Důvěra v politické strany je velmi nízká (28 % populace), církvi důvěřuje relativně větší část populace (37 %). V nevládní neziskové organizace má důvěru mírně více než polovina veřejnosti (55 %). Místní úřady, resp. úřady městských částí mají vysokou míru důvěryhodnosti – 72 % – a drží si ji již několik let. Číst dále
Více než dvě třetiny (71 %) našich občanů souhlasí s tím, že jsme členy Evropské unie. Od míry tohoto souhlasu se odvíjí i názor na nejvýznamnější evropské instituce. Evropský soudní dvůr – stejně jako nejvyšší domácí soudní instituce – se těší vysoké důvěře Čechů (67 %), Evropská komise a Evropský parlament důvěře poněkud nižší, zhruba padesátiprocentní (51 % komise, 55 % parlament). Evropskému komisaři Vladimíru Špidlovi věří zhruba třetina (34 %) lidí. Číst dále
Se současnou politickou situací je rok po volbách do PSP ČR spokojena více než čtvrtina veřejnosti (27 %). S tím, jak od konce loňského roku postupně ubývá nepokojených lidí se současnou politickou situací, se zároveň mírně zlepšuje hodnocení práce ústavních institucí. Tradičně je vnímána práce hlavy státu jako výrazně lepší (73 % kladných hodnocení) než práce vlády (38 %) nebo parlamentu (32 %). I po téměř půl roce, kdy zasedla vláda s důvěrou parlamentu, není s její prací spokojena zhruba polovina příznivců obou menších koaličních stran. Číst dále
Ze dvou sledovaných institucí – ČNB a MMF – důvěřuje česká veřejnost mnohem více národní instituci než mezinárodní, rozdíl činí dlouhodobě přibližně 20 procentních bodů. Důvěra v tyto instituce se významně liší v závislosti na stranických preferencích, politické orientaci, vzdělání a majetkové situaci respondentů. Větší kredit mají ČNB i MMF mezi stoupenci pravice, konkrétně u příznivců ODS, mezi vysokoškolsky vzdělanými a lidmi dobře hmotně zajištěnými. Číst dále
Prezident republiky se těší vyšší důvěře občanů než obě komory Parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje mírně více lidí než senátu. Důvěryhodnost nejvyšších ústavních institucí je poměrně stabilní. Vyšší důvěru těmto institucím vyslovují stoupenci pravice, především příznivci ODS, lidé spokojení se současnou politickou situací, občané s vyšší úrovní vzdělání a lidé s dobrým materiálním zázemím. Číst dále
Armáda České republiky si udržuje důvěru více než 60 % lidí. Důvěra ve státní policii je řádově o dvacet procentních bodů nižší. Stabilní je také důvěra v Severoatlantickou alianci, která se pohybuje již deset let kolem 55 %. Vysoký kredit má Interpol, jemuž věří skoro 80 % Čechů. Číst dále
Důvěra lidí v nejvyšší soudní a kontrolní instituce je poměrně vysoká. Přibližně tři čtvrtiny občanů deklarují důvěru v Českou obchodní inspekci, ombudsmana, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Nejvyšší soud. Zhruba dvě třetiny občanů chovají důvěru k Ústavnímu soudu. Vyšší kredit mají zejména kontrolní instituce, zvláště Česká obchodní inspekce a ombudsman, jimž projevuje naprostou důvěru přibližně čtvrtina občanů. Názory na kontrolní instituce jsou také mnohem univerzálnější, v názorech na soudní instituce se lidé více diferencují podle věku, vzdělání a majetkového zajištění. Číst dále
Necelý rok po volbách deklaruje spokojenost s politickou situací jen pětina lidí (21 %). Prezident republiky pracoval v březnu 2007 dobře podle dvou třetin občanů (68 %), práci vlády hodnotila dobře necelá třetina občanů (29 %) a činnost parlamentu čtvrtina lidí (25 %). Číst dále
Václava Klause si jako prezidenta České republiky na dalších pět let přeje necelý rok před prezidentskými volbami téměř 60 % občanů. Rovnocenného protivníka podle mínění veřejnosti najde těžko – většina lidí (58 %) neočekává, že by opozice takovou osobnost našla. Číst dále
Více než polovina (55 %) občanů důvěřuje schopnosti Armády ČR zajistit bezpečnost země, dvě třetiny (65 %) v tomto směru věří NATO. Profesionalizace naší armádě podle většiny lidí (59 %) prospěla, s její účastí v zahraničních misích však souhlasí jen menšina veřejnosti (40 %). Číst dále