Oproti období před koronavirovou krizí byly obavy z nezaměstnanosti koncem května vyšší

Více než dvě pětiny ekonomicky aktivních občanů (45 %) měly koncem května obavy z nezaměstnanosti. Oproti průzkumu v březnu 2020 (36 %) jde o významný nárůst. Obavy z nezaměstnanosti posílily hlavně mezi lidmi méně vzdělanými, dělníky a úředníky a pak především u těch, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou. V případě hrozby ztráty zaměstnání je většina ekonomicky aktivních ochotna pracovat mimo svou kvalifikaci či za nižší mzdu, ale jen třetina je ochotna se za prací přestěhovat.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Květnový průzkum srovnáváme s průzkumem v březnu, který byl proveden ve dnech 5. až 15. března 2020, tedy v začátku koronavirové krize, v době vyhlášení nouzového stavu a zavádění prvních opatření proti šíření COVID-19.

Nezaměstnanost v České republice se v květnu zvýšila na 3,6 %. Oproti dubnu jde o nárůst o 0,2 p.b. Úřad práce ČR evidoval k 31. květnu celkem 266 144 uchazečů o zaměstnání, což je o 12 104 více než v dubnu a zároveň o 65 469 osob více než před rokem ke stejnému datu. Celkem bylo v průběhu května nově zaevidováno na ÚP ČR 38 385 lidí. V evidenci přibývají hlavně lidé ze služeb.[1]

Jak se v této situaci změnil osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?

Podle výsledků květnového průzkumu STEM mají obavy z nezaměstnanosti více než dvě pětiny lidí (45 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce). Oproti březnovému průzkumu jde o nárůst o 9 procentních bodů.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

Z pohledu na časovou řadu STEM je patrné, že míra obav z nezaměstnanosti pozvolna od roku 2013, kdy byla na vrcholu, oslabovala. Zvláště nízká míra obav z nezaměstnanosti byla v průzkumech v říjnu 2018 a březnu 2020, kdy postoje občanů reflektovaly situaci na českém pracovním trhu a pozitivní vývoj české ekonomiky obecně.

Krize v souvislosti s šířením koronaviru však situaci významně proměnila. Přestože aktuální čísla míry nezaměstnanosti nezachycují výrazný posun, nálada mezi lidmi je odlišná, odráží výjimečnou situaci, která zasáhla nejen občany ČR, ale bude mít dopad (nejen) na ekonomiku v celém světě.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2020

Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (47 %) než muži (42 %), lidé se základním vzděláním (55 %) a vyučení (56 %), zaměstnanci v dělnických profesích (58 %) a pak také výrazně častěji lidé, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou (74 %).

Ovšem je důležité porovnat, jak se v jednotlivých skupinách míra obav z nezaměstnanosti změnila od březnového průzkumu.

Ukazuje se, že u mužů a žen se míra obav zvýšila v podobném rozsahu.

V závislosti na vzdělání stojí stranou lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří se nezaměstnanosti nyní obávají stejně (málo často) jako březnu, v ostatních skupinách se obavy zvýšily, především mezi vyučenými.

Mezi zaměstnanci se ztráty místa obávají častěji než v březnu především dělníci a úředníci.

U lidí ze špatně zajištěných domácností se míra obav z nezaměstnanosti zvýšila velmi výrazně. Tato skupina se tedy cítí být dopady krize silně ohrožena a obává se zhoršení své již nyní složité situace.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle pohlaví 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle vzdělání 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle zaměstnanecké pozice 2020/3 a 2020/5

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle zajištění domácnosti 2020/3 a 2020/5

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

Co by byli lidé ochotni dělat, kdyby jim hrozila ztráta zaměstnání? V květnovém průzkumu bylo 83 % ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 73 % by pracovalo i za nižší mzdu, ale pouze 32 % lidí uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje.

