Důvěra nejvyšším soudním institucím

Ústavnímu soudu, Nejvyššímu soudu i Nejvyššímu správnímu soudu trvale důvěřuje výrazná většina české veřejnosti – více než 60 %. Nejvyšším soudním institucím častěji důvěřují lidé s lepším materiálním zajištěním, vyšším vzděláním a občané sympatizující s pravicovými politickými stranami. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v bezpečnostní instituce

České armádě věří 69 % občanů, což je o 5 procentních bodů více než v únoru a znamená to vyrovnání dosud nejvyšší naměřené hodnoty. Důvěra v Policii ČR vzrostla o 8 procentních bodů na 60 %, stejně tak i důvěra v obecní či městskou policii na 53 %. Oba tyto výsledky jsou nejlepší od počátku sledování. Zvýšení kreditu ozbrojených složek státu svědčí zřejmě o tom, že veřejnost pozitivně vnímá jejich profesionální činnost v poslední době. Důvěra v NATO kolísá kolem hranice 55 % již od doby našeho vstupu do Aliance. Vysoko, nad 70 %, se udržuje důvěra občanů…

Důvěra v bezpečnostní instituce

Důvěra našich občanů v bezpečnostní instituce se za poslední rok prakticky nezměnila. Vysokou důvěru (nad 60 %) má česká armáda, zhruba padesátiprocentní důvěru si udržuje Policie ČR a o něco níže se pohybuje důvěra v obecní či městskou policii. Důvěra v NATO kolísá kolem hranice 55 % již od doby našeho vstupu do Aliance. Vysoko, nad 70 %, se udržuje důvěra občanů v Interpol. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší soudní instituce

Ústavnímu soudu, Nejvyššímu i Nejvyššímu správnímu soudu důvěřuje velká většina české veřejnosti. Nejvyšším soudním institucím častěji důvěřují lidé s vyšším vzděláním a lepším materiálním zajištěním a občané sympatizující s pravicovými politickými stranami. (Pokračování textu…)

Spokojenost občanů s politickou situací a s prací vlády, parlamentu a prezidenta

Spokojenost s politickou situací se pohybuje od počátku loňského roku stále velmi nízko, v rozmezí 10-15 %. Vláda i český parlament pracovaly v uplynulém měsíci „dobře“ podle pětiny lidí, prezident zhruba podle poloviny občanů. Trvají zásadní rozdíly v názorech pravice a levice, zejména v hodnocení politické situace a práce vlády a parlamentu. Skoro polovina lidí (44 %) je nespokojena „se vším“ – situací, vládou, parlamentem i prezidentem. (Pokračování textu…)

Spokojenost občanů s politickou situací a s prací vlády, parlamentu a prezidenta

Přesto jen přibližně každý sedmý občan je spokojen s politickou situací a v naprosté většině jde o stoupence vládních pravicových stran. Vláda i český parlament pracovaly v uplynulém měsíci „dobře“ podle necelé třetiny lidí, prezident podle dvou třetin občanů. Vládu i parlament chválí takřka jen stoupenci pravice, v případě práce prezidenta je příznivé hodnocení širší, i když i zde se zřetelně odlišuje názor stoupenců vládních pravicových stran a levicové opozice. Celkově však výsledky ukazují v porovnání s uplynulými měsíci na mírné zvýšení spokojenosti občanů.

Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a jejich představitele

Poslanecké sněmovně věřilo v prosinci 2011 pouze 16 % lidí, nejméně za celou existenci samostatného českého státu. Naprosto stejně jsou na tom jako celek členové Nečasovy vlády. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová i předseda vlády Petr Nečas mají důvěru zřetelně vyšší než „jejich“ instituce (věří jim 40 % resp. 28 % lidí). Nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (důvěřuje mu 57 % populace). Prezidentu Václavu Klausovi důvěřovalo počátkem loňského prosince 51 % občanů. (Pokračování textu…)

Hodnocení práce vlády, parlamentu a prezidenta a spokojenost s politickou situací

Spokojenost s politickou situací se pohybuje kolem 10 % a částečnou spokojenost s ní vyjadřují jen stoupenci vládních pravicových stran. Vláda i český parlament pracovaly v uplynulém měsíci „dobře“ podle pětiny lidí, prezident zhruba podle poloviny občanů. Vládu i parlament chválí takřka jen stoupenci pravice, v případě práce prezidenta je příznivé hodnocení širší, i když i zde se výrazně odlišuje názor stoupenců vládních pravicových stran a levicové opozice. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a činitele

Poslanecké sněmovně věřila na počátku června necelá pětina lidí. Je to méně než Senátu a nejméně od roku 1994, kdy STEM důvěru v dolní komoru parlamentu sleduje. Na své minimum se propadla i důvěra ve vládu Petra Nečase, věří jí 16 % lidí. Šéfové sněmovny (Miroslava Němcová) i vlády (Petr Nečas) mají důvěru zřetelně vyšší než „jejich“ instituce (věří jim 41 % resp. 29 % lidí). Nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (důvěřuje mu 59 % populace). Prezidentu Václavu Klausovi důvěřovalo počátkem června 55 % občanů.