Rok 2019 lidé celkově hodnotí pozitivně a jednoznačná většina je se svým životem spokojena

Více než čtyři pětiny českých občanů (85 %) jsou v současné době spokojeny se svým životem. Rok 2019 za osobní úspěch považuje tříčtvrtinová většina lidí (73 %). Polovina populace (49 %) hodnotí uplynulý rok jako úspěšný z celospolečenského hlediska. K těmto pozitivním zjištěním se přidává další zjištění průzkumu, že více než polovina lidí (57 %) hodnotí minulý rok pozitivními charakteristikami (vše jde, jak má, vyrovnanost, vše se daří, štěstí). Negativní pocity převládají u čtvrtiny občanů. Před rokem 2017 byl podíl pozitivních hodnocení významně nižší, v posledních letech jsou ovšem výsledky celkem stabilní.

Číst dále

Vysvědčení společnosti: Lidé oceňují práci místní a krajské samosprávy i premiéra a prezidenta

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Loňské zhoršení hodnocení úřadů komunální politiky se nepotvrdilo (stejně jako v případě hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně). S odstupem od místní samosprávy je dále pozitivně hodnocena práce premiéra, pak také kvalita zdravotní péče, možnost uplatnit vlastní schopnosti, práce krajských úřadů, péče o bezpečnost občanů a práce prezidenta. Tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran a podmínky života starých občanů. Rovněž poctivost v podnikání častěji dostává od veřejnosti negativní známky a v minulosti patrný trend zlepšování pohledu veřejnosti na tuto oblast se zastavil.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 24. ledna až 6. února 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1062 respondentů.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (více než polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost premiéra. Více než dvě pětiny populace premiéra hodnotí jedničkou nebo dvojkou (ovšem zároveň téměř třetina jej „známkuje“ čtyřkou nebo pětkou). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou kvalita zdravotní péče, možnost uplatnit vlastní schopnosti, práce krajských úřadů a péče o bezpečnost občanů (dvě pětiny občanů tyto oblasti známkovaly jedničkou nebo dvojkou, ale čtyřek nebo pětek je výrazně méně než v hodnocení premiéra). Lidé jsou také poměrně spokojeni s prací prezidenta, zajištěním občanských svobod, vyhlídkami do budoucna, vyřizováním záležitostí na úřadech, stavem životního prostředí, sociálními jistotami, činností vlády, situací ve školství a s rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (67 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (téměř polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení možnosti ovlivňovat veřejné dění, v hodnocení péče o morálku, poctivosti v podnikání a v hodnocení podmínek života mladých rodin.

Hodnocení různých oblastí života společnosti za rok 2019

(hodnocení na stupnici 1-5, kde 1=výborná, 5=nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 1/2020, 1062 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z února 2019 a z letošního průzkumu, zjišťujeme, že k žádným významným změnám nedošlo v hodnocení činnosti vlády, premiéra, činnosti politických stran, vnitropolitické situace, rozvoje demokracie, možnosti ovlivňovat veřejné dění, možnosti dovolat se práva u soudu a v hodnocení stavu životního prostředí.

V politické oblasti se od posledního průzkumu mírně zlepšilo pouze hodnocení prezidenta a parlamentu. Z následujícího grafu je zřejmé, že v porovnání s výzkumem 2019 méně lidí oznámkovalo práci prezidenta čtyřkou nebo pětkou (2019: 39 %,
2020: 33 %).

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2020

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií.

Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní s tendencí mírného zlepšování. Je však výrazně příznivější než před předčasnými volbami v roce 2013.

Hodnocení stavu společnosti: práce prezidenta a parlamentu

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí rok předešlý)

Pro úplnost v rámci politické sféry dodejme, že hodnocení premiéra zůstalo téměř stejné jako v roce 2019, což v pomyslné hierarchii znamená stále pozici druhé nejlépe hodnocené oblasti života společnosti. Je ovšem třeba upozornit, že jak hodnocení prezidenta, tak hodnocení premiéra je velmi vyhrocené, podíl „neutrálních“ trojek je v porovnání s ostatními hodnocenými oblastmi nízký.

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2020

Následující graf ukazuje dlouhodobý trend v hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení práce vlády je patrný odstup od premiéra, vláda je hodnocena mírně hůře, ovšem v dlouhodobé perspektivě to není nic výjimečného.

Hodnocení stavu společnosti: práce premiéra a činnost vlády

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

U kterých oblastí života společnosti se hodnocení oproti loňskému průzkumu zlepšilo?

Data z loňského roku ukázala mírně horší hodnocení činnosti úřadů na různých úrovních (komunální, krajské i obecně vyřizování záležitostí na úřadech). Aktuální průzkum však zhoršení hodnocení nepotvrdil a pohled veřejnosti na tyto oblasti je opět podobný jako v minulosti.

Hodnocení stavu společnosti: činnost úřadů

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Dále se oproti minulému průzkumu mírně zlepšilo hodnocení slušnosti ve vztazích mezi lidmi, zajištění občanských svobod, vyhlídky do budoucna, hodnocení školství, zdravotní péče a morálky. Většinou ovšem jde podobně jako u hodnocení práce úřadů o návrat k předchozím hodnotám po loňském výkyvu.

Hodnocení stavu společnosti: slušnost ve vztazích mezi lidmi
a vyhlídky do budoucna –
průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Naopak v oblasti podnikatelské sféry zjišťujeme mírně horší hodnocení než vloni a potvrzuje se tak zastavení pozitivního trendu z let 2013–2017.

Hodnocení stavu společnosti: poctivost v podnikání

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

U některých oblastí sice nedošlo přímo ke zhoršení hodnocení, ale je patrné zastavení pozitivního trendu z předchozích šetření. Konkrétně tento vývoj pozorujeme u hodnocení péče o bezpečnost občanů a zajištění sociálních jistot.

