NÁKLADY NA VYTÁPĚNÍ ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ A ENERGETICKÁ CHUDOBA V ČR

Ve dnech 26. 1. – 6. 2. 2019 STEM provedl pro ASHOKA ČR a SR výzkum, který byl zaměřen na výdaje na vytápění domácnosti. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán na základě kvótního výběru kombinací technik PAPI a CAPI. Dotázáno bylo v osobních rozhovorech 1084 osob starších 18 let.

STEM na výzvu organizace ASHOKA ČR a SR zpracoval krátký výzkum na téma výdajů na vytápění domácností a zároveň na základě veřejně dostupných dat a informačních zdrojů realizoval analýzu tématu energetické chudoby v České republice. Tisková zpráva přináší shrnutí z obou výzkumných akcí.

Podle vlastní výpovědi téměř čtvrtina domácností (22 %) má náklady na vytápění tak vysoké, že musí omezovat jiné výdaje, aby náklady na topení pokryla. Dvě pětiny domácností (39 %) uvádějí, že kvůli výši nákladů na topení v zimě některé části bytu či domu nevytápí tak, jak by jim vyhovovalo. Poměrně vysoký podíl souhlasných odpovědí v případě druhého opatření ukazuje spíše na standardní úsporné opatření, které není až tak podmíněné přílišnými náklady na zajištění tepla v domácnosti.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Z kombinace obou položek vyplývá, že 15 % domácností redukuje jak jiné výdaje domácnosti, tak teplotu v jiných částech domu, 8 % pouze omezuje výdaje domácnosti a 24 % vnímá, že nevytápí ze své některé části domu, tak, jak by chtěli.

Analýza rozdílů mezi různými sociodemografickými skupinami jasně ukazuje, že úsporná opatření kvůli výdajům na vytápění častěji zavádějí starší lidé (30 % lidí starších 60 let omezuje jiné výdaje domácnosti, 48 % nevytápí optimálně jiné části domu). Podobné údaje ukazují data pro domácnosti tvořené jednou nebo dvěma osobami lidí starších 60 let.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Lidé, kteří subjektivně hodnotí finanční zajištění své domácnosti nepříznivě, také častěji uvádějí, že jsou pro ně náklady na vytápění tak vysoké, že musí hledat úspory jinde. V domácnostech špatně materiálně zajištěných je tedy téměř polovina těch, které omezují kvůli nákladům na topení jiné výdaje, a více než polovina těch, které nemají doma všude takový tepelný komfort, jaký by si představovali v ideální situaci (36 % těchto domácností uvádí, že je nucena k oběma opatřením zároveň).

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Dodejme ještě, že data STEM naznačují, že vedle důchodců se k úsporným opatřením častěji uchylují rovněž domácnosti nezaměstnaných (ovšem vzhledem k nízkému počtu nezaměstnaných respondentů v průzkumu jde pouze o orientační údaj).

Tazatelé STEM se v průzkumu také respondentů ptali, jakou teplotu mají teď v zimě v obývacím pokoji nebo jiné místnosti, ve které jsou nejčastěji. Nejčastěji uváděnou teplotou je 22 °C (25 %). Celkově má v hlavní místnosti nejméně 22 °C třípětinová většina domácností (62 %), což jen ukazuje, že oproti v Evropě standardně optimalizované teplotě 20 °C si české domácnosti „přetápějí“. Naopak nízkou teplotu, tedy méně než 20 °C, uvádí pouze 6 % dotázaných.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Podíl těch, kteří výdaje na teplo omezují, je vyšší především v domácnostech, které uvádějí, že mají v hlavní místnosti 20 °C a méně. Mírně nadprůměrný je ještě v domácnostech vytápěných na 21 a 22 °C.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Otázka dostatečného vytápění domácnosti, resp. problémů se zajištěním tepelného komfortu, spadá mezi témata související s energetickou chudobou. STEM se přehledem stavu energetické chudoby v ČR zabýval v sekundární analýze stávajících informačních zdrojů pro ASHOKA.

