Více než polovina lidí považuje za hlavního nositele vládních reforem ODS, zhruba 40 % TOP 09. Obě pravicové strany jsou stejně hodnoceny v tom, zda důsledně plní programové prohlášení společné vlády. Číst dále
ČSSD má nejširší koaliční potenciál, ale její stoupenci nevidí žádného jasného partnera pro případnou koalici na vládní úrovni. Proti ní stojí poměrně pevné uskupení ODS a TOP 09, kde v obou případech za vhodného koaličního partnera označuje druhou stranu převážná většina jejich příznivců. U všech třech výše uvedených stran zaznamenáváme meziměsíční nárůst koaličního potenciálu, obdobně je tomu i u nyní neparlamentní KDU-ČSL. Naopak pokles koaličního potenciálu je patrný u vládních Věcí veřejných a opoziční KSČM, klesá i přijatelnost pro případné koalice u neparlamentních Suverenity a SPOZ. Případná koalice ČSSD a ODS na vládní úrovni je pro naprostou většinu příznivců obou stran nepřijatelná.ČSSD má nejširší koaliční potenciál, ale její stoupenci nevidí žádného jasného partnera pro případnou koalici na vládní úrovni. Proti ní stojí poměrně pevné uskupení ODS a TOP 09, kde v obou případech za vhodného koaličního partnera označuje druhou stranu převážná většina jejich příznivců. U všech třech výše uvedených stran zaznamenáváme meziměsíční nárůst koaličního potenciálu, obdobně je tomu i u nyní neparlamentní KDU-ČSL. Naopak pokles koaličního potenciálu je patrný u vládních Věcí veřejných a opoziční KSČM, klesá i přijatelnost pro případné koalice u neparlamentních Suverenity a SPOZ. Případná koalice ČSSD a ODS na vládní úrovni je pro naprostou většinu příznivců obou stran nepřijatelná.ČSSD má nejširší koaliční potenciál, ale její stoupenci nevidí žádného jasného partnera pro případnou koalici na vládní úrovni. Proti ní stojí poměrně pevné uskupení ODS a TOP 09, kde v obou případech za vhodného koaličního partnera označuje druhou stranu převážná většina jejich příznivců. U všech třech výše uvedených stran zaznamenáváme meziměsíční nárůst koaličního potenciálu, obdobně je tomu i u nyní neparlamentní KDU-ČSL. Naopak pokles koaličního potenciálu je patrný u vládních Věcí veřejných a opoziční KSČM, klesá i přijatelnost pro případné koalice u neparlamentních Suverenity a SPOZ. Případná koalice ČSSD a ODS na vládní úrovni je pro naprostou většinu příznivců obou stran nepřijatelná. Číst dále
Kdyby necelý měsíc po volbách hlasovala o důvěře koaliční vlády ODS – TOP 09 – VV veřejnost, pak by nová vláda patrně důvěru dostala. Ze tří koaličních stran jsou Věci veřejné stranou relativně nejpřijatelnější i pro část lidí, kteří tyto tři strany nevolili, naopak jsou „podezřelé“, relativně málo důvěryhodné pro strany vládní koalice. TOP 09 je z koaliční trojky stranou nejméně kontroverzní (nejméně lidí říká, že jí důvěřuje a je vnímána poměrně kriticky). Číst dále
Polovina občanů (51 %) věří, že současná vládní koalice vydrží po celé volební období, a to i přes její personální problémy, spory a snahy opozice o její odvolání. Druhá polovina lidí (49 %) se domnívá, že koaliční vláda do konce svého funkčního období nevydrží. Názor na perspektivy vlády je ovlivňován zejména stranickými sympatiemi a materiálním zázemím lidí. Číst dále
Koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených do konce letošního roku přes všechny vnitřní rozepře a snahy o odvolání letošní rok přečká. To si podle aktuálního průzkumu myslí 68 % našich obyvatel. Nejsilněji jsou o tom přesvědčeni stoupenci ODS (83 %), ale smířena je s tím i polovina sympatizantů KSČM a 62 % příznivců ČSSD. Číst dále
Politické strany na okrajích spektra (ODS a KSČM) mají sice dosti početný okruh pevných stoupenců, ale omezený koaliční potenciál na nejbližší sousedy na politické škále: ODS směrem ke Straně zelených a KDU-ČSL, KSČM pouze k ČSSD. Naopak Strana zelených je velmi přijatelnou alternativou pro široký okruh zejména středových voličů, ale má velmi slabé voličské jádro. Číst dále
