Důvěra veřejnosti v nejvyšší ústavní činitele ČR

Prezident Václav Klaus je stabilně nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem státu, důvěra v něj se po jistém výkyvu v první polovině roku 2008 vrátila k úrovni 70 %. Téměř polovina občanů důvěřuje předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi (48 %) a Miloslavu Vlčkovi (45 %), a více než třetina lidí (37 %) důvěřuje premiérovi Mirku Topolánkovi. Důvěryhodnost předsedy vlády a předsedy senátu oproti poslednímu šetření významně vzrostla, ve srovnání s říjnem loňského roku vzrostl i kredit předsedy poslanecké sněmovny. (Pokračování textu…)

Spokojenost občanů s politickou situací a s prací vlády, parlamentu a prezidenta republiky

Dlouhodobě je veřejností nejlépe vnímána práce prezidenta republiky (59 % je s jeho prací v uplynulém měsíci spokojeno). Vnitropolitickou situaci hodnotí příznivě pětina občanů (21 %), s prací parlamentu je spokojena skoro třetina lidí (32 %) a s prací vlády téměř dvě pětiny lidí (38 %). Vyšší míru spokojenosti vyjadřují především pravicově orientovaní občané, sympatizanti ODS a lidé s dobrým materiálním zázemím. Nárůst spokojenosti se projevil u všech tří sledovaných ústavních institucí, přičemž nejvýrazněji stoupl podíl lidí spokojených s prací vlády (o devět procentních bodů). Pouze dvakrát od ledna 2007, kdy byla Topolánkova vláda jmenována, dosáhla její práce tak…

Spokojenost s politickou situací a hodnocení práce vlády, parlamentu a prezidenta republiky

S politickou situací v ČR je spokojeno 18 % lidí, s prací vlády necelá třetina občanů a s prací parlamentu čtvrtina lidí. Vyšší míru spokojenosti vyjadřují pravicově orientovaní občané a lidé s dobrým materiálním zázemím. Dlouhodobě je nejlépe hodnocena práce prezidenta republiky. Pokles spokojenosti s jeho prací na konci loňského roku se ukázal být jednorázovou záležitostí a v současnosti se kladné hodnocení práce prezidenta dostalo opět na mírně nadpoloviční úroveň (56 %). S politickou situací v ČR je spokojeno 18 % lidí, s prací vlády necelá třetina občanů a s prací parlamentu čtvrtina lidí. Vyšší míru spokojenosti vyjadřují pravicově…

Spokojenost s politickou situací a hodnocení činnosti vlády, parlamentu a prezidenta republiky

Na počátku listopadu byla s politickou situací spokojena, stejně jako v říjnu, necelá pětina lidí. Několik měsíců trvající pozvolný pokles se tak zastavil. Uplynulý měsíc přinesl nejvýraznější změny v hodnocení práce prezidenta republiky, kde došlo ve srovnání s předchozím ke snížení příznivého hodnocení o pět procentních bodů. Přesto zůstává práce prezidenta hodnocena výrazně lépe než činnost parlamentu a vlády. V říjnu pracoval prezident dobře podle názoru tří pěti občanů, vláda a parlament podle názoru čtvrtiny. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v nejvyšší soudní a kontrolní instituce

Z šesti aktuálně sledovaných soudních a kontrolních institucí – Ústavního soudu ČR, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, úřadu ombudsmana a České obchodní inspekce – důvěřuje česká veřejnost relativně nejvíce České obchodní inspekci. Velmi vysoké a v čase poměrně stabilní důvěře se ovšem těší i ostatní sledované instituce. (Pokračování textu…)

Důvěra ve finanční instituce – ČNB a MMF

Ze dvou sledovaných finančních institucí – ČNB a MMF – důvěřuje česká veřejnost mnohem více národní instituci než mezinárodní, rozdíl činí dlouhodobě přibližně 20 procentních bodů. Říjnový pokles důvěry v obě sledované instituce o několik procentních bodů vzhledem k minulému období můžeme zřejmě přičítat celosvětové finanční krizi. (Pokračování textu…)

Důvěra ve vojenské a policejní instituce

Z domácích bezpečnostních institucí je v očích veřejnosti nejdůvěryhodnější česká armáda, jejíž důvěra vzrostla z únorových 57 % na současných 63 %. Policii ČR důvěřuje necelá polovina (47 %) a obecní (městské) policii 41 % lidí. Vysoký kredit má mezi občany České republiky mezinárodní kriminální policie INTERPOL, které důvěřuje 78 % lidí. Mírně nadpoloviční důvěru občanů (55 %) si dlouhodobě zachovává také NATO. Pozitivní vztah k naší armádě i k Severoatlantické alianci je silně ovlivňován pravicovou politickou orientací a sympatiemi lidí k ODS a KDU-ČSL. Jednoznačně pozitivně je občany vnímán Hasičský sbor České republiky, kterému…

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele ČR

Prezident Václav Klaus je nadále nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem státu, důvěra v něj se vrátila k úrovni 70 %. Vysoká a stabilní je i důvěra občanů v předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského (60 %). Dvě pětiny občanů důvěřují předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi a Miloslavu Vlčkovi, a jen zhruba čtvrtina lidí důvěřuje premiérovi Mirku Topolánkovi. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v nejvyšší ústavní instituce – prezidenta republiky, poslaneckou sněmovnu a senát.

Prezident republiky se těší vyšší důvěře občanů než obě komory Parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje o něco více lidí než senátu. Důvěryhodnost nejvyšších ústavních institucí je poměrně stabilní. Vyšší důvěru těmto institucím vyslovují stoupenci pravice, především příznivci ODS, občané s vyšším vzděláním a lidé s dobrým materiálním zázemím. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů ve správní úřady státu

Lidé stále nejvíce věří místním (městským a obecním) úřadům, které mají důvěru dvou třetin obyvatel (67 %). Krajským úřadům věří 60 % občanů a nejmenší důvěře se těší vláda ČR (24 %). Na státní a krajské úrovni se důvěra řídí především ideologickými měřítky –stranickými sympatiemi a politickou orientací na pravolevé škále. Na místní úrovni se lidé při hodnocení správních úřadů řídí spíše svou osobní zkušeností než ideologickými měřítky. (Pokračování textu…)