Vysvědčení společnosti: Lidé oceňují práci místní a krajské samosprávy i premiéra a prezidenta

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Loňské zhoršení hodnocení úřadů komunální politiky se nepotvrdilo (stejně jako v případě hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně). S odstupem od místní samosprávy je dále pozitivně hodnocena práce premiéra, pak také kvalita zdravotní péče, možnost uplatnit vlastní schopnosti, práce krajských úřadů, péče o bezpečnost občanů a práce prezidenta. Tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran a podmínky života starých občanů. Rovněž poctivost v podnikání častěji dostává od veřejnosti negativní známky a v minulosti patrný trend zlepšování pohledu veřejnosti na tuto oblast se zastavil.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 24. ledna až 6. února 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1062 respondentů.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (více než polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost premiéra. Více než dvě pětiny populace premiéra hodnotí jedničkou nebo dvojkou (ovšem zároveň téměř třetina jej „známkuje“ čtyřkou nebo pětkou). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou kvalita zdravotní péče, možnost uplatnit vlastní schopnosti, práce krajských úřadů a péče o bezpečnost občanů (dvě pětiny občanů tyto oblasti známkovaly jedničkou nebo dvojkou, ale čtyřek nebo pětek je výrazně méně než v hodnocení premiéra). Lidé jsou také poměrně spokojeni s prací prezidenta, zajištěním občanských svobod, vyhlídkami do budoucna, vyřizováním záležitostí na úřadech, stavem životního prostředí, sociálními jistotami, činností vlády, situací ve školství a s rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (67 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (téměř polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení možnosti ovlivňovat veřejné dění, v hodnocení péče o morálku, poctivosti v podnikání a v hodnocení podmínek života mladých rodin.

Hodnocení různých oblastí života společnosti za rok 2019

(hodnocení na stupnici 1-5, kde 1=výborná, 5=nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 1/2020, 1062 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z února 2019 a z letošního průzkumu, zjišťujeme, že k žádným významným změnám nedošlo v hodnocení činnosti vlády, premiéra, činnosti politických stran, vnitropolitické situace, rozvoje demokracie, možnosti ovlivňovat veřejné dění, možnosti dovolat se práva u soudu a v hodnocení stavu životního prostředí.

V politické oblasti se od posledního průzkumu mírně zlepšilo pouze hodnocení prezidenta a parlamentu. Z následujícího grafu je zřejmé, že v porovnání s výzkumem 2019 méně lidí oznámkovalo práci prezidenta čtyřkou nebo pětkou (2019: 39 %,
2020: 33 %).

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2020

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií.

Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní s tendencí mírného zlepšování. Je však výrazně příznivější než před předčasnými volbami v roce 2013.

Hodnocení stavu společnosti: práce prezidenta a parlamentu

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí rok předešlý)

Pro úplnost v rámci politické sféry dodejme, že hodnocení premiéra zůstalo téměř stejné jako v roce 2019, což v pomyslné hierarchii znamená stále pozici druhé nejlépe hodnocené oblasti života společnosti. Je ovšem třeba upozornit, že jak hodnocení prezidenta, tak hodnocení premiéra je velmi vyhrocené, podíl „neutrálních“ trojek je v porovnání s ostatními hodnocenými oblastmi nízký.

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2020

Následující graf ukazuje dlouhodobý trend v hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení práce vlády je patrný odstup od premiéra, vláda je hodnocena mírně hůře, ovšem v dlouhodobé perspektivě to není nic výjimečného.

Hodnocení stavu společnosti: práce premiéra a činnost vlády

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

U kterých oblastí života společnosti se hodnocení oproti loňskému průzkumu zlepšilo?

Data z loňského roku ukázala mírně horší hodnocení činnosti úřadů na různých úrovních (komunální, krajské i obecně vyřizování záležitostí na úřadech). Aktuální průzkum však zhoršení hodnocení nepotvrdil a pohled veřejnosti na tyto oblasti je opět podobný jako v minulosti.