Co si veřejnost slibuje od nové vlády koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených? Průzkum z počátku února ukázal, že očekávání veřejnosti jsou skromná. Třetina lidí si myslí, že tato vláda přinese prospěch naší zemi, zhruba stejný podíl lidí se domnívá, že tato vláda dokáže ve sněmovně prosadit svůj reformní program, a ještě méně občanů (30 %) předpokládá, že Topolánkův tým vydrží až do příštích řádných parlamentních voleb, tj. do roku 2010. Navíc podíly lidí, kteří jsou o úspěchu a odolnosti vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených skutečně pevně přesvědčeni, jsou velmi malé. To jsou nepříliš nadějné vyhlídky, ale je třeba si připomenout, že ani předchozí dvě vlády občané nevítali s velkým optimismem. Číst dále
Jednoznačně nejpevnější voličskou základnou disponují komunisté. Jejich zisky pocházejí především z řad bývalých voličů ČSSD a z lidí, kteří v roce 1998 nevolili. ČSSD ztratila již mnohem víc svých voličů z roku 1998, a to především směrem ke KSČM. Ztráty kompenzovala „ze všech stran“ (hodně přímo od ODS), nejvíce ovšem z okruhu lidí, kteří před čtyřmi lety nevolili. Z lidí, kteří dali před čtyřmi lety hlas ODS, více než pětina nevolila a další pětina přešla k jiné straně (Koalici, ČSSD). Tyto ztráty nepokryly ani slušné zisky mezi dřívějšími nevoliči a z řad stoupenců US-DEU. Ze stran tvořících Koalici si uchovala voliče v podstatě jen KDU-ČSL. Voličstvo US-DEU z roku 1998 se ze 70 % rozešlo – skoro 30 % nešlo k volbám vůbec, další dali hlas ČSSD, ODS či jiným stranám (4 % Straně zelených). Číst dále
KSČM z voličů z roku 1998 neztratila téměř nikoho a zřetelně se posílila o přeběhlíky z řad dřívějších voličů ČSSD (dnes tvoří osminu příznivců KSČM) i z lidí, kteří před čtyřmi lety k volbám nešli anebo neměli volební právo. Velmi pevnou voličskou podporu mají také ODS a KDU-ČSL. Jejich řady opustila asi pětina voličů z roku 1998 (v případě KDU-ČSL se tím míní, že by „věrní“ dnes volili Koalici). Hůře jsou na tom sociální demokraté, kterým odešla skoro třetina voličů z roku 1998, i když tyto ztráty jsou kompenzovány novými potenciálními voliči zejména z řad lidí, kteří před čtyřmi roky nevolili. Nejzajímavější je patrně složení stoupenců současné Koalice. Jen polovina lidí, kteří v roce 1998 volili US nebo DEU, by dnes hlasovala pro Koalici. Plná pětina přešla k podpoře ODS, poměrně dost je i nerozhodnutých a váhajících. Mezi současnými příznivci Koalice je tak mnohem víc „kmenových“ voličů KDU-ČSL (36 %) než lidí, kteří volili Unii svobody nebo DEU (pouhých 15 %). Číst dále
Pro voliče KSČM je jednoznačně nejpřijatelnějším partnerem sociální demokracie, s níž by vytvořilo vládní spojenectví skoro 60 % stoupenců KSČM. Druhou možností je koalice se Stranou za životní jistoty (šestina stoupenců KSČM). Naprostá většina zbylých přívrženců KSČM by do žádné koalice nevstupovala anebo se nedokázala rozhodnout. Ze sympatizantů ČSSD by čtvrtina uvítala koalici jen s KDU-ČSL, desetina jmenovala Koalici jako celek, další 4 % Unii svobody. Plných 13 % stoupenců ČSSD by neváhalo podepsat pakt s komunisty. Desetina voličů sociální demokracie je pro koalici s ODS, desetina neví či jmenovali některou z menších stran. Pro ODS je hlavním partnerem Koalice. Ale ani stoupenci Klausovy strany nejmenují Koalici jednotně – 18 % uvedlo Koalici jako celek, 15 % Unii svobody, 10 % KDU-ČSL a 2 % DEU. Dalších 9 % by volilo spojenectví s bývalým členem Čtyřkoalice, s ODA. Pro spolupráci na vládě se sociální demokracií je „recipročních“ 13 % stoupenců ODS. Ostatní nevědí, nechtěli by tvořit koalici či uvedli některou z menších neparlamentních stran. Číst dále