PREZIDENTŠTÍ KANDIDÁTI DESET DNÍ DO DRUHÉHO KOLA

POLOVINA LEDNA 2023

Výzkumný ústav STEM připravil analýzu volebních tendencí české veřejnosti zaměřenou na blížící se druhé kolo prezidentských voleb včetně konstrukce předvolebního modelu. Výzkum proběhl na mimořádně rozsáhlém souboru dotázaných (přes 2000 respondentů).

Analýza poukazuje na velikost a význam skupiny nerozhodnutých voličů pro výsledek voleb, a tím též při konstrukci modelu. Volební model pak potvrzuje pevnější výchozí pozici Petra Pavla pro druhé kolo prezidentských voleb.

Číst dále

Hodnocení prezidentských kandidátů po volbách – únor 2018

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti po skončení voleb prezidenta republiky pozitivně hodnotila jak vítěze voleb Miloše Zemana (54 %), tak jeho protikandidáty z prvního kola Marka Hilšera (54 %) a Pavla Fischera (53 %). Poněkud nižší podíl příznivých názorů zjišťujeme u Jiřího Drahoše (48 %). Pátým v pomyslném pořadí je Michal Horáček (38 %). Podíl negativních hodnocení je nejvyšší v případě Mirka Topolánka (pouze 13 % pozitivních názorů).

Číst dále

Před prezidentskými volbami 2018

Analýza přináší soubor výzkumných podkladů pro klienta TV NOVA, který vznikl na základě výsledků čtyř samostatných reprezentativních výzkumů populace ČR starších 18 let s tématikou prezidentských voleb 2018. Soubor obsahuje hlavní výsledky šetření a umožňuje zachytit vývoj názorů a hodnocení veřejnosti tématu v čase. Prezidentské výzkumy probíhaly postupně od 1. 12. 2017 do 25. 1. 2018. Charakteristiky jednotlivých šetření jsou uvedeny vždy na začátku každé z kapitol, které výsledky z daného výzkumu obsahují.

Číst dále

Preference prezidentských kandidátů prosinec 2012

Aktuální průzkum STEM se uskutečnil začátkem prosince, tedy po vyřazení J. Bobošíkové, T. Okamury a V. Dlouhého z prezidentské volby ministerstvem vnitra, ale ještě před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o stížnostech těchto kandidátů na postup MV ČR. Výsledky prosincového výzkumu potvrzují Jana Fischera v postavení nejvíce preferovaného kandidáta, ovšem jeho náskok již není tak jednoznačný. Zlepšuje se pozice druhého v pořadí, Miloše Zemana, v nižší míře i třetího Jiřího Dienstbiera. Volební preference stranických kandidátů Přemysla Sobotky a Karla Schwarzenberga jsou vyrovnané (stejný podíl hlasů pro první kolo získal na začátku prosince i Tomio Okamura). Číst dále

Preference prezidentských kandidátů

Aktuální průzkum STEM se uskutečnil koncem října a začátkem listopadu, tedy ještě před konečným termínem (6. 11.) pro podání kandidátních listin pro volbu prezidenta. Velká většina české veřejnosti vyjadřuje zájem zúčastnit se volby prezidenta republiky, postupem času se tento zájem mírně zvyšuje. Výzkum potvrdil favorizované postavení Jana Fischera, které od října ještě mírně posílilo. Otázky průzkumu STEM jsou dále zaměřeny na obecnou přijatelnost a volební potenciál kandidátů. Z výsledků vyplývá, že za favorizovaným Fischerem s odstupem následují Miloš Zeman a Jiří Dienstbier. Na „čtvrté“ místo se zařadil nově posuzovaný Tomio Okamura. Volební potenciál stranických kandidátů Přemysla Sobotky a Karla Schwarzenberga je vyrovnaný. Číst dále

Kandidáti na prezidenta a média

Podle názorů občanů budou mít na rozhodování veřejnosti o volební účasti a výběru prezidentského kandidáta významný vliv média (63 % jim připisuje rozhodující nebo velmi silný vliv). Média podle názoru občanů věnují aktuálně z prezidentských kandidátů největší pozornost Janu Fischerovi (podle 57 % občanů mu věnují velkou pozornost) a Miloši Zemanovi (52 %). O vlivu výsledků výzkumů volitelnosti kandidátů na volebním rozhodování voličů je přesvědčena čtvrtina veřejnosti, podle 75 % občanů je vliv výzkumů jen částečný nebo prakticky žádný. Podle názorů občanů budou mít na rozhodování veřejnosti o volební účasti a výběru prezidentského kandidáta významný vliv média (63 % jim připisuje rozhodující nebo velmi silný vliv). Média podle názoru občanů věnují aktuálně z prezidentských kandidátů největší pozornost Janu Fischerovi (podle 57 % občanů mu věnují velkou pozornost) a Miloši Zemanovi (52 %). O vlivu výsledků výzkumů volitelnosti kandidátů na volebním rozhodování voličů je přesvědčena čtvrtina veřejnosti, podle 75 % občanů je vliv výzkumů jen částečný nebo prakticky žádný. Číst dále