Strach z fyzického násilí ustupuje, ale zlodějů se lidé stále bojí

Porovnání s rokem 1995 ukazuje, že lidé se méně bojí nejhrubších projevů fyzického násilí (mají menší strach o život svůj či život svých bližních, neobávají se tolik ani loupežného přepadení nebo toho, že se zapletou do nějaké rvačky, bitky apod.), zato neklesá strach z vykradení bytu, domu či chaty. Na poklesu obav z násilné kriminality se může ovšem podílet několik věcí – lepší práce policie i to, že se lidé v prostředí, kde určitá hladina násilí existuje, naučili žít. Zřetelně ubylo také lidí, kteří si myslí, že zveřejňování násilí v médiích vede k dalšímu šíření projevů násilí ve společnosti….

Veřejnost přiznává Policii snahu, ale pochybuje o jejích úspěších

Policie si zhruba od „krizových“ let 1997-1998 začala upevňovat kredit u veřejnosti. Tento pozitivní trend prozatím kulminoval na podzim roku 2000, kdy policie podle mínění většiny občanů obstála při pořádání pražského kongresu MMF a Světové banky. S odstupem času od těchto dramatických událostí sice důvěra v policii mírně poklesla, nicméně udržela se nadále nad hranicí 50 %, a podíl lidí, kteří uznávají, že policie má dostatečnou snahu chránit bezpečnost občanů, se padesátiprocentní hranici blíží. Částečný úspěch přiznávají občané policii jak v potlačování běžné kriminality, tak závažných hospodářských deliktů. Zhruba třetina lidí si myslí, že policie je v těchto oblastech…