Postoje ke vstupu do EU dlouhodobě stabilní

Názory našich občanů na vstup České republiky do Evropské unie se z dlouhodobého pohledu nemění. Stoupenců vstupu je stále kolem 45 %, odpůrců méně než pětina. Ostatní lidé se nedokážou jednoznačně rozhodnout a jejich podíl neklesá. V referendu ke vstupu do EU by stoupenci vstupu zřejmě zvítězili s velkou převahou. Z lidí, kteří uvedli, že by se referenda zúčastnili, by se pro vstup vyslovilo skoro 80 %. Pro vstup jsou nadále zejména stoupenci pravice, proti voliči KSČM. Mezi voliči ČSSD mají příznivci vstupu jen mírnou převahu. Číst dále


Ve volbách šlo především o moc, říkají lidé

Volby byly hlavně bojem o moc – to je závěr, k němuž došla v době krátce po vyhlášení volebních výsledků třetina našich občanů. Dalších 15 % lidí volí jinou formulaci než přímé „boj o moc“, například „změna politického systému“ nebo „střetnutí levice a pravice“. Dohromady se tedy polovina voličů domnívá, že v letošních volbách nešlo ani tak o řešení nějakých věcných témat, ale že politické strany usilovaly především o to, jak získat co největší počet poslaneckých mandátů, a tudíž co největší podíl na řízení státu. Mnohem méně než jako mocenský zápas chápou lidé letošní parlamentní volby jako souboj o způsob řešení konkrétních problémů. Z celé řady jmenovaných věcných otázek vystupují do popředí tři: rozvoj ekonomiky (objevuje se vcelku rovnoměrně ve všech sociálních skupinách i mezi voliči všech politických stran), sociální jistoty (ty akcentují jako ústřední téma voleb zejména voliči levice, KSČM a ČSSD) a vstup do Evropské unie. Číst dále


Nejdůležitější úkol pro ČR: vstup do Evropské unie

Vstup do Evropské unie a mezinárodní otázky s tím související se staly v očích veřejnosti nejdůležitějším úkolem, který před ČR nyní stojí. Druhým velkým blokem otázek, které by naše země měla bezodkladně řešit, je stav ekonomiky, zahrnující jak dotažení ekonomické reformy, tak konkrétní problémy. Význam řešení problému nezaměstnanosti sice v porovnání s předvolebním obdobím poněkud ustoupil, ale stále zejména pro chudší občany je snížení počtu nezaměstnaných jedním z klíčových témat. Otázky evropské integrace i ekonomické reformy a prosperity odsunuly z popředí žebříčku nejdůležitějších problémů kriminalitu i korupci, i když také těmto otázkám lidé přikládají velkou důležitost (není-li to problém číslo 1, pak to bývá úkol číslo 2 nebo 3). Číst dále


Jak vidíme vstup naší země do EU?

Ochota zúčastnit se referenda, které by rozhodovalo o našem přistoupení do Unie, je stabilní a vysoká. Tři pětiny lidí chtějí rozhodně přijít a jen desetina účast odmítá. Jako setrvalý lze označit i poměr lidí, kteří by v referendu hlasovali pro vstup a proti němu. Již pět let se udržuje poměr blízký současnému (43 % pro vstup, 20 % proti vstupu, 37 % není rozhodnuto). Při jednoznačném rozhodnutí – jako v referendu – by hlasovalo pro vstup 63 % občanů. Trvale také platí, že část odpůrců referenda by se zřejmě referenda nezúčastnila, takže v reálné situaci by pro vstup hlasovalo patrně přes 70 % lidí. Hlavním a jednoznačně přijímaným kladem integrace je volný pohyb osob. Většina lidí předpokládá také posílení ekonomiky a vnímá tento krok jako symbol návratu do vyspělého světa. Naproti tomu předpoklad vstupu přináší i obavy. Nejsilnější jsou z růstu cen, ale mnoho lidí očekává i obtíže se zaměstnaností a sílí obavy z přílišného vlivu Unie na naše dění. Číst dále


Kdo je pro naši zemi partnerem v zahraniční politice?

