Důvěra v Ústavní soud a další nejvyšší soudní instituce se více než deset let držela vysoko, důvěřovalo jim kolem 70 % občanů. Od roku 2006 však postupně klesá a po přechodném vzepětí v době předsednictví EU se důvěra v Ústavní soud propadla na 55 %, což je nejnižší úroveň od krize na konci roku 1997. Důvěře v Ústavní soud odpovídá i názor lidí na předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Číst dále
Spory o změny ústavy a konání předčasných voleb oslabily důvěru občanů v některé instituce. Z nejvyšších ústavních institucí obstál prezident, naopak obě komory českého parlamentu ztratily důvěru, kterou přechodně získaly před pádem Topolánkovy vlády, v době českého předsednictví Evropské unii. Číst dále
S vnitropolitickou situaci je nyní spokojeno 22 % občanů, práci parlamentu v uplynulém měsíci považuje za dobrou bezmála třetina lidí (32 %) a práci vlády oceňují kladně téměř dvě pětiny lidí (37 %). Dlouhodobě je veřejností nejlépe vnímána práce prezidenta republiky (55 %). Vyšší míru spokojenosti vyjadřují především pravicově orientovaní občané, sympatizanti ODS a lidé s dobrým materiálním zázemím. Vláda i parlament jsou hodnoceny lépe než koncem loňského roku, příznivé hodnocení práce prezidenta se v březnu mírně snížilo (z únorových 59 % na současných 55 %). Číst dále
Prezident Václav Klaus je stabilně nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem státu, důvěra v něj se po jistém výkyvu v první polovině roku 2008 vrátila k úrovni 70 %. Téměř polovina občanů důvěřuje předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi (48 %) a Miloslavu Vlčkovi (45 %), a více než třetina lidí (37 %) důvěřuje premiérovi Mirku Topolánkovi. Důvěryhodnost předsedy vlády a předsedy senátu oproti poslednímu šetření významně vzrostla, ve srovnání s říjnem loňského roku vzrostl i kredit předsedy poslanecké sněmovny. Číst dále
Dlouhodobě je veřejností nejlépe vnímána práce prezidenta republiky (59 % je s jeho prací v uplynulém měsíci spokojeno). Vnitropolitickou situaci hodnotí příznivě pětina občanů (21 %), s prací parlamentu je spokojena skoro třetina lidí (32 %) a s prací vlády téměř dvě pětiny lidí (38 %). Vyšší míru spokojenosti vyjadřují především pravicově orientovaní občané, sympatizanti ODS a lidé s dobrým materiálním zázemím. Nárůst spokojenosti se projevil u všech tří sledovaných ústavních institucí, přičemž nejvýrazněji stoupl podíl lidí spokojených s prací vlády (o devět procentních bodů). Pouze dvakrát od ledna 2007, kdy byla Topolánkova vláda jmenována, dosáhla její práce tak vysokého hodnocení veřejností. Číst dále
S politickou situací v ČR je spokojeno 18 % lidí, s prací vlády necelá třetina občanů a s prací parlamentu čtvrtina lidí. Vyšší míru spokojenosti vyjadřují pravicově orientovaní občané a lidé s dobrým materiálním zázemím. Dlouhodobě je nejlépe hodnocena práce prezidenta republiky. Pokles spokojenosti s jeho prací na konci loňského roku se ukázal být jednorázovou záležitostí a v současnosti se kladné hodnocení práce prezidenta dostalo opět na mírně nadpoloviční úroveň (56 %). S politickou situací v ČR je spokojeno 18 % lidí, s prací vlády necelá třetina občanů a s prací parlamentu čtvrtina lidí. Vyšší míru spokojenosti vyjadřují pravicově orientovaní občané a lidé s dobrým materiálním zázemím. Dlouhodobě je nejlépe hodnocena práce prezidenta republiky. Pokles spokojenosti s jeho prací na konci loňského roku se ukázal být jednorázovou záležitostí a v současnosti se kladné hodnocení práce prezidenta dostalo opět na mírně nadpoloviční úroveň (56 %). Číst dále
Na počátku listopadu byla s politickou situací spokojena, stejně jako v říjnu, necelá pětina lidí. Několik měsíců trvající pozvolný pokles se tak zastavil. Uplynulý měsíc přinesl nejvýraznější změny v hodnocení práce prezidenta republiky, kde došlo ve srovnání s předchozím ke snížení příznivého hodnocení o pět procentních bodů. Přesto zůstává práce prezidenta hodnocena výrazně lépe než činnost parlamentu a vlády. V říjnu pracoval prezident dobře podle názoru tří pěti občanů, vláda a parlament podle názoru čtvrtiny. Číst dále
Z šesti aktuálně sledovaných soudních a kontrolních institucí – Ústavního soudu ČR, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, úřadu ombudsmana a České obchodní inspekce – důvěřuje česká veřejnost relativně nejvíce České obchodní inspekci. Velmi vysoké a v čase poměrně stabilní důvěře se ovšem těší i ostatní sledované instituce. Číst dále
Ze dvou sledovaných finančních institucí – ČNB a MMF – důvěřuje česká veřejnost mnohem více národní instituci než mezinárodní, rozdíl činí dlouhodobě přibližně 20 procentních bodů. Říjnový pokles důvěry v obě sledované instituce o několik procentních bodů vzhledem k minulému období můžeme zřejmě přičítat celosvětové finanční krizi. Číst dále
Z domácích bezpečnostních institucí je v očích veřejnosti nejdůvěryhodnější česká armáda, jejíž důvěra vzrostla z únorových 57 % na současných 63 %. Policii ČR důvěřuje necelá polovina (47 %) a obecní (městské) policii 41 % lidí. Vysoký kredit má mezi občany České republiky mezinárodní kriminální policie INTERPOL, které důvěřuje 78 % lidí. Mírně nadpoloviční důvěru občanů (55 %) si dlouhodobě zachovává také NATO. Pozitivní vztah k naší armádě i k Severoatlantické alianci je silně ovlivňován pravicovou politickou orientací a sympatiemi lidí k ODS a KDU-ČSL. Jednoznačně pozitivně je občany vnímán Hasičský sbor České republiky, kterému důvěřuje 95 % lidí bez ohledu na věk, vzdělání a ideologicko-politické zaměření. Číst dále