Spokojenost s politickou situací a s prací nejvyšších ústavních institucí

Se současnou politickou situací je téměř rok a půl po volbách do PSP ČR spokojena jen pětina veřejnosti (22 %). Od konce loňského roku postupně ubývalo nespokojených lidí se současnou politickou situací, tento trend se však po prázdninách pozastavil. Současně stagnuje i hodnocení práce vlády a parlamentu. S činností vlády i parlamentu je spokojena necelá třetina lidí (30 % resp. 29 %). Hodnocení hlavy státu je tradičně výrazně pozitivnější, po přechodném mírném říjnovém poklesu se v listopadu dostalo na obvyklou úroveň. S prací prezidenta republiky je spokojena většina občanů ČR (70 %).

Důvěra v bezpečnostní instituce

Z pěti aktuálně sledovaných domácích i mezinárodních bezpečnostních institucí se největší důvěře občanů ČR těší Interpol následovaný NATO a Armádou ČR. Ačkoliv Policii ČR důvěřuje v aktuálním průzkumu necelá polovina občanů (47 %), ve srovnání s předešlými roky zaznamenala jistý nárůst kreditu. Poprvé byla do výzkumu zařazena i městská policie, která se těší důvěře 40 % obyvatel starších 18 let. (Pokračování textu…)

Důvěra v soudní a kontrolní instituce

Z pěti aktuálně sledovaných soudních a kontrolních institucí – Ústavního soudu ČR, Nejvyššího soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, úřadu ombudsmana a České obchodní inspekce – důvěřuje česká veřejnost relativně nejvíce České obchodní inspekci. Velmi vysoké a v čase poměrně stabilní důvěře se ovšem těší i ostatní sledované instituce. Kredit soudních a kontrolních institucí je tím vyšší, čím vyšší mají lidé vzdělání a čím lépe je jejich rodina majetkově zajištěna. Z hlediska politické orientace důvěřují těmto institucím nejčastěji lidé pravicově smýšlející. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Z pěti aktuálně sledovaných ústavních činitelů – prezidenta republiky, premiéra, předsedy PSP ČR, předsedy Senátu a předsedy Ústavního soudu – důvěřují naši občané nejvíce prezidentu Klausovi a předsedovi Ústavního soudu Rychetskému. Důvěra v nejvyšší ústavní představitele se výrazně liší především mezi stoupenci různých politických stran. (Pokračování textu…)

Hodnocení práce nejvyšších ústavních institucí

Se současnou politickou situací je více než rok po volbách do PSP ČR spokojena méně než čtvrtina veřejnosti (24 %). Od konce loňského roku postupně ubývalo nespokojených lidí se současnou politickou situací, tento trend se však po prázdninách pozastavil. Současně stagnuje i hodnocení práce vlády a parlamentu. S činností vlády je spokojena třetina lidí (32 %) a s prací parlamentu 28 %. Zhoršilo se i hodnocení hlavy státu, přesto jej nadále hodnotí příznivě většina občanů ČR (65 %) (Pokračování textu…)

Důvěra institucím

Důvěra v politické strany je velmi nízká (28 % populace), církvi důvěřuje relativně větší část populace (37 %). V nevládní neziskové organizace má důvěru mírně více než polovina veřejnosti (55 %). Místní úřady, resp. úřady městských částí mají vysokou míru důvěryhodnosti – 72 % – a drží si ji již několik let. (Pokračování textu…)

Evropské instituce

Více než dvě třetiny (71 %) našich občanů souhlasí s tím, že jsme členy Evropské unie. Od míry tohoto souhlasu se odvíjí i názor na nejvýznamnější evropské instituce. Evropský soudní dvůr – stejně jako nejvyšší domácí soudní instituce – se těší vysoké důvěře Čechů (67 %), Evropská komise a Evropský parlament důvěře poněkud nižší, zhruba padesátiprocentní (51 % komise, 55 % parlament). Evropskému komisaři Vladimíru Špidlovi věří zhruba třetina (34 %) lidí. (Pokračování textu…)

Hodnocení práce nejvyšších ústavní institucí

Se současnou politickou situací je rok po volbách do PSP ČR spokojena více než čtvrtina veřejnosti (27 %). S tím, jak od konce loňského roku postupně ubývá nepokojených lidí se současnou politickou situací, se zároveň mírně zlepšuje hodnocení práce ústavních institucí. Tradičně je vnímána práce hlavy státu jako výrazně lepší (73 % kladných hodnocení) než práce vlády (38 %) nebo parlamentu (32 %). I po téměř půl roce, kdy zasedla vláda s důvěrou parlamentu, není s její prací spokojena zhruba polovina příznivců obou menších koaličních stran. (Pokračování textu…)

Důvěra v ČNB a MMF

Ze dvou sledovaných institucí – ČNB a MMF – důvěřuje česká veřejnost mnohem více národní instituci než mezinárodní, rozdíl činí dlouhodobě přibližně 20 procentních bodů. Důvěra v tyto instituce se významně liší v závislosti na stranických preferencích, politické orientaci, vzdělání a majetkové situaci respondentů. Větší kredit mají ČNB i MMF mezi stoupenci pravice, konkrétně u příznivců ODS, mezi vysokoškolsky vzdělanými a lidmi dobře hmotně zajištěnými. (Pokračování textu…)

Důvěra v ústavní instituce

Prezident republiky se těší vyšší důvěře občanů než obě komory Parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje mírně více lidí než senátu. Důvěryhodnost nejvyšších ústavních institucí je poměrně stabilní. Vyšší důvěru těmto institucím vyslovují stoupenci pravice, především příznivci ODS, lidé spokojení se současnou politickou situací, občané s vyšší úrovní vzdělání a lidé s dobrým materiálním zázemím. (Pokračování textu…)