Hodnocení prezidentských kandidátů po volbách – únor 2018

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti po skončení voleb prezidenta republiky pozitivně hodnotila jak vítěze voleb Miloše Zemana (54 %), tak jeho protikandidáty z prvního kola Marka Hilšera (54 %) a Pavla Fischera (53 %). Poněkud nižší podíl příznivých názorů zjišťujeme u Jiřího Drahoše (48 %). Pátým v pomyslném pořadí je Michal Horáček (38 %). Podíl negativních hodnocení je nejvyšší v případě Mirka Topolánka (pouze 13 % pozitivních názorů).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

STEM se na začátku února ještě jednou zaměřil na osobnosti, které kandidovaly v prezidentských volbách, a zjišťoval jejich hodnocení veřejností bezprostředně po skončení druhého kola voleb. Výsledky odrážejí dojmy, pocity, které v lidech po skončení voleb prezidenta republiky kandidující osobnosti zanechaly, včetně reakcí na výsledky hlasování. Jedná se tedy spíše o celkové sympatie, které kandidáti u veřejnosti vyvolali.

Vítěz voleb Miloš Zeman má sympatie mírně nadpoloviční většiny veřejnosti (54 %). Stejný podíl přízně veřejnosti zjišťujeme u Marka Hilšera (54 %) a u Pavla Fischera (53 %), jen mírně nižší u Jiřího Drahoše (48 %).

Rozdíl mezi nimi je ovšem v intenzitě přízně: zatímco Miloše Zemana jednoznačně příznivě hodnotí skoro třetina (31 %) občanů, pak Marka Hilšera 14 % a Pavla Fischera 12 % veřejnosti. V intenzitě přízně Marka Hilšera a Pavla Fischera předčil Jiří Drahoš se skoro pětinovým podílem (18 %) jednoznačně příznivých hodnocení.

Po prezidentských volbách sympatie Michalu Horáčkovi vyjádřily skoro dvě pětiny veřejnosti (38 %), čtvrtina občanů Petru Hannigovi (24 %) a Jiřímu Hynkovi (24 %), pětina má příznivý názor na Vratislava Kulhánka (19 %). Mirka Topolánka pozitivně vidí pouze desetina dotázaných (13 %).

Negativní hodnocení jednoznačně převažuje především u Mirka Topolánka (84 %). Názor na kandidáta si přes reklamní kampaně nedokázala udělat přibližně pětina veřejnosti v případě Jiřího Hynka (23 %), Vratislava Kulhánka (21 %) a Petra Hanniga (17 %).

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

Pořadí prezidentských kandidátů v grafu je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení.


Před prezidentskými volbami 2018

Analýza přináší soubor výzkumných podkladů pro klienta TV NOVA, který vznikl na základě výsledků čtyř samostatných reprezentativních výzkumů populace ČR starších 18 let s tématikou prezidentských voleb 2018. Soubor obsahuje hlavní výsledky šetření a umožňuje zachytit vývoj názorů a hodnocení veřejnosti tématu v čase. Prezidentské výzkumy probíhaly postupně od 1. 12. 2017 do 25. 1. 2018. Charakteristiky jednotlivých šetření jsou uvedeny vždy na začátku každé z kapitol, které výsledky z daného výzkumu obsahují.

TV NOVA, která je exkluzivním vlastníkem dat s právem jejich zveřejňování, dala souhlas, aby podklady zpracované STEM pro její potřeby, byly s časovým odstupem umístěny na webové stránce ústavu. Cílem je napomoci laické i odborné veřejnosti porozumět tomu, co se v souvislosti s prezidentskými volbami vlastně v České republice odehrálo.

Soubor výzkumných podkladů pro TV NOVA zde: Před_prezidentskými_volbami_2018


Preference prezidentských kandidátů prosinec 2012

Aktuální průzkum STEM se uskutečnil začátkem prosince, tedy po vyřazení J. Bobošíkové, T. Okamury a V. Dlouhého z prezidentské volby ministerstvem vnitra, ale ještě před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o stížnostech těchto kandidátů na postup MV ČR. Výsledky prosincového výzkumu potvrzují Jana Fischera v postavení nejvíce preferovaného kandidáta, ovšem jeho náskok již není tak jednoznačný. Zlepšuje se pozice druhého v pořadí, Miloše Zemana, v nižší míře i třetího Jiřího Dienstbiera. Volební preference stranických kandidátů Přemysla Sobotky a Karla Schwarzenberga jsou vyrovnané (stejný podíl hlasů pro první kolo získal na začátku prosince i Tomio Okamura). Číst dále


Preference prezidentských kandidátů

Aktuální průzkum STEM se uskutečnil koncem října a začátkem listopadu, tedy ještě před konečným termínem (6. 11.) pro podání kandidátních listin pro volbu prezidenta. Velká většina české veřejnosti vyjadřuje zájem zúčastnit se volby prezidenta republiky, postupem času se tento zájem mírně zvyšuje. Výzkum potvrdil favorizované postavení Jana Fischera, které od října ještě mírně posílilo. Otázky průzkumu STEM jsou dále zaměřeny na obecnou přijatelnost a volební potenciál kandidátů. Z výsledků vyplývá, že za favorizovaným Fischerem s odstupem následují Miloš Zeman a Jiří Dienstbier. Na „čtvrté“ místo se zařadil nově posuzovaný Tomio Okamura. Volební potenciál stranických kandidátů Přemysla Sobotky a Karla Schwarzenberga je vyrovnaný. Číst dále


Kandidáti na prezidenta a média

Podle názorů občanů budou mít na rozhodování veřejnosti o volební účasti a výběru prezidentského kandidáta významný vliv média (63 % jim připisuje rozhodující nebo velmi silný vliv). Média podle názoru občanů věnují aktuálně z prezidentských kandidátů největší pozornost Janu Fischerovi (podle 57 % občanů mu věnují velkou pozornost) a Miloši Zemanovi (52 %). O vlivu výsledků výzkumů volitelnosti kandidátů na volebním rozhodování voličů je přesvědčena čtvrtina veřejnosti, podle 75 % občanů je vliv výzkumů jen částečný nebo prakticky žádný. Podle názorů občanů budou mít na rozhodování veřejnosti o volební účasti a výběru prezidentského kandidáta významný vliv média (63 % jim připisuje rozhodující nebo velmi silný vliv). Média podle názoru občanů věnují aktuálně z prezidentských kandidátů největší pozornost Janu Fischerovi (podle 57 % občanů mu věnují velkou pozornost) a Miloši Zemanovi (52 %). O vlivu výsledků výzkumů volitelnosti kandidátů na volebním rozhodování voličů je přesvědčena čtvrtina veřejnosti, podle 75 % občanů je vliv výzkumů jen částečný nebo prakticky žádný. Číst dále