuje. Hodnocení důležitosti prezidentských voleb prochází oproti tomu letos jistým váháním Číst dále


Rozhodování nevoličů v říjnových krajských volbách

Čtvrtina nevoličů ke krajským volbám nešla ze zásady či ze zvyku, asi pětina byla rozhodnuta několik měsíců dopředu, další téměř pětina měsíc před volbami. Více než třetina (37 %) nevoličů se však rozhodla až v průběhu posledního týdne. Mezi důvody neúčasti dominuje obecné znechucení z politiky, které je typické zejména pro ty nevoliče, kteří se rozhodovali alespoň měsíc před volbami. Ti lidé, kteří se pro neúčast rozhodli v posledním předvolebním týdnu nebo přímo v den voleb, nejčastěji tvrdí, že nevolili, protože se nacházeli mimo své bydliště. Číst dále


Volební rozhodování voličů v nedávných krajských volbách

Třetina lidí volila v krajských volbách „stejnou stranu jako vždy“, asi čtvrtina byla rozhodnuta několik měsíců dopředu. Zhruba 40 % lidí se však rozhodovalo až v průběhu posledního měsíce. V této poslední fázi kampaně získávaly hlasy především nově vytvořené regionální strany (nezávislí, starostové apod.) a ČSSD. V závěru kampaně se voliči více soustředili na to, jak volební strany řeší krajské problémy, trvalým a silným motivem volby však byl nesouhlas s Topolánkovou vládou. Číst dále


Analýza přesunů voličů mezi volbami do PSP v roce 2006 a nedávnými krajskými volbami

Desetina lidí, kteří v červnu 2006 odevzdali do poslanecké sněmovny hlas ODS, přešla v krajských volbách v říjnu 2008 na stranu sociální demokracie. ČSSD výrazně zabodovala i mezi těmi, kteří v roce 2006 vůbec nevolili. Z lidí, kteří v roce 2006 u volebních uren scházeli, se krajských voleb zúčastnilo skoro 30 % – a téměř tři pětiny z nich hlasovaly pro ČSSD. Číst dále


Podrží voliči své oblíbené hejtmany?

Hejtmani českých a moravských krajů jsou v porovnání s představiteli parlamentu a vlády hodnoceni obyvateli svých krajů mnohem příznivěji. V krajích, kde je vysoce respektován hejtman (Moravskoslezský, Jihočeský, Olomoucký kraj), se také nejméně lidí dožaduje změny ve vedení kraje. Bude však kredit hejtmana stačit, když dvě třetiny lidí tvrdí, že při rozhodování v krajských volbách dají spíše na to, jakou politiku prosazují strany na celostátní úrovni? Hejtmani českých a moravských krajů jsou v porovnání s představiteli parlamentu a vlády hodnoceni obyvateli svých krajů mnohem příznivěji. V krajích, kde je vysoce respektován hejtman (Moravskoslezský, Jihočeský, Olomoucký kraj), se také nejméně lidí dožaduje změny ve vedení kraje. Bude však kredit hejtmana stačit, když dvě třetiny lidí tvrdí, že při rozhodování v krajských volbách dají spíše na to, jakou politiku prosazují strany na celostátní úrovni? Číst dále