Kdy ČR dosáhne životní úrovně západoevropských zemí EU?

Podle 19 % lidí dosáhne Česká republika životní úrovně západoevropských zemí do 10 let, třetina občanů (37 %) předpokládá, že se tak stane za déle než 10 let, a 44 % lidí vůbec nepředpokládá, že se to někdy povede. Ve srovnání s předchozími roky se výrazně rozšířil názor, že naše životní úroveň nikdy nedosáhne životní úrovně Západu. Podíl této skupiny je nejvyšší od roku 2003, kdy jsme tuto otázku položili poprvé. Nejvíce vzrostla skepse u mladší střední generace (30-44 let) a u občanů s úplným středním a s vysokoškolským vzděláním. Číst dále


Důvěra občanů ČR v Evropskou unii

Evropské unii nyní důvěřuje 46 % občanů ČR, přičemž dosavadní minimum, zjištěné v letech 2001, 2004 (říjen) a 2007 (květen) bylo 50 %. Obdobně se vyvíjí i důvěra v Evropský parlament, která činí 39 %, což je nejméně od počátku sledování v roce 2004. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané špatně materiálně zajištění a zejména lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM. Číst dále


Zavedení eura v ČR

Pro přijetí eura je nyní 22 % lidí, což je nejnižší číslo od roku 2005, kdy STEM tuto otázku začal sledovat. Snížil se i zájem o dění spojené se zavedením společné evropské měny u nás (projevuje ho 33 %), oslabila se pozitivní očekávání příznivého vlivu eura na náš průmysl a na rozpočtovou politiku i mínění, že přijetí eura je věcí prestiže. Výrazně se za posledních pět let zvýšily obavy spojené s nestabilitou eurozóny. Prohlášení premiéra Nečase, že jeho vláda nebude řešit termín přijetí eura v ČR, většina občanů (66 %) schvaluje. Číst dále


Fungování Evropské unie

Současné problémy EU se promítly i do kritičtějšího názoru české veřejnosti na její fungování. V porovnání s letošním lednem ubylo lidí, podle nichž EU funguje efektivně (ze 42 % na 39 %), a zejména těch, podle nichž EU funguje demokraticky (z 57 % na 48 %, což je nejméně od našeho vstupu do EU). Evropskou unii jako federální stát si v současné době přeje 28 % Čechů. To je zřetelně méně než v roce 2005 (36 %). Číst dále


Sounáležitost Čechů s Evropou a s Evropskou unií

Skoro čtyři pětiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a zhruba tři čtvrtiny Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Tyto dva pocity nejdou proti sobě, naopak je mezi nimi silná pozitivní korelace. Pokud by se konalo opakované referendum o vstupu do Evropské unie, dopadlo by při stoprocentní účasti opět ve prospěch vstupu, pro by hlasovalo skoro 60 % osob. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by využila menšina občanů (42 %).Skoro čtyři pětiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a zhruba tři čtvrtiny Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Tyto dva pocity nejdou proti sobě, naopak je mezi nimi silná pozitivní korelace. Pokud by se konalo opakované referendum o vstupu do Evropské unie, dopadlo by při stoprocentní účasti opět ve prospěch vstupu, pro by hlasovalo skoro 60 % osob. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by využila menšina občanů (42 %).Skoro čtyři pětiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a zhruba tři čtvrtiny Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Tyto dva pocity nejdou proti sobě, naopak je mezi nimi silná pozitivní korelace. Pokud by se konalo opakované referendum o vstupu do Evropské unie, dopadlo by při stoprocentní účasti opět ve prospěch vstupu, pro by hlasovalo skoro 60 % osob. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by využila menšina občanů (42 %).Skoro čtyři pětiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a zhruba tři čtvrtiny Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Tyto dva pocity nejdou proti sobě, naopak je mezi nimi silná pozitivní korelace. Pokud by se konalo opakované referendum o vstupu do Evropské unie, dopadlo by při stoprocentní účasti opět ve prospěch vstupu, pro by hlasovalo skoro 60 % osob. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by využila menšina občanů (42 %). Číst dále


Názory veřejnosti na směřování EU a podpory zavedení eura v ČR

V hodnocení vývoje EU je česká veřejnost rozdělená. Necelá polovina občanů si myslí, že se EU vyvíjí správným směrem (48 %), ostatní zastávají opačný názor (52 %). Přestože směřování EU hodnotí lidé v porovnání s minulým rokem hůře, většina Čechů se nadále cítí být Evropany (70 %). Pro přijetí eura je 30 % lidí, což je nejnižší číslo od roku 2005, kdy STEM tento názor začal sledovat. Proti přijetí eura jsou v různé míře sympatizanti všech pěti parlamentních stran. Číst dále


Důvěra Evropské unii a Evropskému parlamentu a spokojenost s naším členstvím v EU

S členstvím ČR v EU je v současnosti spokojena přibližně polovina Čechů (52 %). Spokojenější je mladá generace, lidé s maturitou a s vysokou školou a občané pravicově orientovaní, stoupenci TOP 09 a ODS. Důvěra v Evropskou unii se po vzepětí v loňském roce, v době začátku našeho předsednictví EU, stabilizovala na úrovni 53 %. Obdobně se vyvíjela i důvěra v Evropský parlament (nyní 44 %). Nedůvěra k EU i k Evropskému parlamentu převažuje mezi občany ve věku od 60 let, mezi lidmi se vzděláním bez maturity, mezi občany špatně materiálně zajištěnými a mezi lidmi levicově orientovanými, především mezi stoupenci KSČM. Číst dále


Fungování a vývoj Evropské unie

Více než polovina občanů je přesvědčena, že Evropská unie se vyvíjí správným směrem (58 %) a že funguje na základě demokratických principů (57 %). Většina lidí však má pochybnosti o tom, zda je rozhodování EU dostatečně rozmyšlené, pružné a hospodárné. Vývoj těchto názorů ukazuje, že pohled lidí na fungování EU se velmi pozvolna zlepšuje. Zájem o otázky fungování EU projevují téměř dvě třetiny lidí, především mladých, vysokoškolsky vzdělaných a také těch, kteří sympatizují s ODS. Číst dále


Spokojenosti občanů ČR s členstvím země v Evropské unii

Počátkem roku 2009, kdy Česká republika předsedala Evropské unii, se zvýšila celková spokojenost s naším členstvím v EU až na 69 %. V současnosti je s ním spokojeno 65 % Čechů, což je stále více než v době před předsednictvím. Problémy během našeho předsednictví se však promítly v oslabení názoru, že ČR je schopna hrát v Unii aktivní roli, a částečně se oslabila i intenzita pocitu sounáležitosti s Evropou. Číst dále


Popularita lídrů pro volby do Evropského parlamentu

Nejpopulárnějšími politiky mezi lídry kandidátek do voleb do Evropského parlamentu jsou Jana Bobošíková, Zuzana Roithová, Jiří Havel a Jan Zahradil. Nejvyšší podíl negativních názorů veřejnosti nasbírali Miroslav Sládek, Vlastimil Tlustý a Miloslav Ransdorf. Převahu pozitivních mínění nad nepříznivými názory výzkum zjistil pouze u Jiřího Havla, Zuzany Roithové, Jany Bobošíkové a Jany Hybáškové. Většina lídrů menších stran je širší veřejnosti neznámá. Číst dále