Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa

Češi mají velmi pozitivní vztah ke Slovensku a Rakousku (87 %, respektive 78 % pozitivních hodnocení). Nadpoloviční většina Čechů vnímá pozitivně i další země střední, jižní a severní Evropy. V časovém srovnání v poslední době klesla náklonnost k západním velmocím, jakými jsou Spojené státy, Německo, Francie i Velké Británie. Stále jsou však mezi Čechy tyto země vnímané pozitivněji než Rusko, Čína nebo Turecko.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v červnu 2019 přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a možnost srovnání s předchozími šetřeními.

Výrazně nejpozitivnější mají Češi vztah ke Slovensku, 87 % dotázaných ohodnotilo svůj vztah k němu jedničkou nebo dvojkou při známkování jako ve škole. Na druhém místě je Rakousko, které pozitivně hodnotilo 78 % dotázaných. Další převážně pozitivně vnímané země jsou Chorvatsko, Nizozemsko, Itálie, Kanada a země severní Evropy (Švédsko, Norsko, Dánsko), kterým všem dalo pozitivní známku alespoň 70 % dotázaných.

Ve středu žebříčku sledovaných zemí se umisťuje Belgie, Maďarsko, Francie, Velká Británie a Slovinsko (okolo 60 % dotázaných je vnímá pozitivně) následované Japonskem, Polskem a Německem (které pozitivně vnímá lehce nad 50 % dospělé populace).

Méně než polovina dotázaných má pozitivní vztah ke Spojeným státům, Srbsku, Rusku a na úplně spodní straně žebříčku stojí Ukrajina, Turecko a Čína. Turecko letos dostalo méně negativních známek než před dvěma lety (zatímco v roce 2017 hodnotilo Turecko čtyřkami a pětkami 48 % dotázaných, letos to bylo jen 36 %). Na posledním místě v oblibě tak letos vystřídala Turecko Čína, kterou negativně vnímá 41 % Čechů.

Žebříček obliby zemí

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte,

do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Hodnocení v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Vývoj v čase

Následující graf zachycuje vztah ke světovým velmocím v časovém srovnání. Zatímco mezi lety 2016 a 2017 narůstal podíl Čechů s pozitivním vztahem ke Spojeným státům, Francii i Německu, letos je tomu naopak. Spojené státy zaznamenaly největší propad v počtu jedniček a dvojek ze všech zkoumaných zemí oproti roku 2017. Propad můžeme dát do souvislosti s nástupem prezidenta Trumpa a s jeho kroky. Podobně propad popularity Francie lze vysvětlit turbulentním obdobím země spojeným s kroky prezidenta Macrona. Nižší je pokles obliby v případě Německa, kde se vnímání Čechů vrací na úroveň před migrační krizí. Snižující se oblíbenost Velké Británie může souviset s tématem Brexitu, které se aktuálně hojně diskutuje v médiích.

Vnímání Ruska je oproti ostatním velmocím výrazně méně pozitivní, ale na rozdíl od ostatních se vztahu Čechů k Rusku netýkají negativní trendy. Naopak vztah Čechů k Rusku je stabilní s mírně pozitivní tendencí.

Zatímco vztah k většině zemí není rozdílný u osob z různých sociálně-demografických skupin, v případě vztahu k USA je vidět výrazný rozdíl ve vnímání na základě věku. Mladší lidé vnímají Spojené státy pozitivněji než lidé starší (jedničku dalo USA 25 % lidí ve věku 18 až 29 let a naopak jen 12 % osob nad 60 let).

Vývoj hodnocení evropských a světových velmocí (1994-2019)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2019

Druhý vývojový graf ukazuje vývoj vztahu českých občanů k sousedním zemím (již vynecháno Německo), resp. k zemím Visegrádské čtyřky. Výsledky ukazují stabilně pozitivní vztah Čechů k sousedním zemím, a to hlavně ke Slovensku a Rakousku.

Vývoj hodnocení zemí V4 a Rakouska (1994-2019)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2019


Z médií: Ani eurohujeři, ani euroskeptici. Co tedy jsou Češi?

komentář, Právo, 13. 5. 2019

Patnáct let od vstupu do EU dostávám často otázku, proč je společnost ohledně Unie tak rozdělená. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Společnost rozdělená není. Je to spíš mediální obraz. Postoj české společnosti k EU se pohybuje v různých odstínech šedi. Chce se až dodat, že padesáti. 

