Hodnocení klíčových osobností vlády zapojených do řešení koronavirové krize je většinou pozitivní

Po uzavření nejvíce kritické fáze boje s epidemií koronaviru česká veřejnost většinou oceňuje práci lídrů klíčových ministerstev. Práci ministra vnitra J. Hamáčka hodnotí pozitivně 70 % občanů. Jen mírně nižší je podíl pozitivních hodnocení u premiéra A. Babiše (65 %). Třípětinová většina veřejnosti (60 %) dále oceňuje práci ministra zdravotnictví A. Vojtěcha. Hodnocení dalších členů vlády A. Schillerové (53 %), J. Maláčové (53 %) a K. Havlíčka (50 %) již není tak jasně pozitivní. Mezi lidmi, kteří se s obtížemi vyrovnávali s opatřeními přijatými proti šíření epidemie, dokonce v hodnocení práce těchto ministrů převažují kritické postoje.

Číst dále

Hodnocení světových osobností – červen 2019

Výrazně pozitivní postavou zahraniční politiky je podle zjištěných názorů české veřejnosti slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, na kterou má pozitivní názor 71 % Čechů. Názory Čechů na většinu dalších zahraničních státníků jsou stabilní. Více pozitivně než negativně se Češi dívají také na papeže Františka, maďarského premiéra Orbána a čerstvě bývalou britskou premiérku Therese May. Naopak nízká zůstává mezi Čechy popularita Angely Merkelové a Donalda Trumpa.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Mezi sledovanými politiky byla zařazena i Therese May, která byla ještě v době sběru dat premiérkou Velké Británie (rezignovala 24. července 2019).

Neziskový ústav STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2019 vedle hodnocení představitelů české parlamentní politiky zaměřil také na hodnocení zahraničních osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí, předsedy Evropské komise a papeže. Celkový přehled uvádí následující graf.

Výrazně nejpopulárnější ze sledovaných veřejných osobností je Zuzana Čaputová, na kterou má příznivý názor 71 % dotázaných (pouze 14 % ji vnímá negativně, 16 % dotázaných uvedlo, že ji nezná). Na druhém místě je papež František, na kterého se dívá pozitivně 63 % dotázaných. Pro srovnání, papeže Benedikta hodnotilo ve výzkumu v roce 2009 pozitivně 52 % dotázaných. Je tedy zřejmé, že ač jsou Češi málo nábožensky založený národ, většinový pohled na papeže není negativní.

Hodnocení zahraničních osobností

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Představitelé západních velmocí a Ruska

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina můžeme sledovat v časové řadě již od roku 2008. V časovém srovnání je vidět, že vnímání Putina je velmi stabilní a pozitivní názor na něho má 36 % Čechů. Mírně oblíbenější je Putin u mužů než u žen a u starších občanů.

Angela Merkelová se těšila vysoké popularitě do roku 2013, poté její oblíbenost mezi Čechy prudce klesla vlivem migrační krize. Poslední rok ukazuje na mírný nárůst pozitivních postojů k Merkelové, stále ji však pozitivně vnímá jen 26 % Čechů a Angela Merkelová tak patří mezi nejméně oblíbené politiky ze sledovaného výběru.

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2008-2019

V případě politiků Velké Británie, Francie a USA můžeme porovnat názory na současné vrcholné politiky daných zemí a jejich předchůdce ve funkcích. Srovnání ukazuje, že názor na představitele Francie mají Češi dost stabilní: jak na Hollanda, tak na Macrona se dívá pozitivně dlouhodobě okolo 40 % občanů.

Názory na čerstvě bývalou premiérku Velké Británie Mayovou (která rezignovala ve funkci 24. 7., tedy po sběru dat v citovaném výzkumu) jsou negativnější než na jejího předchůdce Camerona. I tak ovšem jde o jednu z nejlépe hodnocených osobností zahraniční politiky ze sledovaného výběru, když na Mayovou má pozitivní názor 48 % Čechů.

Opačný je trend v případě čelních představitelů Spojených států amerických. Popularita Obamy sice v čase klesala ze 71 % k 54 % v roce 2016, přesto byla stále výrazně vyšší než oblíbenost současného prezidenta Trumpa. Na Trumpa má pozitivní názor pouze 25 % Čechů. Toto číslo je v čase relativně stabilní a také shodné bez ohledu na věk nebo pohlaví respondentů.