Z této analýzy především vyplývá, že téma energetické chudoby je novým tématem, s čímž souvisí skutečnost, že ani ve světě, ani v českém prostředí neexistuje shoda na jednotné definici energetické chudoby.^[1]

„Je zapotřebí brát na vědomí, že energetická chudoba se velmi liší od finanční chudoby, způsobuje ji více faktorů, nejen ryze příjmová stránka. Přestože jsou disponibilní příjmy jedním z pilířů energetické chudoby, je především ovlivněna výdaji domácnosti na energii, technickým stavem budovy, ve kterém domácnost žije, a cenou energie. Z důvodu více faktorů může být domácnost energeticky chudá i v případě vysokých příjmů, pokud zároveň má vysoké výdaje na energii z důvodu plýtvání nebo nedostatečných fyzikálních vlastností objektu.“^[2]

Celkově se uvádí, že v Evropě je dle odhadů energetickou chudobou ohroženo 50 až 160 milionů lidí, což je velmi velké rozpětí a ukazuje na nejasné uchopení celé problematiky. V případě České republiky se mluví o odhadu 15-20 % domácností ohrožených energetickou chudobou, přesné informace ovšem k dispozici nejsou. V ČR (a postsocialistických zemích obecně) je energetická chudoba jako nový jev spojená se zvyšujícími se cenami energií a nízkou mírou efektivity jejich využívání. V důsledku vývoje cen zboží a služeb se tak domácnost může dostat do situace, kdy nemá dostatečný disponibilní příjem na pokrytí svých zvyšujících se výdajů a bude muset začít snižovat své potřeby. Tyto aspekty byly v alespoň základní podobě testovány v aktuálním průzkumu STEM.

Nejčastěji se za příčiny energetické chudoby označují nedostatečný příjem domácnosti (případně vysoké výdaje domácnosti na energii), neefektivní způsob vytápění, nedostatečná izolace a vysoké ceny energií (svůj vliv mohou mít územní rozdíly, tarifní podmínky, nekalé praktiky). Svou roli mohou sehrát i životní styl a návyky domácnosti.

Podle veřejně dostupných odborných zdrojů ke skupinám ohroženým energetickou chudobou nejčastěji patří lidé v důchodovém věku, kteří žijí ve špatně zateplených velkých domech a nemají dostatek financí na zateplení, nebo přestěhování. Přitom jejich potřeba energie je vzhledem k času strávenému doma a případně zdravotnímu stavu zvýšená. Této charakteristice odpovídá i zjištění průzkumu STEM o vyšším podílu domácností důchodců, které častěji omezují kvůli nákladům na vytápění jiné výdaje či teplotu v dalších částech bytu/domu. Dalšími ohroženými skupinami v ČR jsou podle odborníků^[3] domácnosti bez jednoho z rodičů a domácnosti s více dětmi (tyto skupiny jsou v průzkumu STEM jen málo časté, takže nemůžeme jejich úsporná opatření sledovat). Z obecné perspektivy k domácnostem ohroženým energetickou chudobou patří domácnosti v hmotné nouzi (např. dlouhodobě nezaměstnaní, což naznačují i výše uvedená zjištění STEM).

Průzkum STEM je ovšem jen drobným příspěvkem ke zkoumání energetické chudoby v ČR. Tato oblast by vyžadovala detailnější výzkumy zaměřené na dopady energetické chudoby na různé skupiny obyvatel.

1. Jádrem stávajících definic je podmínka dostatku energie (nebo přijatelné náklady) pro adekvátní vytápění, ochlazování, vaření, osvětlení a užívání elektronických prostředků v domácnosti. Jednou z variant definice energetické chudoby v ČR je: „Domácnost je považována za energeticky chudou, pokud domácnosti, po odečtení nákladů na bydlení, zbyde méně než 1,5 násobku životního minima, a zároveň vynakládá více než 10 % svého disponibilního příjmu na energetické služby (vytápění, osvětlení atd.).“ https://www.mpo-efekt.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/energeticka-chudoba-v12.pdf ↑

1. Tamtéž, str. 5. ↑

http://www.urso.gov.sk/sites/default/files/Energeticka-chudoba-a-zranitelni-odberatelia-vEU_2016.pdf ↑

Hodnocení příjmů vlastní domácnosti je výrazně lepší než v minulosti

V datech z průzkumů STEM bylo od roku 2014 patrné zlepšování pohledu českých občanů na finanční situaci domácnosti. Aktuální průzkum potvrzuje výsledky z roku 2016. Dále se však zlepšuje hodnocení hospodaření vlastní domácnosti, podíl pozitivních odpovědí je aktuálně na historickém maximu v dlouhodobé časové řadě od roku 1990. Mírně nadpoloviční většina (53 %) občanů tedy uvádí, že vycházejí s příjmem domácnosti bez větších obtíží, přičemž nejčastější odpovědí je „vycházíme spíše snadno“ (41 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

STEM již od počátku devadesátých let sleduje subjektivní hodnocení finanční situace domácností občanů České republiky. V únorovém průzkumu STEM konkrétně zjišťoval, jak lidé hodnotí vývoj finanční situace domácnosti za poslední rok a jak v současnosti vycházejí s příjmem domácnosti.

