Klíčové slovo:instituce

Stále více lidí si myslí, že vláda pracuje špatně

Nedlouho po svém nástupu se premiér těšil důvěře vskutku mimořádné, přízeň veřejnosti získal během srpnových povodní. V září 2002 premiérovi důvěřovaly tři čtvrtiny obyvatel. Důvěra premiérovi, vynesená do nebývalé výše mimořádnými okolnostmi, ale po jejich odeznění začala slábnout. Pokles podílu důvěřujících mohl být urychlen také neúspěchem vládních kandidátů v prezidentských volbách, případně neschopností premiéra pacifikovat vzdornou skupinu v sociální demokracii. Číst dále


Hodnocení míry informací o EU od různých institucí

Který z aktérů komunikace o podmínkách vstupu do EU poskytuje nejvíce informací? Podle názoru veřejnosti to jsou především média. Vzhledem k povaze komunikačního procesu to není překvapivé zjištění.Významná část veřejnosti je přesvědčena, že množství informací poskytují také představitelé Evropské unie. S informační politikou zástupců naší politické scény a státu jsou lidé spíše nespokojeni, domnívají se, že poskytují málo informací. Číst dále


Požadavek veřejnosti na přímou volbu prezidenta sílí

V pátek proběhne třetí pokus českého parlamentu zvolit nástupce Václava Havla. Pokud se nepodaří zvolit prezidenta, bude zřejmě nutné změnit českou ústavu ve prospěch přímé volby prezidenta. Taková změna by byla po vůli i české veřejnosti, která má již delší dobu jasný názor. Více jak 80 % Čechů se domnívá od roku 1998, že by u nás měl být prezident volen přímo, hlasováním všech občanů. Po předchozích neúspěšných dvou kolech prezidentské volby, se v únoru počet lidí preferujících přímou volbu prezidenta, zvýšil až k hranici 90 %. Číst dále


Poslanecká sněmovna nastupuje do svého čtyřletého mandátu s vysokým kreditem

Jedinečné nejvyšší instituce země (Nejvyšší kontrolní úřad, ČNB, Ústavní soud) se trvale těší vysoké důvěře a jejich hodnocení není téměř závislé na politické orientaci lidí. K nim lze přiřadit i úřad ombudsmana. Hodnocení centrálních politických institucí (prezident, poslanecká sněmovna, senát) je silně závislé na politické orientaci lidí, na komunální úrovni (místní úřady) se tyto rozdíly zcela stírají. Za zmínku stojí velká důvěra, kterou mají dosud lidé v nově sestavenou poslaneckou sněmovnu, senátu ani „třetinová“ obměna k příznivějšímu hodnocení veřejnosti nepomohla. Kredit armády a policie se postupně zvyšoval v průběhu druhé poloviny 90. let a výrazně jej posílil úspěšný postup při nepokojích namířených proti jednání MMF v Praze v roce 2000.Jedinečné nejvyšší instituce země (Nejvyšší kontrolní úřad, ČNB, Ústavní soud) se trvale těší vysoké důvěře a jejich hodnocení není téměř závislé na politické orientaci lidí. K nim lze přiřadit i úřad ombudsmana. Hodnocení centrálních politických institucí (prezident, poslanecká sněmovna, senát) je silně závislé na politické orientaci lidí, na komunální úrovni (místní úřady) se tyto rozdíly zcela stírají. Za zmínku stojí velká důvěra, kterou mají dosud lidé v nově sestavenou poslaneckou sněmovnu, senátu ani „třetinová“ obměna k příznivějšímu hodnocení veřejnosti nepomohla. Kredit armády a policie se postupně zvyšoval v průběhu druhé poloviny 90. let a výrazně jej posílil úspěšný postup při nepokojích namířených proti jednání MMF v Praze v roce 2000. Číst dále


Radnice je podle lidí důležitější než parlament

Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Ještě větší význam však lidé přisuzují volbám do místních zastupitelstev (téměř 80 % bodů 4 nebo 5). Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ (polovina hodnocení 4 nebo 5 body) a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 22 % dotázaných. Lidé z menších měst dávají větší důraz na volby komunální, obyvatelstvo velkoměst staví výše volby do Poslanecké sněmovny.Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Ještě větší význam však lidé přisuzují volbám do místních zastupitelstev (téměř 80 % bodů 4 nebo 5). Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ (polovina hodnocení 4 nebo 5 body) a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 22 % dotázaných. Lidé z menších měst dávají větší důraz na volby komunální, obyvatelstvo velkoměst staví výše volby do Poslanecké sněmovny. Číst dále


Jak veřejné mínění hodnotí činnost vládních institucí a politických osobností během letních povodní

Veřejnost hodnotí vládu mimořádně příznivě a největší zásluhu na tom má pravděpodobně výkon vlády během srpnových povodní. Velmi příznivě hodnocení vlády se vztahuje i na instituce, které se na protipovodňových opatřeních přímo podílely. Mimořádně příznivě jsou hodnoceni hasiči, armáda, policie a humanitární organizace. Zdrženlivěji jsou hodnoceny krajské samosprávy a zejména vodohospodářské správy. Spokojenost respondentů s činností ministerstev obrany a vnitra se odráží i v příznivém hodnocení ministrů J. Tvrdíka a S. Grosse. Velmi dobře hodnoceným politikem je také premiér V. Špidla, který vystupoval velmi věrohodně v čele ústředního krizového štábu. Číst dále


Odraz institucí ve veřejném mínění

Nejvyšší důvěře (kolem 65 %) se těší tři instituce – Ústavní soud, NKÚ a místní úřady v místě respondenta. Na opačném konci žebříčku jsou stabilně Senát (cca čtvrtina lidí), třetina lidí důvěřuje vládě a o něco více v současnosti věří Poslanecké sněmovně. Stabilní, mírně nadpoloviční je důvěra v prezidenta a v NATO a EU a na stejnou úroveň se zvýšila důvěra v armádu a polici, což je v porovnání s minulými lety výrazný posun. Jaký vliv mají instituce a jaký by podle lidí měly mít? Nepřiměřeně velký vliv mají podle lidí především ministři a poslanci, v poslední době však zesílil mezi lidmi pocit, že příliš velký vliv na naše dění mají NATO a zvláště Evropská unie. Hodnocení práce vlády se od roku 1999 zlepšuje. Podíl lidí, kteří její práci označují za dobrou, nepřevyšuje 40 %, je však stabilně vyšší než podíl lidí spokojených s prací parlamentu. Nositelem lepší bilance vlády jsou ovšem převážně kmenoví voliči ČSSD, byť i třetina z nich práci vlády nechválí. Číst dále


Osobně věří v Boha stále téměř 40 % lidí

Podíl lidí, kteří osobně věří v Boha, se v dlouhodobém horizontu téměř nemění a ve všech průzkumech, které STEM od poloviny devadesátých let provedl, se pohybuje zhruba od 35 do 39 %. Podíl věřících (a zvláště lidí vyrostlých v rodinách věřících) je nejvyšší ve věkové skupině nad 60 let. Výchova má na náboženskou orientaci lidí velký vliv a většinou se předává z generace na generaci. Vcelku stabilní je i podíl osob, podle nichž jsou církve užitečné instituce, blíží se 50 %. Číst dále