Kritické postoje k politické reprezentaci se odrážejí i v nízké míře důvěry v české ústavní činitele

Důvěra v české ústavní činitele v Česku na přelomu ledna a února je spíše nižší, žádný nemá nadpoloviční podporu. Nejvyšším podílem důvěřujících disponuje předseda Senátu Miloš Vystrčil a shodně také premiér Petr Fiala, oba podporuje přibližně 38 %. Předsedkyně dolní komory Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová těsně nedosáhla na třetinovou podporu (31 %). Prezident republiky Miloš Zeman má podporu nejmenší (29 %).

Číst dále

Důvěra v instituce na počátku krize vyvolané epidemií koronaviru

Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (78 %) a Policii ČR (78 %), dále obecnímu či městskému úřadu v jejich bydlišti (73 %), České obchodní inspekci (73 %) a České národní bance (72 %). Na úrovni kolem 70 % je rovněž důvěra v soudní instituce. Méně často lidé důvěřují politickým institucím: Poslanecké sněmovně (důvěřuje jí 47 %), členům vlády (46 %) a Senátu (41 %). Míra důvěryhodnosti uvedených politických institucí je však vyšší než v roce 2019.

Číst dále

Důvěra v politické instituce je stejná jako vloni

Důvěru v prezidenta republiky má nadpoloviční většina občanů (57 %). Tento podíl je téměř stejný jako v loňském průzkumu. Necelé dvě pětiny veřejnosti důvěřují členům vlády (38 %) nebo Poslanecké sněmovně (35 %). Míra důvěry v Senát je ještě nižší – na úrovni třetiny populace (32 %). Politické instituce zákonodárné a výkonné moci tak v porovnání s ostatními sledovanými institucemi patří k institucím s nejnižším podílem důvěřujících.

Číst dále

Armádě i policii důvěřují tři čtvrtiny občanů ČR

Výrazná většina českých občanů má důvěru v Armádu ČR (75 %) a Policii ČR (72 %). Oproti průzkumu před rokem se mírně zvýšila důvěryhodnost Policie ČR a je na historickém maximu v časové řadě STEM a na podobné úrovni jako důvěra v armádu. Městské policii důvěřují tři pětiny lidí (59 %) a tento podíl je v posledních pěti letech stabilní. Třípětinová většina lidí (60 %) má důvěru v NATO, při čemž tato hodnota je v čase poměrně stabilní.

Číst dále

Více než polovina veřejnosti nemá důvěru ani v Poslaneckou sněmovnu, ani v Senát

Třetina občanů má důvěru v Poslaneckou sněmovnu (33 %). Totožný podíl důvěřuje předsedovi této ústavní instituce Janu Hamáčkovi. Rovněž důvěra v druhou komoru Parlamentu ČR je na stejné úrovni (34 %). Pouze předsedovi Senátu Milanu Štěchovi důvěřuje mírně vyšší podíl lidí (38 %). Od roku 2015 se poněkud snížila jak důvěra
v Jana Hamáčka (o 4 procentní body), tak v Milana Štěcha (o 8 bodů).

Číst dále

Podíl lidí důvěřujících vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu se v porovnání se situací před rokem mírně snížil

Mezi politickými institucemi má nejvyšší míru důvěry prezident republiky, kterému důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %). Oproti průzkumu před rokem se důvěryhodnost prezidenta zvýšila (o 8 %). Členům vlády důvěřují dvě pětiny lidí (40 %), Poslanecké sněmovně 36 % a Senátu 33 %. U těchto institucí sledujeme mírné snížení podílu těch, kteří v ně mají důvěru.

Číst dále

SVĚTOVÉ OSOBNOSTI V ZRCADLE NAŠEHO VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ

Svět se výrazně mění a s ním i obraz světových osobností a státníků. V našem sekulárním státě asi překvapí suverénně nejlepší hodnocení papeže Františka napříč všemi skupinami obyvatelstva. Pozorujeme rozčarování z představitelů západních velmocí i rostoucí sympatie k našim sousedům. Evropská unie stojí stranou zájmu naší veřejnosti.

Číst dále

Důvěra občanů v bezpečnostní instituce září 2015

České armádě důvěřuje dvoutřetinová většina veřejnosti (68 %). V policii má důvěru poněkud nižší podíl občanů, ovšem stále ještě většinový (57 %). V situaci, kdy se na politické i mediální rovině řeší schopnost naší země ubránit bezpečnost českých občanů v souvislosti s migrační vlnou, je důležité, že většina veřejnosti našim bezpečnostním institucím věří a míra jejich důvěryhodnosti se významně neoslabuje. Číst dále


Církevní instituce

V aktuálním průzkumu STEM považují církve za užitečné instituce dvě pětiny občanů (39 %). Necelá třetina lidí (30 %) označuje vrácení majetku církvím za spravedlivé. Výslovný souhlas se zákonem o církevních restitucích vyjadřuje necelá čtvrtina veřejnosti (22 %). Církve za užitečné instituce považují častěji lidé věřící v Boha a většina věřících je také pro navrácení církevního majetku, ovšem ani názory věřících na restituce nejsou zcela jednoznačné. Číst dále


Důvěra v nejvyšší politické instituce prosinec 2012

Loňské minimální míry důvěry ve vrcholné ústavní činitele a instituce zůstaly většinou nepřekonány a u některých se důvěra mírně zlepšila. Setrvale má velmi nízkou důvěru poslanecká sněmovna (v prosinci 2012 jí věřilo pouze 18 % lidí) a Nečasova vláda (její členové 17 % a premiér 25 %). Premiér si jako jediný proti loňsku pohoršil, přesto zůstává skutečností, že on a rovněž předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová mají důvěru zřetelně vyšší než instituce, jimž předsedají (Němcové věří 39 % lidí). Zvýšila se důvěra v Ústavní soud (z 57 % na 63 %) i jeho předsedu Pavla Rychetského (z 57 % na 62 %). Prezidentu Klausovi na sklonku jeho funkčního období důvěřuje 52 % občanů. Číst dále