Hodnocení stavu společnosti: péče o bezpečnost občanů a sociální jistoty

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)


Vysvědčení společnosti: práce prezidenta je hodnocena hůře než vloni. Kritičtěji občané posuzují i situaci ve školství.

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Oproti loňskému roku je hodnocení úřadů komunální politiky mírně horší, podobně se ovšem mírně zhoršilo i hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně. Výrazněji poklesl v porovnání s výsledky průzkumu z února 2018 podíl pozitivních hodnocení práce prezidenta. Lépe je nyní hodnocena práce premiéra. Dalšími pozitivně hodnocenými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů, možnost uplatnit vlastní schopnosti, kvalita zdravotní péče. Oproti roku 2018 se poněkud zhoršil pohled veřejnosti na školství. Tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran a podmínky života starých občanů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna až 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost premiéra (dvě pětiny populace premiéra hodnotí jedničkou nebo dvojkou). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů, možnost uplatnit vlastní schopnosti, kvalita zdravotní péče, práce prezidenta (téměř dvě pětiny občanů tyto oblasti známkovaly jedničkou nebo dvojkou). Lidé jsou také poměrně spokojeni s prací krajských úřadů, zajištěním občanských svobod, sociálními jistotami, činností vlády, vyhlídkami do budoucna, stavem životního prostředí, situací ve školství, vyřizováním záležitostí na úřadech a s rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (66 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (téměř polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení péče o morálku, možnosti ovlivňovat veřejné dění, v hodnocení podmínek života mladých rodin a poctivosti v podnikání.

Pramen: STEM, Trendy 1/2019, 1084 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z února 2018 a 2019, zjišťujeme, že k žádným významným změnám nedošlo v hodnocení práce parlamentu, premiéra, činnosti politických stran, v hodnocení péče o bezpečnost občanů, možnosti dovolat se práva u soudu, slušnosti ve vztazích mezi lidmi, poctivosti v podnikání, možnosti uplatnit své schopnosti, zajištění sociálních jistot, podmínek života mladých rodin a starých lidí.

V popisu oblastí, jejichž hodnocení se od posledního průzkumu změnilo, se nejdříve zaměříme na politickou oblast.

K nejvýraznější změně došlo v hodnocení práce prezidenta. Zatímco v únoru 2018 byl prezident hodnocen poměrně pozitivně, hodnocení jeho práce představovalo druhou nejlépe hodnocenou oblast, v aktuálním šetření v jeho případě došlo k nejvýraznějšímu oslabení pozitivních hodnocení ze všech oblastí. V únoru 2018 prezidentovi jedničku nebo dvojku udělila téměř polovina dotázaných (47 %), nyní jen 36 %.

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2019

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií. Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní a výrazně lepší než před předčasnými volbami v roce 2013.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Na rozdíl od prezidenta hodnocení premiéra zůstalo téměř stejné jako v roce 2018 (podíl jedniček je dokonce mírně vyšší než před rokem), což v pomyslné hierarchii znamená posun na pozici druhé nejlépe hodnocené oblasti života společnosti. Zdá se, že část veřejnosti, která před rokem vyjádřila své sympatie k práci premiéra, je stále s jeho prací spokojena. Je ovšem třeba upozornit, že jak hodnocení prezidenta, tak hodnocení premiéra je velmi vyhrocené, podíl „neutrálních“ trojek je v porovnání s ostatními oblastmi nízký.

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2019

Následující graf ukazuje dlouhodobou perspektivu hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení práce vlády je patrný odstup od premiéra, vláda je hodnocena mírně hůře, ovšem v dlouhodobé perspektivě to není nic výjimečného.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Jednou z mála oblastí, jejíž hodnocení je aktuálně mírně lepší než před rokem, je hodnocení vnitropolitické situace. Z následujícího grafu je ale patrné, že pozorujeme spíše „vyrovnání“ po negativním výkyvu v loňském roce. V celkové hierarchii je hodnocení vnitropolitického dění stále mezi hůře hodnocenými oblastmi života společnosti. Oproti tomu činnost politických stran je v posledním období vnímána stále stejně – tedy setrvale kriticky.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

A u kterých oblastí života společnosti mimo politickou oblast se hodnocení ještě zhoršilo? Do určité míry se zhoršilo hodnocení u řady oblastí. Zastavíme se u nejvýraznějších propadů.

Zvláště zřejmé je horší hodnocení situace ve školství v porovnání se stabilním hodnocením v předchozích zhruba pěti letech. Pro ilustraci můžeme v grafu sledovat hodnocení kvality zdravotní péče, které je stále poměrně stabilní.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Analýza dat naznačuje zajímavou souvislost: hodnocení stavu školství se výrazněji zhoršilo mezi lidmi staršími, naopak u mladých takový vývoj nepozorujeme.

Hodnocení situace ve školství podle věku v letech 2018 a 2019

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2018/2, 2019/1

Aktuální data ukazují mírně horší hodnocení činnosti úřadů na různých úrovních (komunální, krajské i obecně vyřizování záležitostí na úřadech). Hodnocení těchto stránek života společnosti bylo v poslední dekádě dlouhodobě stabilní (s mírnou tendencí ke zlepšování v případě krajských úřadů). Až další výzkum ukáže, zda je aktuální výsledek pouze krátkodobým výkyvem, nebo počátkem zhoršujícího se trendu.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)


Vysvědčení společnosti: práce prezidenta a premiéra jsou hodnoceny lépe než vloni

