Důvěra ve finanční instituce – ČNB a MMF
Ze dvou sledovaných finančních institucí – ČNB a MMF – důvěřuje česká veřejnost mnohem více národní instituci než mezinárodní, rozdíl činí dlouhodobě přibližně 20 procentních bodů. Říjnový pokles důvěry v obě sledované instituce o několik procentních bodů vzhledem k minulému období můžeme zřejmě přičítat celosvětové finanční krizi.
Důvěra ve vojenské a policejní instituce
Z domácích bezpečnostních institucí je v očích veřejnosti nejdůvěryhodnější česká armáda, jejíž důvěra vzrostla z únorových 57 % na současných 63 %. Policii ČR důvěřuje necelá polovina (47 %) a obecní (městské) policii 41 % lidí. Vysoký kredit má mezi občany České republiky mezinárodní kriminální policie INTERPOL, které důvěřuje 78 % lidí. Mírně nadpoloviční důvěru občanů (55 %) si dlouhodobě zachovává také NATO.
Důvěra v nejvyšší ústavní činitele ČR
Prezident Václav Klaus je nadále nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem státu, důvěra v něj se vrátila k úrovni 70 %. Vysoká a stabilní je i důvěra občanů v předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského (60 %). Dvě pětiny občanů důvěřují předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi a Miloslavu Vlčkovi, a jen zhruba čtvrtina lidí důvěřuje premiérovi Mirku Topolánkovi.
Důvěra občanů v nejvyšší ústavní instituce – prezidenta republiky, poslaneckou sněmovnu a senát.
Prezident republiky se těší vyšší důvěře občanů než obě komory Parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje o něco více lidí než senátu. Důvěryhodnost nejvyšších ústavních institucí je poměrně stabilní. Vyšší důvěru těmto institucím vyslovují stoupenci pravice, především příznivci ODS, občané s vyšším vzděláním a lidé s dobrým materiálním zázemím.
Důvěra občanů ve správní úřady státu
Lidé stále nejvíce věří místním (městským a obecním) úřadům, které mají důvěru dvou třetin obyvatel (67 %). Krajským úřadům věří 60 % občanů a nejmenší důvěře se těší vláda ČR (24 %). Na státní a krajské úrovni se důvěra řídí především ideologickými měřítky –stranickými sympatiemi a politickou orientací na pravolevé škále.
Spokojenost s politickou situací a jak hodnotí práci nejvyšších ústavních orgánů
Trvale je nejlépe hodnocena práce prezidenta republiky, s níž jsou nyní spokojeny necelé dvě třetiny lidí. Během letních měsíců došlo ke zřetelnému poklesu v hodnocení parlamentu, jehož práci nyní oceňuje čtvrtina lidí. S vnitropolitickou situací je spokojena jen pětina občanů.
Názory občanů na práci a nezaujatost našich soudů
Více než dvě třetiny lidí (72 %) pochybují o tom, že naše soudy odvádějí dobrou práci, a téměř stejný počet má pochybnosti i o jejich objektivitě a nestrannosti. Příznivěji se na práci a objektivitu soudů dívají stoupenci pravice, zejména sympatizanti ODS. INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 2008/06-2 PRÁCE NAŠICH SOUDŮ SI VEŘEJNOST PŘÍLIŠ NEVÁŽÍ A O JEJICH NESTRANNOSTI MÁ VÁŽNÉ POCHYBNOSTI.
Názory občanů na demokratické chování politických stran, politiků a veřejnosti
Politické strany podle necelé poloviny (44 %) občanů zaručují demokratickou politiku v naší zemi. O něco hůře lidé hodnotí politiky, o jejichž schopnosti zachovávat při svém rozhodování demokratické zásady je přesvědčena téměř třetina (32 %) populace. Jak v případě politických stran, tak politiků zaznamenáváme v posledních dvou letech pokles.
Důvěřa občanů v instituce
Ze sedmi aktuálně sledovaných institucí – politických stran, nevládních organizací, církví, nadací, místních úřadů, krajských úřadů a ministerstev – důvěřuje česká veřejnost nejvíce lokální samosprávě (74 %), vysokou míru důvěry požívají také nadace, nevládní organizace a krajské úřady. Církvím, ministerstvům a politickým stranám důvěřuje méně než třetina lidí. Důvěra v tyto instituce je významně diferencována stranickými preferencemi, vzděláním a majetkovou situací respondentů.
Důvěra v nejvyšší ústavní činitele
Tři pětiny lidí důvěřují prezidentu Václavu Klausovi, dvě pětiny předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi a Miloslavu Vlčkovi, a zhruba čtvrtina lidí důvěřuje premiérovi Mirkovi Topolánkovi. V porovnání s průzkumem z února 2008 se na důvěře občanů v naše nejvyšší ústavní činitele takřka nic nezměnilo.
