Důvěra v EU a Evropský parlament

Evropské unii nyní důvěřuje 37 % občanů ČR, což znamená další historické minimum. Obdobně se vyvíjí i důvěra v Evropský parlament, která činí 30 %, tedy nejméně od počátku sledování v roce 2004. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané špatně materiálně zajištění a zejména lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM. Je zajímavé, že nejčastěji důvěru Evropské unii vyslovují příznivci ODS, tedy strany, která se ve vládě k EU staví nejkritičtěji. Číst dále


Hrdost na občanství ČR a sounáležitost s Evropou.

Dvě třetiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a téměř stejný podíl Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Oba tyto pocity od loňska zřetelně oslabily a jejich výskyt se snížil na historické minimum. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by v současnosti využila menšina občanů – 40 %. Pocit evropanství i zájem o případné evropské občanství vyjadřují častěji ti lidé, kteří jsou pyšní na své občanství ČR. Číst dále


Stav a vývoj souhlasu občanů ČR s naším členstvím v NATO a v EU

Zhruba dvě třetiny lidí souhlasí s členstvím naší země v Severoatlantické alianci a tři pětiny občanů souhlasí s tím, že jsme členy Evropské unie. Zatímco podíl lidí souhlasících s členstvím v NATO se v posledních deseti letech příliš nemění a je dnes vyšší než v době našeho vstupu, souhlas s členstvím v Evropské unii od roku 2009, kdy Česko Unii předsedalo, klesá a je dnes nižší než v době, kdy jsme do EU vstupovali. Číst dále


Řešení situace zadluženého Řecka

Téměř tři čtvrtiny občanů v první polovině října uvedly, že osobně nesouhlasí se způsobem, jakým EU přistupuje k Řecku. Zároveň ještě o něco vyšší podíl sdílí pocit, že řešení otázek kolem zadluženého Řecka v nejbližších dvou letech výrazně ovlivní i situaci v naší zemi. Tyto názory jsou sdíleny prakticky univerzálně – výrazně je neovlivňuje věk, vzdělání ani stranické preference. Pokud vyhodnotíme zastoupení obou těchto názorů souhrnně, vyjde nám, že 61 % Čechů nesouhlasí se způsobem, jakým EU řeší řeckou krizi, a zároveň se obává výrazných dopadů tohoto řešení na situaci u nás. Číst dále


Informovanost o pravomocech národních vlád a evropských institucí se v čr zvyšuje jen mírně

O situaci v EU informují sdělovací prostředky dostatečně podle dvou pětin občanů (41 %). Takové informace jsou jasné a srozumitelné pro 34 % lidí. Alespoň orientační přehled o tom, co mají na starost hlavní instituce EU, deklaruje 36 % občanů. O tom, co patří do výhradních pravomoci národních vlád a co do výlučné pravomoci orgánů EU, má podle svých slov minimálně orientační přehled 28 % lidí. Číst dále


Spokojenost s naším členstvím v Evropské unii

S naším členstvím v Evropské unii je v současnosti spokojena přesně polovina občanů, což je nejméně od našeho vstupu do Unie v roce 2004. Velmi vyrovnané by byly nyní zřejmě i hlasy v hypotetickém novém referendu. Pro vstup se vyslovila také zhruba polovina (49 %) respondentů průzkumu, který se uskutečnil sedm let po vstupu České republiky do EU. Sotva polovina občanů je přesvědčena, že Evropská unie funguje na základě demokratických principů (48 %), většina lidí (69 %) má pochybnosti o tom, zda je rozhodování EU dostatečně rozmyšlené, pružné a hospodárné. Číst dále


Kdy ČR dosáhne životní úrovně západoevropských zemí EU?

Podle 19 % lidí dosáhne Česká republika životní úrovně západoevropských zemí do 10 let, třetina občanů (37 %) předpokládá, že se tak stane za déle než 10 let, a 44 % lidí vůbec nepředpokládá, že se to někdy povede. Ve srovnání s předchozími roky se výrazně rozšířil názor, že naše životní úroveň nikdy nedosáhne životní úrovně Západu. Podíl této skupiny je nejvyšší od roku 2003, kdy jsme tuto otázku položili poprvé. Nejvíce vzrostla skepse u mladší střední generace (30-44 let) a u občanů s úplným středním a s vysokoškolským vzděláním. Číst dále