Celková vnitropolitická situace je v letošním průzkumu hodnocena poněkud hůře než v lednu 2017. Ovšem hodnocení prezidenta a premiéra je lepší než před rokem a tito političtí aktéři se tak řadí mezi oblasti nejlépe hodnocené. Názory na práci parlamentu a činnost vlády jsou podobné jako vloni. Lépe než před rokem dále lidé hodnotí péči
o bezpečnost občanů, sociální jistoty, podmínky života starých lidí a poctivost v podnikání. Dlouhodobě stabilně je celkově nejlépe hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran, podmínky života starých občanů, péče o duchovní hodnoty a vnitropolitická situace.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (více než polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost prezidenta (téměř polovina populace uděluje jedničku nebo dvojku). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou kvalita zdravotní péče, práce premiéra, práce krajských úřadů a péče o bezpečnost občanů (shodně zhruba pětiny občanů známkovali jedničkou nebo dvojkou). Lidé jsou také poměrně spokojeni se zajištěním občanských svobod, možností uplatnit vlastní schopnosti, stavem životního prostředí, situací ve školství, vyhlídkami do budoucna, vyřizováním záležitostí na úřadech a rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (65 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení péče o morálku a vnitropolitické situace.

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z ledna 2017 a z února 2018, zjišťujeme, že k žádným změnám nedošlo v hodnocení práce obecních a městských či krajských úřadů, vyřizování záležitostí na úřadech, stavu životního prostředí, kvality zdravotní péče, situace ve školství, vyhlídek do budoucna, činnosti vlády, možnosti dovolat se práva u soudu, péče o morálku a činnosti politických stran.

V popisu oblastí, jejichž hodnocení se od posledního průzkumu změnilo, se nejdříve zaměříme na politickou oblast.

Oproti loňskému roku je patrná změna v hodnocení práce premiéra. V následujícím grafu můžeme sledovat postupné snižování podílu jedniček a dvojek v hodnocení premiéra Bohuslava Sobotky z 43 % v roce 2015 na 25 % v roce 2017. Současného premiéra Andreje Babiše známkami jedna nebo dva hodnotí 39 % občanů. Je ovšem třeba upozornit, že v případě současného premiéra jde spíše o vyjádření sympatií než reálné zhodnocení jeho práce (časové období je na takové hodnocení příliš krátké, třeba ve srovnání s hodnocením Bohuslava Sobotky v roce 205, kdy měl za sebou již více než rok ve funkci premiéra).

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2018

Následující graf ukazuje dlouhodobou perspektivu hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení vlády se podobný vývoj jako v případě premiéra neukazuje, důvodem je pravděpodobně současná nejistota ohledně vlády daná nezískáním důvěry v Poslanecké sněmovně.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

V porovnání s průzkumem z ledna 2017 také došlo ke změně v hodnocení práce prezidenta. V roce 2017 byl prezident hodnocen poměrně kriticky, jedničku či dvojku mu udělily necelé dvě pětiny dotázaných (37 %). Nyní je jeho hodnocení lepší, podíl jedniček a dvojek je vyšší o 10 %, v podstatě „kopíruje“ výsledky z ledna 2016 a práce prezidenta se znovu stala druhou nejlépe hodnocenou oblastí.

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2018

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že aktuální hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií.

Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní a výrazně lepší než před předčasnými volbami v roce 2013.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Významnou změnou, kterou v porovnání s předchozím průzkumem pozorujeme, je zhoršené hodnocení vnitropolitické situace. Po stabilitě od předčasných voleb 2013 je nyní průměrná známka u vnitropolitického dění horší, což znamená i pokles v pomyslném žebříčku oblastí života společnosti mezi položky nejhůře hodnocené. Oproti tomu činnost politických stran je v posledním období vnímána stále stejně – tedy setrvale kriticky.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

A u kterých oblastí života společnosti se hodnocení zlepšilo? Dále se plynule zlepšuje hodnocení bezpečnosti občanů, trend je zcela jednoznačný a poslední nárůst pozitivních hodnocení zvláště výrazný. Od roku 2012 se také postupně zlepšuje názor na podnikatelskou oblast a její poctivost, přesto tato oblast stále patří k nejhůře hodnoceným.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Další pozitivní zprávou z aktuálního výzkumu je pokračující zlepšování pohledu na sociální jistoty v naší zemi. Sociální oblast hodnotí lépe než vloni lidé různého věku, k nejvýraznější změně však došlo mezi lidmi staršími 60 let.

Lépe než v minulosti jsou také hodnoceny podmínky života starých občanů, trend zlepšování ovšem není tak výrazný a tato oblast v hodnocení veřejnosti zůstává kritizovanou oblastí.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Hodnocení sociálních jistot podle věku v letech 2017 a 2018

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2017/1, 2018/2


Vysvědčení společnosti za rok 2016: práce prezidenta, premiéra a vlády je hodnocena hůře než před rokem

Obecné hodnocení vnitropolitické situace se sice od výzkumu na počátku roku 2016 významně nezměnilo, ovšem hodnocení jednotlivých aktérů politické scény se poněkud zhoršilo. Horší průměrnou „známku“ než před rokem si vysloužil prezident republiky (hodnocení jeho práce však stále patří mezi nejlépe hodnocené oblasti), dále premiér, vláda a parlament. Naopak lépe lidé hodnotí možnost uplatnit své schopnosti, péči o bezpečnost občanů, vyhlídky do budoucna, sociální jistoty, podmínky života mladých rodin a poctivost v podnikání. Dlouhodobě stabilně je celkově nejlépe hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran, podmínky života starých občanů a poctivost v podnikání.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 23. ledna 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1048 respondentů.

Každoročně v lednu STEM žádá občany, aby vystavili společnosti vysvědčení za uplynulý rok. Jednotlivé oblasti života v české společnosti hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Na uplynulý rok 2016 se již tradičně podíváme dvojím pohledem. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (více než polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou tedy možnosti uplatnit vlastní schopnosti a kvalita zdravotní péče (shodně dvě pětiny občanů známkovali jedničkou nebo dvojkou). Dále jsou lidé poměrně spokojeni s prací prezidenta, prací krajských úřadů, péčí o bezpečnost občanů, zajištěním občanských svobod, stavem životního prostředí a situací ve školství.

