Důvěra v Evropskou unii a Evropský parlament mírně posiluje, stále však většina veřejnosti těmto institucím nedůvěřuje

Důvěru v Evropskou unii mají dvě pětiny občanů (41 %), Evropskému parlamentu důvěřuje třetina lidí (34 %). Ačkoliv důvěra roste, patří mezi sledovanými institucemi mezi méně důvěryhodné. Zároveň 71 % občanů cítí sounáležitost s Evropu a cítí se Evropanem.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v Evropskou unii a Evropský parlament.

Dvě pětiny občanů (41 %) mají důvěru v Evropskou unii, třetina (34 %) v Evropský parlament. Nedůvěra tedy ve veřejném mínění převažuje a evropské instituce patří spolu s výkonnými a zákonodárnými politickými institucemi k institucím s nejnižší mírou důvěry veřejnosti. Pro srovnání Poslanecké sněmovně důvěřuje 35 % Čechů a Češek.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Z dlouhodobých analýz STEM vyplývá, že většina občanů nemá na Evropskou unii silný názor a o téma se nezajímá. Lidí, kteří chtějí okamžité vystoupení z EU, nebo naopak jsou úplně spokojeni s EU, je v populaci velmi málo. Nedůvěra v evropské instituce silně závisí na nespokojenosti s polistopadovým vývojem v ČR nebo nedůvěrou v politické instituce obecně. Zároveň Češi cítí v posledních letech stabilně vyšší sounáležitost s Evropou (71 %) než v období 2011–2015.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Důvěra v EU a EP je samozřejmě úzce provázaná, více než polovina dotázaných (56 %) nedůvěřuje ani Evropské unii ani Evropskému parlamentu, naopak necelá třetina (31 %) má důvěru v obě instituce. Desetina občanů důvěřuje EU, ale nemá důvěru v EP.

Časová řada STEM zachycuje vývoj důvěry českých občanů v Evropskou unii od roku 1994. Míra důvěryhodnosti EU do roku 2009 dlouhodobě kolísala mezi 50 a 60 %, posledním vrcholem byla doba počátku našeho evropského předsednictví v roce 2009. Poté následoval pokles důvěryhodnosti EU s historickým minimem v roce 2016 (svou roli v tomto vývoji jistě sehrála tehdejší migrační krize). V následujících letech se již důvěra v EU pozvolna zvyšovala, stále však není na hodnotách zjištěných před rokem 2009.

Vývoj důvěry v Evropský parlament má ve více než desetileté výzkumné řadě STEM podobný průběh jako důvěra v Evropskou unii.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

Podobně jako jiné postoje k tématům spjatým s Evropskou unií je i míra důvěry v EU podmíněna věkem a vzděláním respondentů. Evropské unii (a Evropskému parlamentu) častěji důvěřují mladší a vzdělanější lidé. Následující graf navíc ukazuje, že mezi mladšími lidmi v porovnání s rokem 2016 míra důvěry vzrostla výrazněji než mezi lidmi staršími 45 let.

Podíl důvěřujících Evropské unii podle věku (srovnání 2016 a 2019)

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2019/6

Podíl lidí, kteří mají důvěru v Evropskou unii nebo Evropský parlament, se také podle očekávání liší v závislosti na politických sympatiích respondentů. Vyšší podíl důvěřujících EU a EP je mezi stoupenci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, naopak mezi příznivci KSČM a SPD jednoznačně převažují negativní postoje.