Co jsou obyvatelé ČR ochotni dělat, když jim hrozí ztráta místa

(populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 827 respondentů (bez důchodců)

V porovnání s březnem se zvýšila pouze ochota pracovat za nižší mzdu. Mimo svůj obor je stále ochotna pracovat jasná většina ekonomicky aktivních. Ovšem ochota stěhovat se za prací jasně oslabila a mobilita pracovní síly je tak na historickém minimu v časové řadě STEM.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020

  1. Viz tisková zpráva MPSV: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/05_06_2020_TZ_nezamestnanost_kveten.pdf/df8581de-34d9-1a32-c6eb-09f996876f4c

Obavy z ekonomické situace a pandemie snižují důvěru v EU i Evropu. Se záchranným balíčkem Češi spíše souhlasí

Praha, 16. 7. 2020 – S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 46 % našich občanů, což představuje pokles zhruba na úroveň roku 2017. 7 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. U občanů převládá také pocit, že ČR nemůže ovlivnit rozhodování na úrovni EU. Dvě třetiny občanů zároveň souhlasí, že pro obnovení české ekonomiky je klíčová i obnova Evropy.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 196 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

„Za poklesem důvěry vidíme jak obavy z ekonomické a globální situace, tak nejasnou představu o tom, jakou roli měla Evropa v pandemii. V posledních měsících totiž mírně klesla i důvěra v další mezinárodní instituce, jako je třeba NATO, a zahraniční země. Poklesl i index finanční jistoty domácností,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „V minulosti jsme viděli výrazný pokles v souvislosti s krizí eurozóny a tato situace se může opakovat,“ dodává.

STEM dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí do velké míry důvěru v domácí instituce veřejného dění a ekonomická očekávání. V době krize eurozóny a hospodářské recese v ČR (2009 – 2012) klesala důvěra v EU nejvíce v historii.

70 % občanů bez vyhraněného názoru na EU

Z květnového průzkumu STEM vyplývá, že méně než polovina české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě. 70 % zvolilo však jako možnost v otázce váhavý souhlas či nesouhlas. Tábor těch, kdo jsou rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 21 % české společnosti. Z dlouhodobých výzkumů STEM se ukazuje, že většina populace volá po zlepšování či reformě EU, naprostou nespokojenost nebo spokojenost vyjadřuje jen malá skupina obyvatel[1].

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM zachycující vývoj spokojenosti českých občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU v roce 2004, ukazuje, že pozvolné oslabování spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivního hodnocení EU. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň 41 % v dubnu 2012. Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016. 56 % české populace vyjadřujících spokojenost s členstvím v EU ke konci roku 2019 nás vrátilo k průměrným hodnotám spokojenosti sledovaným v období po vstupu do EU, nicméně koronavirová krize, která zasáhla celý svět, nás posunula na 46 %.

S nástupem pandemie také o několik procentních bodů poklesla důvěra v NATO a hodnocení většiny zahraničních zemí. Ukazuje to tedy stejný trend jako u důvěry v Evropskou unii, kdy se společnost v krizi uzavírá více do sebe a nedůvěřuje příliš vzdáleným celkům či institucím.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2020

Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni lidé s lepší životní úrovní. Druhotně potom také mladší lidé a lidé s vyšším vzděláním. Pokles spokojenosti se ale projevil podobně napříč různými sociodemografickými skupinami.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019, 05/2020

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019, 05/2020

Mírný pokles i u popularity Evropy

Zeptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, kladně odpoví 7 z 10 českých obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, ale je podstatně stabilnější nežli předchozí otázka po spokojenosti s českým členstvím v EU. Při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii je proto nezbytné rozlišovat mezi hodnotovým přihlášením k Evropě a tím, jak čeští občané hodnotí vlastní politiky a procesy EU jejich naplňování.

„To, že tento ukazatel poklesl, bereme jako signál, že veřejnost nereaguje na konkrétní kroky Evropské komise, ale spíše na celkovou atmosféru ve světě a v Evropě,“ říká Nikola Hořejš. „Ostatně z výzkumu dezinformací[2] jsme viděli, že řada občanů neví jistě, zda pandemie měla skutečně původ v Číně, nebo zda nešlo o na Západě vyvolanou hysterii,“ dodává.

