Hodnocení světových osobností – červen 2016

  Mezi vybranými světovými osobnostmi je nejlépe hodnocen papež František. Čeští občané rovněž velmi pozitivně a stabilně oceňují slovenského premiéra R. Fica. Naopak převážně nepříznivé je hodnocení ruského prezidenta V. Putina a především německé kancléřky A. Merkelové. Předseda Evropské komise J.-C. Juncker je u českých občanů stále málo známou osobností. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1061 respondentů. Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2016 vedle vztahu české veřejnosti k různým zemím zaměřila také…

Mírné oslabení popularity u nejlépe hodnocených politiků

I přes další snížení podílu příznivých hodnocení zůstává ministr financí A. Babiš nejlépe hodnoceným politikem. Horší hodnocení zjišťujeme rovněž u dalších politiků na předních místech žebříčku popularity, M. Stropnického, B. Sobotky a M. Chovance, příznivý názor na ně má polovina veřejnosti. Ostatní členy vlády veřejnost hodnotí podobně jako na konci roku 2015, pouze u J. Dienstbiera a K. Šlechtové je podíl pozitivních hodnocení mírně vyšší. Noví první místopředsedové opoziční ODS a TOP 09 A. Udženija a M. Ženíšek nejsou zatím mezi občany příliš známí, stejně jako předseda hnutí Úsvit M. Lidinský. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden…

Hodnocení dosavadní činnosti vlády a jejích jednotlivých členů

Občané hodnotí činnost vlády po pěti měsících působení poměrně vyváženě, průměrná známka je 3,14. Mezi jednotlivými členy vlády má nejlepší známky ministr J. Pospíšil, následují K. Schwarzenberg a P. Nečas. Naopak nejhorší známky si odnášejí M. Kalousek a R. John. Známkování K. Jankovského, J. Bessera, I. Fuksy, M. Kocourka a P. Drobila je ovlivněno tím, že je značná část veřejnosti doposud nezná. (Pokračování textu…)

Hodnocení práce vlády, parlamentu a prezidenta republiky

S politickou situací je nadále nespokojena velká většina (87 %) občanů. Hluboká nespokojenost trvá od vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě a příliš se nemění, přestože úřednická Fischerova vláda podle názoru tří pětin (58 %) lidí pracuje dobře a většina (61 %) občanů příznivě hodnotí v uplynulém měsíci i práci prezidenta. Na „standardních“ 30 % se dostal opět i podíl příznivých hodnocení práce parlamentu. (Pokračování textu…)

Hodnocení bývalé vlády Mirka Topolánka a její jednotlivých členů

Známkou 1 a 2 ohodnotilo práci bývalé vlády 22 % obyvatel ČR. Mezi nejlépe hodnocené ministry této vlády patří Karel Schwarzenberg (45 % lidí mu udělilo známky 1 a 2), Jiří Pospíšil (41 %) a Miroslav Kalousek (41 %). Naopak nejhůře hodnocenými členy Topolánkovy vlády jsou Ivan Langer (52 % lidí mu udělilo známky 4 a 5), Martin Bursík (52 %) a sám Mirek Topolánek (53 %). Největší pokles příznivého hodnocení během tříletého období vlády Mirka Topolánka zaznamenal Martin Bursík, nárůst potom Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg.

Hodnocení činnosti koaliční vlády Mirka Topolánka a jednotlivých členů vlády

Na počátku října bylo s výsledky činnosti koaliční vlády premiéra Topolánka spokojeno 22 % občanů, zbývajících 78 % vyjádřilo nespokojenost. Podíl spokojených převažoval pouze mezi stoupenci ODS. Příznivci dalších dvou koaličních stran patřili většinou k táboru nespokojených. Z hodnocení činnosti jednotlivých členů vlády vyšli nejlépe ministři Liška, Schwarzenberg a Pospíšil, u nichž podíl příznivých známek (1 nebo 2) převažoval nad procentem nepříznivých (4 a 5). Na opačném konci pomyslného žebříčku se octli ministři Langer, Čunek, Julínek a premiér Topolánek, jejichž práci hodnotí více než polovina občanů nepříznivými známkami.

Hodnocení práce prezidenta republiky, vlády a parlamentu a spokojenost s vnitropolitickou situací

Posuny v hodnocení práce prezidenta republiky, vlády a parlamentu jsou za uplynulý měsíc jen velmi mírné. Tradičně nejlépe je hodnocena práce prezidenta republiky, s níž jsou spokojeny téměř dvě třetiny lidí. Spokojenost s prací vlády zůstala na stejné úrovni jako začátkem května, zato se opět zvýšila spokojenost s činností parlamentu, která se po poklesu v době prezidentské volby poprvé v letošním roce přehoupla přes hranici 30 %. S vnitropolitickou situací je spokojena jen pětina občanů. Nejvíce spokojeni s prací ústavních institucí a vnitropolitickou situací jsou pravicově orientovaní občané, především sympatizanti ODS.

Hodnocení politické situace a práce vlády, parlamentu a prezidenta republiky

Nejvíce jsou lidé spokojeni s prací prezidenta republiky. Podíly občanů, kteří hodnotí kladně práci vlády a parlamentu, se i přes mírné zvýšení za uplynulý měsíc stále pohybují jen kolem třetiny, s vnitropolitickou situací je spokojena pouze necelá čtvrtina občanů. Nejvíce spokojeni s prací ústavních institucí a vnitropolitickou situací jsou pravicově orientovaní občané, především sympatizanti ODS. Příznivé názory na práci Václava Klause jdou do jisté míry napříč politickým spektrem, protože kladně se k jeho práci vyjádřila i necelá polovina příznivců KSČM a více než polovina sympatizantů ČSSD.

Hodnocení práce nejvyšších ústavní institucí

Se současnou politickou situací je rok po volbách do PSP ČR spokojena více než čtvrtina veřejnosti (27 %). S tím, jak od konce loňského roku postupně ubývá nepokojených lidí se současnou politickou situací, se zároveň mírně zlepšuje hodnocení práce ústavních institucí. Tradičně je vnímána práce hlavy státu jako výrazně lepší (73 % kladných hodnocení) než práce vlády (38 %) nebo parlamentu (32 %). I po téměř půl roce, kdy zasedla vláda s důvěrou parlamentu, není s její prací spokojena zhruba polovina příznivců obou menších koaličních stran. (Pokračování textu…)

Retrospektiva politických osobností 1990-2006

Společnost STEM se pravidelně a dlouhodobě věnuje sledování popularity českých politiků. V druhé polovině října však svou pozornost zaměřila na ohlédnutí za osobnostmi, které na české politické scéně působí nebo působily už od počátku devadesátých let. Do šetření byli vybráni ti politici, kteří se – v různých obdobích – vesměs pohybovali na předních příčkách žebříčků popularity a dosáhli alespoň 50% úrovně popularity. (Pokračování textu…)