Řešení situace zadluženého Řecka

Téměř tři čtvrtiny občanů v první polovině října uvedly, že osobně nesouhlasí se způsobem, jakým EU přistupuje k Řecku. Zároveň ještě o něco vyšší podíl sdílí pocit, že řešení otázek kolem zadluženého Řecka v nejbližších dvou letech výrazně ovlivní i situaci v naší zemi. Tyto názory jsou sdíleny prakticky univerzálně – výrazně je neovlivňuje věk, vzdělání ani stranické preference. Pokud vyhodnotíme zastoupení obou těchto názorů souhrnně, vyjde nám, že 61 % Čechů nesouhlasí se způsobem, jakým EU řeší řeckou krizi, a zároveň se obává výrazných dopadů tohoto řešení na situaci u nás.

Informovanost o pravomocech národních vlád a evropských institucí se v čr zvyšuje jen mírně

O situaci v EU informují sdělovací prostředky dostatečně podle dvou pětin občanů (41 %). Takové informace jsou jasné a srozumitelné pro 34 % lidí. Alespoň orientační přehled o tom, co mají na starost hlavní instituce EU, deklaruje 36 % občanů. O tom, co patří do výhradních pravomoci národních vlád a co do výlučné pravomoci orgánů EU, má podle svých slov minimálně orientační přehled 28 % lidí. (Pokračování textu…)

Spokojenost s naším členstvím v Evropské unii

S naším členstvím v Evropské unii je v současnosti spokojena přesně polovina občanů, což je nejméně od našeho vstupu do Unie v roce 2004. Velmi vyrovnané by byly nyní zřejmě i hlasy v hypotetickém novém referendu. Pro vstup se vyslovila také zhruba polovina (49 %) respondentů průzkumu, který se uskutečnil sedm let po vstupu České republiky do EU. Sotva polovina občanů je přesvědčena, že Evropská unie funguje na základě demokratických principů (48 %), většina lidí (69 %) má pochybnosti o tom, zda je rozhodování EU dostatečně rozmyšlené, pružné a hospodárné.

Kdy ČR dosáhne životní úrovně západoevropských zemí EU?

Podle 19 % lidí dosáhne Česká republika životní úrovně západoevropských zemí do 10 let, třetina občanů (37 %) předpokládá, že se tak stane za déle než 10 let, a 44 % lidí vůbec nepředpokládá, že se to někdy povede. Ve srovnání s předchozími roky se výrazně rozšířil názor, že naše životní úroveň nikdy nedosáhne životní úrovně Západu. Podíl této skupiny je nejvyšší od roku 2003, kdy jsme tuto otázku položili poprvé. Nejvíce vzrostla skepse u mladší střední generace (30-44 let) a u občanů s úplným středním a s vysokoškolským vzděláním.

Důvěra občanů ČR v Evropskou unii

Evropské unii nyní důvěřuje 46 % občanů ČR, přičemž dosavadní minimum, zjištěné v letech 2001, 2004 (říjen) a 2007 (květen) bylo 50 %. Obdobně se vyvíjí i důvěra v Evropský parlament, která činí 39 %, což je nejméně od počátku sledování v roce 2004. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané špatně materiálně zajištění a zejména lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM. (Pokračování textu…)

Zavedení eura v ČR

Pro přijetí eura je nyní 22 % lidí, což je nejnižší číslo od roku 2005, kdy STEM tuto otázku začal sledovat. Snížil se i zájem o dění spojené se zavedením společné evropské měny u nás (projevuje ho 33 %), oslabila se pozitivní očekávání příznivého vlivu eura na náš průmysl a na rozpočtovou politiku i mínění, že přijetí eura je věcí prestiže. Výrazně se za posledních pět let zvýšily obavy spojené s nestabilitou eurozóny. Prohlášení premiéra Nečase, že jeho vláda nebude řešit termín přijetí eura v ČR, většina občanů (66 %) schvaluje.

Fungování Evropské unie

Současné problémy EU se promítly i do kritičtějšího názoru české veřejnosti na její fungování. V porovnání s letošním lednem ubylo lidí, podle nichž EU funguje efektivně (ze 42 % na 39 %), a zejména těch, podle nichž EU funguje demokraticky (z 57 % na 48 %, což je nejméně od našeho vstupu do EU). Evropskou unii jako federální stát si v současné době přeje 28 % Čechů. To je zřetelně méně než v roce 2005 (36 %). (Pokračování textu…)

Sounáležitost Čechů s Evropou a s Evropskou unií

Skoro čtyři pětiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a zhruba tři čtvrtiny Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Tyto dva pocity nejdou proti sobě, naopak je mezi nimi silná pozitivní korelace. Pokud by se konalo opakované referendum o vstupu do Evropské unie, dopadlo by při stoprocentní účasti opět ve prospěch vstupu, pro by hlasovalo skoro 60 % osob. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by využila menšina občanů (42 %).Skoro čtyři pětiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a zhruba tři čtvrtiny Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Tyto dva pocity nejdou proti…

Názory veřejnosti na směřování EU a podpory zavedení eura v ČR

V hodnocení vývoje EU je česká veřejnost rozdělená. Necelá polovina občanů si myslí, že se EU vyvíjí správným směrem (48 %), ostatní zastávají opačný názor (52 %). Přestože směřování EU hodnotí lidé v porovnání s minulým rokem hůře, většina Čechů se nadále cítí být Evropany (70 %). Pro přijetí eura je 30 % lidí, což je nejnižší číslo od roku 2005, kdy STEM tento názor začal sledovat. Proti přijetí eura jsou v různé míře sympatizanti všech pěti parlamentních stran. (Pokračování textu…)

Důvěra Evropské unii a Evropskému parlamentu a spokojenost s naším členstvím v EU

S členstvím ČR v EU je v současnosti spokojena přibližně polovina Čechů (52 %). Spokojenější je mladá generace, lidé s maturitou a s vysokou školou a občané pravicově orientovaní, stoupenci TOP 09 a ODS. Důvěra v Evropskou unii se po vzepětí v loňském roce, v době začátku našeho předsednictví EU, stabilizovala na úrovni 53 %. Obdobně se vyvíjela i důvěra v Evropský parlament (nyní 44 %). Nedůvěra k EU i k Evropskému parlamentu převažuje mezi občany ve věku od 60 let, mezi lidmi se vzděláním bez maturity, mezi občany špatně materiálně zajištěnými a mezi lidmi levicově orientovanými, především mezi…