Důvěra občanů v nejvyšší ústavní instituce – prezidenta republiky, poslaneckou sněmovnu a senát.

Prezident republiky se těší vyšší důvěře občanů než obě komory Parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje o něco více lidí než senátu. Důvěryhodnost nejvyšších ústavních institucí je poměrně stabilní. Vyšší důvěru těmto institucím vyslovují stoupenci pravice, především příznivci ODS, občané s vyšším vzděláním a lidé s dobrým materiálním zázemím. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů ve správní úřady státu

Lidé stále nejvíce věří místním (městským a obecním) úřadům, které mají důvěru dvou třetin obyvatel (67 %). Krajským úřadům věří 60 % občanů a nejmenší důvěře se těší vláda ČR (24 %). Na státní a krajské úrovni se důvěra řídí především ideologickými měřítky –stranickými sympatiemi a politickou orientací na pravolevé škále. Na místní úrovni se lidé při hodnocení správních úřadů řídí spíše svou osobní zkušeností než ideologickými měřítky. (Pokračování textu…)

Spokojenost s politickou situací a jak hodnotí práci nejvyšších ústavních orgánů

Trvale je nejlépe hodnocena práce prezidenta republiky, s níž jsou nyní spokojeny necelé dvě třetiny lidí. Během letních měsíců došlo ke zřetelnému poklesu v hodnocení parlamentu, jehož práci nyní oceňuje čtvrtina lidí. S vnitropolitickou situací je spokojena jen pětina občanů. S prací ústavních institucí a vnitropolitickou situací jsou nejspokojenější pravicově orientovaní občané, především sympatizanti ODS, avšak i mezi nimi se podíl spokojených občanů od června letošního roku snížil. (Pokračování textu…)

Názory občanů na demokratické chování politických stran, politiků a veřejnosti

Politické strany podle necelé poloviny (44 %) občanů zaručují demokratickou politiku v naší zemi. O něco hůře lidé hodnotí politiky, o jejichž schopnosti zachovávat při svém rozhodování demokratické zásady je přesvědčena téměř třetina (32 %) populace. Jak v případě politických stran, tak politiků zaznamenáváme v posledních dvou letech pokles. Schopnost veřejnosti dostatečně uplatňovat demokracii v běžném, každodenním životě vnímají občané rovněž kriticky – tuto schopnost přiznává veřejnosti necelá třetina lidí (30 %). (Pokračování textu…)

Důvěřa občanů v instituce

Ze sedmi aktuálně sledovaných institucí – politických stran, nevládních organizací, církví, nadací, místních úřadů, krajských úřadů a ministerstev – důvěřuje česká veřejnost nejvíce lokální samosprávě (74 %), vysokou míru důvěry požívají také nadace, nevládní organizace a krajské úřady. Církvím, ministerstvům a politickým stranám důvěřuje méně než třetina lidí. Důvěra v tyto instituce je významně diferencována stranickými preferencemi, vzděláním a majetkovou situací respondentů. (Pokračování textu…)

Důvěra ve finanční instituce

Ze dvou sledovaných institucí – ČNB a MMF – důvěřuje česká veřejnost mnohem více národní instituci než mezinárodní, rozdíl činí dlouhodobě přibližně 20 procentních bodů. Důvěra v tyto instituce se významně liší v závislosti na stranických preferencích, politické orientaci, vzdělání a majetkové situaci respondentů. Větší kredit mají ČNB i MMF mezi stoupenci pravice, konkrétně u příznivců ODS, mezi vysokoškolsky vzdělanými a lidmi dobře hmotně zajištěnými. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší soudní a kontrolní instituce

Z pěti aktuálně sledovaných soudních a kontrolních institucí – Ústavního soudu ČR, Nejvyššího soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, úřadu ombudsmana a České obchodní inspekce – důvěřuje česká veřejnost relativně nejvíce České obchodní inspekci. Velmi vysoké a v čase poměrně stabilní důvěře se ovšem těší i ostatní sledované instituce. (Pokračování textu…)