Jen polovina lidí si myslí, že nás současní členové EU chtějí opravdu přijmout

Problém našeho začlenění do Evropské unie není výlučně na „naší straně hranic“. V některých zemích EU (např. v Německu, Francii) je dokonce většina lidí proti tomu, aby se EU rozrůstala o další země. Sotva se pak lze divit tomu, že i v naší veřejnosti velmi zesílil pocit, že se do Unie vlastně vnucujeme (dnes o tom pochybuje polovina občanů). Také mnohá opatření, která po vzoru EU přijímáme, jsou podle většiny lidí (tří pětin) účelově namířena proti nám nebo jsou přinejmenším zbytečná. Zvikláni nejednoznačnými výroky některých představitelů EU i členských zemí jsou dokonce i mnozí lidé, které lze považovat za přesvědčené stoupence našeho vstupu do Unie. Problém našeho začlenění do Evropské unie není výlučně na „naší straně hranic“. V některých zemích EU (např. v Německu, Francii) je dokonce většina lidí proti tomu, aby se EU rozrůstala o další země. Sotva se pak lze divit tomu, že i v naší veřejnosti velmi zesílil pocit, že se do Unie vlastně vnucujeme (dnes o tom pochybuje polovina občanů). Také mnohá opatření, která po vzoru EU přijímáme, jsou podle většiny lidí (tří pětin) účelově namířena proti nám nebo jsou přinejmenším zbytečná. Zvikláni nejednoznačnými výroky některých představitelů EU i členských zemí jsou dokonce i mnozí lidé, které lze považovat za přesvědčené stoupence našeho vstupu do Unie. Problém našeho začlenění do Evropské unie není výlučně na „naší straně hranic“. V některých zemích EU (např. v Německu, Francii) je dokonce většina lidí proti tomu, aby se EU rozrůstala o další země. Sotva se pak lze divit tomu, že i v naší veřejnosti velmi zesílil pocit, že se do Unie vlastně vnucujeme (dnes o tom pochybuje polovina občanů). Také mnohá opatření, která po vzoru EU přijímáme, jsou podle většiny lidí (tří pětin) účelově namířena proti nám nebo jsou přinejmenším zbytečná. Zvikláni nejednoznačnými výroky některých představitelů EU i členských zemí jsou dokonce i mnozí lidé, které lze považovat za přesvědčené stoupence našeho vstupu do Unie. Problém našeho začlenění do Evropské unie není výlučně na „naší straně hranic“. V některých zemích EU (např. v Německu, Francii) je dokonce většina lidí proti tomu, aby se EU rozrůstala o další země. Sotva se pak lze divit tomu, že i v naší veřejnosti velmi zesílil pocit, že se do Unie vlastně vnucujeme (dnes o tom pochybuje polovina občanů). Také mnohá opatření, která po vzoru EU přijímáme, jsou podle většiny lidí (tří pětin) účelově namířena proti nám nebo jsou přinejmenším zbytečná. Zvikláni nejednoznačnými výroky některých představitelů EU i členských zemí jsou dokonce i mnozí lidé, které lze považovat za přesvědčené stoupence našeho vstupu do Unie. Číst dále


Od vstupu do EU si lidé slibují více šancí na atraktivní zaměstnání a upevnění pořádku

Začlenění do EU je nejčastěji spojováno s nadějí, že naši lidé budou mít větší možnost sehnat atraktivní zaměstnání a že se zvýší možnost studia mladých lidí v zahraničí. Většina lidí očekává zlepšení i v dalších oblastech (stav životního prostředí, upevnění práva a pořádku, zdokonalení státní správy a zlepšení činnosti úřadů, také větší finanční pomoc regionům či zvýšení možností exportu). Zhruba polovina lidí si od vstupu do Unie slibuje zvýšení životní úrovně. Naproti tomu v sociální sféře, v rozvoji kultury a v mezilidských vztazích podle většiny lidí zlepšení po vstupu do Unie nenastane. Číst dále