Podíl důvěřujících Evropské unii a Evropskému parlamentu

podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)


Důvody nízké volební účasti ve volbách do EP

Nejnižší účast v historii českých eurovoleb měla za příčinu zřejmě nezájem lidí o Evropskou unii, doprovázený nepochopením toho, co nám EU přináší. Lidé k volbám do EP nepřišli také proto, že nerozumí tomu, co tato instituce řeší a mají málo informací o činnosti jimi zvolených zástupců v EP. Zhruba polovinu lidí, kteří k volebním urnám nepřišli, tvořili pravidelní nevoliči (nechodí k volbám do EP nebo k žádným volbám), další třetina se o své neúčasti rozhodla během posledního týdne či přímo v den voleb. Nejnižší účast v historii českých eurovoleb měla za příčinu zřejmě nezájem lidí o Evropskou unii, doprovázený nepochopením toho, co nám EU přináší. Lidé k volbám do EP nepřišli také proto, že nerozumí tomu, co tato instituce řeší a mají málo informací o činnosti jimi zvolených zástupců v EP. Zhruba polovinu lidí, kteří k volebním urnám nepřišli, tvořili pravidelní nevoliči (nechodí k volbám do EP nebo k žádným volbám), další třetina se o své neúčasti rozhodla během posledního týdne či přímo v den voleb. Číst dále


Důvěra občanů v EU a Evropský parlament

Evropské unii nyní důvěřuje 34 % občanů ČR, což je z dlouhodobého hlediska vůbec nejnižší zjištěná hodnota. Nízká je i důvěra našich občanů v Evropský parlament, kterému důvěřuje necelá třetina lidí (30 %). Nedůvěru k Evropské unii i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané hůře materiálně zajištění, stoupenci KSČM a Úsvitu. Nízká míra důvěry v evropské instituce může nepříznivě ovlivnit zájem občanů o květnové volby do Evropského parlamentu. Číst dále


Důvěra v EU a Evropský parlament

Evropské unii nyní důvěřuje 40 % občanů ČR, což je z dlouhodobého hlediska jedna z nejnižších hodnot. Nízká je i důvěra našich občanů v Evropský parlament, která činí stejně jako před půl rokem 35 %. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané hůře materiálně zajištění, lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM, a občané, kteří by nyní nevolili žádnou stranu. Číst dále


Důvěra Čechů v Evropskou unii

Evropské unii nyní důvěřuje 37 % občanů ČR, což znamená stabilizaci, ovšem na historicky nejnižší hodnotě. Obdobně se vyvíjí i důvěra v Evropský parlament, která činí stejně jako před půl rokem 30 %, tedy nejméně od počátku sledování v roce 2004. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané hůře materiálně zajištění, lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM, a občané, kteří by nyní nevolili žádnou stranu. Číst dále


Důvěra v EU a Evropský parlament

Evropské unii nyní důvěřuje 37 % občanů ČR, což znamená další historické minimum. Obdobně se vyvíjí i důvěra v Evropský parlament, která činí 30 %, tedy nejméně od počátku sledování v roce 2004. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané špatně materiálně zajištění a zejména lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM. Je zajímavé, že nejčastěji důvěru Evropské unii vyslovují příznivci ODS, tedy strany, která se ve vládě k EU staví nejkritičtěji. Číst dále


Účast a neúčast u nedávných voleb do Evropského parlamentu

Zatímco pro svou účast u evropských voleb se většina voličů rozhodla už alespoň měsíc před volbami a jen necelá třetina v posledním týdnu, nevoliči se častěji rozhodovali až v posledních dnech před volbami. Mezi důvody neúčasti dominuje obecné znechucení z politiky, které je častější zejména u těch nevoličů, kteří se rozhodovali alespoň měsíc před volbami. Ti lidé, kteří se pro neúčast rozhodli v posledním předvolebním týdnu nebo přímo v den voleb, častěji tvrdí, že nevolili, protože se nacházeli mimo své bydliště. Číst dále


Spokojenost občanů s výsledky voleb do Evropského parlamentu

Ve volbách do Evropského parlamentu vyhrála ODS a uhájila (i při sníženém počtu europoslanců z 24 na 22) devět mandátů. Její voliči jsou také v drtivé většině s výsledky voleb spokojeni. Mezi voliči obou levicových stran převažuje zklamání, třetina voličů ČSSD i KSČM však vyjádřila spokojenost. Nespokojena je také většina lidí, kteří volit do Evropského parlamentu vůbec nešli. Číst dále