Tři čtvrtiny české populace požadují, aby naše zahraniční politika byla koordinována se zahraniční politikou Evropské unie. Vzájemnou koordinaci zahraniční politiky s USA předpokládá jen 37 % našich občanů, dokonce i pouze necelá polovina lidí, podle nichž je naše mezinárodní politika v zásadě správná. Mnozí lidé tedy považují naši zahraniční politiku za správnou mimo jiné i proto, že podle nich s kroky Spojených států koordinována není. Koordinace zahraniční politiky s nejsilnější světovou mocností je v naší veřejnosti chápána jako nikoli nezbytná nadstavba nad potřebnou (pro někoho možná i vynucenou) spoluprací s Evropskou unií. Podmínkou dobré spolupráce je však nejen to, aby vzájemný vztah byl dobře koordinován, ale i to, aby některý z partnerů neměl pocit, že je vůči tomu druhému v podřízeném postavení nebo že mu ten druhý zasahuje do jeho vlastních, osobních či vnitřních záležitostí více, než by považoval za správné. Průzkum ukazuje, že právě tyto obavy z „nepřiměřeného ovlivňování“ ze strany našich partnerů jsou u nás velmi silné. Tři pětiny dospělé populace se domnívají, že na naše záležitosti má příliš velký vliv jak Evropská unie, tak i Spojené státy, obavy z dominance Evropské unie jsou přitom silnější než z nepřiměřeného vlivu USA. Číst dále


Pochopení pro výhrady vůči jaderné elektrárně Temelín má jen třetina občanů

Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Číst dále


Jak velký je zájem našich občanů o dlouhodobější práci v EU

Jen necelá třetina dospělé české populace připouští, že by naši sousedé z patnáctky Evropské unie, Rakousko a Německo, mohli mít problémy s přílivem českých pracovníků po našem vstupu do EU. Tento názor je přijímán univerzálně, rozdíly mezi různými skupinami populace jsou zanedbatelné. Vlastní odchod nebo odchod svého rodinného partnera či jiného rodinného příslušníka do některého státu Evropské unie za dlouhodobějším zaměstnáním připouští zhruba polovina lidí. Nejčastěji je z těchto tří možností ovšem zmiňován odchod „jiného člena rodiny“, jímž může být například také syn nebo dcera apod. Základním faktorem, který v ochotě odejít za prací do zemí EU rozděluje populaci, je věk. Studenti a mladí lidé do třicítky cítí největší možnosti uplatnění. Mnohem slabším diferenciačním znakem je úroveň dosaženého vzdělání Jen necelá třetina dospělé české populace připouští, že by naši sousedé z patnáctky Evropské unie, Rakousko a Německo, mohli mít problémy s přílivem českých pracovníků po našem vstupu do EU. Tento názor je přijímán univerzálně, rozdíly mezi různými skupinami populace jsou zanedbatelné. Vlastní odchod nebo odchod svého rodinného partnera či jiného rodinného příslušníka do některého státu Evropské unie za dlouhodobějším zaměstnáním připouští zhruba polovina lidí. Nejčastěji je z těchto tří možností ovšem zmiňován odchod „jiného člena rodiny“, jímž může být například také syn nebo dcera apod. Základním faktorem, který v ochotě odejít za prací do zemí EU rozděluje populaci, je věk. Studenti a mladí lidé do třicítky cítí největší možnosti uplatnění. Mnohem slabším diferenciačním znakem je úroveň dosaženého vzdělání Jen necelá třetina dospělé české populace připouští, že by naši sousedé z patnáctky Evropské unie, Rakousko a Německo, mohli mít problémy s přílivem českých pracovníků po našem vstupu do EU. Tento názor je přijímán univerzálně, rozdíly mezi různými skupinami populace jsou zanedbatelné. Vlastní odchod nebo odchod svého rodinného partnera či jiného rodinného příslušníka do některého státu Evropské unie za dlouhodobějším zaměstnáním připouští zhruba polovina lidí. Nejčastěji je z těchto tří možností ovšem zmiňován odchod „jiného člena rodiny“, jímž může být například také syn nebo dcera apod. Základním faktorem, který v ochotě odejít za prací do zemí EU rozděluje populaci, je věk. Studenti a mladí lidé do třicítky cítí největší možnosti uplatnění. Mnohem slabším diferenciačním znakem je úroveň dosaženého vzdělání Jen necelá třetina dospělé české populace připouští, že by naši sousedé z patnáctky Evropské unie, Rakousko a Německo, mohli mít problémy s přílivem českých pracovníků po našem vstupu do EU. Tento názor je přijímán univerzálně, rozdíly mezi různými skupinami populace jsou zanedbatelné. Vlastní odchod nebo odchod svého rodinného partnera či jiného rodinného příslušníka do některého státu Evropské unie za dlouhodobějším zaměstnáním připouští zhruba polovina lidí. Nejčastěji je z těchto tří možností ovšem zmiňován odchod „jiného člena rodiny“, jímž může být například také syn nebo dcera apod. Základním faktorem, který v ochotě odejít za prací do zemí EU rozděluje populaci, je věk. Studenti a mladí lidé do třicítky cítí největší možnosti uplatnění. Mnohem slabším diferenciačním znakem je úroveň dosaženého vzdělání Číst dále


