Podrží voliči své oblíbené hejtmany?

Hejtmani českých a moravských krajů jsou v porovnání s představiteli parlamentu a vlády hodnoceni obyvateli svých krajů mnohem příznivěji. V krajích, kde je vysoce respektován hejtman (Moravskoslezský, Jihočeský, Olomoucký kraj), se také nejméně lidí dožaduje změny ve vedení kraje. Bude však kredit hejtmana stačit, když dvě třetiny lidí tvrdí, že při rozhodování v krajských volbách dají spíše na to, jakou politiku prosazují strany na celostátní úrovni? Hejtmani českých a moravských krajů jsou v porovnání s představiteli parlamentu a vlády hodnoceni obyvateli svých krajů mnohem příznivěji. V krajích, kde je vysoce respektován hejtman (Moravskoslezský, Jihočeský, Olomoucký kraj), se…

Změna situace v krajích za osm let fungování krajských samospráv

Skoro polovina občanů českých a moravských krajů, v nichž se zanedlouho bude volit nové krajské zastupitelstvo, konstatuje, že za osm let se situace v jejich kraji zlepšila. Opačný názor na vývoj v kraji má pouze asi šestina občanů, podle zbylých je to po osmi letech faktické existence krajů asi tak nastejno. Nejvíce oceňují pokrok za osm let obyvatelé krajů Moravskoslezského, Plzeňského a Jihočeského. (Pokračování textu…)

Vznik a existence krajů a krajských samospráv

Tři čtvrtiny občanů se domnívají, že je dobře, že v naší zemi vznikly vyšší územně správní celky – kraje. Zastoupení tohoto názoru se od roku 2000 téměř zdvojnásobilo. S tím, že problémy regionu může lépe řešit krajská samospráva než centrum, a že je třeba, aby se postupem doby stále více pravomocí přenášelo z centra na kraje, souhlasí naprostá většina obyvatel. Zvětšení možnosti občanů spolurozhodovat o regionálních záležitostech v souvislosti se vznikem krajských samospráv zaznamenala polovina respondentů. (Pokračování textu…)

Středočeský kraj – názory Středočechů

Celkem třikrát se tazatelé STEMu obrátili k obyvatelům Středočeského kraje, aby zjistili, jaké problémy Středočeši mají, jak hodnotí jejich řešení a co si myslí o představitelích svého kraje. Zajímali jsme se i o to, jak obyvatelé středních Čech vůbec celkově hodnotí krajské zřízení, vývoj kraje za těch již téměř deset let fungování krajské samosprávy a jak vidí perspektivy dalšího vývoje. Tato stručná zpráva přináší výběr zjištěných poznatků. (Pokračování textu…)

Veřejnost důvěřuje svým obecním a krajským úřadům více než členům vlády ČR

V očích veřejnosti jsou nejdůvěryhodnějšími úřady, které působí na úrovni obcí či měst (důvěřuje jim 73 %). Poměrně vysoké důvěře veřejnosti se těší i úřady krajské (66 %). Nejvyššímu úřadu státní exekutivy – vládě – projevují občané podstatně menší důvěru (29 %). Na státní a krajské úrovni se důvěra občanů řídí stranickými sympatiemi a politickou orientací na pravolevé škále. Na místní úrovni je vliv politických sympatií na hodnocení úřadů zanedbatelný. V očích veřejnosti jsou nejdůvěryhodnějšími úřady, které působí na úrovni obcí či měst (důvěřuje jim 73 %). Poměrně vysoké důvěře veřejnosti se těší i úřady krajské (66 %). Nejvyššímu…

Popularita hejtmanů v krajích

Od posledních voleb do krajských zastupitelstev uplynulo více než šest měsíců. Převážná většina hejtmanů nadále zůstala ve svých funkcích. V pěti krajích navázali na práci svých předchůdců hejtmani noví. Následující zpráva přináší informace o popularitě hejtmanů v příslušných krajích a o popularitě primátora Prahy Pavla Béma. (Pokračování textu…)

Rozdíly mezi kraji se zvětšují a jsou spíše výsledkem posledních deseti let

Do rozvojových možností krajů se promítají nejen změny posledních let, zejména pravomoci, které získávají od roku 2000 nové krajské samosprávy, ale také odlišné historické podmínky, tradice jednotlivých krajů a celkové makroekonomické procesy vývoje naší země. Občané České republiky ve výzkumu hodnotili, zda se rozdíly mezi kraji po roce 1989 zmenšují, zvětšují či zůstávají stejné.(…) (Pokračování textu…)