Hodnocení politiků Velké Británie, Francie a USA v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013-2019

Politici Slovenska a Maďarska: velká očekávání od Čaputové

Vztah Čechů k maďarskému premiérovi Orbánovi je v čase stabilní (pozitivně ho vnímá 42 % populace).

Pokud jde o slovenské politiky, v letošním výzkumu jsme již nesledovali popularitu Roberta Fica, která podle posledního zkoumání v roce 2018 výrazně klesla vlivem událostí po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka, které vedly až k demisi Ficovy vlády v březnu 2018. Letos nově ale byla do výzkumu zařazena Zuzana Čaputová. Očekávání jsou vysoká, jelikož dnes k ní má pozitivní postoj 71 % Čechů. Ještě pozitivnější vztah, než by odpovídalo průměru, mají k Čaputové lidé s vysokoškolským vzděláním (30 % z nich uvádí velmi pozitivní vztah, v ostatních vzdělanostních skupinách je podobně pozitivně naladěných 20 až 25 % dotázaných). Podporu má nová slovenská prezidentka podobnou u českých žen i mužů. Pro srovnání prezidenta Kisku vnímalo v roce 2017 pozitivně 67 % Čechů.

Hodnocení Roberta Fica, Viktora Orbána a Zuzany Čaputové
v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Představitel Evropské unie je známější než dřív

Jedním z politiků, kteří se v Česku těší nejnižšímu počtu příznivců z postav sledovaných ve výzkumu STEM, je předseda Evropské komise (dnes těsně před koncem funkčního období) Jean-Claude Juncker. Pouze třetina z těch, kdo ho znají (a čtvrtina celé populace), se na něho dívá pozitivně. V minulých letech bylo jeho postavení výjimečné tím, že nejvíce lidí uvádělo, že ho nezná (37 % v roce 2018). Známost Junckera však letos podstatně vzrostla, zřejmě v souvislosti s květnovými volbami do Evropského parlamentu, se kterými se pojil zvýšený zájem o téma Evropské unie v médiích.

Hodnocení Jeana-Claudea Junckera v časové řadě STEM

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 20015-2019


Hodnocení českých poslanců v Evropském parlamentu

Politici působící v Evropském parlamentu jsou českou veřejností velmi málo známí. Vyšší míra znalosti je podle říjnového výzkumu STEM charakteristická spíše pro osobnosti, které jsou (nebo byly) aktivní i na domácí politické scéně. Konkrétně tedy k nejznámějším europoslancům patří Pavel Telička, Jiří Pospíšil, Jan Zahradil a Evžen Tošenovský. Nejvyšší podíl příznivých názorů byl zjištěn u Pavla Teličky, těsně druhým v pořadí je Evžen Tošenovský.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 24. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů.
Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V květnu letošního roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu a jednotlivé politické subjekty řeší v současné době obsazení svých kandidátek. STEM má k dispozici výsledky průzkumu z října loňského roku, do kterého byli zahrnuti všichni současní poslanci Evropského parlamentu za ČR. Dotázaní lidé uváděli svůj názor na jednotlivé europoslance, případně se vyjádřili, že poslance neznají.

Úvodem je třeba upozornit na nízkou míru znalosti u většiny europoslanců v české veřejnosti. U většiny evropských poslanců tedy platí, že je minimálně tři pětiny veřejnosti vůbec neznají (podíl neznalosti se u nich pohybuje od 63 % do 81 %).

V tomto ohledu představuje výjimky pouze sedm poslanců: Pavel Telička (nezná jej 28 %), Jiří Pospíšil (29 %), Jan Zahradil (38 %), Evžen Tošenovský (39 %), Miroslav Poche (46 %), Michaela Šojdrová (49 %) a Jaromír Štětina (51 %).

Naopak nejméně známými europoslanci jsou Dita Charanzová (nezná ji 81 %), Martina Dlabajová (80 %) a Petr Ježek (79 %).

Nejvíce příznivých hodnocení obdržel poslanec Pavel Telička (35 % občanů na něj má pozitivní názor). Podíl pozitivních a negativních názorů je u Pavla Teličky poměrně vyrovnaný (35 % vs. 37 %).