Relativně dobré hodnocení získávají také vyhlídky do budoucna, vyřizování záležitostí na úřadech, práce premiéra, činnost vlády a rozvoj demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (70 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s podmínkami života starých občanů (více než polovina dotázaných známkovala čtyřkou nebo pětkou). Horší průměrné známky (kolem 3,5) zjišťujeme rovněž u činnosti politických stran a poctivosti v podnikání.

Pramen: STEM, Trendy 1/2017, 1048 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení roku 2015 a 2016, zjišťujeme, že k žádným změnám nedošlo v hodnocení práce obecních a městských či krajských úřadů, zajištění občanské svobody, stavu životního prostředí, kvality zdravotní péče, situace ve školství, vyřizování záležitostí na úřadech, vnitropolitické situace, možnosti dovolat se práva u soudu, slušnosti ve vztazích mezi lidmi a péče o morálku.

K nejvýraznější změně došlo v hodnocení práce prezidenta. Zatímco v lednu 2016 byl prezident hodnocen poměrně pozitivně, hodnocení jeho práce představovalo druhou nejlépe hodnocenou oblast, v aktuálním šetření v jeho případě došlo k nejvýraznějšímu oslabení pozitivních hodnocení ze všech oblastí. V lednu 2016 prezidentovi jedničku nebo dvojku udělila téměř polovina dotázaných (49 %), nyní jen 37 %.

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2017

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že aktuální hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií.

Zlepšené hodnocení práce parlamentu po předčasných volbách v roce 2013 postupně mírně oslabuje, stále je však parlament hodnocen výrazně lépe než v předchozím funkčním období.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2017
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Hůře než před rokem je dále hodnocena činnost premiéra a vlády. Zhoršování hodnocení vlády je mírnější proces než v případě premiéra, jehož práce byla za rok 2014 hodnocena velmi příznivě (druhá nejlépe hodnocená oblast v celé hierarchii) a propad je tedy dramatičtější (z průměrné známky 2,8 na 3,2 a pozice mezi průměrně hodnocenými oblastmi).

Pramen: STEM, Trendy 2001-2017
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

A u kterých oblastí života společnosti se hodnocení zlepšilo? K mírnému zlepšení došlo v hodnocení bezpečnosti občanů, z dlouhodobého pohledu se pohled veřejnosti na tuto oblast plynule zlepšuje a nyní je historicky nejlepší. Od roku 2012 se také postupně zlepšuje názor na podnikatelskou oblast a její poctivost, přesto tato oblast stále patří k nejhůře hodnoceným.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2017
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Pozitivní zprávou z aktuálního výzkumu je významné zlepšení pohledu do budoucna, lidé častěji než dříve lépe známkují vyhlídky do budoucna. Ke zlepšení došlo především mezi lidmi ve věku 45 až 59 let a mezi vysokoškolsky vzdělanými. Lépe než před rokem jsou také hodnoceny sociální jistoty a možnost uplatnit své schopnosti.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2017
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Hodnocení vyhlídek do budoucna podle vzdělání v letech 2016 a 2017

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/1, 2017/1

Hodnocení vyhlídek do budoucna podle věku v letech 2016 a 2017

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/1, 2017/1


Rok 2016 lidé celkově hodnotí pozitivně a se svým životem jsou většinou spokojeni

Více než tři čtvrtiny českých občanů (78 %) jsou v současné době spokojeny se svým životem. Rok 2016 za osobní úspěch považuje dvoutřetinová většina lidí (69 %). Více než polovina populace (53 %) hodnotí uplynulý rok jako úspěšný z celospolečenského hlediska. K těmto pozitivním zjištěním se přidává další zjištění průzkumu, že polovina lidí hodnotí minulý rok pozitivními charakteristikami (vše jde, jak má, vyrovnanost, vše se daří, štěstí). Negativní pocity převládají u třetiny občanů. Oproti loňskému roku se nálada ve společnosti významně proměnila, podíl pozitivních emocí se zvýšil o 10 % a negativních snížil o 12 %.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 23. ledna 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1048 respondentů.

Začátek roku je často spojen s bilancováním a hodnocením roku uplynulého. STEM se již od roku 1994 pravidelně v lednovém průzkumu lidí ptá, jak jsou celkově spokojeni se svým životem a jak hodnotí uplynulý rok z osobního hlediska i z hlediska vývoje ve společnosti.

Podle aktuálního průzkumu jsou se svým životem spokojeny více než tři čtvrtiny občanů. Při zpětném pohledu na rok 2016 považuje více než dvoutřetinová většina dotázaných tento rok za osobní úspěch. V hodnocení stavu společnosti již lidé nejsou tak pozitivní. Přesto si více než polovina občanů si myslí, že rok 2016 přinesl úspěch v rozvoji společnosti. V hodnocení posílení spravedlnosti ve společnosti jsou lidé ještě zdrženlivější, téměř tři čtvrtiny se nedomnívají, že minulý rok přinesl více spravedlnosti.

Spokojenost se životem a hodnocení uplynulého roku

Pramen: STEM, Trendy 2017/1, 1048 respondentů

Osobní spokojenost se životem a uplynulým rokem se podle aktuálního průzkumu drží na vysokých hodnotách. Od ledna 2015 tedy pozorujeme mírné postupné posilování optimismu. Dokonce v případě osobní spokojenosti se životem aktuální průzkum ukazuje v dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1994 historické maximum.

Podobně i hodnocení stavu společnosti se od roku 2015 zlepšuje. Hodnocení spravedlnosti ve společnosti je v posledních letech celkem stabilní kolem 30% hranice.