Z časové řady STEM je patrné, že podle veřejnosti se celková ekonomická situace v naší zemi podstatně zlepšila a v současnosti je spokojenost se stavem ekonomiky na úrovni nejlepších hodnocení v polistopadovém vývoji.

Když se zaměříme na hodnocení finanční situace vlastní domácnosti za uplynulý rok, pozorujeme rovněž pozitivní postoje. U tří pětin dotázaných (60 %) zůstala situace domácnosti stejná jako před rokem, u čtvrtiny (24 %) se dokonce zlepšila. Jen necelá pětina lidí (16 %) považuje svou situaci za horší než vloni. Z grafu je zřejmá změna ve zpětném hodnocení finanční situace domácnosti v posledních pěti letech. Ještě v roce 2013 byl podíl odpovědí, že se situace domácnosti zhoršila, na úrovni poloviny dotázané populace.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2018

Hodnocení finanční situace domácnosti je podle časové řady poněkud stabilnější než hodnocení celkové ekonomické situace země, ovšem i na této úrovni byly od roku 2009 patrné dopady ekonomické krize ve zpětném subjektivním pohledu na situaci domácnosti. V roce 2014 došlo k výraznému zlepšení hodnocení situace domácnosti, které v roce 2016 pokračovalo.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2018

Ve shodě s uvedenými pozitivními údaji jsou rovněž odpovědi na otázku, jak v domácnosti dotázaných vycházejí s příjmem. Dvě pětiny dotázaných (41 %) uvádějí, že s příjmem domácnosti vycházejí „spíše snadno“. Třetina lidí (34 %) naopak uvádí, že vycházejí spíše s obtížemi. Krajní kategorie (velmi snadno/snadno a velmi obtížně/obtížně) jsou zastoupeny podobným podílem, zhruba jednou desetinou. V porovnání s předchozím průzkumem z roku 2016 vidíme zlepšující se hodnocení příjmové situace českých domácností.

Je zajímavé, že ve zpětném subjektivním hodnocení finanční situace domácnosti od roku 2016 k výrazným změnám již nedošlo, ovšem v názoru na dostatečnost příjmu pozorujeme pozitivní tendenci.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2018/2

Z unikátní časové řady STEM od roku 1990 je zřejmé, že největší nápor na ekonomiku domácností přišel hned po deregulaci cen – tedy na počátku 90. let minulého století. Druhý nápor se datuje ke konci 90. let (1997–98) po prvních vážnějších ekonomických problémech samostatného státu, provázených navíc krizí politickou. Ekonomická krize po roce 2008 se v tomto hodnocení příjmové situace domácnosti tak výrazně neprojevila. Od roku 2014 sledujeme zlepšování pohledu na příjmovou situaci domácnosti. Aktuální data ukazují zcela jednoznačné zvýšení podílu lidí, kteří s příjmem v domácnosti vycházejí snadno (od roku 2013 celkem nárůst o 20 procentních bodů). Zároveň se snížil podíl těch, kteří mají s příjmy problémy. Současná situace je tedy zcela jedinečná a naprosto odlišná od výsledků v minulosti.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1990-1992, Trendy 1993-2018

Z podrobnějšího pohledu na data z let 2016 a 2018 vyplývá, že mladí lidé jsou v hodnocení příjmu domácnosti stabilní, naopak v ostatních věkových skupinách došlo ke zvýšení podílu pozitivních hodnocení, nejvíce je to patrné v kategorii 45 až 59 let (u starších lidí zase nejvýrazněji oslabil podíl odpovědí „velmi obtížně“ a „obtížně“).

