Více než polovina veřejnosti nemá důvěru ani v Poslaneckou sněmovnu, ani v Senát

Třetina občanů má důvěru v Poslaneckou sněmovnu (33 %). Totožný podíl důvěřuje předsedovi této ústavní instituce Janu Hamáčkovi. Rovněž důvěra v druhou komoru Parlamentu ČR je na stejné úrovni (34 %). Pouze předsedovi Senátu Milanu Štěchovi důvěřuje mírně vyšší podíl lidí (38 %). Od roku 2015 se poněkud snížila jak důvěra v Jana Hamáčka (o 4 procentní body), tak v Milana Štěcha (o 8 bodů). Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1020 respondentů. Ke konci roku…

Podíl lidí důvěřujících vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu se v porovnání se situací před rokem mírně snížil

  Mezi politickými institucemi má nejvyšší míru důvěry prezident republiky, kterému důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %). Oproti průzkumu před rokem se důvěryhodnost prezidenta zvýšila (o 8 %). Členům vlády důvěřují dvě pětiny lidí (40 %), Poslanecké sněmovně 36 % a Senátu 33 %. U těchto institucí sledujeme mírné snížení podílu těch, kteří v ně mají důvěru. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů. STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry…

SVĚTOVÉ OSOBNOSTI V ZRCADLE NAŠEHO VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ

Svět se výrazně mění a s ním i obraz světových osobností a státníků. V našem sekulárním státě asi překvapí suverénně nejlepší hodnocení papeže Františka napříč všemi skupinami obyvatelstva. Pozorujeme rozčarování z představitelů západních velmocí i rostoucí sympatie k našim sousedům. Evropská unie stojí stranou zájmu naší veřejnosti. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů. Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v prosinci 2015 vedle vztahu české veřejnosti k různým zemím zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí,…

Důvěra občanů v bezpečnostní instituce září 2015

České armádě důvěřuje dvoutřetinová většina veřejnosti (68 %). V policii má důvěru poněkud nižší podíl občanů, ovšem stále ještě většinový (57 %). V situaci, kdy se na politické i mediální rovině řeší schopnost naší země ubránit bezpečnost českých občanů v souvislosti s migrační vlnou, je důležité, že většina veřejnosti našim bezpečnostním institucím věří a míra jejich důvěryhodnosti se významně neoslabuje. (Pokračování textu…)

Církevní instituce

V aktuálním průzkumu STEM považují církve za užitečné instituce dvě pětiny občanů (39 %). Necelá třetina lidí (30 %) označuje vrácení majetku církvím za spravedlivé. Výslovný souhlas se zákonem o církevních restitucích vyjadřuje necelá čtvrtina veřejnosti (22 %). Církve za užitečné instituce považují častěji lidé věřící v Boha a většina věřících je také pro navrácení církevního majetku, ovšem ani názory věřících na restituce nejsou zcela jednoznačné. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší politické instituce prosinec 2012

Loňské minimální míry důvěry ve vrcholné ústavní činitele a instituce zůstaly většinou nepřekonány a u některých se důvěra mírně zlepšila. Setrvale má velmi nízkou důvěru poslanecká sněmovna (v prosinci 2012 jí věřilo pouze 18 % lidí) a Nečasova vláda (její členové 17 % a premiér 25 %). Premiér si jako jediný proti loňsku pohoršil, přesto zůstává skutečností, že on a rovněž předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová mají důvěru zřetelně vyšší než instituce, jimž předsedají (Němcové věří 39 % lidí). Zvýšila se důvěra v Ústavní soud (z 57 % na 63 %) i jeho předsedu Pavla Rychetského (z 57 % na…

Důvěra občanů v odbory

Odborům nyní projevuje důvěru 49 % občanů, což je v posledních dvou letech setrvalý stav. Důvěra v odbory je výrazně ovlivněna politickou orientací a stranickými preferencemi: častěji jim věří stoupenci ČSSD a KSČM, zřetelně nižší je důvěra v odbory u příznivců stran vládní koalice, zvláště ODS. (Pokračování textu…)

Důvěra ve finanční instituce

České národní bance důvěřují více než tři čtvrtiny občanů České republiky (78 %). Mezinárodnímu měnovému fondu vyslovuje důvěru méně než polovina české veřejnosti (44 %). Zatímco důvěra v ČNB se v posledních letech drží na stabilně vysoké úrovni, důvěra v MMF od roku 2010 oslabovala. Aktuální výzkum však naznačuje zastavení propadu důvěry v MMF. (Pokračování textu…)

Důvěra nejvyšším soudním institucím

Ústavnímu soudu, Nejvyššímu soudu i Nejvyššímu správnímu soudu trvale důvěřuje výrazná většina české veřejnosti – více než 60 %. Nejvyšším soudním institucím častěji důvěřují lidé s lepším materiálním zajištěním, vyšším vzděláním a občané sympatizující s pravicovými politickými stranami. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v bezpečnostní instituce

České armádě věří 69 % občanů, což je o 5 procentních bodů více než v únoru a znamená to vyrovnání dosud nejvyšší naměřené hodnoty. Důvěra v Policii ČR vzrostla o 8 procentních bodů na 60 %, stejně tak i důvěra v obecní či městskou policii na 53 %. Oba tyto výsledky jsou nejlepší od počátku sledování. Zvýšení kreditu ozbrojených složek státu svědčí zřejmě o tom, že veřejnost pozitivně vnímá jejich profesionální činnost v poslední době. Důvěra v NATO kolísá kolem hranice 55 % již od doby našeho vstupu do Aliance. Vysoko, nad 70 %, se udržuje důvěra občanů…