Dále je třetinou lidí pozitivně hodnocen Evžen Tošenovský (34 % příznivých názorů vs. 27 % nepříznivých, což je nejvýraznější převaha pozitivních hodnocení nad negativními v celku zkoumaných poslanců). Téměř třetina lidí příznivě vidí Jana Zahradila (31 % vs. 31 %) a Jiřího Pospíšila (31 % vs. 40 %, ovšem v jeho případě mírně převažují negativní názory nad pozitivními).

Mezi známější europoslance patří ještě Miroslav Poche, kterého ovšem pozitivně hodnotí zhruba desetina veřejnosti (13 %), negativně výrazně více občanů (41 %). Svou roli zde jistě sehrála situace kolem jeho aspirantury na post ministra zahraničních věcí.

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

(pořadí podle podílu součtu odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“)


Hodnocení světových osobností – červen 2016

 

Mezi vybranými světovými osobnostmi je nejlépe hodnocen papež František. Čeští občané rovněž velmi pozitivně a stabilně oceňují slovenského premiéra R. Fica. Naopak převážně nepříznivé je hodnocení ruského prezidenta V. Putina a především německé kancléřky A. Merkelové. Předseda Evropské komise J.-C. Juncker je u českých občanů stále málo známou osobností.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1061 respondentů.

Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2016 vedle vztahu české veřejnosti k různým zemím zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí, předsedy Evropské komise a hlavy katolické církve. Průzkum proběhl těsně před hlasováním Velké Británie o členství v Evropské unii, tudíž bez znalosti výsledků brexitu. Celkový přehled uvádí následující graf.

Hodnocení zahraničních osobností

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů

Papež František

Jasně nejpříznivěji hodnocenou osobností je papež František, na kterého mají pozitivní názor více než dvě třetiny občanů naší země. Oproti předchozímu průzkumu v prosinci 2015 je sice tento podíl mírně nižší (o 6 procentních bodů), jeho vedoucí pozici to však nezměnilo. V porovnání s jeho předchůdcem Benediktem XVI. je postavení Františka v očích české veřejnosti stále významně lepší (Benedikta XVI. v roce 2009 příznivě hodnotilo 52 % občanů).

Představitelé západních velmocí a Ruska

Třípětinová většina dotázaných v červnovém průzkumu příznivě hodnotila britského premiéra Davida Camerona. Více než polovinu pozitivních hodnocení získal prezident Barack Obama. Nerozhodně dopadá francouzský prezident Francois Hollande. Vladimír Putin a hlavně německá kancléřka Angela Merkelová jsou hodnoceni negativně. Sledujeme-li změny popularity těchto osobností od posledního průzkumu v prosinci 2015, vidíme mírný pokles
u D. Camerona a V. Putina, významnější u F. Hollanda a pokračující zhoršování názoru
na A. Merkelovou. Pozice B. Obamy je podobná jako na konci roku 2015.

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

(podíly hodnocení “Velmi příznivý” +”Spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2008-2016

Ruského prezidenta Putina hodnotí muži příznivěji než ženy (37 %, resp. 28 % pozitivních hodnocení), dále lidé starší 60 let (39 %) a osoby se základním vzděláním (41 %) nebo vyučení (35 %).

V názoru na německou kancléřku se různé skupiny obyvatel významně neodlišují. V průzkumu v říjnu 2013 Angelu Merkelovou dobře hodnotily zejména vyšší vzdělanostní skupiny. V souvislosti s uprchlickou krizí se její hodnocení výrazně zhoršilo. V aktuálním výzkumu pozorujeme pokračující pokles příznivých hodnocení spíše v nižších vzdělanostních skupinách.

Srovnání hodnocení A. Merkelové podle vzdělání v letech 2013, 2015 a 2016

(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013/10, 2015/12, 2016/6

Ani v hodnocení B. Obamy, D. Camerona a F. Hollanda nejsou významné rozdíly v závislosti na sociodemografických charakteristikách, pouze lidé vzdělanější častěji britského premiéra a francouzského prezidenta znají.

Názory na nejvyšší představitele Ruska, Spojených států a Německa jsou významně ovlivněny politickými preferencemi občanů. Podle očekávání jsou sympatizanti KSČM v porovnání s příznivci ostatních parlamentních stran výrazně vstřícnější k Vladimíru Putinovi, a naopak kritičtí k Baracku Obamovi. Angelu Merkelovou pozitivněji hodnotí stoupenci TOP 09 a KDU-ČSL.