Zdá se, že období negativních hodnocení (především při pohledu na dění ve společnosti) charakteristické pro roky 2010 až 2014 je již definitivně uzavřeno.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2017

Vyšší míru spokojenosti se svým životem a uplynulým rokem zjišťujeme mezi lidmi mladšími, s vyšším vzděláním a lidmi s dobrým materiálním zázemím a příznivci pravicových nebo středových stran. Naopak méně často jsou spokojeni lidé starší 60 let, se základním vzděláním a z domácností v horší materiální situaci.

V názoru na vývoj společnosti v minulém roce se lidé z různých sociodemografických skupin významně neodlišují.

Pramen: STEM, Trendy 2017/1, 1048 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 2017/1, 1048 respondentů starších 18 let

Rozvoj společnosti v roce 2016 nejčastěji pozitivně hodnotí příznivci vládních stran, ale i u sympatizantů opozice příznivá hodnocení převažují. Navíc v porovnání s předchozím rokem došlo u stoupenců ODS a KSČM k výraznějšímu nárůstu podílu kladných odpovědí než u příznivců ANO, ČSSD a KDU-ČSL.

Pramen: STEM, Trendy 2016/1, 2017/1

Součástí bilančního průzkumu STEM počátkem roku je i vyjádření emocí spjatých s právě skončeným rokem. Dotázaní mohou volit z celkem deseti nabízených variant. Z celkového pohledu na výsledky vyplývá, že u poloviny občanů (50 %) převládají při hodnocení roku 2016 pozitivní pocity. Tito lidé mají dojem, že vše jde, jak má, vše se daří, mají pocit vyrovnanosti či štěstí. Naopak negativní pocity jako obavy, neklid, bezmocnost či vztek převládají u třetiny lidí (33 %). V porovnání s průzkumem před rokem se podíl lidí pozitivně naladěných zvýšil o 10 procentních bodů a těch s negativními pocity naopak snížil o 12 %. Zbývající podíl dotázaných (17 %) cítí při hodnocení roku 2016 především únavu nebo nudu.

Nejčastěji volenou charakteristikou pro hodnocení minulého roku je „vše jde tak, jak má jít“ (23 %). V časové řadě jde o historické maximum tohoto hodnocení. Naopak pocit strachu, obav a nejistoty oslabil na 19 % a je na historickém minimu.

Pramen: STEM, Trendy 1995-2017


Ekonomický vývoj v minulém roce veřejnost hodnotí pozitivně, výrazně častěji než dříve si lidé myslí, že česká ekonomika je na tom lépe

Polovina občanů (48 %) se domnívá, že česká ekonomika je ve stejné situaci jako před rokem. Ovšem téměř dvě pětiny lidí (37 %) si myslí, že se stav naší ekonomiky zlepšil. Oproti poslednímu výzkumu v roce 2014 se podíl těchto pozitivních hodnocení ekonomického vývoje jasně zvýšil (o 25 %). Ve výhledu na příští rok čeká polovina občanů (50 %) neměnnou situaci, více než čtvrtina (27 %) předpokládá zlepšení, necelá čtvrtina (23 %) naopak zhoršení ekonomické situace. Více než třípětinová většina dotázaných (62 %) uvedla, že se finanční situace jejich domácnosti za poslední rok nezměnila. Mezi podíly těch, kteří konstatovali zlepšení, resp. zhoršení vlastní finanční situace, je minimální rozdíl (19 %, resp. 21 %). Podobné je rozložení názorů na vývoj finanční situace vlastní domácnosti v příštím roce.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM dlouhodobě od roku 1993 sleduje, jak hodnotí občané vývoj české ekonomiky a situaci vlastní domácnosti a ptá se i na to, s jakým trendem počítají v následujících 12 měsících. Negativní hodnocení při zpětném pohledu i při výhledech do budoucna charakteristická pro období po ekonomické krizi v roce 2008 jsou minulostí. Již výzkum z roku 2014 ukazoval na změnu postojů. V aktuálních výsledcích je pak jasně patrné příznivé hodnocení především ekonomického vývoje naší země v loňském roce.

Téměř dvě pětiny občanů se totiž domnívají, že za poslední rok se česká ekonomická situace zlepšila. Polovina dotázaných se přiklání k názoru, že ekonomická situace zůstala stejná. V menšině je skupina těch, kteří si myslí, že se situace zhoršila (15 %). V hodnocení finanční situace vlastní domácnosti jasně převažuje odpověď, že „zůstala stejná“ (62 %). Mezi podílem těch, kteří si myslí, že se jejich situace zlepšila, a těmi, kteří ji považují za horší, není výrazný rozdíl.

„Myslíte si, že v porovnání se situací před 12 měsíci se:“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

V dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1993 jsou patrné propady a následné růsty podílů pozitivních názorů na celkovou ekonomickou situaci v České republice. Jasně patrné jsou krize roku 1997 a roku 2008 (podíl názorů, že se ekonomika zlepšila nebo zůstala stejná, se od března 2008 do března 2009 snížil o 45 %). Po skokovém zvýšení podílu pozitivního hodnocení české ekonomiky v roce 2014 (o 28 %) vidíme v aktuálních datech další výrazný nárůst (o 20 %).

Hodnocení finanční situace domácnosti je podle časové řady stabilnější, ovšem i zde byly od roku 2009 patrné dopady ekonomické krize ve zpětném subjektivním pohledu na situaci domácnosti. Podobně jako u celkové ekonomické situace i zde zjišťujeme od roku 2014 posilování pozitivního hodnocení až k historickému maximu v časové řadě – 85 %.

