Informovanost občanů o EU

Z výsledků výzkumu vyplývá, že naprostá většina – osmdesát procent – občanů se dosud neseznámila s otázkami fungování EU a nezorientovala se v její stávající podobě. Číst dále

Polovina občanů ČR se považuje za eurorealisty

V kontextu dotazů zjišťujících vztah občanů k Evropské unii a názory na její další vývoj byla respondentům položena i otázka na to, zda by vybrané české politiky označili za eurooptimisty, eurorealisty nebo euroskeptiky. Číst dále

Většina občanů chce proces schvalování evropské ústavy buď pozdržet nebo zcela zastavit

Klíčovou otázkou, kterou EU v poslední době řešila, bylo, jak pokračovat, pokud jde o schvalování Evropské ústavy. Neúspěch referend ve Francii a v Nizozemí vedl k tomu, že jen čtvrtina občanů ČR se domnívá, že proces schvalování Evropské ústavy by měl pokračovat, protože všechny členské země mají právo vyjádřit svůj názor. Číst dále

Názory na Evropskou ústavní smlouvu

Postoje našeho obyvatelstva k otázkám souvisejícím s EU byly systematicky zkoumány před referendem k našemu vstupu do Unie. Ukázalo se tehdy, že v souvislosti s Evropskou unií existuje řada otázek, které je třeba naší veřejnosti srozumitelně a jasně vysvětlit. Číst dále

Jsme velcí patrioti, našemu zájmu o evropskou integraci to ale nebrání

V posledních dvou měsících položil STEM ve svých výzkumech respondentům opakovaně otázku, která v souvislosti s roztrpčením nad způsoby řešení vládní krize mohla znít poněkud provokativně, „Jste pyšný(á) na to, že jste občanem České republiky?“. Odpovědi respondentů z počátku března a května ale ukázaly, že přes všechny nespokojenosti s politickou, ekonomickou a jinou situací ve společnosti mají Češi (míněno tím všechny obyvatele ČR) hluboký vztah ke své zemi. Číst dále

Instituce a představitelé EU

Představu o činnosti významných institucí Evropské unie má rok po našem vstupu stále jen polovina obyvatel ČR. Nepříznivý názor na V. Špidlu jako českého Evropského komisaře nadále trvá. Nového předsedu Evropské komise J. M. Barrosa zná méně než polovina lidí. Číst dále

Podpora EU a NATO v České republice a na Slovensku

Následující text je výstupem z tiskových konferencí STEM a IVO v Bratislavě a v Praze. Číst dále

Je vliv institucí na náš život přiměřený?

Z odpovědí respondentů v říjnovém výzkumu je zřejmé, že institucí, které podle mínění veřejnosti ovlivňují život u nás přiměřeným způsobem, není mnoho. Ideálnímu stavu se nejvíce přibližují tři instituce – Ústavní soud, úřad prezidenta republiky a krajské úřady, o nichž se zhruba dvě třetiny občanů domnívají, že mají přesně takový vliv, jaký je potřebný. O zbývajících institucích již poměrně velká část veřejnosti soudí, že jejich působení na život u nás je buď příliš velké nebo naopak menší než by bylo žádoucí. Číst dále

Evropské instituce mají důvěru většiny obyvatel. Náš český komisař EU však nikoli.

Důvěru v nejvýznamnější evropské instituce má více než polovina občanů. Nejvyšší kredit má Evropský soudní dvůr, kterému důvěřují téměř dvě třetiny občanů (65 %). Evropskému parlamentu a Evropské komisi věří těsná většina (54 % resp. 52 %). Důvěra ve všechny sledované instituce ve srovnání s obdobím našeho vstupu do EU mírně poklesla. Je otázkou, zda se do tohoto hodnocení může promítat změna českého komisaře. Zatímco Pavlu Teličkovi důvěřovaly na tomto postu více než dvě třetiny veřejnosti (68 %), komisaři EU Vladimíru Špidlovi důvěřuje jen čtvrtina (24 %). Číst dále

Profil Pavla Teličky

Datový archiv STEM umožňuje podat první ucelenější obraz hodnocení Pavla Teličky veřejností, od působení ve funkci vedoucího delegace pro jednání o přistoupení ČR k EU až po jmenování do funkce prvního českého komisaře v EU. Číst dále