Je jen málo témat, kde se falešné dělení společnosti ukazuje lépe. V médiích vidíme britské referendum, které tamní společnost skutečně rozdělilo. A diskutovat, kdo jsme „my“ a kdo „oni“, je jednodušší než vysvětlovat téma komplikované a málo přehledné. V neposlední řadě máme pro oba „extrémy“ populární nálepky: eurohujeři a euroskeptici. Z rozsáhlé studie, kterou připravil ústav STEM s agenturou Behavio, se ukazuje, že takové rozdělení neplatí. Sice máme v Evropě skoro nejméně spokojených občanů s EU, ale odejít rovnou z EU by chtěl jen každý desátý. 

Naopak k Evropě jako společenství máme silný pozitivní vztah. Na druhé straně skoro nikdo si nemyslí, že je EU bez chyby. Nejvíce respondentů v našich výzkumech by si vybralo jinou nálepku – „euroreformátor“. Nezajímá je diskuse, zda Evropa ano nebo ne, ale jaká Evropa. 

A co by v Evropě chtěli? Odpověď není triviální, protože ji sami často nedokážeme pojmenovat. A každý má své priority trochu někde jinde. Určitě víme, co nechceme, v tom jsme vždy mnohem lepší. Evropa nemá řešit banality, které nás omezují, a nechceme, aby nás poučovala. 

Zároveň vidíme, že prosazování našich zájmů je z velké části i problémem našich představitelů. A že je Evropská unie byrokratická? To nás sice štve, je to často první asociace s Unií, ale vlastně si uvědomujeme, že to je problém všech velkých institucí a úřadů. Trochu překvapivě není pro nás hlavní důvod EU přísun peněz a ekonomické otázky, které jsou často diskutované. Důležitější jsou dvě věci, které má Unie dělat: víc myslet na původní záměr, kterým je život bez konfliktů v Evropě. To je zásadní a Evropa má, podle české veřejnosti, být schopna vypořádat se s novými výzvami, jako je obrana proti terorismu, společná ochrana vnější hranice a zapojení se do mezinárodního úsilí o řešení konfliktů. 

Evropa se totiž nemá zabývat naším každodenním životem. Má řešit věci, na které národní státy nestačí, pomoct nám je překonat. Není jich málo. Je to bezpečnost léků i potravin v mezinárodním obchodě a také boj se suchem a znečištěním. 

S překvapením zjišťujeme, že jsme dost jednotní v tom, co podstatné je a co je vedlejší. Teď zbývá, aby občané viděli, že jejich zájmy někdo schopně prosazuje. Bez toho totiž Češi svoje čekání na vizi společné Evropy mohou také vzdát. 

Martin Buchtík (Autor je ředitel ústavu empirických výzkumů STEM)


Mladí lidé a integrace Evropy

Reprezentativní výzkum mezi 3000 respondentů ve věku 15-24 let proběhl od 30. ledna do 13. února 2017. Financovala ho Bertelsmannova nadace a provedla agentura Kantar Public v šesti zemích: Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko. V každé zemi bylo metodou CAWI (Computer Assisted Web Interviews) dotázáno 500 respondentů na základě kvótního výběru.

Jak vlastně uvažují o integraci Evropy mladí lidé? V těchto dnech připomínáme 60 let od podpisu Římské smlouvy. Při této příležitosti budou zveřejňovány výsledky sociologického výzkumu, které ukazují, jak vlastně mladí vnímají budoucnost. Výzkum, který financovala nadace Bertelsmann Stiftung, proběhl v šesti zemích.

Na prvním místě přináší Evropská unie mladým mír a svobodu. Ukazuje to reprezentativní výzkum, který ve věkové kategorii 15-24 let proběhl v České republice, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku a na Slovensku.

Jako pozitivní hodnotí členství v EU celkem 77% respondentů. Mezi zeměmi mají nejpozitivnější pohled na integraci Evropy mladí Němci (87%). Jako druzí v pořadí se umístili Maďaři (79%), potom Rakušané (77%), Poláci (76%) a Češi (73%). Nejméně nadšení projevují s malým rozdílem mladí Slováci (70%).

Pro mladé je největší výhodou evropské integrace uchovat mír mezi národy Evropy (78%), přičemž to platí především u Rakouska a Německa. Jako druhou výhodu uvádějí možnost usadit se a pracovat v jiné zemi EU (66%), což platí především pro Poláky (72%). A také možnost studovat v jiné zemi EU (62%), kde vedou Maďaři (65%). Vysoce se také hodnotí snaha EU zabránit změnám klimatu (60%), což platí především pro mladé Němce (70%). Neexistenci kontrol na hranicích Schengenu oceňuje nadpoloviční většina (53%), přičemž přesun prostředků z EU rozpočtu méně rozvinutým členským zemím vidí jako výhodu 45% všech dotázaných. Výrazně častěji přesuny EU financí považují za výhodu mladí Poláci (58%).