Hodnocení stavu společnosti: činnost úřadů

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Dále se oproti minulému průzkumu mírně zlepšilo hodnocení slušnosti ve vztazích mezi lidmi, zajištění občanských svobod, vyhlídky do budoucna, hodnocení školství, zdravotní péče a morálky. Většinou ovšem jde podobně jako u hodnocení práce úřadů o návrat k předchozím hodnotám po loňském výkyvu.

Hodnocení stavu společnosti: slušnost ve vztazích mezi lidmi
a vyhlídky do budoucna –
průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Naopak v oblasti podnikatelské sféry zjišťujeme mírně horší hodnocení než vloni a potvrzuje se tak zastavení pozitivního trendu z let 2013–2017.

Hodnocení stavu společnosti: poctivost v podnikání

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

U některých oblastí sice nedošlo přímo ke zhoršení hodnocení, ale je patrné zastavení pozitivního trendu z předchozích šetření. Konkrétně tento vývoj pozorujeme u hodnocení péče o bezpečnost občanů a zajištění sociálních jistot.

Hodnocení stavu společnosti: péče o bezpečnost občanů a sociální jistoty

průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)


Co nám přineslo třicet let svobody?

Třicet let po sametové revoluci vyjadřuje spokojenost s celkovou kvalitou života 72 % české společnosti. Mezi další výrazně pozitivně vnímané oblasti patří rozšířená možnost nákupu zboží a služeb, svoboda vyjádřit vlastní názor a možnost volby mezi různými politickými stranami. Naopak téměř dvě třetiny českých obyvatel hodnotí nepříznivě slušnost mezi lidmi a rozdíly v příjmech, 70 % vnímá negativně morálku ve společnosti. Oproti výsledkům z roku 2009 nyní méně lidí pozitivně hodnotí otevření hranic a členství ČR v NATO a EU. Naopak v posledních deseti letech vzrostla spokojenost s podmínkami pro rodiny a děti, zabezpečením ve stáří a nemoci a s bezpečím občanů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Tento týden slavíme třicetileté výročí obnovení české demokracie. Jak hodnotí čeští občané různé oblasti společenského života po třech desetiletích demokratického vývoje?

Pokud bychom položku „celková kvalita života“ považovali za jakýsi souhrnný ukazatel hodnocení polistopadového vývoje, tak pak je přítomna většinová spokojenost: 72 % Čechů hodnotí tuto oblast pozitivně a jen 28 % negativně.

Jednoznačně příznivě vnímají také lidé možnosti a šance, které byly v minulém režimu značně omezené: např. možnost nákupu zboží a služeb, možnost otevřeně projevovat svůj názor, možnost volby mezi různými politickými stranami, šance na kvalitní vzdělání, příležitost prosadit se či možnost vytvářet spolky, sdružení a další organizace. Tyto oblasti hodnotí pozitivně 80-90 % českých občanů.

Mezi 70 a 80 % občanů pak pozitivně hodnotí otevření českých hranic, svobodu tisku, rozhlasu a televize, možnost mít rozsáhlé soukromé vlastnictví či zavedení tržní ekonomiky.

Převážně příznivě jsou přijímány i nejdůležitější „státotvorné“ kroky polistopadového vývoje. Vznik samostatného českého státu je příznivou změnou pro 69 % české společnosti, 64 % pak kladně hodnotí členství v NATO a 58 % pozitivně hodností členství ČR v Evropské unii.

Nejednoznačně jsou vnímány zásadní ekonomické proměny, které následovaly po roce 1989. Zavedení tržní ekonomiky má podporu tří čtvrtin (78 %) obyvatel, vstup zahraničního kapitálu má pak podporu zhruba dvoutřetinovou (67 %). Naproti tomu rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi jsou dvěma třetinami (66 %) Čechů hodnoceny nepříznivě. Dvě třetiny obyvatel (64 %) také negativně hodnotí zabezpečení ve stáří a nemoci.

