Význam voleb podle veřejného mínění roste, krajské i senátní volby však patří i nadále k méně důležitým

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou prezidentské volby. Aktuálně přeskočily volby komunální, jež veřejnost dlouhodobě považovala za nejdůležitější. Za důležité považují lidé i volby do Poslanecké sněmovny. Krajské volby, navzdory probíhající kampani, za úvodní trojicí zaostávají. Senátní volby jsou na tom výrazně hůře a patří podle názoru veřejnosti, spolu s volbami do Evropského parlamentu, k nejméně důležitým volbám.

Jsou krajské volby důležité či ne?

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Aktuálně se jim v míře důležitosti vyrovnaly volby prezidenta republiky. Dále lidé za důležité považují volby do Poslanecké sněmovny. Poněkud méně důležité jsou podle veřejného mínění krajské volby, jejichž hodnocení nezměnila ani skutečnost, že výzkum proběhl těsně po jejich skončení. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu.

Lidé jsou spíše nespokojeni s výsledky krajských voleb

S výsledky krajských voleb vyjadřuje nespokojenost mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (s vyloučením obyvatel Prahy): 56 %. V porovnání s minulými krajskými volbami je nálada veřejnosti jiná, dříve byli lidé spíše spokojeni s tím, jak krajské volby dopadly. Mezi účastníky letošních krajských voleb je sice míra spokojenosti vyšší, ale nijak zásadně (52 % spokojených, 48 % nespokojených).

Důležitost krajských voleb

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín krajských a senátních voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních dvou letech zvyšuje.

Rozhodování nevoličů v říjnových krajských volbách

Čtvrtina nevoličů ke krajským volbám nešla ze zásady či ze zvyku, asi pětina byla rozhodnuta několik měsíců dopředu, další téměř pětina měsíc před volbami. Více než třetina (37 %) nevoličů se však rozhodla až v průběhu posledního týdne. Mezi důvody neúčasti dominuje obecné znechucení z politiky, které je typické zejména pro ty nevoliče, kteří se rozhodovali alespoň měsíc před volbami.

Volební rozhodování voličů v nedávných krajských volbách

Třetina lidí volila v krajských volbách „stejnou stranu jako vždy“, asi čtvrtina byla rozhodnuta několik měsíců dopředu. Zhruba 40 % lidí se však rozhodovalo až v průběhu posledního měsíce. V této poslední fázi kampaně získávaly hlasy především nově vytvořené regionální strany (nezávislí, starostové apod.) a ČSSD.

Analýza přesunů voličů mezi volbami do PSP v roce 2006 a nedávnými krajskými volbami

Desetina lidí, kteří v červnu 2006 odevzdali do poslanecké sněmovny hlas ODS, přešla v krajských volbách v říjnu 2008 na stranu sociální demokracie. ČSSD výrazně zabodovala i mezi těmi, kteří v roce 2006 vůbec nevolili. Z lidí, kteří v roce 2006 u volebních uren scházeli, se krajských voleb zúčastnilo skoro 30 % – a téměř tři pětiny z nich hlasovaly pro ČSSD.

Podrží voliči své oblíbené hejtmany?

Hejtmani českých a moravských krajů jsou v porovnání s představiteli parlamentu a vlády hodnoceni obyvateli svých krajů mnohem příznivěji. V krajích, kde je vysoce respektován hejtman (Moravskoslezský, Jihočeský, Olomoucký kraj), se také nejméně lidí dožaduje změny ve vedení kraje.

Rozhodování občanů v nadcházejících krajských volbách

Dvě třetiny občanů se domnívají, že pro jejich rozhodování, komu dát hlas v krajských volbách, bude důležitější, jakou politiku strany prosazují na celostátní úrovni. Pro zbývající třetinu bude naopak hrát větší roli, koho jednotlivé strany navrhnou jako hejtmana.