Mladí lidé jsou toho názoru, že jejich země má nejen v EU zůstat, ale také ji reformovat. Nejsilnější hlasy pro setrvání v EU a pro její reformu zaznívají od mladých z Německa (77%) a z Rakouska (71%), na opačném konci stojí Česká republika (60%).

Naopak největším problémem pro významnou většinu mladých je islámský fundamentalismus a terorismus (celkem 74%), přičemž největší obavy z terorismu mají mladí lidé v Polsku (83%), kde existuje také nejvíce obav z migrace (79%). Naopak například pro mladé Němce je sice terorismus také největší problém (64%), ale znečištění životního prostředí a klimatické změny v Německu vnímají mladí rovněž silně – a to nejvýrazněji ze sledovaných zemí (na úrovni 63%), podobně jako se znepokojením sledují růst nacionalismu a xenofobie (60%).

21. března 2017


Názory veřejnosti na fungování EU

Dvě pětiny občanů (41 %) si myslí, že Evropská unie funguje demokraticky. Čtvrtina lidí (27 %) se domnívá, že EU funguje efektivně. Pětina populace (22 %) hodnotí rozhodování v EU jako dostatečně promyšlené a pružné. Alespoň orientační přehled o tom, co patří do kompetence národních vlád a co do pravomoci orgánů EU, má čtvrtina občanů ČR (24 %). U všech sledovaných otázek došlo v porovnání s průzkumem před rokem ke snížení podílu příznivých názorů. Číst dále


Jak jsou Češi pyšní na své občanství

Bezmála tři čtvrtiny obyvatel jsou pyšné na to, že jsou českými občany, a téměř stejný podíl Čechů cítí sounáležitost s Evropou. Oba tyto pocity překonaly loňskou depresi. Hypotetickou nabídku dvojího občanství, českého a evropského, by využila menšina občanů – 40 %. Pocit evropanství i zájem o případné evropské občanství vyjadřují častěji ti lidé, kteří jsou pyšní na své občanství ČR. Číst dále


Situace na Balkáně se uklidnila, lidé nemají o bezpečnost ve střední Evropě obavy

Balkánský prostor lidé vnímají jako zdroj nebezpečí pro střední Evropu. V obdobích, kdy je na Balkáně relativní klid, převažuje v české populaci názor, že bezpečnostní situace ve střední Evropě je v podstatě dobrá. Skoro polovina občanů však připouští, že hrozbu dalšího konfliktu nelze vyloučit. Současná vcelku klidná situace ve střední Evropě posiluje i důvěru našich občanů do budoucna. Tři pětiny obyvatel ČR věří, že ve střední Evropě bude za pět let bezpečněji než dnes. Za potenciální zdroj ohrožení pro náš stát je nejčastěji, zhruba polovinou lidí, považováno Rusko. Číst dále


Ubývá odpůrců členství v NATO, ale nesílí podpora – lidé se spíše s členstvím smiřují

V porovnání s rokem 1999 se zřetelně oslabil tábor odpůrců členství ČR v Alianci, na straně druhé je patrné, že ubývá i jednoznačných stoupenců našeho členství. Ve shodě s tím, že se oslabuje podíl lidí, kteří nesouhlasí s členstvím našeho státu v Severoatlantické alianci, přibývá mírně lidí, kteří považují NATO za nejlepší záruku naší bezpečnostní situace a kteří hodnotí tuto organizaci jako hlavního garanta mezinárodní bezpečnosti. Roste však také podíl lidí, kteří považují naše členství v NATO za zbytečné a kteří se domnívají, že jako nový členský stát nebudeme hrát v NATO rovnocennou roli. Lze proto konstatovat, že ubylo lidí, kteří jsou pevně proti našemu členství v NATO, nelze však tvrdit, že přibývá opravdových stoupenců členství. Spíše je více lidí, podle nichž můžeme v NATO, třeba jako člen druhé kategorie, přežívat. Číst dále


Lidé se obávají, že rozšíření NATO zvýšilo napětí v Evropě

K negativním důsledkům rozšíření NATO je přičítán fakt, že integrace tří nových členských zemí pouze posunula hranice napětí, ale neodstranila jej, ba naopak: odpůrci rozšíření NATO tvrdí, že expanze Aliance směrem na východ napětí na evropském kontinentu vyostřuje. Podíl lidí, kteří s takovým tvrzením souhlasí, v porovnání s rokem 1999 mírně vzrostl a blíží se polovině. Ke zvýšení obav z nového dělení Evropy došlo v celém politickém spektru, nejvíce u stoupenců KDU-ČSL. Číst dále