Nepříznivé hodnocení mírně převažuje (59 %) v hodnocení řádu a pořádku ve společnosti. Dalších 65 % obyvatel pak nepříznivě hodnotí slušnost ve vztazích mezi lidmi. Morálku ve společnosti pak negativně vnímá celých 70 % české společnosti.

Polistopadové působení KSČM tradičně provází kontroverze. Zatímco 64 % obyvatel jej vnímá nepříznivě, 36 % společnosti hodnotí pokračující působení této strany v ČR kladně.

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Jelikož STEM hodnocení stejných oblastí již zkoumal v roce 2009, při příležitosti dvacátého výročí sametové revoluce, máme nyní unikátní možnost sledovat, jak se názory české veřejnosti v posledních deseti letech proměnily.

Zastřešující otázku na celkovou kvalitu života nyní hodnotí kladně 72 % českých obyvatel, což je o devět procentních bodů více než v roce 2009.

V řadě oblastí se hodnocení české společnosti změnilo jen minimálně, pokud vůbec. Přibližně stejný podíl českých občanů v letech 2009 i 2019 kladně hodnotí tyto oblasti: možnost nákupu zboží a služeb, možnost projevovat svůj názor, možnost volby mezi vícero politickými stranami, možnost vlastnit soukromé vlastnictví, vstup zahraničního kapitálu či šanci prosadit se a vzít osud do vlastních rukou. Ani kladné hodnocení vzniku samostatného českého státu se příliš nezměnilo.

Z oblastí, kde se převážně negativní hodnocení za posledních 10 let téměř vůbec nezměnilo, je třeba zmínit působení KSČM v české společnosti (které negativně vnímalo 62 % obyvatel v roce 2009, nyní 64 %) a rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi.

Kladné hodnocení se naopak nejvíce propadlo v otázce otevření hranic, kterou nyní hodnotí kladně 75 % obyvatel, zatímco v roce 2009 to bylo 89 %. Určité změny také dostálo hodnocení svobody tisku, rozhlasu a televize, kterou v roce vidělo příznivě 86 % obyvatel a nyní 77 %. Mírně se propadla také hodnocení českého členství v NATO i EU. Členství v NATO nyní hodnotí příznivě 64 % obyvatel (70 % v roce 2009) a členství v EU vnímá kladně 58 % obyvatel, což je pokles o 12 procentních bodů oproti roku 2009.

Naopak velmi pozitivní změny se dočkalo hodnocení oblasti bezpečí občanů, které nyní pozitivně vnímá 52 % obyvatel (oproti 32 % v roce 2009). Podobně došlo ke zlepšení v socioekonomické oblasti podmínky pro rodiny s dětmi a zabezpečení ve stáří a nemoci. První hodnotí kladně 52 % české společnosti (37 % v roce 2009) a druhou 41 % (28 % v roce 2009). Pozitivní změny se také dočkalo hodnocení poměrů ve společnosti a vztahů mezi lidmi. Například řád a pořádek ve společnosti dnes vnímá kladně 41 % obyvatel oproti 27 % v roce 2009.

Pramen: STEM, Trendy 11/2009, 10/2019


Vysvědčení společnosti: práce prezidenta je hodnocena hůře než vloni. Kritičtěji občané posuzují i situaci ve školství.

Celkově nejlépe je dlouhodobě stabilně hodnocena práce městských a obecních úřadů. Oproti loňskému roku je hodnocení úřadů komunální politiky mírně horší, podobně se ovšem mírně zhoršilo i hodnocení krajských úřadů a vyřizování záležitostí na úřadech obecně. Výrazněji poklesl v porovnání s výsledky průzkumu z února 2018 podíl pozitivních hodnocení práce prezidenta. Lépe je nyní hodnocena práce premiéra. Dalšími pozitivně hodnocenými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů, možnost uplatnit vlastní schopnosti, kvalita zdravotní péče. Oproti roku 2018 se poněkud zhoršil pohled veřejnosti na školství. Tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran a podmínky života starých občanů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna až 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost premiéra (dvě pětiny populace premiéra hodnotí jedničkou nebo dvojkou). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů, možnost uplatnit vlastní schopnosti, kvalita zdravotní péče, práce prezidenta (téměř dvě pětiny občanů tyto oblasti známkovaly jedničkou nebo dvojkou). Lidé jsou také poměrně spokojeni s prací krajských úřadů, zajištěním občanských svobod, sociálními jistotami, činností vlády, vyhlídkami do budoucna, stavem životního prostředí, situací ve školství, vyřizováním záležitostí na úřadech a s rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (66 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (téměř polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení péče o morálku, možnosti ovlivňovat veřejné dění, v hodnocení podmínek života mladých rodin a poctivosti v podnikání.

