Důvěra v nejvyšší politické instituce prosinec 2012

Loňské minimální míry důvěry ve vrcholné ústavní činitele a instituce zůstaly většinou nepřekonány a u některých se důvěra mírně zlepšila. Setrvale má velmi nízkou důvěru poslanecká sněmovna (v prosinci 2012 jí věřilo pouze 18 % lidí) a Nečasova vláda (její členové 17 % a premiér 25 %). Premiér si jako jediný proti loňsku pohoršil, přesto zůstává skutečností, že on a rovněž předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová mají důvěru zřetelně vyšší než instituce, jimž předsedají (Němcové věří 39 % lidí). Zvýšila se důvěra v Ústavní soud (z 57 % na 63 %) i jeho předsedu Pavla Rychetského (z 57 % na 62 %). Prezidentu Klausovi na sklonku jeho funkčního období důvěřuje 52 % občanů. Číst dále


Důvěra občanů v odbory

Odborům nyní projevuje důvěru 49 % občanů, což je v posledních dvou letech setrvalý stav. Důvěra v odbory je výrazně ovlivněna politickou orientací a stranickými preferencemi: častěji jim věří stoupenci ČSSD a KSČM, zřetelně nižší je důvěra v odbory u příznivců stran vládní koalice, zvláště ODS. Číst dále


Důvěra ve finanční instituce

České národní bance důvěřují více než tři čtvrtiny občanů České republiky (78 %). Mezinárodnímu měnovému fondu vyslovuje důvěru méně než polovina české veřejnosti (44 %). Zatímco důvěra v ČNB se v posledních letech drží na stabilně vysoké úrovni, důvěra v MMF od roku 2010 oslabovala. Aktuální výzkum však naznačuje zastavení propadu důvěry v MMF. Číst dále


Důvěra občanů v bezpečnostní instituce

České armádě věří 69 % občanů, což je o 5 procentních bodů více než v únoru a znamená to vyrovnání dosud nejvyšší naměřené hodnoty. Důvěra v Policii ČR vzrostla o 8 procentních bodů na 60 %, stejně tak i důvěra v obecní či městskou policii na 53 %. Oba tyto výsledky jsou nejlepší od počátku sledování. Zvýšení kreditu ozbrojených složek státu svědčí zřejmě o tom, že veřejnost pozitivně vnímá jejich profesionální činnost v poslední době. Důvěra v NATO kolísá kolem hranice 55 % již od doby našeho vstupu do Aliance. Vysoko, nad 70 %, se udržuje důvěra občanů v Interpol. České armádě věří 69 % občanů, což je o 5 procentních bodů více než v únoru a znamená to vyrovnání dosud nejvyšší naměřené hodnoty. Důvěra v Policii ČR vzrostla o 8 procentních bodů na 60 %, stejně tak i důvěra v obecní či městskou policii na 53 %. Oba tyto výsledky jsou nejlepší od počátku sledování. Zvýšení kreditu ozbrojených složek státu svědčí zřejmě o tom, že veřejnost pozitivně vnímá jejich profesionální činnost v poslední době. Důvěra v NATO kolísá kolem hranice 55 % již od doby našeho vstupu do Aliance. Vysoko, nad 70 %, se udržuje důvěra občanů v Interpol. Číst dále


Důvěra v bezpečnostní instituce

Důvěra našich občanů v bezpečnostní instituce se za poslední rok prakticky nezměnila. Vysokou důvěru (nad 60 %) má česká armáda, zhruba padesátiprocentní důvěru si udržuje Policie ČR a o něco níže se pohybuje důvěra v obecní či městskou policii. Důvěra v NATO kolísá kolem hranice 55 % již od doby našeho vstupu do Aliance. Vysoko, nad 70 %, se udržuje důvěra občanů v Interpol. Číst dále


Spokojenost občanů s politickou situací a s prací vlády, parlamentu a prezidenta

Spokojenost s politickou situací se pohybuje od počátku loňského roku stále velmi nízko, v rozmezí 10-15 %. Vláda i český parlament pracovaly v uplynulém měsíci „dobře“ podle pětiny lidí, prezident zhruba podle poloviny občanů. Trvají zásadní rozdíly v názorech pravice a levice, zejména v hodnocení politické situace a práce vlády a parlamentu. Skoro polovina lidí (44 %) je nespokojena „se vším“ – situací, vládou, parlamentem i prezidentem. Číst dále


Spokojenost občanů s politickou situací a s prací vlády, parlamentu a prezidenta

Přesto jen přibližně každý sedmý občan je spokojen s politickou situací a v naprosté většině jde o stoupence vládních pravicových stran. Vláda i český parlament pracovaly v uplynulém měsíci „dobře“ podle necelé třetiny lidí, prezident podle dvou třetin občanů. Vládu i parlament chválí takřka jen stoupenci pravice, v případě práce prezidenta je příznivé hodnocení širší, i když i zde se zřetelně odlišuje názor stoupenců vládních pravicových stran a levicové opozice. Celkově však výsledky ukazují v porovnání s uplynulými měsíci na mírné zvýšení spokojenosti občanů. Číst dále