Názory občanů na české předsednictví EU

Osm měsíců před 1. lednem 2009 jen polovina Čechů ví, že od toho data bude naše země předsedat Evropské unii. Povědomí o tom, co naše předsednictví vlastně znamená, je však zatím slabé. Základní představu o tom, jak bude naše předsednictví probíhat, má asi pětina lidí, dostatek informací o přípravách k němu asi sedmina obyvatel. Jen čtvrtina Čechů si myslí, že jsme na předsednictví připraveni. O významu předsednictví však mají naši občané vysoké mínění. Skoro dvě třetiny z nich považují úspěšné zvládnutí předsednictví za jeden z nejdůležitějších úkolů vlády v příštím roce a zhruba 80 % lidí se přimlouvá za…

Každý třetí Čech si myslí, že průměrné životní úrovně západoevropských zemí EU nedosáhneme nikdy

Celkem bezmála tři čtvrtiny lidí (71 %) předpokládají, že úrovně Západu nedosáhneme nikdy nebo nám to bude trvat déle než deset let. Mezi největší skeptiky patří starší generace, lidé s nižší úrovní vzdělání, hůře situovaní občané, stoupenci levice a lidé, kteří jsou se současnou politickou situací nespokojeni nebo se obávají vývoje ekonomické situace v krátkém časovém horizontu. (Pokračování textu…)

Informace o práci českých europoslanců sleduje se zájmem necelá třetina občanů

Sotva pětina občanů v současnosti vyjadřuje s určitostí svou ochotu jít k volbám do Evropského parlamentu. Nadprůměrnou ochotu volit do EP projevují příznivci ODS. Jen necelá třetina občanů sleduje se zájmem informace o práci českých poslanců v EP. Většina si přitom myslí, že česká média informují o jednání EP a práci českých zástupců v něm nedostatečně. Ani mezi lidmi, kteří mají sledují informace o práci našich europoslanců se zájmem, nepřevažuje spokojenost s informační aktivitou českých médií. (Pokračování textu…)

Většina občanů pochybuje o tom, že ČR je schopná hrát v EU aktivní roli

Více než polovina občanů má za to, že Evropská unie funguje demokraticky, a dvě pětiny si myslí, že její rozhodování je efektivní. Dva občané z pěti se domnívají, že ČR je schopna hrát v EU aktivní roli a uplatnit v jejím rozhodování své stanovisko. Více než polovina občanů má za to, že Evropská unie funguje demokraticky, a dvě pětiny si myslí, že její rozhodování je efektivní. Dva občané z pěti se domnívají, že ČR je schopna hrát v EU aktivní roli a uplatnit v jejím rozhodování své stanovisko. Více než polovina občanů má za to, že Evropská…

Důvěra Čechů k Evropské unii po loňském poklesu opět mírně stoupla

Mezi občany mají mírnou převahu lidé, kteří Evropské unii důvěřují (57 %), s naším členství v ní jsou spokojeni (59 %) a myslí si, že unie se vyvíjí správným směrem (57 %). Základní dělící čarou v obecných názorech na EU jsou politické postoje lidí. Pravicově orientovaní občané jsou Evropské unii nakloněni příznivě, příznivci levicových idejí a stran mají k EU spíše rezervovaný vztah. (Pokračování textu…)

Evropské instituce

Více než dvě třetiny (71 %) našich občanů souhlasí s tím, že jsme členy Evropské unie. Od míry tohoto souhlasu se odvíjí i názor na nejvýznamnější evropské instituce. Evropský soudní dvůr – stejně jako nejvyšší domácí soudní instituce – se těší vysoké důvěře Čechů (67 %), Evropská komise a Evropský parlament důvěře poněkud nižší, zhruba padesátiprocentní (51 % komise, 55 % parlament). Evropskému komisaři Vladimíru Špidlovi věří zhruba třetina (34 %) lidí. (Pokračování textu…)

Důvěra v euro se zvýšila

Britské libře, euru, české koruně i americkému dolaru důvěřuje více než 80 % české populace. Důvěryhodnost společné evropské měny dokonce meziročně vzrostla o 7 procentních bodů. Vyšší kredit mají tyto měny té části veřejnosti, která vyjadřuje spokojenost s naší současnou politickou situací, s členstvím ČR v EU a s tím, jakým směrem se Evropská unie vyvíjí. (Pokračování textu…)

Angličtina stále až na třetím místě

Více než 40 % našich občanů tvrdí, že se domluví německy, a zhruba stejný podíl ovládá ruštinu. Lidí, kteří se alespoň částečně domluví anglicky, je stále ještě méně – asi 30 % z dospělé populace. Alespoň dvěma světovými jazyky (němčina, angličtina, ruština, francouzština) se domluví skoro 40 % lidí, nejméně jedním z těchto jazyků aspoň částečně vládnou tři čtvrtiny dospělých občanů. (Pokračování textu…)

Jak dál s Evropskou ústavou?

Tři pětiny našich občanů si myslí, že právní dokument typu Evropské ústavy není pro činnost Evropské unie nutný, polovina lidí se nicméně přimlouvá za zpracování nového, skromnějšího a méně ambiciózního návrhu, než byla první verze Evropské ústavy. Představa, že by se měl opět schvalovat původní dokument, má velmi slabou podporu. (Pokračování textu…)