Situace samoživitelů a samoživitelek v koronavirové krizi

Samoživitelé a samoživitelky jsou dlouhodobě skupinou ohroženější propadem životní úrovně. Finanční situace jejich domácnosti je často horší než v úplných rodinách a patří tak mezi skupiny významně ohrožené chudobou. Těžkosti s vycházením s příjmem pak ovlivňují další stránky života neúplných rodin. Dopady pandemie COVID-19 problematickou situaci ohrožených rodin samoživitelů a samoživitelek ještě vyostřují.

Číst dále

Finanční správa a veřejnost

Ve dnech 4. – 15. 1. 2018 STEM provedl pro Generální finanční ředitelství průzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na fungování Finanční správy a zkušenosti s daněmi a finančním úřadem.

Dotázáni byli občané ČR starší 18 let, kteří mají zkušenosti s Finanční správou a v posledních pěti letech měli daňovou povinnost (není to tedy obvyklý reprezentativní výzkum populace ČR, ale jasně definovaný cílový soubor respondentů s předpoklady vyjádřit se k tématu se znalostí a osobní zkušeností). Výzkumu se zúčastnilo 804 osob – plátců daní se zkušeností s FS.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v lednu 2018 na základě zadání Generálního finančního ředitelství, zjišťoval názory občanů, kteří mají zkušenosti s Finanční správou a daňovými povinnostmi, na fungování Finanční správy a finančních úřadů.

Mezi dotázanými lidmi (plátci daní se zkušeností s Finanční správou) má podle svého vyjádření přehled alespoň o svých daňových povinnostech nadpoloviční většina (58 %). Třetina připouští, že se v daních moc nevyzná a desetina se považuje za velmi málo informované o daňových povinnostech.

„Máte Vy osobně přehled o daňových povinnostech občanů České republiky?“

Nejčastější frekvence komunikace s Finanční správou výběrového souboru respondentů, tedy plátců daní, je jednou za rok (49 %). Častěji je v kontaktu jen malý podíl (9 %) dotázaných. Naopak více než dvě pětiny (42 %) respondentů přicházejí do kontaktu s FS jen nárazově, tedy méně často než jednou za rok.

„Jak často Vy osobně komunikujete s Finanční správou, finančním úřadem?“

Minimálně jednou měsíčně 1 %
Obvykle jednou za čtvrtletí 4 %
Obvykle jednou za pololetí 4 %
Obvykle jednou za rok 49 %
Méně často 42 %

Jasně nejčastějším způsobem komunikace s FS je osobní návštěva, dvoutřetinová většina (69 %) dotázaných uvedla, že při komunikaci s FS využívá osobních návštěv finančního úřadu. Třetina (36 %) využívá telefonický kontakt, pětina (18 %) komunikuje prostřednictvím e-mailu. Daňový portál či datová schránka je prostředkem komunikace s FS desetiny (12 %) respondentů výzkumu. Facebook využívá 1 %. Respondenti mohli uvést více odpovědí.

„Jakým způsobem s Finanční správou, finančním úřadem Vy osobně komunikujete?“

Podíl souhlasných odpovědí v %

Poplatníkům jsme dále předložili pět možných očekávání od činnosti Finanční správy a požádali o výběr tří možností, které jsou podle jejich názoru nejdůležitější.

Poplatníci vidí jednoznačně jako hlavní náplň činnosti Finanční správy výběr a přehledné spravování daní (na prvním až třetím místě vybralo 71 % respondentů). Na prvním místě výběr a správu přitom uvedla téměř polovina (47 %) dotázaných, pouze čtvrtina (29 %) tuto oblast do svého výběru vůbec nezařadila.

Více jak polovina respondentů mezi nejdůležitější obsahy práce FS vybrala aktivně informovat občany včetně daňových úlev (59 %) a bojovat s daňovými úniky (57 %). Poněkud méně dotázaných očekává od FS metodické pokyny (48 %). Zájem o metodické pokyny je přitom výrazně vyšší mezi lidmi s maturitou či vysokoškolským vzděláním (vybralo 54 res. 57 % z nich). Očekávání „občanů si bude všímat co nejméně“ do výběru tří oblastí zařadila pětina (21 %) poplatníků, nejčastěji vrcholoví manažeři a profesionálové v zaměstnaneckém poměru. Zaměstnanci v manuálních profesích častěji než ostatní preferují boj s daňovými úniky.

„Co očekáváte od Finanční správy především?“

Při hodnocení pěti charakteristik finančního úřadu, pod který respondenti výběrového souboru patří, zjišťujeme převažující spokojenost ve všech položkách. Jednoznačnou spokojenost poplatníci nejčastěji vyjadřují s dostupností úřadu a vstřícností a odborností jeho zaměstnanců (cca 30 a více procent odpovědi „velmi spokojen/a“).

Vyšší podíl nespokojenosti je patrný pouze v případě času potřebného k vyřizování záležitostí na FÚ, vyjadřuje ji pětina (20 %) dotázaných (mezi respondenty mladšími 30 let je to ještě o něco více: 32 %).

