Zavedení eura v ČR

Pro přijetí eura je nyní 22 % lidí, což je nejnižší číslo od roku 2005, kdy STEM tuto otázku začal sledovat. Snížil se i zájem o dění spojené se zavedením společné evropské měny u nás (projevuje ho 33 %), oslabila se pozitivní očekávání příznivého vlivu eura na náš průmysl a na rozpočtovou politiku i mínění, že přijetí eura je věcí prestiže. Výrazně se za posledních pět let zvýšily obavy spojené s nestabilitou eurozóny. Prohlášení premiéra Nečase, že jeho vláda nebude řešit termín přijetí eura v ČR, většina občanů (66 %) schvaluje.

Fungování Evropské unie

Současné problémy EU se promítly i do kritičtějšího názoru české veřejnosti na její fungování. V porovnání s letošním lednem ubylo lidí, podle nichž EU funguje efektivně (ze 42 % na 39 %), a zejména těch, podle nichž EU funguje demokraticky (z 57 % na 48 %, což je nejméně od našeho vstupu do EU). Evropskou unii jako federální stát si v současné době přeje 28 % Čechů. To je zřetelně méně než v roce 2005 (36 %). (Pokračování textu…)

Sounáležitost Čechů s Evropou a s Evropskou unií

Skoro čtyři pětiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a zhruba tři čtvrtiny Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Tyto dva pocity nejdou proti sobě, naopak je mezi nimi silná pozitivní korelace. Pokud by se konalo opakované referendum o vstupu do Evropské unie, dopadlo by při stoprocentní účasti opět ve prospěch vstupu, pro by hlasovalo skoro 60 % osob. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by využila menšina občanů (42 %).Skoro čtyři pětiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a zhruba tři čtvrtiny Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Tyto dva pocity nejdou proti…

Názory veřejnosti na směřování EU a podpory zavedení eura v ČR

V hodnocení vývoje EU je česká veřejnost rozdělená. Necelá polovina občanů si myslí, že se EU vyvíjí správným směrem (48 %), ostatní zastávají opačný názor (52 %). Přestože směřování EU hodnotí lidé v porovnání s minulým rokem hůře, většina Čechů se nadále cítí být Evropany (70 %). Pro přijetí eura je 30 % lidí, což je nejnižší číslo od roku 2005, kdy STEM tento názor začal sledovat. Proti přijetí eura jsou v různé míře sympatizanti všech pěti parlamentních stran. (Pokračování textu…)

Důvěra Evropské unii a Evropskému parlamentu a spokojenost s naším členstvím v EU

S členstvím ČR v EU je v současnosti spokojena přibližně polovina Čechů (52 %). Spokojenější je mladá generace, lidé s maturitou a s vysokou školou a občané pravicově orientovaní, stoupenci TOP 09 a ODS. Důvěra v Evropskou unii se po vzepětí v loňském roce, v době začátku našeho předsednictví EU, stabilizovala na úrovni 53 %. Obdobně se vyvíjela i důvěra v Evropský parlament (nyní 44 %). Nedůvěra k EU i k Evropskému parlamentu převažuje mezi občany ve věku od 60 let, mezi lidmi se vzděláním bez maturity, mezi občany špatně materiálně zajištěnými a mezi lidmi levicově orientovanými, především mezi…

Fungování a vývoj Evropské unie

Více než polovina občanů je přesvědčena, že Evropská unie se vyvíjí správným směrem (58 %) a že funguje na základě demokratických principů (57 %). Většina lidí však má pochybnosti o tom, zda je rozhodování EU dostatečně rozmyšlené, pružné a hospodárné. Vývoj těchto názorů ukazuje, že pohled lidí na fungování EU se velmi pozvolna zlepšuje. Zájem o otázky fungování EU projevují téměř dvě třetiny lidí, především mladých, vysokoškolsky vzdělaných a také těch, kteří sympatizují s ODS. (Pokračování textu…)

Spokojenosti občanů ČR s členstvím země v Evropské unii

Počátkem roku 2009, kdy Česká republika předsedala Evropské unii, se zvýšila celková spokojenost s naším členstvím v EU až na 69 %. V současnosti je s ním spokojeno 65 % Čechů, což je stále více než v době před předsednictvím. Problémy během našeho předsednictví se však promítly v oslabení názoru, že ČR je schopna hrát v Unii aktivní roli, a částečně se oslabila i intenzita pocitu sounáležitosti s Evropou. (Pokračování textu…)

Popularita lídrů pro volby do Evropského parlamentu

Nejpopulárnějšími politiky mezi lídry kandidátek do voleb do Evropského parlamentu jsou Jana Bobošíková, Zuzana Roithová, Jiří Havel a Jan Zahradil. Nejvyšší podíl negativních názorů veřejnosti nasbírali Miroslav Sládek, Vlastimil Tlustý a Miloslav Ransdorf. Převahu pozitivních mínění nad nepříznivými názory výzkum zjistil pouze u Jiřího Havla, Zuzany Roithové, Jany Bobošíkové a Jany Hybáškové. Většina lídrů menších stran je širší veřejnosti neznámá. (Pokračování textu…)

Kdy u nás dosáhneme průměrné životní úrovně západoevropských zemí EU

Životní úrovně západoevropských zemí dosáhne Česká republika podle 37 % lidí do 10 let. Třetina občanů (35 %) předpokládá, že se tak stane za déle než 10 let, a 28 % lidí vůbec nepředpokládá, že se to někdy povede. Ve srovnání s předchozími roky se letos velmi významně zvýšil podíl lidí, kteří vyrovnání naší životní úrovně a životní úrovně Západu odhadují v horizontu do 10 let. (Pokračování textu…)

Bezpečnostní spolupráce ČR se zeměmi EU a s USA, vč. názoru na výstavbu amerického radaru u nás

Tři čtvrtiny lidí (74 %) tvrdí, že pro zajištění naší vnější bezpečnosti je společná bezpečnostní politika zemí Evropské unie důležitější než spolupráce s Američany, asi čtvrtina (28 %) naopak uvedla, že pro naši obranyschopnost je důležitější spolupráce se Spojenými státy. Názory na to, kdo má být hlavní zárukou naší bezpečnosti, souvisejí s postojem k umístění amerického radarového zařízení u nás. Toto zařízení má mnohem častěji podporu těch, kteří staví na spolupráci s USA. (Pokračování textu…)