Rovněž ve všech skupinách lidí s různým hodnocením celého majetku domácnosti pozorujeme navýšení podílu lidí, kteří s příjmem vycházejí snadno či spíše snadno. Pozitivním zjištěním je také skutečnost, že u lidí, kteří svůj majetek oceňují částkou do 500 tisíc korun, se významně snížil podíl těch, kteří s příjmem skutečně obtížně vycházejí.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Srovnání rozdílů podle věku v letech 2016 a 2018

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2018/2

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Srovnání rozdílů podle celkové hodnoty majetku v letech 2016 a 2018

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2018/2

Ekonomický vývoj v minulém roce veřejnost hodnotí pozitivně, výrazně častěji než dříve si lidé myslí, že česká ekonomika je na tom lépe

Polovina občanů (48 %) se domnívá, že česká ekonomika je ve stejné situaci jako před rokem. Ovšem téměř dvě pětiny lidí (37 %) si myslí, že se stav naší ekonomiky zlepšil. Oproti poslednímu výzkumu v roce 2014 se podíl těchto pozitivních hodnocení ekonomického vývoje jasně zvýšil (o 25 %). Ve výhledu na příští rok čeká polovina občanů (50 %) neměnnou situaci, více než čtvrtina (27 %) předpokládá zlepšení, necelá čtvrtina (23 %) naopak zhoršení ekonomické situace. Více než třípětinová většina dotázaných (62 %) uvedla, že se finanční situace jejich domácnosti za poslední rok nezměnila. Mezi podíly těch, kteří konstatovali zlepšení, resp. zhoršení vlastní finanční situace, je minimální rozdíl (19 %, resp. 21 %). Podobné je rozložení názorů na vývoj finanční situace vlastní domácnosti v příštím roce.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM dlouhodobě od roku 1993 sleduje, jak hodnotí občané vývoj české ekonomiky a situaci vlastní domácnosti a ptá se i na to, s jakým trendem počítají v následujících 12 měsících. Negativní hodnocení při zpětném pohledu i při výhledech do budoucna charakteristická pro období po ekonomické krizi v roce 2008 jsou minulostí. Již výzkum z roku 2014 ukazoval na změnu postojů. V aktuálních výsledcích je pak jasně patrné příznivé hodnocení především ekonomického vývoje naší země v loňském roce.

Téměř dvě pětiny občanů se totiž domnívají, že za poslední rok se česká ekonomická situace zlepšila. Polovina dotázaných se přiklání k názoru, že ekonomická situace zůstala stejná. V menšině je skupina těch, kteří si myslí, že se situace zhoršila (15 %). V hodnocení finanční situace vlastní domácnosti jasně převažuje odpověď, že „zůstala stejná“ (62 %). Mezi podílem těch, kteří si myslí, že se jejich situace zlepšila, a těmi, kteří ji považují za horší, není výrazný rozdíl.

„Myslíte si, že v porovnání se situací před 12 měsíci se:“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

V dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1993 jsou patrné propady a následné růsty podílů pozitivních názorů na celkovou ekonomickou situaci v České republice. Jasně patrné jsou krize roku 1997 a roku 2008 (podíl názorů, že se ekonomika zlepšila nebo zůstala stejná, se od března 2008 do března 2009 snížil o 45 %). Po skokovém zvýšení podílu pozitivního hodnocení české ekonomiky v roce 2014 (o 28 %) vidíme v aktuálních datech další výrazný nárůst (o 20 %).

Hodnocení finanční situace domácnosti je podle časové řady stabilnější, ovšem i zde byly od roku 2009 patrné dopady ekonomické krize ve zpětném subjektivním pohledu na situaci domácnosti. Podobně jako u celkové ekonomické situace i zde zjišťujeme od roku 2014 posilování pozitivního hodnocení až k historickému maximu v časové řadě – 85 %.

Vývoj názorů na všeobecnou ekonomickou situaci v ČR a finanční situaci domácnosti
za minulých 12 měsíců
(podíl odpovědí „velmi se zlepšila“ + „trochu se zlepšila“ + zůstala stejná“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

K celkovému vývoji zpětného hodnocení ekonomické situace v České republice a vlastní finanční situace dodejme přesné údaje o posledních změnách (viz následující grafy). V hodnocení všeobecné ekonomické situace je nejdříve v roce 2014 patrné zvýšení opatrného hodnocení (situace se nezměnila, nárůst o 20 %), o dva roky později jsou již lidé „radikálnější“ a zvyšuje se podíl těch, kteří ji považují za spíše lepší (růst dokonce o 25 %). Podíl těch, kteří se domnívají, že situace zůstala stejná, se ovšem nezměnil, což v souhrnu znamená pokles podílu negativních hodnocení od roku 2013 o celých 55 %. Vývoj ekonomických ukazatelů české ekonomiky a jejich mediální prezentace tak mají svůj odraz i ve veřejném mínění.