„Ohodnoťte, prosím, do jaké míry jste v následujících oblastech spokojen(a) s fungováním finančního úřadu, pod který územně patříte?“

Jednou z cest, jak do budoucna zkrátit čas potřebný k vyřízení záležitostí na finančním úřadě, je postupná elektronizace. Z výsledků průzkumu je zřejmé, že tříčtvrtinové většině dotázaných (73 %) by omezení papírové komunikace FS s daňovými poplatníky a její nahrazení elektronickými službami ve výhledu 10 let nevadilo.

„Vadilo by Vám osobně, kdyby Finanční správa postupně, ve výhledu příštích 10 let, omezila papírovou komunikaci s daňovými poplatníky a nahradila ji v co největší míře elektronickými službami?“


SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE VLASTNÍ DOMÁCNOSTI SE V ČESKÉ POPULACI ZLEPŠUJE

Svou rodinu za „chudou“ dnes považuje třetina občanů České republiky (32 %), v tom necelá desetina (7 %) je o chudobě své rodiny přesvědčena zcela určitě. Od roku 2015 pozorujeme mírné oslabování pocitu chudoby. Polovina populace (51 %) uvádí, že se jim daří spořit, což je v časové řadě STEM dosud nejvyšší zjištěná hodnota. Více než dvě pětiny občanů (44 %) uvádějí, že s příjmem v domácnosti snadno vycházejí. Opět jde o historické maximum.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM již od počátku devadesátých let sleduje subjektivní hodnocení finanční situace domácností občanů České republiky. V aktuálním průzkumu z poloviny února svou rodinu jako „chudou“ označila třetina dotázaných občanů. Ke skutečnému rozšíření chudoby se přitom přibližuje podíl těch, kteří zvolili odpověď „určitě ano“. Odpovědi „spíše ano“ svědčí spíše o subjektivním pocitu materiální deprivace.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

Již v březnu 2015 jsme sledovali mírné snížení podílu těch, kteří považují svou rodinu za chudou. Tento pokles se v aktuálním průzkumu potvrzuje. Zjištěné údaje se blíží k dosavadním nejnižším hodnotám, naměřeným v polovině 90. let. Oslabování pocitu chudoby je jistě úzce spojeno se spokojeností s celkovým vývojem české ekonomiky, kterou v datech sledujeme, jakož i v pozitivnějším hodnocení finanční situace vlastní domácnosti v minulém roce.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Svou rodinu jako „chudou“ výrazně častěji označují lidé se základním vzděláním (49 %) a nezaměstnaní (56 %), v nižší míře rovněž vyučení (38 %) a důchodci (35 %). Dále svou rodinu za chudou častěji považují rozvedení respondenti (49 %) a jednočlenné domácnosti (44 %). Vzhledem k nízkým počtům respondentů v jednotlivých krajích můžeme pouze jako ilustrační údaj uvést, že podíl lidí považujících svou rodinu za chudou je poněkud vyšší mezi obyvateli Moravskoslezského a Olomouckého kraje.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Podle vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Podle rodinného stavu

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

Analýza dat podle očekávání ukazuje, že pocit chudoby je podmíněn majetkovou situací domácnosti. Přesto je zajímavé, že více než třetina lidí s celkovou hodnotou majetku do 300 tisíc korun svou rodinu za chudou nepovažuje. A naopak, téměř pětina těch, kteří svůj majetek ocenili částkou vyšší než 2 miliony korun, se za chudé označuje. Tyto skutečnosti potvrzují subjektivitu vyjádření o chudobě.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Podle uvedené celkové hodnoty majetku domácnosti

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

Dalším ukazatelem ekonomického stavu českých domácností je vyjádření ohledně schopnosti ukládat finance pro budoucí využití. V únorovém průzkumu se celek dotázaných téměř vyrovnaně rozdělil do dvou skupin, polovině respondentů se daří část příjmů uspořit, polovině se to podle jejich vlastního vyjádření nedaří. Vzhledem k tomu, že v minulosti mezi lidmi spíše převažovali ti, kteří nebyli schopni úspory vytvářet, lze hodnotit aktuální vývoj jako velmi pozitivní. Naměřený podíl spořících dokonce dosáhl nejvyšší dosud zjištěné hodnoty.

„Podařilo se Vám za poslední tři měsíce něco uspořit?“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

STEM disponuje ještě jednou unikátní časovou řadou, která ilustruje hospodaření domácností již od roku 1990. Jak je z následujícího grafu vidět, největší nápor na ekonomiku domácností přišel hned po deregulaci cen – tedy na počátku 90. let minulého století. Druhý nápor se datuje ke konci 90. let (1997-98) po prvních vážnějších ekonomických problémech samostatného státu, provázených navíc krizí politickou. Ekonomická krize po roce 2008 se v tomto hodnocení příjmové situace domácnosti tak výrazně neprojevila. Aktuální data ukazují významné oslabení (o 7 %) podílu odpovědí, že v domácnosti s příjmem vycházejí „velmi obtížně“ nebo „obtížně“, na 18 %, tedy na nejnižší dosud zjištěnou hodnotu. Zároveň se od roku 2013 podstatně zvýšil podíl lidí, kteří s příjmem v domácnosti vycházejí snadno.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1990-1992, Trendy 1993-2016

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let