Lidé se obávají, že po vstupu do EU porostou ceny

Dominantní postavení v žebříčku „největších ohrožení pro sebe a svou domácnost po vstupu do EU“ má růst cen. V porovnání s rokem 2000 klesl podíl lidí, pro které je velkou hrozbou zhoršení příležitostí na trhu práce – v tom můžeme vidět i odezvu na uklidnění v České republice, kde se růst podílu nezaměstnaných zastavil a domácí trh začíná nabízet nové příležitosti. Strach z vysokých cen (které by se měly vyrovnat cenové úrovni obvyklé v zemích EU) provází nejen i lidi z majetkově dobrých poměrů. Lidé, kteří by v referendu hlasovali pro vstup do EU, se od odpůrců integrace odlišují především tím, že hodně z nich (pětina) necítí vůbec ohrožení. Lidé, kteří jsou proti vstupu do EU, se primárně obávají zhoršení v sociální oblasti (ceny, sociální jistoty, životní úroveň), zatímco obecnější ohrožení (přistěhovalci, kriminalita apod.) je tak bezprostředně netrápí. Dominantní postavení v žebříčku „největších ohrožení pro sebe a svou domácnost po vstupu do EU“ má růst cen. V porovnání s rokem 2000 klesl podíl lidí, pro které je velkou hrozbou zhoršení příležitostí na trhu práce – v tom můžeme vidět i odezvu na uklidnění v České republice, kde se růst podílu nezaměstnaných zastavil a domácí trh začíná nabízet nové příležitosti. Strach z vysokých cen (které by se měly vyrovnat cenové úrovni obvyklé v zemích EU) provází nejen i lidi z majetkově dobrých poměrů. Lidé, kteří by v referendu hlasovali pro vstup do EU, se od odpůrců integrace odlišují především tím, že hodně z nich (pětina) necítí vůbec ohrožení. Lidé, kteří jsou proti vstupu do EU, se primárně obávají zhoršení v sociální oblasti (ceny, sociální jistoty, životní úroveň), zatímco obecnější ohrožení (přistěhovalci, kriminalita apod.) je tak bezprostředně netrápí. Dominantní postavení v žebříčku „největších ohrožení pro sebe a svou domácnost po vstupu do EU“ má růst cen. V porovnání s rokem 2000 klesl podíl lidí, pro které je velkou hrozbou zhoršení příležitostí na trhu práce – v tom můžeme vidět i odezvu na uklidnění v České republice, kde se růst podílu nezaměstnaných zastavil a domácí trh začíná nabízet nové příležitosti. Strach z vysokých cen (které by se měly vyrovnat cenové úrovni obvyklé v zemích EU) provází nejen i lidi z majetkově dobrých poměrů. Lidé, kteří by v referendu hlasovali pro vstup do EU, se od odpůrců integrace odlišují především tím, že hodně z nich (pětina) necítí vůbec ohrožení. Lidé, kteří jsou proti vstupu do EU, se primárně obávají zhoršení v sociální oblasti (ceny, sociální jistoty, životní úroveň), zatímco obecnější ohrožení (přistěhovalci, kriminalita apod.) je tak bezprostředně netrápí. Dominantní postavení v žebříčku „největších ohrožení pro sebe a svou domácnost po vstupu do EU“ má růst cen. V porovnání s rokem 2000 klesl podíl lidí, pro které je velkou hrozbou zhoršení příležitostí na trhu práce – v tom můžeme vidět i odezvu na uklidnění v České republice, kde se růst podílu nezaměstnaných zastavil a domácí trh začíná nabízet nové příležitosti. Strach z vysokých cen (které by se měly vyrovnat cenové úrovni obvyklé v zemích EU) provází nejen i lidi z majetkově dobrých poměrů. Lidé, kteří by v referendu hlasovali pro vstup do EU, se od odpůrců integrace odlišují především tím, že hodně z nich (pětina) necítí vůbec ohrožení. Lidé, kteří jsou proti vstupu do EU, se primárně obávají zhoršení v sociální oblasti (ceny, sociální jistoty, životní úroveň), zatímco obecnější ohrožení (přistěhovalci, kriminalita apod.) je tak bezprostředně netrápí. Číst dále