Hodnocení B. Obamy, V. Putina a A. Merkelové podle stranických preferencí

(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru jen orientační.)

Východní sousedé

Robert Fico se těší u našich obyvatel vysoké popularitě. Opětovně se ukazuje, že ke Slovensku a jeho představitelům máme výrazně kladný postoj. Maďarského premiéra
V. Orbána nezná třetina dotázaných, mezi ostatními převažují pozitivní hodnocení, jejichž podíl je stejný jako v minulém průzkumu. Rovněž hodnocení slovenského premiéra je téměř stejné jako na konci roku 2015.

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

(podíly hodnocení “Velmi příznivý” +”Spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2008-2016

Mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním je vyšší podíl nepříznivých názorů na Roberta Fica, přesto i mezi nimi pozitivní postoje převažují.

Hodnocení R. Fica podle vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů starších 18 let

Hodnocení premiérů Slovenska a Maďarska v závislosti na politických sympatiích respondentů ilustruje následující graf. Roberta Fica oceňují nejčastěji příznivci KSČM, ale také stoupenci vládních stran. V názoru na Viktora Orbána se liší pouze sympatizanti TOP 09, mezi nimiž je podíl pozitivních názoru na maďarského premiéra významně nižší.

Hodnocení Roberta Fica a Viktora Orbána podle stranických preferencí

(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru jen orientační.)

Představitel Evropské unie

Specifické je hodnocení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, kterého vysoký podíl lidí vůbec nezná (40 %). Mezi těmi, kteří jej znají, převažují nepříznivá hodnocení
(19 % pozitivních názorů vs. 41 % negativních). V porovnání s průzkumem z prosince 2015 se míra znalosti předsedy Evropské komise nezměnila, jen mírně se zvýšil podíl příznivých hodnocení (o 3 procentní body). Dodejme, že Junckerova předchůdce ve funkci José Manuela Barrosa neznala podle výsledků průzkumu z října 2013 necelá čtvrtina dotázaných a mezi ostatními výrazně převažovala pozitivní hodnocení (48 %).


Mírné oslabení popularity u nejlépe hodnocených politiků

I přes další snížení podílu příznivých hodnocení zůstává ministr financí A. Babiš nejlépe hodnoceným politikem. Horší hodnocení zjišťujeme rovněž u dalších politiků na předních místech žebříčku popularity, M. Stropnického, B. Sobotky a M. Chovance, příznivý názor na ně má polovina veřejnosti. Ostatní členy vlády veřejnost hodnotí podobně jako na konci roku 2015, pouze u J. Dienstbiera a K. Šlechtové je podíl pozitivních hodnocení mírně vyšší. Noví první místopředsedové opoziční ODS a TOP 09 A. Udženija a M. Ženíšek nejsou zatím mezi občany příliš známí, stejně jako předseda hnutí Úsvit M. Lidinský.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1050 respondentů.

Výzkum popularity STEM se již od roku 1993 zaměřuje na předsedy či místopředsedy parlamentních politických stran a rovněž na všechny členy české vlády.

I přes pokračující pokles podílu příznivých hodnocení je stále nejlépe hodnoceným politikem předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. Na druhém místě těsně předstihl dříve druhého premiéra Bohuslava Sobotku ministr obrany Martin Stropnický. Premiér Sobotka je spolu s ministrem vnitra Milanem Chovancem na „děleném“ třetím místě. U všech právě jmenovaných politiků došlo v porovnání s předchozím průzkumem ke snížení podílu příznivých hodnocení. Stabilní je pozice ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který má ovšem od uvedených politiků výrazný odstup.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v březnu 2016

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů

Žebříček popularity v porovnání s výzkumem na konci roku 2015 neukazuje u většiny politických osobností výrazné změny. Pouze u osobností na předních pozicích zjišťujeme nižší podíl příznivých hodnocení. Jak jsme již uvedli, jde o premiéra Sobotku a ministry A. Babiše, M. Stropnického a M. Chovance. V případě předsedů hlavních vládních stran Sobotky a Babiše jsou jejich hodnocení nejméně příznivá od vzniku vlády. Je zřejmé (a potvrzují to i výsledky jiných průzkumů), že spory mezi členy koalice poškozují popularitu hlavních představitelů koaličních stran. Svůj vliv mohou mít i útoky opozice na ministra financí A. Babiše v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo, na druhou stranu však kritika představitelům opozice zvýšení jejich popularity nepřinesla.