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2020

Rozdíl mezi názorem české společnosti na české členství v EU na straně jedné a pocitem abstraktní sounáležitostí s Evropou (nikoliv s EU) na straně druhé je poměrně pochopitelný. Z předchozích výzkumů vyplývá, že česká společnost je kritická k mnoha praktickým opatřením EU a k jejímu konkrétnímu fungování. Češi si obecně přejí, aby se EU věnovala více geopolitickým výzvám a méně věcem, které jsou z jejich pohledu marginální nebo banální.

Nevíme, že můžeme EU ovlivnit

Podle posledních dat se jen 36 % lidí se domnívá, že jsme v EU schopni ovlivnit, co se děje, viz graf níže. Stále trvá přesvědčení, že v EU se jedná „o nás, bez nás.“ Občané také většinou nevědí, že premiér a ministři zastupují ČR v rozhodování EU.

„Ani vlažní zastánci EU nevěří, že můžeme ovlivnit, co se v EU děje. Informování o aktivitě české vlády ve vyjednávání je stále klíčové. Šanci na změnu budeme mít za 2 roky, kdy budeme předsedat Evropské unii,“ říká Hořejš.

Je podle Vás Česká republika schopna hrát v EU aktivní roli a v rozhodování Evropské unie uplatnit své stanovisko?

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Více pravomocí k pandemii?

Reakce institucí EU na pandemii byla podmíněna tím, že oblast zdravotnictví a civilní ochrany si členské státy ponechaly zcela ve svých výlučných pravomocích. Česká veřejnost je rozdělena v tom, zda by tomu tak mělo být stejně i nadále. Jak ukazuje graf níže, o něco méně než polovina je pro, aby EU měla více pravomocí ve zdravotnictví, aby v případě výjimečných situací, jako byla epidemie koronaviru, mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států.

Měla by mít Evropská unie v případě výjimečných situací, jako byla epidemie koronaviru, více pravomocí, aby příště mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států?

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Růst evropské ekonomiky bude klíčový, nejen pro nás

Vzhledem k tomu, jak vnímání EU souvisí s ekonomickou situací, dotazoval STEM i otázky, které se týkají ekonomické obnovy Evropy. Lídři států EU totiž jednají o protikrizovém víceletém rozpočtu a také o speciálním balíčku 750 mld. EUR v reakci na pandemii a ekonomickou recesi. Česká veřejnost s navrženými opatřeními obecně spíše souhlasí.

Jak ukazuje graf níže, 2/3 Čechů a Češek si myslí, že česká ekonomika může překonat ekonomickou recesi pouze tehdy, až se obnoví ekonomický růst hlavních zemí Evropské unie, a taky, že se Evropská unie má zaručit za peníze, které si jednotlivé členské státy půjčují na překonání dopadů koronavirové epidemie. Dokonce až 73 % považuje za správné, aby šly peníze z rozpočtu Evropské unie především do regionů EU nejvíce zasažených epidemií koronaviru.

„Česká ekonomika je silně závislá na exportu, který z 80 % směřuje do zemí EU. Rychlé nastartování evropské ekonomiky je v našem zásadním zájmu. To ale většina populace jen matně tuší a přímo si nespojuje. Nicméně 2/3 obyvatel souhlasí, že bez růstu EU bude ČR v recesi,“ potvrzuje Nikola Hořejš.

Ekonomická obnova zemí EU

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

_____________________________________________________

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Michaela Trtíková Vojtková, STEM, trtikova@stem.cz, 777 068 338

  1. Více naleznete ve výzkumu Značka EU, kterou vydal v loňském roce STEM spolu s agenturou Behavio a institutem Europeum.
  2. https://www.stem.cz/siritele-dezinformaci/

Hodnocení klíčových osobností vlády zapojených do řešení koronavirové krize je většinou pozitivní