Naši občané jednoznačně očekávají, že vstup do EU nám přinese Evropu bez hranic

Poměrně značná část veřejnosti se změn po vstupu do EU obává: na otázku „Obáváte se Vy osobně, že náš vstup do Evropské unie přinese změny, na které si budete Vy sám(a) těžko zvykat?“ odpovědělo v březnu 2001 kladně 54 % občanů. Jako nejvýznamnější změnu lidé po vstupu do Evropské unie očekávají možnost volného pohybu osob – zdá se, že jde o skutečně jedinou nápadnou, pro veřejnost nezpochybnitelnou hodnotu, zatímco všechny ostatní změny, jako například v oblasti životní úrovně, suverenity státu, možnosti pro podnikání atd. jsou sporné a někteří lidé je považují za okrajové a jiní naopak za zcela zásadní. Je třeba připomenout, že březnový průzkum proběhl před výroky představitelů EU požadujícími několikaleté embargo na zaměstnávání občanů nových členských zemí v současných státech EU. Poměrně značná část veřejnosti se změn po vstupu do EU obává: na otázku „Obáváte se Vy osobně, že náš vstup do Evropské unie přinese změny, na které si budete Vy sám(a) těžko zvykat?“ odpovědělo v březnu 2001 kladně 54 % občanů. Jako nejvýznamnější změnu lidé po vstupu do Evropské unie očekávají možnost volného pohybu osob – zdá se, že jde o skutečně jedinou nápadnou, pro veřejnost nezpochybnitelnou hodnotu, zatímco všechny ostatní změny, jako například v oblasti životní úrovně, suverenity státu, možnosti pro podnikání atd. jsou sporné a někteří lidé je považují za okrajové a jiní naopak za zcela zásadní. Je třeba připomenout, že březnový průzkum proběhl před výroky představitelů EU požadujícími několikaleté embargo na zaměstnávání občanů nových členských zemí v současných státech EU. Poměrně značná část veřejnosti se změn po vstupu do EU obává: na otázku „Obáváte se Vy osobně, že náš vstup do Evropské unie přinese změny, na které si budete Vy sám(a) těžko zvykat?“ odpovědělo v březnu 2001 kladně 54 % občanů. Jako nejvýznamnější změnu lidé po vstupu do Evropské unie očekávají možnost volného pohybu osob – zdá se, že jde o skutečně jedinou nápadnou, pro veřejnost nezpochybnitelnou hodnotu, zatímco všechny ostatní změny, jako například v oblasti životní úrovně, suverenity státu, možnosti pro podnikání atd. jsou sporné a někteří lidé je považují za okrajové a jiní naopak za zcela zásadní. Je třeba připomenout, že březnový průzkum proběhl před výroky představitelů EU požadujícími několikaleté embargo na zaměstnávání občanů nových členských zemí v současných státech EU. Poměrně značná část veřejnosti se změn po vstupu do EU obává: na otázku „Obáváte se Vy osobně, že náš vstup do Evropské unie přinese změny, na které si budete Vy sám(a) těžko zvykat?“ odpovědělo v březnu 2001 kladně 54 % občanů. Jako nejvýznamnější změnu lidé po vstupu do Evropské unie očekávají možnost volného pohybu osob – zdá se, že jde o skutečně jedinou nápadnou, pro veřejnost nezpochybnitelnou hodnotu, zatímco všechny ostatní změny, jako například v oblasti životní úrovně, suverenity státu, možnosti pro podnikání atd. jsou sporné a někteří lidé je považují za okrajové a jiní naopak za zcela zásadní. Je třeba připomenout, že březnový průzkum proběhl před výroky představitelů EU požadujícími několikaleté embargo na zaměstnávání občanů nových členských zemí v současných státech EU. Číst dále