Omezení prodeje půdy a nemovitostí cizincům po vstupu do EU má výraznou podporu

Naprostá většina našich občanů se domnívá, že na přechodnou dobu (5-7 let) po našem vstupu do Evropské unie by měl být omezen „výprodej českého majetku do cizích rukou“. Tři čtvrtiny lidí jsou pro přechodné omezení prodeje nemovitostí a ještě více, 80 % lidí, by omezilo výprodej zemědělské a lesní půdy. Hlasy pro omezení prodeje nemovitostí a půdy převažují ve všech skupinách populace, dokonce i v těch nejliberálnějších (stoupenci ODS, US, lidé ve věku do 29 let, absolventi vysokých škol, lidé, kteří by v referendu jednoznačně hlasovali pro vstup). Ve všech významných skupinách je žádost omezit prodej půdy silnější než prodej nemovitostí Naprostá většina našich občanů se domnívá, že na přechodnou dobu (5-7 let) po našem vstupu do Evropské unie by měl být omezen „výprodej českého majetku do cizích rukou“. Tři čtvrtiny lidí jsou pro přechodné omezení prodeje nemovitostí a ještě více, 80 % lidí, by omezilo výprodej zemědělské a lesní půdy. Hlasy pro omezení prodeje nemovitostí a půdy převažují ve všech skupinách populace, dokonce i v těch nejliberálnějších (stoupenci ODS, US, lidé ve věku do 29 let, absolventi vysokých škol, lidé, kteří by v referendu jednoznačně hlasovali pro vstup). Ve všech významných skupinách je žádost omezit prodej půdy silnější než prodej nemovitostí Naprostá většina našich občanů se domnívá, že na přechodnou dobu (5-7 let) po našem vstupu do Evropské unie by měl být omezen „výprodej českého majetku do cizích rukou“. Tři čtvrtiny lidí jsou pro přechodné omezení prodeje nemovitostí a ještě více, 80 % lidí, by omezilo výprodej zemědělské a lesní půdy. Hlasy pro omezení prodeje nemovitostí a půdy převažují ve všech skupinách populace, dokonce i v těch nejliberálnějších (stoupenci ODS, US, lidé ve věku do 29 let, absolventi vysokých škol, lidé, kteří by v referendu jednoznačně hlasovali pro vstup). Ve všech významných skupinách je žádost omezit prodej půdy silnější než prodej nemovitostí Naprostá většina našich občanů se domnívá, že na přechodnou dobu (5-7 let) po našem vstupu do Evropské unie by měl být omezen „výprodej českého majetku do cizích rukou“. Tři čtvrtiny lidí jsou pro přechodné omezení prodeje nemovitostí a ještě více, 80 % lidí, by omezilo výprodej zemědělské a lesní půdy. Hlasy pro omezení prodeje nemovitostí a půdy převažují ve všech skupinách populace, dokonce i v těch nejliberálnějších (stoupenci ODS, US, lidé ve věku do 29 let, absolventi vysokých škol, lidé, kteří by v referendu jednoznačně hlasovali pro vstup). Ve všech významných skupinách je žádost omezit prodej půdy silnější než prodej nemovitostí Číst dále