Pramen: STEM, Trendy 1/2019, 1084 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z února 2018 a 2019, zjišťujeme, že k žádným významným změnám nedošlo v hodnocení práce parlamentu, premiéra, činnosti politických stran, v hodnocení péče o bezpečnost občanů, možnosti dovolat se práva u soudu, slušnosti ve vztazích mezi lidmi, poctivosti v podnikání, možnosti uplatnit své schopnosti, zajištění sociálních jistot, podmínek života mladých rodin a starých lidí.

V popisu oblastí, jejichž hodnocení se od posledního průzkumu změnilo, se nejdříve zaměříme na politickou oblast.

K nejvýraznější změně došlo v hodnocení práce prezidenta. Zatímco v únoru 2018 byl prezident hodnocen poměrně pozitivně, hodnocení jeho práce představovalo druhou nejlépe hodnocenou oblast, v aktuálním šetření v jeho případě došlo k nejvýraznějšímu oslabení pozitivních hodnocení ze všech oblastí. V únoru 2018 prezidentovi jedničku nebo dvojku udělila téměř polovina dotázaných (47 %), nyní jen 36 %.

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2019

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií. Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní a výrazně lepší než před předčasnými volbami v roce 2013.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Na rozdíl od prezidenta hodnocení premiéra zůstalo téměř stejné jako v roce 2018 (podíl jedniček je dokonce mírně vyšší než před rokem), což v pomyslné hierarchii znamená posun na pozici druhé nejlépe hodnocené oblasti života společnosti. Zdá se, že část veřejnosti, která před rokem vyjádřila své sympatie k práci premiéra, je stále s jeho prací spokojena. Je ovšem třeba upozornit, že jak hodnocení prezidenta, tak hodnocení premiéra je velmi vyhrocené, podíl „neutrálních“ trojek je v porovnání s ostatními oblastmi nízký.

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2019

Následující graf ukazuje dlouhodobou perspektivu hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení práce vlády je patrný odstup od premiéra, vláda je hodnocena mírně hůře, ovšem v dlouhodobé perspektivě to není nic výjimečného.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Jednou z mála oblastí, jejíž hodnocení je aktuálně mírně lepší než před rokem, je hodnocení vnitropolitické situace. Z následujícího grafu je ale patrné, že pozorujeme spíše „vyrovnání“ po negativním výkyvu v loňském roce. V celkové hierarchii je hodnocení vnitropolitického dění stále mezi hůře hodnocenými oblastmi života společnosti. Oproti tomu činnost politických stran je v posledním období vnímána stále stejně – tedy setrvale kriticky.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

A u kterých oblastí života společnosti mimo politickou oblast se hodnocení ještě zhoršilo? Do určité míry se zhoršilo hodnocení u řady oblastí. Zastavíme se u nejvýraznějších propadů.

Zvláště zřejmé je horší hodnocení situace ve školství v porovnání se stabilním hodnocením v předchozích zhruba pěti letech. Pro ilustraci můžeme v grafu sledovat hodnocení kvality zdravotní péče, které je stále poměrně stabilní.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Analýza dat naznačuje zajímavou souvislost: hodnocení stavu školství se výrazněji zhoršilo mezi lidmi staršími, naopak u mladých takový vývoj nepozorujeme.

