Názory na Evropskou ústavní smlouvu

Postoje našeho obyvatelstva k otázkám souvisejícím s EU byly systematicky zkoumány před referendem k našemu vstupu do Unie. Ukázalo se tehdy, že v souvislosti s Evropskou unií existuje řada otázek, které je třeba naší veřejnosti srozumitelně a jasně vysvětlit. (Pokračování textu…)

Jsme velcí patrioti, našemu zájmu o evropskou integraci to ale nebrání

V posledních dvou měsících položil STEM ve svých výzkumech respondentům opakovaně otázku, která v souvislosti s roztrpčením nad způsoby řešení vládní krize mohla znít poněkud provokativně, „Jste pyšný(á) na to, že jste občanem České republiky?“. Odpovědi respondentů z počátku března a května ale ukázaly, že přes všechny nespokojenosti s politickou, ekonomickou a jinou situací ve společnosti mají Češi (míněno tím všechny obyvatele ČR) hluboký vztah ke své zemi. (Pokračování textu…)

Instituce a představitelé EU

Představu o činnosti významných institucí Evropské unie má rok po našem vstupu stále jen polovina obyvatel ČR. Nepříznivý názor na V. Špidlu jako českého Evropského komisaře nadále trvá. Nového předsedu Evropské komise J. M. Barrosa zná méně než polovina lidí. (Pokračování textu…)

Podpora EU a NATO v České republice a na Slovensku

Následující text je výstupem z tiskových konferencí STEM a IVO v Bratislavě a v Praze. (Pokračování textu…)

Je vliv institucí na náš život přiměřený?

Z odpovědí respondentů v říjnovém výzkumu je zřejmé, že institucí, které podle mínění veřejnosti ovlivňují život u nás přiměřeným způsobem, není mnoho. Ideálnímu stavu se nejvíce přibližují tři instituce – Ústavní soud, úřad prezidenta republiky a krajské úřady, o nichž se zhruba dvě třetiny občanů domnívají, že mají přesně takový vliv, jaký je potřebný. O zbývajících institucích již poměrně velká část veřejnosti soudí, že jejich působení na život u nás je buď příliš velké nebo naopak menší než by bylo žádoucí. (Pokračování textu…)

Evropské instituce mají důvěru většiny obyvatel. Náš český komisař EU však nikoli.

Důvěru v nejvýznamnější evropské instituce má více než polovina občanů. Nejvyšší kredit má Evropský soudní dvůr, kterému důvěřují téměř dvě třetiny občanů (65 %). Evropskému parlamentu a Evropské komisi věří těsná většina (54 % resp. 52 %). Důvěra ve všechny sledované instituce ve srovnání s obdobím našeho vstupu do EU mírně poklesla. Je otázkou, zda se do tohoto hodnocení může promítat změna českého komisaře. Zatímco Pavlu Teličkovi důvěřovaly na tomto postu více než dvě třetiny veřejnosti (68 %), komisaři EU Vladimíru Špidlovi důvěřuje jen čtvrtina (24 %).

Profil Pavla Teličky

Datový archiv STEM umožňuje podat první ucelenější obraz hodnocení Pavla Teličky veřejností, od působení ve funkci vedoucího delegace pro jednání o přistoupení ČR k EU až po jmenování do funkce prvního českého komisaře v EU. (Pokračování textu…)

Aktuální stranické preference ve volbách do Evropského parlamentu

Velkou neznámou voleb do Evropského parlamentu je volební účast. Při odhadované volební účasti 43% by zvítězila ODS, druhé místo patří KSČM, třetí ČSSD, čtvrté KDU-ČSL a páté kandidátce Nezávislých. Hranici volitelnosti do Evropského parlamentu by dále překročila kandidátka SNK sdružení nezávislých a Evropských demokratů. (Pokračování textu…)

Životní úroveň a sociální jistoty po vstupu do EU

Čeští občané se celkově na další vývoj životní úrovně po vstupu do Evropské unie dívají spíše s nedůvěrou. Více než dvě třetiny obyvatel se dnes obávají, že se životní úroveň jejich domácnosti po vstupu do Evropské unie sníží. (Pokračování textu…)

Byla ČR na vstup do EU dobře připravena?

V předvečer vstupu do EU převládal u české veřejnosti spíše skeptický postoj k připravenosti našeho vstupu do evropských struktur. (Pokračování textu…)