Ze dvou sledovaných finančních institucí – ČNB a MMF – důvěřuje česká veřejnost mnohem více národní instituci než mezinárodní, rozdíl činí dlouhodobě přibližně 20 procentních bodů. Říjnový pokles důvěry v obě sledované instituce o několik procentních bodů vzhledem k minulému období můžeme zřejmě přičítat celosvětové finanční krizi. Číst dále
Z domácích bezpečnostních institucí je v očích veřejnosti nejdůvěryhodnější česká armáda, jejíž důvěra vzrostla z únorových 57 % na současných 63 %. Policii ČR důvěřuje necelá polovina (47 %) a obecní (městské) policii 41 % lidí. Vysoký kredit má mezi občany České republiky mezinárodní kriminální policie INTERPOL, které důvěřuje 78 % lidí. Mírně nadpoloviční důvěru občanů (55 %) si dlouhodobě zachovává také NATO. Pozitivní vztah k naší armádě i k Severoatlantické alianci je silně ovlivňován pravicovou politickou orientací a sympatiemi lidí k ODS a KDU-ČSL. Jednoznačně pozitivně je občany vnímán Hasičský sbor České republiky, kterému důvěřuje 95 % lidí bez ohledu na věk, vzdělání a ideologicko-politické zaměření. Číst dále
Prezident Václav Klaus je nadále nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem státu, důvěra v něj se vrátila k úrovni 70 %. Vysoká a stabilní je i důvěra občanů v předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského (60 %). Dvě pětiny občanů důvěřují předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi a Miloslavu Vlčkovi, a jen zhruba čtvrtina lidí důvěřuje premiérovi Mirku Topolánkovi. Číst dále
Prezident republiky se těší vyšší důvěře občanů než obě komory Parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje o něco více lidí než senátu. Důvěryhodnost nejvyšších ústavních institucí je poměrně stabilní. Vyšší důvěru těmto institucím vyslovují stoupenci pravice, především příznivci ODS, občané s vyšším vzděláním a lidé s dobrým materiálním zázemím. Číst dále
Lidé stále nejvíce věří místním (městským a obecním) úřadům, které mají důvěru dvou třetin obyvatel (67 %). Krajským úřadům věří 60 % občanů a nejmenší důvěře se těší vláda ČR (24 %). Na státní a krajské úrovni se důvěra řídí především ideologickými měřítky –stranickými sympatiemi a politickou orientací na pravolevé škále. Na místní úrovni se lidé při hodnocení správních úřadů řídí spíše svou osobní zkušeností než ideologickými měřítky. Číst dále
Trvale je nejlépe hodnocena práce prezidenta republiky, s níž jsou nyní spokojeny necelé dvě třetiny lidí. Během letních měsíců došlo ke zřetelnému poklesu v hodnocení parlamentu, jehož práci nyní oceňuje čtvrtina lidí. S vnitropolitickou situací je spokojena jen pětina občanů. S prací ústavních institucí a vnitropolitickou situací jsou nejspokojenější pravicově orientovaní občané, především sympatizanti ODS, avšak i mezi nimi se podíl spokojených občanů od června letošního roku snížil. Číst dále
Více než dvě třetiny lidí (72 %) pochybují o tom, že naše soudy odvádějí dobrou práci, a téměř stejný počet má pochybnosti i o jejich objektivitě a nestrannosti. Příznivěji se na práci a objektivitu soudů dívají stoupenci pravice, zejména sympatizanti ODS. Číst dále
Politické strany podle necelé poloviny (44 %) občanů zaručují demokratickou politiku v naší zemi. O něco hůře lidé hodnotí politiky, o jejichž schopnosti zachovávat při svém rozhodování demokratické zásady je přesvědčena téměř třetina (32 %) populace. Jak v případě politických stran, tak politiků zaznamenáváme v posledních dvou letech pokles. Schopnost veřejnosti dostatečně uplatňovat demokracii v běžném, každodenním životě vnímají občané rovněž kriticky – tuto schopnost přiznává veřejnosti necelá třetina lidí (30 %). Číst dále
Ze sedmi aktuálně sledovaných institucí – politických stran, nevládních organizací, církví, nadací, místních úřadů, krajských úřadů a ministerstev – důvěřuje česká veřejnost nejvíce lokální samosprávě (74 %), vysokou míru důvěry požívají také nadace, nevládní organizace a krajské úřady. Církvím, ministerstvům a politickým stranám důvěřuje méně než třetina lidí. Důvěra v tyto instituce je významně diferencována stranickými preferencemi, vzděláním a majetkovou situací respondentů. Číst dále
Tři pětiny lidí důvěřují prezidentu Václavu Klausovi, dvě pětiny předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi a Miloslavu Vlčkovi, a zhruba čtvrtina lidí důvěřuje premiérovi Mirkovi Topolánkovi. V porovnání s průzkumem z února 2008 se na důvěře občanů v naše nejvyšší ústavní činitele takřka nic nezměnilo. Číst dále