Hodnocení situace ve školství podle věku v letech 2018 a 2019

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2018/2, 2019/1

Aktuální data ukazují mírně horší hodnocení činnosti úřadů na různých úrovních (komunální, krajské i obecně vyřizování záležitostí na úřadech). Hodnocení těchto stránek života společnosti bylo v poslední dekádě dlouhodobě stabilní (s mírnou tendencí ke zlepšování v případě krajských úřadů). Až další výzkum ukáže, zda je aktuální výsledek pouze krátkodobým výkyvem, nebo počátkem zhoršujícího se trendu.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)


Vysvědčení společnosti: práce prezidenta a premiéra jsou hodnoceny lépe než vloni

Celková vnitropolitická situace je v letošním průzkumu hodnocena poněkud hůře než v lednu 2017. Ovšem hodnocení prezidenta a premiéra je lepší než před rokem a tito političtí aktéři se tak řadí mezi oblasti nejlépe hodnocené. Názory na práci parlamentu a činnost vlády jsou podobné jako vloni. Lépe než před rokem dále lidé hodnotí péči
o bezpečnost občanů, sociální jistoty, podmínky života starých lidí a poctivost v podnikání. Dlouhodobě stabilně je celkově nejlépe hodnocena práce městských a obecních úřadů. Naopak tradičně špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také činnost politických stran, podmínky života starých občanů, péče o duchovní hodnoty a vnitropolitická situace.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé hodnotí práci obecních a městských úřadů (více než polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Tato oblast je dlouhodobě stále dobře hodnocena a navíc další oblasti následují s významným odstupem. Druhou nejlépe hodnocenou oblastí je činnost prezidenta (téměř polovina populace uděluje jedničku nebo dvojku). Dalšími nejlépe hodnocenými oblastmi jsou kvalita zdravotní péče, práce premiéra, práce krajských úřadů a péče o bezpečnost občanů (shodně zhruba pětiny občanů známkovali jedničkou nebo dvojkou). Lidé jsou také poměrně spokojeni se zajištěním občanských svobod, možností uplatnit vlastní schopnosti, stavem životního prostředí, situací ve školství, vyhlídkami do budoucna, vyřizováním záležitostí na úřadech a rozvojem demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (65 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem tato oblast příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, jde dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je dále nespokojen s činností politických stran a podmínkami života starých občanů (polovina dotázaných známkovala tyto oblasti čtyřkou nebo pětkou). Lidé jsou také kritičtí v hodnocení péče o morálku a vnitropolitické situace.

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

2. Trendy vývoje

Pokud porovnáme hodnocení z ledna 2017 a z února 2018, zjišťujeme, že k žádným změnám nedošlo v hodnocení práce obecních a městských či krajských úřadů, vyřizování záležitostí na úřadech, stavu životního prostředí, kvality zdravotní péče, situace ve školství, vyhlídek do budoucna, činnosti vlády, možnosti dovolat se práva u soudu, péče o morálku a činnosti politických stran.

V popisu oblastí, jejichž hodnocení se od posledního průzkumu změnilo, se nejdříve zaměříme na politickou oblast.

Oproti loňskému roku je patrná změna v hodnocení práce premiéra. V následujícím grafu můžeme sledovat postupné snižování podílu jedniček a dvojek v hodnocení premiéra Bohuslava Sobotky z 43 % v roce 2015 na 25 % v roce 2017. Současného premiéra Andreje Babiše známkami jedna nebo dva hodnotí 39 % občanů. Je ovšem třeba upozornit, že v případě současného premiéra jde spíše o vyjádření sympatií než reálné zhodnocení jeho práce (časové období je na takové hodnocení příliš krátké, třeba ve srovnání s hodnocením Bohuslava Sobotky v roce 205, kdy měl za sebou již více než rok ve funkci premiéra).

