Češi mají velmi pozitivní vztah ke Slovensku a Rakousku (87 %, respektive 78 % pozitivních hodnocení). Nadpoloviční většina Čechů vnímá pozitivně i další země střední, jižní a severní Evropy. V časovém srovnání v poslední době klesla náklonnost k západním velmocím, jakými jsou Spojené státy, Německo, Francie i Velké Británie. Stále jsou však mezi Čechy tyto země vnímané pozitivněji než Rusko, Čína nebo Turecko.
Číst dálekomentář, Právo, 13. 5. 2019
Patnáct let od vstupu do EU dostávám často otázku, proč je společnost ohledně Unie tak rozdělená. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Společnost rozdělená není. Je to spíš mediální obraz. Postoj české společnosti k EU se pohybuje v různých odstínech šedi. Chce se až dodat, že padesáti.
Reprezentativní výzkum mezi 3000 respondentů ve věku 15-24 let proběhl od 30. ledna do 13. února 2017. Financovala ho Bertelsmannova nadace a provedla agentura Kantar Public v šesti zemích: Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko. V každé zemi bylo metodou CAWI (Computer Assisted Web Interviews) dotázáno 500 respondentů na základě kvótního výběru.
Jak vlastně uvažují o integraci Evropy mladí lidé? V těchto dnech připomínáme 60 let od podpisu Římské smlouvy. Při této příležitosti budou zveřejňovány výsledky sociologického výzkumu, které ukazují, jak vlastně mladí vnímají budoucnost. Výzkum, který financovala nadace Bertelsmann Stiftung, proběhl v šesti zemích.
Číst dáleDvě pětiny občanů (41 %) si myslí, že Evropská unie funguje demokraticky. Čtvrtina lidí (27 %) se domnívá, že EU funguje efektivně. Pětina populace (22 %) hodnotí rozhodování v EU jako dostatečně promyšlené a pružné. Alespoň orientační přehled o tom, co patří do kompetence národních vlád a co do pravomoci orgánů EU, má čtvrtina občanů ČR (24 %). U všech sledovaných otázek došlo v porovnání s průzkumem před rokem ke snížení podílu příznivých názorů. Číst dále
Bezmála tři čtvrtiny obyvatel jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a téměř stejný podíl Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Oba tyto pocity překonaly loňskou depresi. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by využila menšina občanů – 40 %. Pocit evropanství i zájem o případné evropské občanství vyjadřují častěji ti lidé, kteří jsou pyšní na své občanství ČR. Číst dále
Téměř polovina (45 %) občanů ČR hodnotí Českou republiku v rámci Evropské unie jako slabě se rozvíjející zemi, skoro všichni ostatní jako zemi průměrně se rozvíjející. Dosti skepticky hodnotí Češi i budoucnost své země. Dvě třetiny lidí si myslí, že Česko bude za deset let průměrnou evropskou zemí, podle 30 % budeme pod evropským průměrem. Číst dále
Balkánský prostor lidé vnímají jako zdroj nebezpečí pro střední Evropu. V obdobích, kdy je na Balkáně relativní klid, převažuje v české populaci názor, že bezpečnostní situace ve střední Evropě je v podstatě dobrá. Skoro polovina občanů však připouští, že hrozbu dalšího konfliktu nelze vyloučit. Současná vcelku klidná situace ve střední Evropě posiluje i důvěru našich občanů do budoucna. Tři pětiny obyvatel ČR věří, že ve střední Evropě bude za pět let bezpečněji než dnes. Za potenciální zdroj ohrožení pro náš stát je nejčastěji, zhruba polovinou lidí, považováno Rusko. Číst dále
V porovnání s rokem 1999 se zřetelně oslabil tábor odpůrců členství ČR v Alianci, na straně druhé je patrné, že ubývá i jednoznačných stoupenců našeho členství. Ve shodě s tím, že se oslabuje podíl lidí, kteří nesouhlasí s členstvím našeho státu v Severoatlantické alianci, přibývá mírně lidí, kteří považují NATO za nejlepší záruku naší bezpečnostní situace a kteří hodnotí tuto organizaci jako hlavního garanta mezinárodní bezpečnosti. Roste však také podíl lidí, kteří považují naše členství v NATO za zbytečné a kteří se domnívají, že jako nový členský stát nebudeme hrát v NATO rovnocennou roli. Lze proto konstatovat, že ubylo lidí, kteří jsou pevně proti našemu členství v NATO, nelze však tvrdit, že přibývá opravdových stoupenců členství. Spíše je více lidí, podle nichž můžeme v NATO, třeba jako člen druhé kategorie, přežívat. Číst dále
K negativním důsledkům rozšíření NATO je přičítán fakt, že integrace tří nových členských zemí pouze posunula hranice napětí, ale neodstranila jej, ba naopak: odpůrci rozšíření NATO tvrdí, že expanze Aliance směrem na východ napětí na evropském kontinentu vyostřuje. Podíl lidí, kteří s takovým tvrzením souhlasí, v porovnání s rokem 1999 mírně vzrostl a blíží se polovině. Ke zvýšení obav z nového dělení Evropy došlo v celém politickém spektru, nejvíce u stoupenců KDU-ČSL. Číst dále