Vývoj názorů na všeobecnou ekonomickou situaci v ČR a finanční situaci domácnosti
za minulých 12 měsíců
(podíl odpovědí „velmi se zlepšila“ + „trochu se zlepšila“ + zůstala stejná“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

K celkovému vývoji zpětného hodnocení ekonomické situace v České republice a vlastní finanční situace dodejme přesné údaje o posledních změnách (viz následující grafy). V hodnocení všeobecné ekonomické situace je nejdříve v roce 2014 patrné zvýšení opatrného hodnocení (situace se nezměnila, nárůst o 20 %), o dva roky později jsou již lidé „radikálnější“ a zvyšuje se podíl těch, kteří ji považují za spíše lepší (růst dokonce o 25 %). Podíl těch, kteří se domnívají, že situace zůstala stejná, se ovšem nezměnil, což v souhrnu znamená pokles podílu negativních hodnocení od roku 2013 o celých 55 %. Vývoj ekonomických ukazatelů české ekonomiky a jejich mediální prezentace tak mají svůj odraz i ve veřejném mínění.

Ve zpětném pohledu na finanční situaci domácností respondentů je rovněž jasně viditelné snižování podílu negativních hodnocení (od roku 2013 pokles o 29 %) a zároveň postupné zvyšování podílu těch, kteří svou situaci hodnotí jako stabilní (od roku 2013 růst o 20 %).

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

Příznivý pohled na minulost české ekonomiky i finanční situace domácnosti je častější u občanů s vyšším vzděláním, materiálně lépe situovaných osob. V hodnocení vývoje české ekonomiky za posledních 12 měsíců však k výraznému zvýšení podílu odpovědí konstatujících zlepšení ekonomiky došlo nejen mezi lidmi s vysokoškolským a středoškolským vzděláním, ale i vyučenými. Lidé se základním vzděláním se nejčastěji domnívají, že se celková ekonomická situace nezměnila.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice v porovnání
se situací před 12 měsíci:“

Srovnání rozdílů podle vzdělání v letech 2014 a 2016

Pramen: STEM, Trendy 2014/3, 2016/2

Zajímavé je, že mezi lidmi staršími 60 let, kteří jsou tradičně v hodnocení své finanční situace poměrně negativní, došlo k nejvýraznějšímu snížení podílu odpovědí, že se situace jejich domácnosti zhoršila.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Srovnání rozdílů podle věku v letech 2014 a 2016

Pramen: STEM, Trendy 3/2013, 3/2014

Vyhlídky do budoucna

Ve vyhlídkách na příštích 12 měsíců v české ekonomice očekává polovina občanů vývoj bez výrazných změn. Více než čtvrtina čeká zlepšení ekonomické situace České republiky, mírně nižší podíl naopak předpokládá zhoršení. V hodnocení budoucnosti finanční situace domácnosti je rozložení názorů podobné jako v případě zpětného pohledu, jasně převládá názor, že situace domácnosti zůstane stejná (zastává jej téměř dvoutřetinová většina dotázaných).

„Myslíte si, že za budoucích 12 měsíců se:“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Časová řada STEM ukazuje postupný růst podílu optimistických výhledů na budoucnost české ekonomiky a budoucnost domácností respondentů. Optimismus ve výhledech na budoucí finanční situaci domácnosti je (podobně jako ve zpětném pohledu) na historickém maximu.

Vývoj názorů na všeobecnou ekonomickou situaci v ČR a finanční situaci domácnosti
v budoucích 12 měsících
(podíl odpovědí „velmi se zlepší“ + „trochu se zlepší“ + zůstane stejná“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Následující graf konkrétními čísly ilustruje pozitivní výsledek průzkumu, že i do budoucna je česká veřejnost poměrně optimistická. Podíl pesimistů ve výhledech na budoucnost české ekonomiky se snížil o 9 %, podíl pesimistů při očekávání budoucí situace vlastní domácnosti o 14 %.

„Myslíte si, že za budoucích 12 měsíců se:“

Pramen: STEM, Trendy 2014/3, 2016/2

Pokud otázky na očekávání vývoje naší ekonomiky a finanční situace vlastní domácnosti zkombinujeme, můžeme rozdělit populaci na čtyři skupiny:

  • jako „optimisty“ lze označit lidi, kteří očekávají zlepšení české ekonomiky i finanční situace vlastní domácnosti anebo zlepšení v jedné z oblastí a neutrální vývoj v druhé,
  • „realisté“ buď v obou otázkách předpokládají, že se situace nezmění, anebo v jedné očekávají zlepšení a ve druhé zhoršení,
  • „umírnění pesimisté“ předvídají zhoršení v jedné oblasti a stagnaci ve druhé
  • a „pesimisté“ předpokládají, že dojde ke zhoršení stavu české ekonomiky i finanční situace jejich domácnosti.

Z vývoje souhrnné typologie od roku 2011 je na první pohled zřejmý rozpad skupiny „pesimistů“ a posilování jak „optimistů“, tak „realistů“.

Perspektivy české ekonomiky a vývoje finanční situace domácností
(souhrnná typologie, v %)

Pramen: STEM, Trendy 2011-2016


VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2015: PRÁCE PREZIDENTA JE HODNOCENA LÉPE NEŽ PŘED ROKEM

Optimismus vyvolaný změnami na politické scéně po předčasných volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 oslabuje, což se projevuje mírně horším hodnocením oblastí praktické politiky než v loňském roce. Poněkud horší je tedy hodnocení práce premiéra, parlamentu a vlády. Přesto stále patří činnost premiéra a vlády k lépe hodnoceným oblastem života společnosti. Naopak výrazně se zlepšilo hodnocení práce prezidenta, v aktuálním průzkumu mu jedničku nebo dvojku dala téměř polovina občanů a spolu s hodnocením práce městských a obecních úřadů jsou s odstupem od ostatních nejlépe hodnocenými oblastmi. Dlouhodobě špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také podmínky života starých občanů a mladých rodin, činnost politických stran nebo poctivost v podnikání.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 19. ledna 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1015 respondentů.