Hodnocení práce premiéra

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2015–2018

Následující graf ukazuje dlouhodobou perspektivu hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. V hodnocení vlády se podobný vývoj jako v případě premiéra neukazuje, důvodem je pravděpodobně současná nejistota ohledně vlády daná nezískáním důvěry v Poslanecké sněmovně.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

V porovnání s průzkumem z ledna 2017 také došlo ke změně v hodnocení práce prezidenta. V roce 2017 byl prezident hodnocen poměrně kriticky, jedničku či dvojku mu udělily necelé dvě pětiny dotázaných (37 %). Nyní je jeho hodnocení lepší, podíl jedniček a dvojek je vyšší o 10 %, v podstatě „kopíruje“ výsledky z ledna 2016 a práce prezidenta se znovu stala druhou nejlépe hodnocenou oblastí.

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2018

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že aktuální hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je více rozkolísané a proměnlivé v porovnání s hodnocením prezidenta Václava Klause, který významný propad zaznamenal až na závěr svého mandátu v reakci na kontroverzní krok s udělením amnestií.

Hodnocení práce parlamentu je od roku 2014 poměrně stabilní a výrazně lepší než před předčasnými volbami v roce 2013.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Významnou změnou, kterou v porovnání s předchozím průzkumem pozorujeme, je zhoršené hodnocení vnitropolitické situace. Po stabilitě od předčasných voleb 2013 je nyní průměrná známka u vnitropolitického dění horší, což znamená i pokles v pomyslném žebříčku oblastí života společnosti mezi položky nejhůře hodnocené. Oproti tomu činnost politických stran je v posledním období vnímána stále stejně – tedy setrvale kriticky.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

A u kterých oblastí života společnosti se hodnocení zlepšilo? Dále se plynule zlepšuje hodnocení bezpečnosti občanů, trend je zcela jednoznačný a poslední nárůst pozitivních hodnocení zvláště výrazný. Od roku 2012 se také postupně zlepšuje názor na podnikatelskou oblast a její poctivost, přesto tato oblast stále patří k nejhůře hodnoceným.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Další pozitivní zprávou z aktuálního výzkumu je pokračující zlepšování pohledu na sociální jistoty v naší zemi. Sociální oblast hodnotí lépe než vloni lidé různého věku, k nejvýraznější změně však došlo mezi lidmi staršími 60 let.

Lépe než v minulosti jsou také hodnoceny podmínky života starých občanů, trend zlepšování ovšem není tak výrazný a tato oblast v hodnocení veřejnosti zůstává kritizovanou oblastí.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2018
(výzkum probíhá začátkem roku a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Hodnocení sociálních jistot podle věku v letech 2017 a 2018

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2017/1, 2018/2


VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2015: PRÁCE PREZIDENTA JE HODNOCENA LÉPE NEŽ PŘED ROKEM

Optimismus vyvolaný změnami na politické scéně po předčasných volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 oslabuje, což se projevuje mírně horším hodnocením oblastí praktické politiky než v loňském roce. Poněkud horší je tedy hodnocení práce premiéra, parlamentu a vlády. Přesto stále patří činnost premiéra a vlády k lépe hodnoceným oblastem života společnosti. Naopak výrazně se zlepšilo hodnocení práce prezidenta, v aktuálním průzkumu mu jedničku nebo dvojku dala téměř polovina občanů a spolu s hodnocením práce městských a obecních úřadů jsou s odstupem od ostatních nejlépe hodnocenými oblastmi. Dlouhodobě špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také podmínky života starých občanů a mladých rodin, činnost politických stran nebo poctivost v podnikání.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 19. ledna 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1015 respondentů.

Každoročně v lednu STEM žádá občany, aby vystavili společnosti vysvědčení za uplynulý rok. Jednotlivé oblasti života v české společnosti hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.

Na uplynulý rok 2015 se již tradičně podíváme dvojím pohledem. Průřezový pohled na vysvědčení ukazuje aktuální žebříček problémů naší společnosti, dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let naznačí významné trendy vývoje.

