Důvěra v Evropskou unii a Evropský parlament mírně posiluje, stále však většina veřejnosti těmto institucím nedůvěřuje
Důvěru v Evropskou unii mají dvě pětiny občanů (41 %), Evropskému parlamentu důvěřuje třetina lidí (34 %). Ačkoliv důvěra roste, patří mezi sledovanými institucemi mezi méně důvěryhodné. Zároveň 71 % občanů cítí sounáležitost s Evropu a cítí se Evropanem. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019.
Důvody nízké volební účasti ve volbách do EP
Nejnižší účast v historii českých eurovoleb měla za příčinu zřejmě nezájem lidí o Evropskou unii, doprovázený nepochopením toho, co nám EU přináší. Lidé k volbám do EP nepřišli také proto, že nerozumí tomu, co tato instituce řeší a mají málo informací o činnosti jimi zvolených zástupců v EP.
Model Evropský parlament, duben 2014
V druhé polovině dubna STEM v rámci pravidelného měsíčního šetření TRENDY zjišťoval preference k volbám do Evropského parlamentu a na jejich základě zkonstruoval volební model pro tyto volby. STEM – VOLEBNÍ MODEL K VOLBÁM DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 V druhé polovině dubna STEM v rámci pravidelného měsíčního šetření TRENDY zjišťoval preference k volbám do Evropského parlamentu.
Důvěra občanů v EU a Evropský parlament
Evropské unii nyní důvěřuje 34 % občanů ČR, což je z dlouhodobého hlediska vůbec nejnižší zjištěná hodnota. Nízká je i důvěra našich občanů v Evropský parlament, kterému důvěřuje necelá třetina lidí (30 %). Nedůvěru k Evropské unii i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané hůře materiálně zajištění, stoupenci KSČM a Úsvitu.
Důvěra v EU a Evropský parlament
Evropské unii nyní důvěřuje 40 % občanů ČR, což je z dlouhodobého hlediska jedna z nejnižších hodnot. Nízká je i důvěra našich občanů v Evropský parlament, která činí stejně jako před půl rokem 35 %.
Důvěra Čechů v Evropskou unii
Evropské unii nyní důvěřuje 37 % občanů ČR, což znamená stabilizaci, ovšem na historicky nejnižší hodnotě. Obdobně se vyvíjí i důvěra v Evropský parlament, která činí stejně jako před půl rokem 30 %, tedy nejméně od počátku sledování v roce 2004.
Důvěra v EU a Evropský parlament
Evropské unii nyní důvěřuje 37 % občanů ČR, což znamená další historické minimum. Obdobně se vyvíjí i důvěra v Evropský parlament, která činí 30 %, tedy nejméně od počátku sledování v roce 2004. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané špatně materiálně zajištění a zejména lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM.
Účast a neúčast u nedávných voleb do Evropského parlamentu
Zatímco pro svou účast u evropských voleb se většina voličů rozhodla už alespoň měsíc před volbami a jen necelá třetina v posledním týdnu, nevoliči se častěji rozhodovali až v posledních dnech před volbami. Mezi důvody neúčasti dominuje obecné znechucení z politiky, které je častější zejména u těch nevoličů, kteří se rozhodovali alespoň měsíc před volbami.
Spokojenost občanů s výsledky voleb do Evropského parlamentu
Ve volbách do Evropského parlamentu vyhrála ODS a uhájila (i při sníženém počtu europoslanců z 24 na 22) devět mandátů. Její voliči jsou také v drtivé většině s výsledky voleb spokojeni. Mezi voliči obou levicových stran převažuje zklamání, třetina voličů ČSSD i KSČM však vyjádřila spokojenost. Nespokojena je také většina lidí, kteří volit do Evropského parlamentu vůbec nešli.
Důležitost voleb do EP ve srovnání s ostatními volbami
Loňské volby do krajských zastupitelstev vyburcovaly obecně zájem o volby a posílily v lidech pocit, že volby jsou důležité. Po loňském říjnu tento pocit opět oslabil a ani blížící se volby do Evropského parlamentu na tom mnoho nezměnily. Volby do EP jsou totiž pro občany méně důležité než volby komunální, do poslanecké sněmovny nebo krajské.
