Více než polovina občanů ČR hodnotí Českou republiku v rámci Evropské unie jako průměrně se rozvíjející zemi (57 %) a ještě více jich očekává, že i za deset let bude naše republika patřit k průměrným evropským zemím (67 %). Číst dále
Zhruba dvě pětiny našich občanů předpokládají, že Evropské unii se podaří udržet společnou měnu, a počítají s tím, že v budoucnu se bude s eurem platit i u nás, stejný podíl si naopak myslí, že společnou měnu se EU udržet nepodaří a že v naší republice se eurem platit nebude nikdy. Číst dále
Jen menšina občanů (38 %) si myslí, že EU funguje demokraticky, ještě méně (28 %) je těch, podle nichž funguje efektivně. V letošním roce přitom zaznamenáváme úbytek těchto hlasů. Názor, že by se EU měla přetvořit ve stát s federativním uspořádáním, sdílí jen asi každý čtvrtý občan ČR (24 %). Číst dále
Dvě třetiny lidí jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a téměř stejný podíl Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Oba tyto pocity od loňska zřetelně oslabily a jejich výskyt se snížil na historické minimum. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by v současnosti využila menšina občanů – 40 %. Pocit evropanství i zájem o případné evropské občanství vyjadřují častěji ti lidé, kteří jsou pyšní na své občanství ČR. Číst dále
Zhruba dvě třetiny lidí souhlasí s členstvím naší země v Severoatlantické alianci a tři pětiny občanů souhlasí s tím, že jsme členy Evropské unie. Zatímco podíl lidí souhlasících s členstvím v NATO se v posledních deseti letech příliš nemění a je dnes vyšší než v době našeho vstupu, souhlas s členstvím v Evropské unii od roku 2009, kdy Česko Unii předsedalo, klesá a je dnes nižší než v době, kdy jsme do EU vstupovali. Číst dále
Téměř tři čtvrtiny občanů v první polovině října uvedly, že osobně nesouhlasí se způsobem, jakým EU přistupuje k Řecku. Zároveň ještě o něco vyšší podíl sdílí pocit, že řešení otázek kolem zadluženého Řecka v nejbližších dvou letech výrazně ovlivní i situaci v naší zemi. Tyto názory jsou sdíleny prakticky univerzálně – výrazně je neovlivňuje věk, vzdělání ani stranické preference. Pokud vyhodnotíme zastoupení obou těchto názorů souhrnně, vyjde nám, že 61 % Čechů nesouhlasí se způsobem, jakým EU řeší řeckou krizi, a zároveň se obává výrazných dopadů tohoto řešení na situaci u nás. Číst dále
O situaci v EU informují sdělovací prostředky dostatečně podle dvou pětin občanů (41 %). Takové informace jsou jasné a srozumitelné pro 34 % lidí. Alespoň orientační přehled o tom, co mají na starost hlavní instituce EU, deklaruje 36 % občanů. O tom, co patří do výhradních pravomoci národních vlád a co do výlučné pravomoci orgánů EU, má podle svých slov minimálně orientační přehled 28 % lidí. Číst dále
S naším členstvím v Evropské unii je v současnosti spokojena přesně polovina občanů, což je nejméně od našeho vstupu do Unie v roce 2004. Velmi vyrovnané by byly nyní zřejmě i hlasy v hypotetickém novém referendu. Pro vstup se vyslovila také zhruba polovina (49 %) respondentů průzkumu, který se uskutečnil sedm let po vstupu České republiky do EU. Sotva polovina občanů je přesvědčena, že Evropská unie funguje na základě demokratických principů (48 %), většina lidí (69 %) má pochybnosti o tom, zda je rozhodování EU dostatečně rozmyšlené, pružné a hospodárné. Číst dále
Podle 19 % lidí dosáhne Česká republika životní úrovně západoevropských zemí do 10 let, třetina občanů (37 %) předpokládá, že se tak stane za déle než 10 let, a 44 % lidí vůbec nepředpokládá, že se to někdy povede. Ve srovnání s předchozími roky se výrazně rozšířil názor, že naše životní úroveň nikdy nedosáhne životní úrovně Západu. Podíl této skupiny je nejvyšší od roku 2003, kdy jsme tuto otázku položili poprvé. Nejvíce vzrostla skepse u mladší střední generace (30-44 let) a u občanů s úplným středním a s vysokoškolským vzděláním. Číst dále
Evropské unii nyní důvěřuje 46 % občanů ČR, přičemž dosavadní minimum, zjištěné v letech 2001, 2004 (říjen) a 2007 (květen) bylo 50 %. Obdobně se vyvíjí i důvěra v Evropský parlament, která činí 39 %, což je nejméně od počátku sledování v roce 2004. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané špatně materiálně zajištění a zejména lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM. Číst dále