1. Pořadí problémů naší společnosti

Nejlépe lidé stabilně hodnotí práci obecních a městských úřadů (zhruba polovina občanů jim dává jedničku nebo dvojku). Druhou nejlépe hodnocenou je práce prezidenta, což je oproti předchozímu roku významná změna, které se ještě budeme věnovat. Dále jsou lidé poměrně spokojeni s kvalitou zdravotní péče, prací krajských úřadů, prací premiéra, možností uplatnit své schopnosti a zajištěním občanských svobod.

Relativně dobré hodnocení dále získává stav životního prostředí, činnost vlády, péče o bezpečnost občanů, situace ve školství, vyřizování záležitostí na úřadech a rozvoj demokracie.

Tradičně nejhůře lidé hodnotí výsledky privatizace (téměř 70 % občanů privatizaci dává čtyřku nebo pětku). Ovšem  to příliš nereflektuje dění v uplynulém roce, ale směřuje dále do minulosti. Vysoký podíl lidí je také nespokojen s podmínkami života starých občanů (tři pětiny dotázaných známkovali čtyřkou nebo pětkou). Horší průměrné známky (kolem 3,5) zjišťujeme rovněž u poctivosti v podnikání, podmínek života mladých rodin, možnosti ovlivňovat veřejné dění a činnosti politických stran.

Pramen: STEM, Trendy 1/2016, 1015 respondentů

2. Trendy vývoje

V hodnocení většiny oblastí života společnosti nepozorujeme výrazné změny v porovnání s hodnocením roku 2014. Lidé téměř shodně hodnotí například péči o bezpečnost občanů, práci krajských, městských a obecních úřadů, kvalitu zdravotní péče, stav životního prostředí nebo podmínky života mladých rodin. Přesto je tu několik výjimek, které se týkají především politické oblasti.

K nejvýraznější změně došlo v hodnocení práce prezidenta. V lednu 2015 byl prezident hodnocen rozporně, téměř třetina lidí jej sice hodnotila známkou jedna nebo dva, ovšem více než dvě pětiny naopak volily známky čtyři nebo pět. Průměrná známka 3,3 tak znamenala postavení mezi průměrně hodnocenými oblastmi. Podle aktuálního výzkumu se výrazně zvýšil podíl lidí, kteří prezidentovi za jeho práci v roce 2015 udělili jedničku nebo dvojku. Průměrná známka 2,7 přinesla prezidentu postavení na pomyslném druhém místě mezi všemi hodnocenými oblastmi. Toto zjištění je ve shodě s jinými poznatky STEM, podle kterých měl v prosinci 2015 prezident Miloš Zeman důvěru mírně nadpoloviční většiny populace (53 %, v lednu 2015 to bylo 42 %).

Hodnocení práce prezidenta

(školní známkování)

Pramen: STEM, Trendy 2014–2016

Hodnocení práce prezidenta se zlepšilo ve všech sociodemografických skupinách obyvatel, relativně nejméně však mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi. Tato vzdělanostní skupina je nyní výrazně méně často nakloněna hodnotit prezidenta pozitivně (v loňském roce nebyly rozdíly mezi různými vzdělanostními skupinami tak patrné).

Hodnocení práce prezidenta podle vzdělání v letech 2015 a 2016

(podíl jedniček a dvojek v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015/1, 2016/1

V dlouhodobé perspektivě můžeme říci, že aktuální hodnocení práce prezidenta Miloše Zemana je na podobné úrovni jako hodnocení prezidenta Václava Klause v jeho druhém funkčním období (ponecháme-li ovšem stranou Klausovo historické minimum na závěr jeho mandátu jako odraz kontroverzního kroku s udělením amnestií).

