Češi by z EU nyní nevystupovali, zůstávají však kritičtí k její podobě
Po loňských říjnových volbách opět přibylo v české veřejnosti těch, kteří nechtějí z Evropské unie vystupovat, i těch, kteří jsou s naším členstvím spokojeni. Lze odhadnout souvislost s průběhem závěrečné části předvolební kampaně a zejména s převážně umírněnými vyjádřeními zástupců hlavních politických sil. Přesto zůstává česká veřejnost k podobě a fungování Unie převážně kritická. Hlavní překážkou hospodářského rozvoje je pohledem Čechů těžkopádnost EU. Rovněž se nemění dlouhodobě nízká míra podpory přijetí eura jako české měny. Data pocházejí z velkého šetření, které v říjnu 2025 analytický ústav STEM provedl pro Zastoupení Evropské komise v ČR.
Postoj české veřejnosti ke konkurenceschopnosti Evropské unie
Za hlavní projev konkurenceschopnosti Evropské unie považuje česká veřejnost schopnost EU prosadit se vůči velmocem. Dalšími znaky jsou silné obchodní postavení na světovém trhu, ale i prosperita členských států EU. Veřejnost je většinově pro zavedení opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti unijního bloku. Za nejpotřebnější pro zvýšení konkurenceschopnosti pak lidé mají především odstranění byrokratických překážek na obchodním trhu. Ve společnosti panuje skepse, jestli je Evropská unie schopna opatření následně zavést do praxe. Z hlediska portfolia pro mezinárodní partnerství, které má v gesci v nové Evropské komisi český eurokomisař Jozef Síkela, spatřuje česká veřejnost přínos především pro české firmy, a to v možnosti investic a nových příležitostí. Citovaná data pocházejí z šetření, které v listopadu 2024 provedl analytický ústav STEM pro Úřad vlády ČR.
Protievropské nálady loni oslabily
Protiunijně naladěných lidí v posledních letech mírně ubylo. Děje se tak navzdory tomu, že celkově u české veřejnosti převládá skepse nad domácím vývojem. Pozitivní trendy jsou pozorovatelné v oblasti spokojenosti se členstvím v EU a mírně také klesá podíl těch, kteří by v případném referendu o vystoupení z EU hlasovali pro opuštění. Data pocházejí z velkého šetření, které v září 2024 analytický ústav STEM provedl pro Zastoupení Evropské komise v ČR.
Ohlédnutí se za volbami do Evropského parlamentu: Zaostřeno na mladé
Analytický ústav STEM připravil analýzu chování mladých občanů ve věku 18-29 let během červnových voleb do Evropského parlamentu. Červnový výzkum zkoumá chování mladých voličů a prvovoličů, jejich motivace pro účast či neúčast ve volbách a důvody, proč se rozhodli podpořit konkrétní uskupení.
Složení nového Evropského parlamentu s sebou nese potvrzení nastaveného kurzu, zároveň ale dokládá celospolečenský konzervativní posun
Při celoevropské volební účasti 50,9 % si dvě středové frakce evropského parlamentu (EP), tedy středopravicová Evropská lidová strana (EPP) i levicové Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D) s prozatímním (finální rozložení se potvrdí až na ustanovujícím zasedání Evropského parlamentu 16. července) ziskem 189 a 135 křesel udržely své pozice. Zelení a Obnova Evropy (Renew Europe) oslabily. Dle současného rozdělení stran do politických frakcí by Renew Europe měla v novém parlamentu o 23 mandátů méně, což pro ni bude znamenat pokles o více než čtvrtinu její volební síly. Zelení by pak ztratili 19 křesel a pravděpodobně se tak jejich vliv sníží téměř o třetinu vzhledem k jejich síle před volbami. Euroskeptická ECR a zejména krajně pravicová ID pak naopak svůj vliv posílí. Do hry ale značným způsobem vstoupí i nezařazená stranická uskupení, nováčci a váhaví europoslanci. Otevírá se tak prostor pro přestavbu pravicových frakcí.
20 let členství ČR v EU v postojích české veřejnosti
STEM od svého založení v roce 1991 pravidelně sledoval postoje českých obyvatel k Evropě a poté také k samotné Evropské unii. Při příležitosti výročí 20 let vstupu do EU se podívejme, jak se vztah občanů k členství v Unii vyvíjel.
Podcast STEM Zákulisí sociologie: Kdyby bylo v letech 2016-2018 referendum, je možné, že by Česko z EU vystoupilo
Klára s Martinem tentokrát ve studiu přivítali kolegu ze STEM Martina Kratochvíla. Ten je jeden z hlavních autorů výzkumu Rozděleni Evropou pro Český rozhlas. Vysvětluje, proč se EU pro českou společnost stala štěpivým tématem, a jakými změnami prošel za dvacet let členství náš vztah k ní. Dozvíte se taky, jak se liší šestice skupin podle postojů k ní, v čem se oproti zbytku společnosti odlišují mladší lidé, a co všechno pro nás EU v současnosti představuje. A taky, proč je podle Martina tak trochu jako pomelo.
Evropská unie se stala pro Čechy symbolem (ne)úspěchu ČR při globalizaci. Veřejnost se podle sympatií k EU dělí do šesti skupin
Evropská unie se v posledních letech stala pro českou společnost štěpivým tématem. Stává se postupně symbolem toho, jak Česká republika uspěla či neuspěla v procesu globalizace. Jedním z hlavních zjištění průzkumu analytického ústavu STEM je, že se česká společnost nedělí jenom na dvě skupiny – protiunijní a prounijní – ale pozorujeme šest dílčích skupin podle míry podpory EU a jejích politik. Dvě pětiny občanů jsou s různou intenzitou prounijní. Další dvě pětiny jsou protiunijní a jedna pětina české společnosti má z EU smíšené dojmy. Zjištění vyplývají z průzkumu analytického ústavu STEM pro Český rozhlas s názvem „Rozděleni Evropou“.
Česko je díky Evropě ve větším bezpečí. Podle nových dat to vnímá i tuzemská veřejnost
Tento týden v pátek uplyne rok od ruského vpádu na Ukrajinu. Konsorcium České zájmy v EU oceňuje roli Evropské unie a Evropanů při pomoci Ukrajině. Zveřejňujeme také nová data z průzkumů STEM. Z nich vyplývá, že společnost zůstává v otázce konfliktu většinově na straně Západu a pomoci uprchlíkům.“V reakci na válku lidé víc vnímají bezpečnostní rozměr evropské spolupráce.
Postoj veřejnosti k předsednictví EU a k evropským tématům a prioritám
Necelý měsíc před ruským vpádem na Ukrajinu zjišťoval STEM pro Úřad vlády ČR, jak se česká veřejnost staví k blížícímu se předsednictví ČR Radě EU a jaké má představy o dalších evropských tématech.Povědomí o předsednictví průběžně roste, na začátku února o něm mělo alespoň hrubou představu 58 % lidí. Důvěra ve schopnost vlády předsednictví zvládnout a využít spíše stagnuje.
