Klíčové slovo:instituce

Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a jejich představitele

Poslanecké sněmovně věřilo v prosinci 2011 pouze 16 % lidí, nejméně za celou existenci samostatného českého státu. Naprosto stejně jsou na tom jako celek členové Nečasovy vlády. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová i předseda vlády Petr Nečas mají důvěru zřetelně vyšší než „jejich“ instituce (věří jim 40 % resp. 28 % lidí). Nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (důvěřuje mu 57 % populace). Prezidentu Václavu Klausovi důvěřovalo počátkem loňského prosince 51 % občanů. Číst dále


Hodnocení práce vlády, parlamentu a prezidenta a spokojenost s politickou situací

Spokojenost s politickou situací se pohybuje kolem 10 % a částečnou spokojenost s ní vyjadřují jen stoupenci vládních pravicových stran. Vláda i český parlament pracovaly v uplynulém měsíci „dobře“ podle pětiny lidí, prezident zhruba podle poloviny občanů. Vládu i parlament chválí takřka jen stoupenci pravice, v případě práce prezidenta je příznivé hodnocení širší, i když i zde se výrazně odlišuje názor stoupenců vládních pravicových stran a levicové opozice. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a činitele

Poslanecké sněmovně věřila na počátku června necelá pětina lidí. Je to méně než Senátu a nejméně od roku 1994, kdy STEM důvěru v dolní komoru parlamentu sleduje. Na své minimum se propadla i důvěra ve vládu Petra Nečase, věří jí 16 % lidí. Šéfové sněmovny (Miroslava Němcová) i vlády (Petr Nečas) mají důvěru zřetelně vyšší než „jejich“ instituce (věří jim 41 % resp. 29 % lidí). Nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (důvěřuje mu 59 % populace). Prezidentu Václavu Klausovi důvěřovalo počátkem června 55 % občanů. Číst dále


Důvěra v nejvyšší kontrolní instituce

Úřadu ombudsmana důvěřují čtyři pětiny Čechů. Vysoká je také důvěra v Českou obchodní inspekci, která přesahuje 70 %. Naproti tomu důvěra v třetí z kontrolních institucí, Nejvyšší kontrolní úřad, se od silně medializované aféry týkající se údajných nedostatků v hospodaření NKÚ stále drží jen mírně nad hranicí 50 %. Číst dále


Důvěra v nejvyšší soudní instituce

Ústavnímu soudu důvěřují tři pětiny občanů České republiky (61 %). Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu důvěřuje ještě vyšší podíl veřejnosti (65 %, resp. 64 %). Míra důvěry v uvedené tři soudní instituce je v dlouhodobé perspektivě stále relativně vysoká. Nejvyšším soudním institucím častěji důvěřují lidé s vyšším vzdělanostním a materiálním statusem a lidé sympatizující s pravicovými politickými stranami. Číst dále


Názory občanů na činnost soudů

Práce soudů je občany hodnocena nepříznivě již od devadesátých let, jen asi čtvrtina lidí si myslí, že pracují dobře. V posledních letech se však na stejnou úroveň propadá i hodnocení toho, že soudy pracují nezaujatě. V názorech na soudy se udržuje výrazný rozdíl mezi stoupenci pravice a levice, ale i mezi příznivci stran vládní koalice jsou pozitivní hodnocení soudů v menšině. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a jejich čelné představitele

Důvěřují Češi víc vysokým ústavním institucím, anebo jejich předsedům? Ve většině případů jsou důvěryhodnější předsedové. V případě parlamentních komor je to dáno rozprostřením mandátů mezi celé politické spektrum, v případě vlády je zpravidla v čele osobnost převyšující „vládní průměr“. V jiné pozici je hlava dosud poměrně vysoce respektovaného Ústavního soudu, kde předseda je „jedním z patnácti rovných“. Číst dále