Každoročně v lednu STEM žádá občany, aby vystavili společnosti vysvědčení za uplynulý rok. Jednotlivé oblasti života v české společnosti hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Na uplynulý rok 2015 se již tradičně podíváme dvojím pohledem. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé stabilně hodnotí práci obecních a městských úřadů (zhruba polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Druhou nejlépe hodnocenou je práce prezidenta, což je oproti předchozímu roku významná změna, které se ještě budeme věnovat. Dále jsou lidé poměrně spokojeni s kvalitou zdravotní péče, prací krajských úřadů, prací premiéra, možností uplatnit své schopnosti a zajištěním občanských svobod.

Relativně dobré hodnocení dále získává stav životního prostředí, činnost vlády, péče o bezpečnost občanů, situace ve školství, vyřizování záležitostí na úřadech a rozvoj demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (téměř 70 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem  to příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, ale směřuje dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je také nespokojen s podmínkami života starých občanů (tři pětiny dotázaných známkovali čtyřkou nebo pětkou). Horší průměrné známky (kolem 3,5) zjišťujeme rovněž u poctivosti v podnikání, podmínek života mladých rodin, možnosti ovlivňovat veřejné dění a činnosti politických stran.

Pramen: STEM, Trendy 1/2016, 1015 respondentů

2. Trendy vývoje

V hodnocení většiny oblastí života společnosti nepozorujeme výrazné změny v porovnání s hodnocením roku 2014. Lidé téměř shodně hodnotí například péči o bezpečnost občanů, práci krajských, městských a obecních úřadů, kvalitu zdravotní péče, stav životního prostředí nebo podmínky života mladých rodin. Přesto je tu několik výjimek, které se týkají především politické oblasti.

K nejvýraznější změně došlo v hodnocení práce prezidenta. V lednu 2015 byl prezident hodnocen rozporně, téměř třetina lidí jej sice hodnotila známkou jedna nebo dva, ovšem více než dvě pětiny naopak volily známky čtyři nebo pět. Průměrná známka 3,3 tak znamenala postavení mezi průměrně hodnocenými oblastmi. Podle aktuálního výzkumu se výrazně zvýšil podíl lidí, kteří prezidentovi za jeho práci v roce 2015 udělili jedničku nebo dvojku. Průměrná známka 2,7 přinesla prezidentu postavení na pomyslném druhém místě mezi všemi hodnocenými oblastmi. Toto zjištění je ve shodě s jinými poznatky STEM, podle kterých měl v prosinci 2015 prezident Miloš Zeman důvěru mírně nadpoloviční většiny populace (53 %, v lednu 2015 to bylo 42 %).

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2016

Hodnocení práce prezidenta se zlepšilo ve všech sociodemografických skupinách obyvatel, relativně nejméně však mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi. Tato vzdělanostní skupina je nyní výrazně méně často nakloněna hodnotit prezidenta pozitivně (v loňském roce nebyly rozdíly mezi různými vzdělanostními skupinami tak patrné).

Hodnocení práce prezidenta podle vzdělání v letech 2015 a 2016

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015/1, 2016/1

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že aktuální hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je na podobné úrovni jako hodnocení prezidenta Václava Klause v jeho druhém funkčním období (ponecháme-li ovšem stranou Klausovo historické minimum na závěr jeho mandátu jako odraz kontroverzního kroku s udělením amnestií).

V loňském roce patrné postupné zlepšování hodnocení práce parlamentu po předčasných volbách v roce 2013 se nyní zastavilo.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Podobně jako v případě parlamentu i u dalších oblastí praktické politiky sledujeme mírné rozčarování veřejnosti, ke kterému obvykle dochází s oslabením optimismu vyvolaného výsledky voleb. Ovšem zatímco hodnocení práce vlády a vnitropolitické situace v zemi se od loňského ledna zhoršilo jen nepatrně, v případě premiéra je pokles průměrné známky patrnější. Stále však hodnocení jeho práce patří k nejlépe hodnoceným oblastem života společnosti.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Drobné zlepšení oproti hodnocení roku 2014 pozorujeme dále v posouzení možnosti dovolat se práva soudní cestou a v oblasti sociálních jistot. Mírně se zlepšilo i hodnocení privatizace, přesto tato oblast zůstává stále jednoznačně nejvíce negativně hodnocenou oblastí.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

word-image

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Z uvedeného grafu je patrné mírně horší hodnocení vyhlídek do budoucna. Spolu s oblastmi praktické politiky zhoršení v této oblasti ukazuje na jisté znepokojení části veřejnosti vzhledem k budoucnosti.


ROK 2015 BYL ÚSPĚŠNÝ PRO VĚTŠINU OBČANŮ, PRO POLOVINU VEŘEJNOSTI ZNAMENAL I ÚSPĚCH V ROZVOJI SPOLEČNOSTI

Tříčtvrtinová většina českých občanů (77 %) je v současné době spokojena se svým životem. Rok 2015 za osobní úspěch považuje dvoutřetinová většina lidí (67 %). Polovina populace hodnotí uplynulý rok jako úspěšný z celospolečenského hlediska. Přes tato pozitivní zjištění přesto u téměř poloviny lidí (45 %) při hodnocení minulého roku převládají negativní pocity (strach, obavy, neklid, bezmocnost či vztek). Pozitivní pocity (vše jde, jak má, vyrovnanost, vše se daří, štěstí) mají dvě pětiny lidí (40 %) a jejich podíl je nižší než před rokem o pět procentních bodů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 19. ledna 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1015 respondentů.

Začátek nového roku je často spojen s bilancováním a hodnocením roku uplynulého. STEM se již od roku 1994 pravidelně v lednovém průzkumu lidí ptá, jak jsou celkově spokojeni se svým životem a jak hodnotí uplynulý rok z osobního hlediska i z hlediska vývoje ve společnosti.