Ve zpětném pohledu na finanční situaci domácností respondentů je rovněž jasně viditelné snižování podílu negativních hodnocení (od roku 2013 pokles o 29 %) a zároveň postupné zvyšování podílu těch, kteří svou situaci hodnotí jako stabilní (od roku 2013 růst o 20 %).

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

Příznivý pohled na minulost české ekonomiky i finanční situace domácnosti je častější u občanů s vyšším vzděláním, materiálně lépe situovaných osob. V hodnocení vývoje české ekonomiky za posledních 12 měsíců však k výraznému zvýšení podílu odpovědí konstatujících zlepšení ekonomiky došlo nejen mezi lidmi s vysokoškolským a středoškolským vzděláním, ale i vyučenými. Lidé se základním vzděláním se nejčastěji domnívají, že se celková ekonomická situace nezměnila.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice v porovnání
se situací před 12 měsíci:“

Srovnání rozdílů podle vzdělání v letech 2014 a 2016

Pramen: STEM, Trendy 2014/3, 2016/2

Zajímavé je, že mezi lidmi staršími 60 let, kteří jsou tradičně v hodnocení své finanční situace poměrně negativní, došlo k nejvýraznějšímu snížení podílu odpovědí, že se situace jejich domácnosti zhoršila.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Srovnání rozdílů podle věku v letech 2014 a 2016

Pramen: STEM, Trendy 3/2013, 3/2014

Vyhlídky do budoucna

Ve vyhlídkách na příštích 12 měsíců v české ekonomice očekává polovina občanů vývoj bez výrazných změn. Více než čtvrtina čeká zlepšení ekonomické situace České republiky, mírně nižší podíl naopak předpokládá zhoršení. V hodnocení budoucnosti finanční situace domácnosti je rozložení názorů podobné jako v případě zpětného pohledu, jasně převládá názor, že situace domácnosti zůstane stejná (zastává jej téměř dvoutřetinová většina dotázaných).

„Myslíte si, že za budoucích 12 měsíců se:“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Časová řada STEM ukazuje postupný růst podílu optimistických výhledů na budoucnost české ekonomiky a budoucnost domácností respondentů. Optimismus ve výhledech na budoucí finanční situaci domácnosti je (podobně jako ve zpětném pohledu) na historickém maximu.

Vývoj názorů na všeobecnou ekonomickou situaci v ČR a finanční situaci domácnosti
v budoucích 12 měsících
(podíl odpovědí „velmi se zlepší“ + „trochu se zlepší“ + zůstane stejná“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Následující graf konkrétními čísly ilustruje pozitivní výsledek průzkumu, že i do budoucna je česká veřejnost poměrně optimistická. Podíl pesimistů ve výhledech na budoucnost české ekonomiky se snížil o 9 %, podíl pesimistů při očekávání budoucí situace vlastní domácnosti o 14 %.

„Myslíte si, že za budoucích 12 měsíců se:“

Pramen: STEM, Trendy 2014/3, 2016/2

Pokud otázky na očekávání vývoje naší ekonomiky a finanční situace vlastní domácnosti zkombinujeme, můžeme rozdělit populaci na čtyři skupiny:

jako „optimisty“ lze označit lidi, kteří očekávají zlepšení české ekonomiky i finanční situace vlastní domácnosti anebo zlepšení v jedné z oblastí a neutrální vývoj v druhé,
„realisté“ buď v obou otázkách předpokládají, že se situace nezmění, anebo v jedné očekávají zlepšení a ve druhé zhoršení,
„umírnění pesimisté“ předvídají zhoršení v jedné oblasti a stagnaci ve druhé
a „pesimisté“ předpokládají, že dojde ke zhoršení stavu české ekonomiky i finanční situace jejich domácnosti.

Z vývoje souhrnné typologie od roku 2011 je na první pohled zřejmý rozpad skupiny „pesimistů“ a posilování jak „optimistů“, tak „realistů“.

Perspektivy české ekonomiky a vývoje finanční situace domácností
(souhrnná typologie, v %)

Pramen: STEM, Trendy 2011-2016