Radnice je podle lidí důležitější než parlament

Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Ještě větší význam však lidé přisuzují volbám do místních zastupitelstev (téměř 80 % bodů 4 nebo 5). Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ (polovina hodnocení 4 nebo 5 body) a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 22 % dotázaných. Lidé z menších měst dávají větší důraz na volby komunální, obyvatelstvo velkoměst staví výše volby do Poslanecké sněmovny.Dvě třetiny lidí se domnívají,…

Jak veřejné mínění hodnotí činnost vládních institucí a politických osobností během letních povodní

Veřejnost hodnotí vládu mimořádně příznivě a největší zásluhu na tom má pravděpodobně výkon vlády během srpnových povodní. Velmi příznivě hodnocení vlády se vztahuje i na instituce, které se na protipovodňových opatřeních přímo podílely. Mimořádně příznivě jsou hodnoceni hasiči, armáda, policie a humanitární organizace. Zdrženlivěji jsou hodnoceny krajské samosprávy a zejména vodohospodářské správy. Spokojenost respondentů s činností ministerstev obrany a vnitra se odráží i v příznivém hodnocení ministrů J. Tvrdíka a S. Grosse. Velmi dobře hodnoceným politikem je také premiér V. Špidla, který vystupoval velmi věrohodně v čele ústředního krizového štábu.

Odraz institucí ve veřejném mínění

Nejvyšší důvěře (kolem 65 %) se těší tři instituce – Ústavní soud, NKÚ a místní úřady v místě respondenta. Na opačném konci žebříčku jsou stabilně Senát (cca čtvrtina lidí), třetina lidí důvěřuje vládě a o něco více v současnosti věří Poslanecké sněmovně. Stabilní, mírně nadpoloviční je důvěra v prezidenta a v NATO a EU a na stejnou úroveň se zvýšila důvěra v armádu a polici, což je v porovnání s minulými lety výrazný posun. Jaký vliv mají instituce a jaký by podle lidí měly mít? Nepřiměřeně velký vliv mají podle lidí především ministři a poslanci, v poslední době však…

Osobně věří v Boha stále téměř 40 % lidí

Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 39 %. Podíl věřících (a zvláště lidí vyrostlých v rodinách věřících) je nejvyšší ve věkové skupině nad 60 let. Výchova má na náboženskou orientaci lidí velký vliv a většinou se předává z generace na generaci. Vcelku stabilní je i podíl osob, podle nichž jsou církve užitečné instituce, blíží se 50 %. (Pokračování textu…)