Volby do EP

Počátkem května – zhruba měsíc před volbami do Evropského parlamentu jsou dvě pětiny (41 %) českých občanů ochotny se těchto voleb zúčastnit a další téměř dvě pětiny (37 %) svou účast zvažují. Čtyři parlamentní strany překračují pětiprocentní hranici pro zisk mandátů, podíl hlasů pro Stranu zelených se pohybuje kolem 3 %. Ve stranických preferencích (tj. mezi všemi dotázanými) vede o tři body ČSSD před ODS (24 % : 21 %). Vyhlídky malých stran byly na počátku května chabé. (Pokračování textu…)

Hodnocení výsledků voleb do Evropského parlamentu

V červencovém šetření STEM zjišťoval kromě rozhodování voličů při volbách do Evropského parlamentu, které proběhly ve dnech 11.-12.6.2004, důvody neúčasti ve volbách a celkové hodnocení voleb občany ČR. Volby do Evropského parlamentu zásadním způsobem ovlivnil nízký zájem voličů, který tyto volby významně odlišil od jiných typů voleb. Pokud však srovnáme postoj ke straně zvolené ve volbách do Evropského parlamentu s volbami do Poslanecké sněmovny, žádné dramatické rozdíly nezjišťujeme. Výsledky červencového výzkumu STEM zároveň ukazují, že hlavním důvodem vysoké míry neúčasti ve volbách do Evropského parlamentu byla obecná skepse a nedůvěra ke smyslu voleb, nechuť volit a nezájem o politiku…

Evropské instituce mají důvěru většiny obyvatel. Náš český komisař EU však nikoli.

Důvěru v nejvýznamnější evropské instituce má více než polovina občanů. Nejvyšší kredit má Evropský soudní dvůr, kterému důvěřují téměř dvě třetiny občanů (65 %). Evropskému parlamentu a Evropské komisi věří těsná většina (54 % resp. 52 %). Důvěra ve všechny sledované instituce ve srovnání s obdobím našeho vstupu do EU mírně poklesla. Je otázkou, zda se do tohoto hodnocení může promítat změna českého komisaře. Zatímco Pavlu Teličkovi důvěřovaly na tomto postu více než dvě třetiny veřejnosti (68 %), komisaři EU Vladimíru Špidlovi důvěřuje jen čtvrtina (24 %).