V loňském roce patrné postupné zlepšování hodnocení práce parlamentu po předčasných volbách v roce 2013 se nyní zastavilo.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Podobně jako v případě parlamentu i u dalších oblastí praktické politiky sledujeme mírné rozčarování veřejnosti, ke kterému obvykle dochází s oslabením optimismu vyvolaného výsledky voleb. Ovšem zatímco hodnocení práce vlády a vnitropolitické situace v zemi se od loňského ledna zhoršilo jen nepatrně, v případě premiéra je pokles průměrné známky patrnější. Stále však hodnocení jeho práce patří k nejlépe hodnoceným oblastem života společnosti.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Drobné zlepšení oproti hodnocení roku 2014 pozorujeme dále v posouzení možnosti dovolat se práva soudní cestou a v oblasti sociálních jistot. Mírně se zlepšilo i hodnocení privatizace, přesto tato oblast zůstává stále jednoznačně nejvíce negativně hodnocenou oblastí.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

word-image

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016
(výzkum probíhá každý rok v lednu a respondenti v něm hodnotí předešlý rok)

Z uvedeného grafu je patrné mírně horší hodnocení vyhlídek do budoucna. Spolu s oblastmi praktické politiky zhoršení v této oblasti ukazuje na jisté znepokojení části veřejnosti vzhledem k budoucnosti.


Vysvědčení společnosti za rok 2014

Změny na politické scéně a předčasné volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 přinesly lepší hodnocení oblastí praktické politiky již začátkem roku 2014. Zlepšování pozorujeme i ve výsledcích aktuálního průzkumu z počátku ledna 2015. Dvě pětiny občanů (43 %) udělily jedničku nebo dvojku premiérovi B. Sobotkovi a třetina (32 %) dala tyto známky vládě jako celku. Zlepšení pozorujeme rovněž v hodnocení práce parlamentu, rozvoje demokracie a vnitropolitické situace. Žádná změna naopak nenastala v hodnocení práce prezidenta, stále je veřejností vnímán značně rozporně. U ostatních sfér života společnosti zjišťujeme většinou mírné zlepšení oproti předchozímu výzkumu. Dlouhodobě špatně jsou hodnoceny především výsledky privatizace, dále také poctivost v podnikání a podmínky života starých občanů. Číst dále


Bilanční hodnocení roku 2013

Dvoutřetinová většina českých občanů (67 %) uvádí, že je v současné době spokojena se svým životem. Z vlastního pohledu hodnotí rok 2013 jako úspěšný 55 % lidí. Přitom strach, obavy, nejistota, bezmocnost, neklid či vztek jsou převládající pocity z loňského roku takřka u poloviny (47%) lidí. Naopak pozitivní pocity jako vyrovnanost, vše jde tak, jak má, všechno se daří či štěstí, převládají při hodnocení loňského roku u přibližně třetiny (35 %) lidí. Za rok, který přinesl úspěch v rozvoji společnosti a více spravedlnosti, rok 2013 považuje pouze necelá čtvrtina (23 %) obyvatel. Oproti hodnocení roku 2012 je přesto patrné mírné zlepšení názorů na vývoj ve společnosti. Číst dále


Vysvědčení společnosti za rok 2013

Změny na politické scéně, prezidentské a parlamentní volby roku 2013 přinesly veřejnosti více optimismu v pohlednu na hodnocení loňského roku. Přesto jedničky či dvojky přisuzuje i těm nejlépe hodnoceným oblastem přibližně třetina obyvatel. Výjimkou je tradičně hodnocení práce obecních/městských úřadů, které nadprůměrnými známkami hodnotí více jak polovina veřejnosti. Práci premiéra Rusnoka a činnost jeho vlády hodnotí lidé výrazně lépe než práci premiéra Nečase a jeho vlády v roce 2012. Rovněž práce prezidenta Zemana je hodnocena o něco lépe než práce prezidenta Klause na konci jeho funkčního období. Dlouhodobě špatně jsou hodnoceny především sociální jistoty, podmínky života mladých rodin, poctivost v podnikání, vnitropolitická situace, činnost politických stran a podmínky života starých občanů. Číst dále


Spokojenost občanů s politickou situací a jejich názory na směřování naší společnosti

Hluboký pokles spokojenosti s politickou situací po vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě poznamenal i názory na celkový vývoj u nás. Květnová data naznačují, že nejhlubší propad byl překonán, přesto mají lidé, podle nichž se situace vyvíjí u nás špatným směrem, převahu na těmi, kteří vidí vývoj pozitivně. Číst dále