V případě ministra vnitra Chovance je současné hodnocení možné interpretovat jako jistou stagnaci s mírným poklesem. Tento vývoj může souviset s tím, že téma uprchlické krize v posledních týdnech ve veřejném mínění mírně oslabilo svou naléhavost (a většina dotazování se uskutečnila ještě před teroristickými útoky v Bruselu).

Jedinými politiky, jejichž hodnocení se mírně zlepšilo oproti průzkumu na konci roku 2015, jsou J. Dienstbier a K. Šlechtová.

Ostatní ministři současné vlády jsou veřejností hodnoceni podobně jako v prosinci 2015.

Oproti minulému průzkumu se poněkud zlepšila znalost nových členů vlády, K. Šlechtové, K. Valachové a R. Pelikána, zná a hodnotí je o deset procentních bodů více dotázaných než minule, stále však zbývá zhruba třetina veřejnosti, která se k nim nedokáže vyjádřit. Ještě vyšší podíl občanů nezná R. Brabce a D. Hermana, kteří jsou ovšem ve vládě od počátku jejího funkčního období.

V minulém průzkumu jsme zaznamenali nárůst popularity u předsedy hnutí Svoboda a přímá demokracie T. Okamury. Tento nárůst se v aktuálním výzkumu nepotvrdil, sama SPD však v preferencích zlepšení zaznamenala.

Podobně jako při hodnocení politiků vládních stran nevidíme ani u politiků opozice výrazné změny. Stabilní podíl občanů hodnotí příznivě předsedu KSČM V. Filipa a místopředsedu P. Kováčika (necelá třetina, resp. pětina). Pětina občanů příznivě vnímá předsedu ODS P. Fialu. Beze změn je také postavení předsedy TOP 09 M. Kalouska s popularitou na úrovni 13 %.

Po změnách ve vedení TOP 09 a ODS byli mezi zkoumané osobnosti zařazeni rovněž první místopředsedové těchto stran, M. Ženíšek a A. Udženija. Jejich hodnocení je ovšem výrazně ovlivněno skutečností, že je více než polovina dotázaných nezná. Zhruba desetina lidí je hodnotí příznivě. Předsedu hnutí Úsvit – Národní koalice M. Lidinského nezná dokonce dvoutřetinová většina občanů.

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+),

v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (?)

Poř. Osobnost 2013 2014 2015 2016 2016
III. V. IX. X.* I. III. V. X. I. III. V. IX. XII. III.+ III. ?
1 A. Babiš 40 47 59 62 66 71 72 64 59 64 61 56 1
2 M. Stropnický 54 55 57 55 52 51 50 56 51 3
3 B. Sobotka 42 47 45 47 56 56 51 56 63 54 58 56 56 50 1
4 M. Chovanec 24 24 28 37 41 46 39 42 46 53 50 10
5 L. Zaorálek 39 42 41 43 40 35 39 41 40 38 38 40 41 7
6 P. Bělobrádek 20 28 31 35 36 39 40 38 39 39 35 36 12
7 D. Ťok 30 24 31 34 36 35 29
8 J. Dienstbier 58 58 57 55 50 49 45 38 35 30 35 6
9 M. Marksová 21 32 31 31 31 33 34 35 35 20
10 K. Šlechtová 28 28 28 30 30 34 31
11 T. Okamura 46 49 58 52 48 49 46 30 33 29 37 34 3
12 M. Jurečka 24 24 24 31 33 31 33 32 32 31 24
13 J. Faltýnek 31 31 34 33 32 35 29 35 29 31 32
14 V. Filip 25 30 33 31 33 29 31 31 31 26 27 27 27 29 10
15 S. Němeček 20 25 33 28 26 26 27 28 28 29
16 R. Pelikán 19 20 25 26 27 33
17 J. Hamáček 29 28 28 29 28 27 36
18 R. Brabec 21 22 23 26 25 23 24 26 27 25 43
19 K. Valachová 24 24 25 37
20 J. Mládek 23 24 26 27 27 25 25 27 26 24 29
21 P. Gazdík 24 25 26 25 25 26 23 22 23 23 21 32
22 P. Kováčik 26 21 22 24 21 19 19 19 18 20 32
23 D. Herman 16 16 17 19 21 17 19 20 21 20 39
24 P. Fiala 23 23 23 19 22 22 19 16 18 22 21 19 19
25 M. Kalousek 13 17 14 16 14 16 14 15 13 13 14 14 13 2
26 M. Ženíšek 10 56
27 M. Lidinský 10 64
28 A. Udženija 7 57

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili.