Podíl lidí, kteří by v referendu hlasovali proti našemu vstupu, vzrostl

Přesvědčených stoupenců do Unie v posledních měsících ubylo (na 40 %) a naopak nápadně vzrostl podíl lidí (nyní je proti vstupu 22 % populace), kteří by v referendu hlasovali proti našemu začlenění do Evropské unie. Podíl nerozhodných se přitom nemění a pohybuje se kolem 40 % populace. V současné době mají navrch nad obhájci vstupu ve věkové skupině nad 60 let (také mezi důchodci) a mezi lidmi se základním vzděláním – a samozřejmě mezi stoupenci KSČM, mezi nimiž jsou jasné hlasy pro vstup do Evropské unie v naprosté menšině. Poměr rozhodných hlasů pro vstup a proti němu se však povážlivě v posledních měsících vyrovnává i v řadách příznivců vládní ČSSD. Přesvědčených stoupenců do Unie v posledních měsících ubylo (na 40 %) a naopak nápadně vzrostl podíl lidí (nyní je proti vstupu 22 % populace), kteří by v referendu hlasovali proti našemu začlenění do Evropské unie. Podíl nerozhodných se přitom nemění a pohybuje se kolem 40 % populace. V současné době mají navrch nad obhájci vstupu ve věkové skupině nad 60 let (také mezi důchodci) a mezi lidmi se základním vzděláním – a samozřejmě mezi stoupenci KSČM, mezi nimiž jsou jasné hlasy pro vstup do Evropské unie v naprosté menšině. Poměr rozhodných hlasů pro vstup a proti němu se však povážlivě v posledních měsících vyrovnává i v řadách příznivců vládní ČSSD. Přesvědčených stoupenců do Unie v posledních měsících ubylo (na 40 %) a naopak nápadně vzrostl podíl lidí (nyní je proti vstupu 22 % populace), kteří by v referendu hlasovali proti našemu začlenění do Evropské unie. Podíl nerozhodných se přitom nemění a pohybuje se kolem 40 % populace. V současné době mají navrch nad obhájci vstupu ve věkové skupině nad 60 let (také mezi důchodci) a mezi lidmi se základním vzděláním – a samozřejmě mezi stoupenci KSČM, mezi nimiž jsou jasné hlasy pro vstup do Evropské unie v naprosté menšině. Poměr rozhodných hlasů pro vstup a proti němu se však povážlivě v posledních měsících vyrovnává i v řadách příznivců vládní ČSSD. Přesvědčených stoupenců do Unie v posledních měsících ubylo (na 40 %) a naopak nápadně vzrostl podíl lidí (nyní je proti vstupu 22 % populace), kteří by v referendu hlasovali proti našemu začlenění do Evropské unie. Podíl nerozhodných se přitom nemění a pohybuje se kolem 40 % populace. V současné době mají navrch nad obhájci vstupu ve věkové skupině nad 60 let (také mezi důchodci) a mezi lidmi se základním vzděláním – a samozřejmě mezi stoupenci KSČM, mezi nimiž jsou jasné hlasy pro vstup do Evropské unie v naprosté menšině. Poměr rozhodných hlasů pro vstup a proti němu se však povážlivě v posledních měsících vyrovnává i v řadách příznivců vládní ČSSD. Číst dále