Zastánci vstupu ČR do EU by v referendu bezpečně vyhráli

Výrazná většina občanů (zhruba tři čtvrtiny) souhlasí s tím, aby se o vstupu ČR do Evropské unie rozhodovalo v referendu. Ochota zúčastnit se tohoto referenda však již tak jednoznačná není. Lidí odmítajících účast není mnoho (do 10 %), ale zhruba třetina populace o své účasti pochybuje. Vysokou míru nejistoty prozrazují i odpovědi lidí na otázku, jak by v referendu o vstupu ČR do EU hlasovali. Pokud mají dotázaní možnost odpovídat „nevím“, pak podíl lidí, kteří volí tuto únikovou možnost, se pohybuje stabilně kolem 40 %. Graf ukazuje, že zastánci vstupu do EU jsou proti odpůrcům integrace ve velké přesile, podíl jednoznačných hlasů pro vstup do Evropské unie však nedosahuje 50 %. Výrazná většina občanů (zhruba tři čtvrtiny) souhlasí s tím, aby se o vstupu ČR do Evropské unie rozhodovalo v referendu. Ochota zúčastnit se tohoto referenda však již tak jednoznačná není. Lidí odmítajících účast není mnoho (do 10 %), ale zhruba třetina populace o své účasti pochybuje. Vysokou míru nejistoty prozrazují i odpovědi lidí na otázku, jak by v referendu o vstupu ČR do EU hlasovali. Pokud mají dotázaní možnost odpovídat „nevím“, pak podíl lidí, kteří volí tuto únikovou možnost, se pohybuje stabilně kolem 40 %. Graf ukazuje, že zastánci vstupu do EU jsou proti odpůrcům integrace ve velké přesile, podíl jednoznačných hlasů pro vstup do Evropské unie však nedosahuje 50 %. Výrazná většina občanů (zhruba tři čtvrtiny) souhlasí s tím, aby se o vstupu ČR do Evropské unie rozhodovalo v referendu. Ochota zúčastnit se tohoto referenda však již tak jednoznačná není. Lidí odmítajících účast není mnoho (do 10 %), ale zhruba třetina populace o své účasti pochybuje. Vysokou míru nejistoty prozrazují i odpovědi lidí na otázku, jak by v referendu o vstupu ČR do EU hlasovali. Pokud mají dotázaní možnost odpovídat „nevím“, pak podíl lidí, kteří volí tuto únikovou možnost, se pohybuje stabilně kolem 40 %. Graf ukazuje, že zastánci vstupu do EU jsou proti odpůrcům integrace ve velké přesile, podíl jednoznačných hlasů pro vstup do Evropské unie však nedosahuje 50 %. Výrazná většina občanů (zhruba tři čtvrtiny) souhlasí s tím, aby se o vstupu ČR do Evropské unie rozhodovalo v referendu. Ochota zúčastnit se tohoto referenda však již tak jednoznačná není. Lidí odmítajících účast není mnoho (do 10 %), ale zhruba třetina populace o své účasti pochybuje. Vysokou míru nejistoty prozrazují i odpovědi lidí na otázku, jak by v referendu o vstupu ČR do EU hlasovali. Pokud mají dotázaní možnost odpovídat „nevím“, pak podíl lidí, kteří volí tuto únikovou možnost, se pohybuje stabilně kolem 40 %. Graf ukazuje, že zastánci vstupu do EU jsou proti odpůrcům integrace ve velké přesile, podíl jednoznačných hlasů pro vstup do Evropské unie však nedosahuje 50 %. Číst dále


Naši občané si myslí, že jsme připraveni na vstup do EU jako Polsko či Maďarsko

Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Číst dále


Strach z fyzického násilí ustupuje, ale zlodějů se lidé stále bojí

Porovnání s rokem 1995 ukazuje, že lidé se méně bojí nejhrubších projevů fyzického násilí (mají menší strach o život svůj či život svých bližních, neobávají se tolik ani loupežného přepadení nebo toho, že se zapletou do nějaké rvačky, bitky apod.), zato neklesá strach z vykradení bytu, domu či chaty. Na poklesu obav z násilné kriminality se může ovšem podílet několik věcí – lepší práce policie i to, že se lidé v prostředí, kde určitá hladina násilí existuje, naučili žít. Zřetelně ubylo také lidí, kteří si myslí, že zveřejňování násilí v médiích vede k dalšímu šíření projevů násilí ve společnosti. Zhruba dvě třetiny osob se nadále domnívají, že lidé by o násilí měli být v médiích podrobně informováni. Číst dále


Co považují naši občané za skutečný problém České republiky?