Pořadí politiků v žebříčku je dáno přesnou procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení (na 1 desetinné místo).

* říjnové šetření 2013 bylo zaměřeno na hodnocení celostátních lídrů stran a hnutí, které kandidovaly v předčasných volbách do PSP ČR

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016


Hodnocení dosavadní činnosti vlády a jejích jednotlivých členů

Občané hodnotí činnost vlády po pěti měsících působení poměrně vyváženě, průměrná známka je 3,14. Mezi jednotlivými členy vlády má nejlepší známky ministr J. Pospíšil, následují K. Schwarzenberg a P. Nečas. Naopak nejhorší známky si odnášejí M. Kalousek a R. John. Známkování K. Jankovského, J. Bessera, I. Fuksy, M. Kocourka a P. Drobila je ovlivněno tím, že je značná část veřejnosti doposud nezná. Číst dále


Hodnocení práce vlády, parlamentu a prezidenta republiky

S politickou situací je nadále nespokojena velká většina (87 %) občanů. Hluboká nespokojenost trvá od vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě a příliš se nemění, přestože úřednická Fischerova vláda podle názoru tří pětin (58 %) lidí pracuje dobře a většina (61 %) občanů příznivě hodnotí v uplynulém měsíci i práci prezidenta. Na „standardních“ 30 % se dostal opět i podíl příznivých hodnocení práce parlamentu. Číst dále


Hodnocení bývalé vlády Mirka Topolánka a její jednotlivých členů

Známkou 1 a 2 ohodnotilo práci bývalé vlády 22 % obyvatel ČR. Mezi nejlépe hodnocené ministry této vlády patří Karel Schwarzenberg (45 % lidí mu udělilo známky 1 a 2), Jiří Pospíšil (41 %) a Miroslav Kalousek (41 %). Naopak nejhůře hodnocenými členy Topolánkovy vlády jsou Ivan Langer (52 % lidí mu udělilo známky 4 a 5), Martin Bursík (52 %) a sám Mirek Topolánek (53 %). Největší pokles příznivého hodnocení během tříletého období vlády Mirka Topolánka zaznamenal Martin Bursík, nárůst potom Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg. Číst dále


Hodnocení činnosti koaliční vlády Mirka Topolánka a jednotlivých členů vlády

Na počátku října bylo s výsledky činnosti koaliční vlády premiéra Topolánka spokojeno 22 % občanů, zbývajících 78 % vyjádřilo nespokojenost. Podíl spokojených převažoval pouze mezi stoupenci ODS. Příznivci dalších dvou koaličních stran patřili většinou k táboru nespokojených. Z hodnocení činnosti jednotlivých členů vlády vyšli nejlépe ministři Liška, Schwarzenberg a Pospíšil, u nichž podíl příznivých známek (1 nebo 2) převažoval nad procentem nepříznivých (4 a 5). Na opačném konci pomyslného žebříčku se octli ministři Langer, Čunek, Julínek a premiér Topolánek, jejichž práci hodnotí více než polovina občanů nepříznivými známkami. Číst dále


Hodnocení práce prezidenta republiky, vlády a parlamentu a spokojenost s vnitropolitickou situací

Posuny v hodnocení práce prezidenta republiky, vlády a parlamentu jsou za uplynulý měsíc jen velmi mírné. Tradičně nejlépe je hodnocena práce prezidenta republiky, s níž jsou spokojeny téměř dvě třetiny lidí. Spokojenost s prací vlády zůstala na stejné úrovni jako začátkem května, zato se opět zvýšila spokojenost s činností parlamentu, která se po poklesu v době prezidentské volby poprvé v letošním roce přehoupla přes hranici 30 %. S vnitropolitickou situací je spokojena jen pětina občanů. Nejvíce spokojeni s prací ústavních institucí a vnitropolitickou situací jsou pravicově orientovaní občané, především sympatizanti ODS. Číst dále