Evropská unie se stala pro Čechy symbolem (ne)úspěchu ČR při globalizaci. Veřejnost se podle sympatií k EU dělí do šesti skupin

Evropská unie se v posledních letech stala pro českou společnost štěpivým tématem. Stává se postupně symbolem toho, jak Česká republika uspěla či neuspěla v procesu globalizace. Jedním z hlavních zjištění průzkumu analytického ústavu STEM je, že se česká společnost nedělí jenom na dvě skupiny – protiunijní a prounijní – ale pozorujeme šest dílčích skupin podle míry podpory EU a jejích politik. Dvě pětiny občanů jsou s různou intenzitou prounijní. Další dvě pětiny jsou protiunijní a jedna pětina české společnosti má z EU smíšené dojmy. Zjištění vyplývají z průzkumu analytického ústavu STEM pro Český rozhlas s názvem „Rozděleni Evropou“.

Důvěra v ústavní instituce

Z politických institucí má nejvíce občanů důvěru v Ústavní soud (59 %). S nástupem Petra Pavla do funkce se významně zvýšila důvěryhodnost prezidenta (aktuálně 52 %). Senátu důvěřuje 32 %, Poslanecké sněmovně 29 % a členům vlády 21 %. Míra důvěry českých občanů v instituce politické výkonné a zákonodárné moci (s výjimkou prezidenta) je tedy tradičně velmi nízká.

Důvěra v instituce v červnu 2022

Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (74 %) a Policii ČR (72 %), dále obecnímu či městskému úřadu v jejich bydlišti (69 %) nebo krajskému úřadu (67 %). Téměř dvoutřetinová většina veřejnosti má důvěru v Českou národní banku (64 %), před rokem to ovšem bylo významně více – 74 %.

Kritické postoje k politické reprezentaci se odrážejí i v nízké míře důvěry v české ústavní činitele

Důvěra v české ústavní činitele v Česku na přelomu ledna a února je spíše nižší, žádný nemá nadpoloviční podporu. Nejvyšším podílem důvěřujících disponuje předseda Senátu Miloš Vystrčil a shodně také premiér Petr Fiala, oba podporuje přibližně 38 %. Předsedkyně dolní komory Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová těsně nedosáhla na třetinovou podporu (31 %).

Důvěra v instituce na počátku krize vyvolané epidemií koronaviru

Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (78 %) a Policii ČR (78 %), dále obecnímu či městskému úřadu v jejich bydlišti (73 %), České obchodní inspekci (73 %) a České národní bance (72 %). Na úrovni kolem 70 % je rovněž důvěra v soudní instituce.

Důvěra v politické instituce je stejná jako vloni

Důvěru v prezidenta republiky má nadpoloviční většina občanů (57 %). Tento podíl je téměř stejný jako v loňském průzkumu. Necelé dvě pětiny veřejnosti důvěřují členům vlády (38 %) nebo Poslanecké sněmovně (35 %). Míra důvěry v Senát je ještě nižší – na úrovni třetiny populace (32 %).

Armádě i policii důvěřují tři čtvrtiny občanů ČR

Výrazná většina českých občanů má důvěru v Armádu ČR (75 %) a Policii ČR (72 %). Oproti průzkumu před rokem se mírně zvýšila důvěryhodnost Policie ČR a je na historickém maximu v časové řadě STEM a na podobné úrovni jako důvěra v armádu. Městské policii důvěřují tři pětiny lidí (59 %) a tento podíl je v posledních pěti letech stabilní.

SVĚTOVÉ OSOBNOSTI V ZRCADLE NAŠEHO VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ

Svět se výrazně mění a s ním i obraz světových osobností a státníků. V našem sekulárním státě asi překvapí suverénně nejlepší hodnocení papeže Františka napříč všemi skupinami obyvatelstva. Pozorujeme rozčarování z představitelů západních velmocí i rostoucí sympatie k našim sousedům. Evropská unie stojí stranou zájmu naší veřejnosti.Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3.