Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce EU?

Znalost důležitých institucí Evropské unie není příliš mezi občany příliš uspokojivá. Alespoň minimální představu o činnosti hlavních institucí Evropské unie deklaruje přibližně polovina obyvatel ČR.                    INFORMACE Z VÝZKUMU  STEM TRENDY 4/2004 Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce Evropské unie? Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli STEM na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3.

Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce Evropské unie?

Těsně před vstupem ČR do Evropské unie jsme vybrali důležité instituce EU a položili respondentům otázku, zda vědí nebo alespoň tuší, co mají tyto instituce na starosti, čím se zabývají, jaké plní v rámci EU funkce. Základním zjištěním je, že aktuální situace v tomto směru není příliš uspokojivá – alespoň minimální představu o činnosti hlavních institucí Evropské unie deklaruje přibližně polovina obyvatel ČR.

Kredit odborů klesá

Od roku 1997, kdy odborům důvěřovala polovina dotázaných občanů, se jejich kredit podle mínění veřejnosti postupně snižuje. Současným odborům důvěřují necelé dvě pětiny respondentů. Důvěra v odbory úzce souvisí s politickou orientací občanů. Nejvíce důvěřují odborům příznivci sociální demokracie a rovněž sympatizanti KSČM. Oproti roku 2002 nicméně došlo k citelnému poklesu podílu důvěřujících odborům právě mezi stoupenci KSČM a ČSSD.

Stále více lidí si myslí, že vláda pracuje špatně

Nedlouho po svém nástupu se premiér těšil důvěře vskutku mimořádné, přízeň veřejnosti získal během srpnových povodní. V září 2002 premiérovi důvěřovaly tři čtvrtiny obyvatel. Důvěra premiérovi, vynesená do nebývalé výše mimořádnými okolnostmi, ale po jejich odeznění začala slábnout. Pokles podílu důvěřujících mohl být urychlen také neúspěchem vládních kandidátů v prezidentských volbách, případně neschopností premiéra pacifikovat vzdornou skupinu v sociální demokracii.

Hodnocení míry informací o EU od různých institucí

Který z aktérů komunikace o podmínkách vstupu do EU poskytuje nejvíce informací? Podle názoru veřejnosti to jsou především média. Vzhledem k povaze komunikačního procesu to není překvapivé zjištění.Významná část veřejnosti je přesvědčena, že množství informací poskytují také představitelé Evropské unie. S informační politikou zástupců naší politické scény a státu jsou lidé spíše nespokojeni, domnívají se, že poskytují málo informací.

Hodnocení objektivity informací o EU od různých institucí

Který z aktérů komunikace poskytuje nejobjektivnější informace o podmínkách vstupu do EU? Polovina veřejnosti nejvíce věří v objektivitu informací o EU poskytovaných sdělovacími prostředky. Významná část občanů dále za nejvíce objektivní považuje informace od představitelů Evropské unie, nevládních organizací a od prezidenta republiky.

Požadavek veřejnosti na přímou volbu prezidenta sílí

V pátek proběhne třetí pokus českého parlamentu zvolit nástupce Václava Havla. Pokud se nepodaří zvolit prezidenta, bude zřejmě nutné změnit českou ústavu ve prospěch přímé volby prezidenta. Taková změna by byla po vůli i české veřejnosti, která má již delší dobu jasný názor.

Radnice je podle lidí důležitější než parlament

Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Ještě větší význam však lidé přisuzují volbám do místních zastupitelstev (téměř 80 % bodů 4 nebo 5).

Poslanecká sněmovna nastupuje do svého čtyřletého mandátu s vysokým kreditem

Jedinečné nejvyšší instituce země (Nejvyšší kontrolní úřad, ČNB, Ústavní soud) se trvale těší vysoké důvěře a jejich hodnocení není téměř závislé na politické orientaci lidí. K nim lze přiřadit i úřad ombudsmana. Hodnocení centrálních politických institucí (prezident, poslanecká sněmovna, senát) je silně závislé na politické orientaci lidí, na komunální úrovni (místní úřady) se tyto rozdíly zcela stírají.

Jak veřejné mínění hodnotí činnost vládních institucí a politických osobností během letních povodní

Veřejnost hodnotí vládu mimořádně příznivě a největší zásluhu na tom má pravděpodobně výkon vlády během srpnových povodní. Velmi příznivě hodnocení vlády se vztahuje i na instituce, které se na protipovodňových opatřeních přímo podílely. Mimořádně příznivě jsou hodnoceni hasiči, armáda, policie a humanitární organizace. Zdrženlivěji jsou hodnoceny krajské samosprávy a zejména vodohospodářské správy.