Podle aktuálního průzkumu jsou se svým životem spokojeny více než tři čtvrtiny občanů. Při zpětném pohledu na rok 2015 považuje dvoutřetinová většina dotázaných tento rok za osobní úspěch. V hodnocení stavu společnosti již lidé nejsou tak pozitivní. Přesně polovina občanů si myslí, že minulý rok přinesl úspěch v rozvoji společnosti. Třetina se domnívá, že změny v naší společnosti přinesly za poslední rok více spravedlnosti.

Spokojenost se životem a hodnocení uplynulého roku

Pramen: STEM, Trendy 2016/1, 1015 respondentů

I přes méně pozitivní hodnocení vývoje ve společnosti v porovnání s osobní perspektivou je třeba zdůraznit, že v dlouhodobé perspektivě jsou aktuální zjištění výrazně lepší než v letech 2010 až 2014. V lednu 2014 pouze pětina lidí považovala uplynulý rok za úspěch v rozvoji společnosti, za rok se tento podíl zdvojnásobil a nyní růst pokračuje. Zdá se, že veřejnost oceňuje nové politické vedení země.

Osobní spokojenost se životem a uplynulým rokem se podle aktuálního průzkumu drží na vysokých hodnotách podobně jako vloni. Podobně i hodnocení toho, zda uplynulý rok přinesl více spravedlnosti ve společnosti, je z dlouhodobé perspektivy časové řady na relativně vysoké úrovni.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2016

Zkombinujeme-li odpovědi veřejnosti hodnotící úspěšnost předchozího roku v osobní i celospolečenské rovině, tak nejčastější je spokojenost v obou hlediscích (42 %). Nezanedbatelnou skupinu ale tvoří občané, kteří zaznamenali jen vlastní úspěch, nikoliv úspěch rozvoje společnosti (25 %). Totožný podíl občanů (25 %) se domnívá, že rok 2015 nepřinesl úspěch ani jim samotným, ani celé společnosti. Jen minimum lidí hodnotí minulý rok jako úspěšný z hlediska společnosti, ale neúspěšný v osobní rovině (8 %).

Vyšší míru spokojenosti se svým životem a uplynulým rokem zjišťujeme mezi lidmi mladšími, s vyšším vzděláním, lidmi s dobrým materiálním zázemím a příznivci pravicových nebo středových stran. V názoru na vývoj společnosti v minulém roce se lidé z různých sociodemografických skupin významně neodlišují.

Pramen: STEM, Trendy 2016/1, 1015 respondentů starších 18 let

Pozitivní hodnocení rozvoje společnosti v roce 2015 převažuje u stoupenců různých politických stran, s výjimkou KSČM. Ke zvýšení podílu příznivých názorů na vývoj ve společnosti v porovnání s lednem 2014 došlo rovněž ve všech politických táborech, v poněkud nižší míře mezi příznivci ODS a KDU-ČSL. O tom, že je ve společnosti více spravedlnosti než před rokem, jsou nejčastěji přesvědčeni sympatizanti hnutí ANO.

Pramen: STEM, Trendy 2016/1, 1015 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru jen orientační.)

Součástí bilančního průzkumu STEM počátkem roku je i vyjádření emocí spjatých s právě skončeným rokem. Dotázaní mohou volit z deseti nabízených variant. Z celkového pohledu na výsledky vyplývá, že u dvou pětin občanů (40 %) převládají při hodnocení roku 2015 pozitivní pocity. Tito lidé mají dojem, že vše jde, jak má, vše se daří, mají pocit vyrovnanosti či štěstí. Naopak negativní pocity jako obavy, neklid, bezmocnost či vztek převládají u více než dvou pětin lidí (45 %). V porovnání s průzkumem před rokem se podíl lidí pozitivně naladěných snížil o pět procentních bodů a těch s negativními pocity naopak zvýšil o sedm procent. Zbývající podíl dotázaných (15 %) cítí při hodnocení roku 2015 především únavu nebo nudu.

Od minulého roku negativní pocity posílily především u žen, čímž se zvýraznily rozdíly mezi ženami a muži, v předchozím roce byly tyto rozdíly minimální. Dále můžeme konstatovat, že negativní pocity mají častěji lidé starší 60 let (55 %) a také se u nich jejich podíl zvýšil výrazněji než v ostatních věkových skupinách (o 12 procentních bodů). Nižší podíl negativních emocí je charakteristický pro vysokoškolsky vzdělané občany (39 %), přesto i mezi nimi došlo k nezanedbatelnému posílení těchto pocitů oproti loňskému roku.

Strach, obavy, nejistota jsou podobně jako v minulosti nejčastěji vybíranými pocity při hodnocení minulého roku. Od loňského roku se jejich podíl mírně zvýšil, stále však není na nejvyšších zjištěných hodnotách.

Pramen: STEM, Trendy 1995-2016

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016


Vysvědčení společnosti za rok 2014

Změny na politické scéně a předčasné volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 přinesly lepší hodnocení oblastí praktické politiky již začátkem roku 2014. Zlepšování pozorujeme i ve výsledcích aktuálního průzkumu z počátku ledna 2015. Dvě pětiny občanů (43 %) udělily jedničku nebo dvojku premiérovi B. Sobotkovi a třetina (32 %) dala tyto známky vládě jako celku. Zlepšení pozorujeme rovněž v hodnocení práce parlamentu, rozvoje demokracie a vnitropolitické situace. Žádná změna naopak nenastala v hodnocení práce prezidenta, stále je veřejností vnímán značně rozporně. U ostatních sfér života společnosti zjišťujeme většinou mírné zlepšení oproti předchozímu výzkumu. Dlouhodobě špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také poctivost v podnikání a podmínky života starých občanů. Číst dále