Po uzavření nejvíce kritické fáze boje s epidemií koronaviru česká veřejnost většinou oceňuje práci lídrů klíčových ministerstev. Práci ministra vnitra J. Hamáčka hodnotí pozitivně 70 % občanů. Jen mírně nižší je podíl pozitivních hodnocení u premiéra A. Babiše (65 %). Třípětinová většina veřejnosti (60 %) dále oceňuje práci ministra zdravotnictví A. Vojtěcha. Hodnocení dalších členů vlády A. Schillerové (53 %), J. Maláčové (53 %) a K. Havlíčka (50 %) již není tak jasně pozitivní. Mezi lidmi, kteří se s obtížemi vyrovnávali s opatřeními přijatými proti šíření epidemie, dokonce v hodnocení práce těchto ministrů převažují kritické postoje.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 196 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V květnovém průzkumu STEM bylo zjišťováno hodnocení práce těch členů vlády, kteří se nejvíce zapojovali do řešení krizové situace v souvislosti s epidemií koronaviru COVID-19. Obecně je možné shrnout, že podle většinového veřejného mínění tito politici a političky v krizi obstáli.

Občané nejčastěji oceňují práci ministra vnitra Jana Hamáčka, pozitivně ji vnímají téměř tři čtvrtiny dospělé populace (70 %). Dvoutřetinová většina (65 %) oceňuje práci premiéra Andreje Babiše. Jen mírně nižší je podíl pozitivních hodnocení u ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (60 %).

Práce ministryně financí Aleny Schillerové a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové je již občany hodnocena rozporněji, mírně nadpoloviční většina (shodně 53 %) ji hodnotí pozitivně, necelá polovina je ovšem kritičtější (43 %, resp. 42 %). V případě Karla Havlíčka, který řídí ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo dopravy, je pozitivních hodnocení přesně 50 %, negativních 34 % a 16 % dotázaných jej nezná.

„Jak hodnotíte práci následujících osob v krizové situaci posledních třech měsíců?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi dobře“ a „spíše dobře“.

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 1086 respondentů

Důležitým zjištěním z průzkumu je rozdílné hodnocení v závislosti na subjektivním prožívání dopadů koronavirové krize. Pro vyjasnění kontextu je třeba uvést, že podle vlastního vyjádření situaci mimořádných opatření více než polovina občanů (55 %) zvládala celkem bez problémů, třetina (35 %) s drobnějšími problémy a pro desetinu lidí (11 %) to byla zátěžová situace.

V této perspektivě je nejvíce univerzálně hodnocen premiér Andrej Babiš. Mezi lidmi, kteří opatření proti koronavirové epidemii zvládají bez problémů, a těmi, pro které je to větší zátěž, je v hodnocení premiéra jen malý rozdíl.

Naopak ministryně financí Alena Schillerová je vnímána nejvíc rozporně. Mezi lidmi, kteří celkem hladce zvládají opatření proti koronavirové epidemii, poměrně jasně převažují pozitivní hodnocení ministryně financí (55 % vs. 39 %). Naopak u těch, kteří mají v současné situaci větší problémy, jsou pozitivní hodnocení jasně v menšině (35 % vs. 61 %). Rovněž v případě hodnocení Jany Maláčové a Karla Havlíčka mají v této skupině obyvatel negativní hodnocení mírnou převahu (Maláčová: 44 % vs. 53 %, Havlíček: 43 % vs. 47 %).

Hodnocení práce politických osobností v době krize

Podle toho, jak lidé zvládají opatření proti šíření koronaviru

(podíl odpovědí „velmi dobře“ + „spíše dobře“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 1086 respondentů

Odlišný pohled nabízí perspektiva politických sympatií. Analýza ukazuje, že ministr vnitra (a předseda ČSSD) Jan Hamáček je pozitivně hodnocen jak v táboře „vlastních“ příznivců, tak mezi sympatizanty hnutí ANO a KSČM, většinou jeho práci za dobrou považují i příznivci demokratické opozice. Hodnocení premiéra Andreje Babiše je již rozpornější, i když jej většinou pozitivně oceňují (kromě stoupenců ANO) také sympatizanti KSČM, ČSSD a SPD.

Hodnocení práce politických osobností v době krize

Podle stranických preferencí

(podíl odpovědí „velmi dobře“ + „spíše dobře“, orientační údaje v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 1086 respondentů