Nejvážnější problémy lze zařadit do dvou oblastí. První je dodržování práva, druhou sociální sféra. K té první patří především dodržování zákonnosti a ochrana občanů před kriminalitou, ale také problém korupce a konečně i kontrola svobody trhu a podnikání. Druhou představuje zajišťování sociálních jistot. Problémovou oblastí je také zdravotnictví (což je ovšem pojem, který je nutno jasně odlišovat od zdravotní péče či zdravotního stavu občanů). Naproti tomu menší akcent přikládají lidé stavu životního prostředí a situaci v armádě. Zarážející je pak skutečnost, že 44 % lidí považuje vstup do EU za okrajovou záležitost (nebo vůbec ji nemá za problém) a pouze 20 % osob označuje tento gigantický úkol za problém „velmi vážný“. Číst dále


Očekávání spojená se vstupem do EU

Informovanost občanů o okolnostech našeho vstupu do Evropské unie se pozvolna zvyšuje. Zájem o informace o EU mají asi tři čtvrtiny lidí, více než polovina populace už má alespoň povšechnou představu o tom, co bude vstup do EU od nás vyžadovat. Téměř tři pětiny lidí spojují blížící se vstup do EU s převážně příjemnými pocity, optimismem, očekáváním lepší budoucnosti. Desetině našich občanů je integrace do Unie lhostejná. Třetina pociťuje obavy, je znepokojena, předpokládá zhoršení situace. Nejvýznamnější změnou po našem vstupu bude podle mínění české veřejnosti volný pohyb osob a fakt, že se připojíme k vyspělým evropským zemím. Desetina populace očekává zlepšení životních podmínek. Desetina populace však považuje za nejzávažnější změnu naopak zhoršení sociální situace a ztrátu suverenity ČR.Informovanost občanů o okolnostech našeho vstupu do Evropské unie se pozvolna zvyšuje. Zájem o informace o EU mají asi tři čtvrtiny lidí, více než polovina populace už má alespoň povšechnou představu o tom, co bude vstup do EU od nás vyžadovat. Téměř tři pětiny lidí spojují blížící se vstup do EU s převážně příjemnými pocity, optimismem, očekáváním lepší budoucnosti. Desetině našich občanů je integrace do Unie lhostejná. Třetina pociťuje obavy, je znepokojena, předpokládá zhoršení situace. Nejvýznamnější změnou po našem vstupu bude podle mínění české veřejnosti volný pohyb osob a fakt, že se připojíme k vyspělým evropským zemím. Desetina populace očekává zlepšení životních podmínek. Desetina populace však považuje za nejzávažnější změnu naopak zhoršení sociální situace a ztrátu suverenity ČR. Číst dále


Kdo jsou odpůrci Evropské unie?

Odpůrců našeho vstupu je sice jen kolem 15 %, ale dalších zhruba 40 % populace není rozhodnuto, jak by v referendu o vstupu hlasovali. Nerozhodných ani odpůrců vstupu přitom neubývá. Mezi lidi, kteří jsou proti našemu začlenění do Evropské unie, patří především levicově orientovaná část občanů (zejména stoupenci KSČM), lidé starší 60 let a osoby se základním vzděláním. Nejpádnějším argumentem odpůrců našeho začlenění do EU jsou údajné negativní ekonomické důsledky vstupu. Odpůrci vstupu se odvolávají na údajně prudký růst cen, zhoršení možností získat zaměstnání, na zhoršení sociální situace a celkové snížení životní úrovně. Ohroženou skupinou jsou především důchodci. Jejich nepříznivé mínění o Evropské unii vychází již ze samotného faktu, že se bojí jakýchkoli změn a že vstup do Unie nepochybně změn mnoho přinese. Odpůrců našeho vstupu je sice jen kolem 15 %, ale dalších zhruba 40 % populace není rozhodnuto, jak by v referendu o vstupu hlasovali. Nerozhodných ani odpůrců vstupu přitom neubývá. Mezi lidi, kteří jsou proti našemu začlenění do Evropské unie, patří především levicově orientovaná část občanů (zejména stoupenci KSČM), lidé starší 60 let a osoby se základním vzděláním. Nejpádnějším argumentem odpůrců našeho začlenění do EU jsou údajné negativní ekonomické důsledky vstupu. Odpůrci vstupu se odvolávají na údajně prudký růst cen, zhoršení možností získat zaměstnání, na zhoršení sociální situace a celkové snížení životní úrovně. Ohroženou skupinou jsou především důchodci. Jejich nepříznivé mínění o Evropské unii vychází již ze samotného faktu, že se bojí jakýchkoli změn a že vstup do Unie nepochybně změn mnoho přinese. Číst dále